Archiv novinek

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek předal v úterý 19. listopadu v budově Lichtenštejnského paláce ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu.

RNDr. Pavel Galář, Ph.D. z  Fakulty chemicko-inženýrské obdržel cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.

Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.

Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získal prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie.

MŠMT uděluje cenu od roku 1991. Výzkumné organizace a vysoké školy každoročně navrhují mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dosažené za posledních 5 let za finanční podpory poskytnuté MŠMT, které reprezentují osobnosti vědy a výzkumu. Komise složená z čelních osobností vědecké sféry provádí výběr mimořádných výsledků, které doporučuje ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy. 

Zdroj: TZ MŠMT, foto: MŠMT

V pondělí 18. listopadu 2024 se v prostorách Strakovy akademie uskutečnilo slavnostní udělení Ceny předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu, kterou převzala vědecká novinářka Pavla Hubálková, absolventka VŠCHT Praha, z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška.

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cena je každoročně vyhlašována od roku 2016 a je určena nejen vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším osobnostem, které publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Dr. Pavla Hubálková je první ženou, jíž bylo toto významné ocenění uděleno. Vystudovala mimo jiné Klinickou biochemii (Ing.) a Učitelství chemie (Bc.) na VŠCHT Praha.

Pavla Hubálková je vědecká novinářka, která se věnuje popularizaci a komunikaci vědy v českém i mezinárodním kontextu. „Pavlina cesta k vědecké žurnalistice je pozoruhodná a ukazuje její odvahu, vytrvalost a všestrannost. Svou profesní dráhu začala jako neurovědkyně, kde již v začátcích své kariéry získala uznání vědeckou komunitou. ‚Někde něco úchvatného čeká na to, abychom se o tom dozvěděli,‘ řekl jeden z nejvýznamnějších komunikátorů vědy Carl Sagan. Pavla svou prací tuto myšlenku naplňuje a nese její odkaz. Neúnavně pracuje na tom, aby se fascinující vědecké objevy dostaly ke všem, a to způsobem, který inspiruje, budí zvědavost a přináší radost,“ zdůraznila v laudatiu doc. Vladimíra Petráková, přední česká biofyzička a spoluzakladatelka spolku Czexpats in Science, která je blízkou kolegyní laureátky.

„Cenu přijímám s obrovskou pokorou a vděčností, že jsem ve správný čas měla štěstí na lidi a příležitosti. Jmenovitě tu dnes chci poděkovat Fulbrightově komisi, díky nim jsem mohla strávit rok v USA a objevit tam profesionální komunikaci vědy. Dále děkuji Martinovi Rychlíkovi, že mi dal šanci a mohla jsem se stát vědeckou redaktorkou na Univerzitě Karlově. A mé třetí poděkování míří za Vladimírou Petrákovou a Czexpats in Science za to, že mě nominovali. – Doufám a udělám vše pro to, aby se široká veřejnost dozvídala, že věda je všude kolem nás, je užitečná a může být i srozumitelná," uvedla v průběhu slavnostního aktu ve své děkovné řeči laureátka Pavla Hubálková.

Zdroj a foto: TZ Úřadu vlády ČR

Friedrich Michael Raimund Pregl, podle kterého se medaile jmenuje, získal v roce 1923 Nobelovu cenu za chemii za průkopnické práce v oblasti mikrochemických metod, které úzce souvisejí s mikroanalytickými aplikacemi. Na jeho počest uděluje Rakouská společnost pro analytickou chemii (The Austrian Society of Analytical Chemistry, ASAC) Preglovu medaili, která se uděluje jednotlivcům, kteří významně a mimořádně přispěli k rozvoji analytické chemie, a to zejména v oblasti stopové analýzy organických látek.

Preglova medaile se přednostně uděluje v rámci národních a mezinárodních vědeckých akcí a sympozií, aby se poselství Fritze Pregla propojilo s poselstvím oceněných v širším kontextu.

V roce 2024 byla Fritz Pregl Medal udělena prof. Janě Hajšlové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Ústavu analýzy potravin a výživy, u příležitosti 11th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2024), které se konalo 5.-8. listopadu 2024, a předána prezidentem ASAC prof. Rudolfem Krskou.

