Tři roky od sebe dělí dvě Ceny Učené společnosti pro mladší vědecké pracovníky, které získal profesor Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Poprvé byl oceněn v roce 2012 za pedagogickou a popularizační činnost, v pondělí 18. května 2015 pak nově za inovativní studie fotochemických reakcí pomocí kvantově dynamických výpočetních metod.
„Uznání od vědecké komunity vědce vždy potěší, zejména jde-li o tak úctyhodný sbor, jakým je Učená společnost,“ uvedl po slavnostním ceremoniálu v pražském Karolinu profesor Slavíček. „Rád bych poděkoval svým studentům a spolupracovníkům, kteří pohánějí práci naší laboratoře dopředu,“ dodal.
Oborem prof. Slavíčka je teoretická a výpočetní chemie. Tento obor v sobě spojuje chemii, fyziku a vědu o počítačích. Rovnice kvantové mechaniky popisující náš svět jsou známy již od dvacátých let dvacátého století, jejich použití je ale nesmírně komplikované. Rozvoj počítačové technologie ale udělal z teoretické chemie prakticky použitelnou disciplínu.
Tým prof. Slavíčka se na VŠCHT Praha zaměřuje na chemii světla, tedy fotochemii. Fyzikové se za poslední století naučili světlo do nejmenších detailů ovládat. Jsou schopni měnit energii fotonů, intenzitu světla či délku trvání světelného pulzu. Prostřednictvím ovládnutí světla se dají ovládat také molekuly a materiály. Je ale potřeba vědět, co světlo s molekulou dělá.
Slavíčkova pracovní skupina se věnuje vývoji výpočetních metod pro fotochemii a zároveň jejich různým aplikacím. Významné jsou výsledky v oblasti chemie atmosféry, kde výpočty vedou k hlubšímu porozumění o roli aerosolů v atmosféře a mj. třeba k návrhu nového mechanismu rozkladu ozónu. Projekt ve spolupráci s dr. Michalem Fárníkem z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského zaměřený na výzkum v této oblasti byl loni oceněn Cenou předsedy GA ČR.
V současné době se výzkum prof. Slavíčka zaměřuje především na děje vyvolané vysoce energetickým zářením, na radiační poškození biomolekul či na děje s přenosem elektronu.
Prof. Slavíček je autorem více než 80 prací, řada z nich byla přitom publikována v nejprestižnějších časopisech jako Science, Nature Chemistry, Physical Review Letters či Journal of the American Chemical Society. Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, je ale také uznáván jako pedagog a popularizátor.