V pražském GRAND HOTELU INTERNATIONAL PRAGUE se ve čtvrtek 10. 10. 2024 uskutečnil tradiční Večer s českou chemií, který pravidelně pořádá Svaz chemického průmyslu ČR (SCHP ČR).

Hned na úvod večera byly oceněny OSOBNOSTI ČESKÉ CHEMIE 2024, mezi které patřila také prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.

Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. působí od počátku své vědecké kariéry do současnosti na VŠCHT Praha. Do roku 2017 byla vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy FPBT. Postupně se jí podařilo vybudovat špičkově vybavené pracoviště s výzkumem na světové úrovni. Ústav se stal uznávaným centrem pro vývoj moderních analytických metod pro efektivní hodnocení kvality a bezpečnosti potravin, surovin pro jejich výrobu a dalších přírodních materiálů. V poslední dekádě se pracoviště zaměřilo též na realizaci metabolomických studií v oblasti autentizace potravin a hodnocení zdravotních rizik populace v důsledku expozice různým typům kontaminantů a přírodních toxinů.

Prof. Hajšlová je často zvána na mezinárodní symposia a kongresy. Jmenovaná pravidelně pořádá jako ´chairwoman´ spolu s holandským partnerem (WFSR, Wageningen) velmi úspěšná mezinárodní symposia Recent Advances in Food Analysis (www.rafa2024.eu ). Prof. Hajšlová se svým týmem spolupracuje s řadou zahraničních vědeckých institucí a je (byla) řešitelkou, či spoluřešitelkou několika desítek mezinárodních i národních grantových projektů.

Prof. Hajšlová je členkou několika oborových a vědeckých rad a byla členkou programového výboru HORIZON2020 “Food Security, Sustainable Agriculture and Forestry, Marine, Maritime and Inland Water". Na vysoké úrovni je též její pedagogická činnost. V průběhu působení na VŠCHT byla školitelkou 48 magisterských a 30 doktorských studentů, kteří úspěšně obhájili své kvalifikační práce, a řada z nich našla uplatnění v zahraničí.

Prof. Hajšlová získala za svoji vědeckou činnost významná národní a mezinárodní ocenění – cena ministra školství za mimořádný přínos k rozvoji metod pro kontrolu chemické bezpečnosti potravin 2006, Cena Františka Běhounka - 2015, Stříbrná pamětní medaile Senátu - 2016, Association of Official Analytical Chemists  Int. (AOAC) Harvey W. Wiley Award - 2016 (USA) a další, v listopadu 2024 při příležitosti mezinárodního symposia Recent Advances in Food Analysis ji bude udělena rakouskou Aakademií věd cena Fritze Pregla pro vědce s mimořádným přínosem rozvoje chemie.

Zdroj: TZ SCHP ČR

Současný rektor VŠCHT Praha Milan Pospíšil obdržel v pondělí 30. září ve vile Lanna čestnou medaili „De scientia et humanitate optime meritis“. Tu Akademie věd ČR uděluje za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí. Kromě rektora Pospíšila medaili převzali také profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš.

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdržel profesor Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu AV ČR a čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách univerzitní profesor Gerhard Ammerer z Universität Salzburg.

Všem oceněným gratulujeme.

Oceněni byli studenti Karolína Salvadori, Marie Plachá a Martin Balouch.

Slavnostní udílení vědeckých cen Francouzského velvyslanectví, které letos oslavily své 30. výročí,  proběhlo 28. června 2024 v Praze. Tyto ceny jsou určeny pro studenty doktorských programů nebo postdoktorandy, kteří nedávno obhájili svou disertační práci. Ocenění pokrývají oblasti chemie, lékařství, farmacie, počítačových věd a informatiky, jaderného výzkumu, životního prostředí a klimatu a společenských a humanitních věd.

Cena Jean-Marie Lehna za chemii

Nejstarší z těchto ocenění je Cena Jean-Marie Lehna za chemii, která již od roku 1994, kdy byla založena nositelem Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 Jean-Marie Lehnem, oceňuje vynikající výzkumné práce českých studentů v oblasti chemie, na kterých pracovali během svého doktorandského studia.

S radostí oznamujeme, že Karolína Salvadori z VŠCHT Praha získala prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii. Byla oceněna za svou disertační práci "Study of Building Blocks Suitable for Preparation of Functional Receptor Materials for Sensorics", kterou vedl profesor Pavel Matějka. Karolína se v rámci svého výzkumu zabývá přípravou a studiem nových receptorových materiálů a jejich stavebních jednotek. Tyto látky disponují ve své struktuře močovinovými vazebnými místy, jež jsou vhodná ke komplexaci aniontů. Součástí její práce je vedle syntézy také část věnovaná studiu fyzikálně-chemických vlastností připravených molekul. K tomuto účelu využívá řady technik molekulové spektroskopie a elektrochemie. Zvláštní pozornost je věnována především vyhodnocení vazebných schopností. Důkladné prozkoumání komplexačních vlastností poskytuje data nezbytná k porozumění zákonitostí chování stavebních bloků v přítomnosti aniontů a zároveň umožňuje predikovat komplexační chování konečných receptorových materiálů. Receptorové materiály jsou připraveny připojením vazebných jednotek k molekulovým nosičům (především dendrimerů a makrocyklů ze skupiny calixarenů); popř. jsou receptorové jednotky designovány tak, aby je bylo možno využít k modifikaci povrchů elektrod. Nedílnou součástí projektu je rovněž studium recyklace připravených systémů, například pomocí nanofiltrace. 

Cena Make Our Planet Great Again

Blahopřejeme Ing. Marii Plaché, Ph.D. ze skupiny prof. Petra Kočího z Ústavu chemického inženýrství, která se svou disertační prací "Modelování transportu a reakce v porézních katalytických filtrech s využitím 3D počítačové rekonstrukce" obsadila 1. místo ve vědecké soutěži Francouzského velvyslanectví v kategorii "Make Our Planet Great Again - Prize in Environmental Sciences".  Cenu za ni převzal její školitel prof. Petr Kočí.

Cena Sanofi - Cena za farmacii

Blahopřejeme Martinu Balouchovi ze skupiny prof. Františka Štěpánka k získání 3. místa v kategorii Cena Sanofi - Cena za farmacii, jedné z několika vědeckých cen, které každoročně uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze. Martin byl nominován za svou doktorskou práci s názvem "Výzkum bariérových a transportních vlastností lipidických vrstev" a cenu převzal na slavnostním ceremoniálu za přítomnosti laureátů Nobelovy ceny včetně prof. Jean-Marie Lehna. 

Cenu za farmacii (dříve nazývanou Cena za výzkum ve farmaceutických vědách) společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Sanofi. Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů doktorských studií a mladých českých lékařů v oblasti farmacie. Výherci obdrží jednak finanční podporu, jednak dostanou možnost vycestovat na stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.

Foto: Ondřej Besperát

Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala Karolína Slonková z VŠCHT Praha. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.

Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.

Rozhovor s laureátkou na webu ceny Via Chimica

Za svou dizertační práci Photoemission spectroscopy of liquids obdržel Dr. Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha Cenu Zdeňka Hermana za rok 2023. Lukáš Tomaník vystudoval analytickou chemii a na doktorské studium se přesunul do oblasti fyzikální chemie, kdy se ve skupině prof. Petra Slavíčka věnoval chemickým aplikacím fotoemisní spektroskopie v kapalných mikrotryskách. Tématem se bude od února dále zabývat na svém postdoktorandském pobytu na berlínském Ústavu Fritze Habera, na který získal podporu výjezdního grantu Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována Nadačním Fondem Resonance, který byl založen ustavující osobností české chemické fyziky profesorem Zdeňkem Hermanem v roce 2014 s cílem podpory studentů v oborech chemické fyziky a hmotnostní spektrometrie. Cena Zdeňka Hermana je udělována „za nejlepší doktorskou disertační práci, přihlášenou do soutěže, ze všech podoborů chemické fyziky a ze všech podoborů hmotnostní spektrometrie“. Cena byla udělena již podesáté, přičemž někteří z laureátů na VŠCHT vystudovali. Za připomenutí stojí, že také prof. Herman byl s VŠCHT pedagogicky spjat.

Cenu Lukáši Tomaníkovi předal předseda správní rady nadace, doc. Michal Fárník z Heyrovského ústavu fyzikální chemie, za přítomnosti rektora VŠCHT Praha prof. Pavla Matějky.

Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.

Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.

„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“

Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.

Ocenění z VŠCHT

2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii

Školitel: doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze,

Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.

3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes

Školitelka: Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VŠCHT v Praze

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.

Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane

Školitel: Ing. Aleš Zadražil, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VSČHT v Praze

Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.

Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie

Školitel: Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ústav organické technologie, VŠCHT v Praze

Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.

Konsorcium Study in Prague včera slavnostně udělilo Mimořádná stipendia Miroslava Vlčka za přínos k internacionalizaci pražských veřejných vysokých škol a vysokého školství v České republice.

Mimořádné stipendium Miroslava Vlčka je formou uctění památky profesora Miroslava Vlčka – duchovního otce myšlenky a koordinátora konsorcia Study in Prague (2015–2019), které sdružuje sedm pražských veřejných vysokých škol a které přivedlo stovky zahraničních studentů ke studiu v Praze.

Každá univerzita udělila stipendium jednomu pečlivě vybranému studentovi. Na VŠCHT Praha byla vybrána Megan Ashley McComb.

Megan je v současné době studentkou prvního ročníku magisterského studia na Ústavu ekonomiky a managementu. Od začátku svého bakalářského studia v roce 2021 se Megan aktivně účastní mezinárodních akcí, které propagují VŠCHT Praha, jako jsou International Open Days, Counselor Tours pořádané konsorciem Study in Prague nebo studijní veletrhy na mezinárodních školách v Praze.

Od roku 2022 Megan v rámci stáže pracuje jako Admission Representative na studijním oddělení Ústavu ekonomiky a managementu. V rámci této pozice kromě podpory uchazečů během celého přijímacího řízení spolupracuje přímo se studentskými agenturami a středními školami v různých částech světa, nabízí studijní poradenství pro budoucí studenty a asistuje při organizaci přijímacích aktivit v severní, střední a jižní Americe.

V současné době se Megan aktivně podílí na založení mezinárodní pobočky Business Club, studentské organizace Ústavu ekonomiky a managementu s cílem vybudovat silnou komunitu na podporu zahraničních studentů a zároveň jim pomáhat rozvíjet se profesně i osobně.

Jsme velmi hrdí, že je Megan studentkou naší univerzity, a velmi si vážíme jejího zapojení a obětavosti! 

Předání Medaile Josefa Hlávky udílené nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových proběhlo již tradičně v Lužanech na Zámku Josefa Hlávky dne 16. 11. 2023. Medailí bylo oceněno celkem pět nových laureátů z vysokých škol a Akademie věd České republiky, mezi nimi i prof. Ing. Václav Janda, CSc. z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Motto nadace zní: „Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol pražských, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti.“

Blahopřejeme panu profesorovi a děkujeme za reprezentaci Ústavu technologie vody a prostředí, FTOP a VŠCHT Praha!

Cena Alfreda Badera I

Komise pro udělování ceny Alfreda Badera I za organickou chemii České společnosti chemické rozhodla, že Cenu za rok 2023 dostal pan Ing. Bronislav Jurásek, Ph.D., odborný asistent v Laboratoři forenzni analýzy biologicky aktivních látek Vysoké školy chemicko-
technologické v Praze. Tématem přihlášeného souboru praci byly "Nové psychoaktivni látky, syntéza a studium vlastnosti".

Cena byla zřizena v roce 1994 dr. Alfredem Baderem (známý chemik, milionář, self-made man, zakladatel firmy Aldrich, filantrop, sběratel vlámských mistrů) a je sponzorována americkou nadaci Bader Philantropies, grantem čislo 21569.

Vice o ceně na webu ČSCH.

Pavel Drašar
předseda komise

Ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu předali v pondělí 20. listopadu v budově Lichtenštejnského paláce ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Profesor Radek Cibulka z Ústavu organické chemie byl za svou pedagogickou činnost oceněn ministrem školství, mládeže a tělovýchovy stejně jako v nedávné době studenty VŠCHT,  od kterých získal studentskou cenu Vitriol.

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole

Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.

Český svaz zpracovatelů masa uspořádal dne 24. října 2023 v Orea Congress Hotel Brno již XIII. setkání a konferenci masného průmyslu Meating 2023, který přinesl nejnovější informace z oboru zpracování masa. Součástí večera bylo tradičně ocenění těch nejúspěšnějších profesionálů z oboru a vítězů soutěže Řeznicko-uzenářské prodejny roku 2023. Ocenění za nejlepší disertační práci v oboru zpracování masa pro rok 2023 získal náš kolega Ing. Filip Beňo, Ph.D. (Ústav konzervace potravin, VŠCHT Praha). Téma disertační práce bylo zaměřené na „Hodnocení kvality masa a masných produktů“.

Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy 1. stupně paní Ing. Haně Dvořákové, CSc. za zásluhy o stát v oblasti vědy. 

Hana Dvořáková vystudovala organickou chemii na VŠCHT Praha. Její kariéra je vedle naší školy spojená s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, kde působila v letech 1983–1995, od roku 1986 ve skupině profesora Antonína Holého.

Spolu se svým manželem Dalimilem, chemikem působícím také na VŠCHT Praha, jsou zakladateli Nadace Experientia, která podporuje mladé české vědkyně a vědce. K tomu Hana Dvořáková v roce 2021 uvedla: „Když jsem zjistila, že máme s manželem více peněz, než jsme schopni smysluplně utratit, necítila jsem moc, ale cítila jsem velkou odpovědnost naložit s penězi tak, aby byly prospěšné. Ulevilo se mi, když nám došlo, že jimi můžeme výrazně ovlivnit úroveň české vědy a pomoci dalším oblastem našeho života, kde se peněz od státu nedostává nebo které nepatří k jeho prioritám.“

Více o Haně a Dalimilovi Dvořákových v laudatiu k mimořádné ceně rektora 2021.

Asociace korozních inženýrů (AKI) uděluje každý rok Cenu Milana Pražáka osobnosti s významným a dlouhodobým přínosem v oblasti korozního inženýrství, protikorozní ochrany nebo vědeckého poznání v oblasti koroze z akademické, výzkumné nebo aplikační sféry.

Laureátem Ceny Milana Pražáka za rok 2023 je doc. Ing. Jan Macák, CSc., který je jednou z nejvýznamnějších osobností oborů energetiky a koroze v energetice v České republice. Dlouhodobě působí na Ústavu energetiky VŠCHT Praha na pozicích výzkumníka, pedagoga i vedoucího. K obhajobě dovedl několik desítek studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Na celoškolské úrovni předsedal vědecko-výzkumnému výboru akademického senátu. Dlouhodobě se zabývá odolností materiálů v prostředích energetických provozů, přispěl k porozumění chování povrchových vrstev a rozvoji in situ elektrochemických měření v extrémních podmínkách vysokých teplot a tlaků. Dlouhodobě spolupracuje s odborníky a praktiky z CV Řež, s.r.o., ČEZ, a.s. a ÚJP Zbraslav, a.s. a s vědci z Finska, Holandska, Belgie, Německa, Velké Británie a dalších zemí.

V rámci Asociace korozních inženýrů přispívá k výuce v kurzu Korozní inženýr, spolupracuje na řešení výzkumných projektů i zakázek se členy asociace a je pravidelným účastníkem a spoluorganizátorem konference AKI. Dále se aktivně angažuje v sesterské EFC, kde je členem WP4 Nuclear Corrosion a rovněž se významně podílí na práci odborné skupiny ECG-COMON (European Cooperation Group for Corrosion Monitoring of Nuclear Materials), ve které pracuje jako člen exekutivního výboru pro výzkum.

Cena bude Janu Macákovi předána během 26. konference AKI Koroze a protikorozní ochrana materiálů dne 1. listopadu 2023.

Cenu uděluje AKI od roku 2016 na paměť Milana Pražáka, který obohatil korozní výzkum zejména aplikacemi elektrochemických metod. Jeho pionýrská činnost ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů a celoživotní nezištné sdílení znalostí pomohlo následujícím generacím českých a slovenských korozníků získat světově silnou pozici. V minulých letech obdrželi Cenu Milana Pražáka profesor Pavel Novák, Ing. Robert Bartoníček, profesor Vladimír Číhal, Ing. Petr Szeląg, Ing. Vladimír Kučera a docent Jaroslav Bystrianský.

Zdroj: Tisková zpráva Asociace korozních inženýrů, z.s. (AKI)

Na slavnostním Večeru s českou chemií organizovaným Svazem chemického průmyslu převzal ocenění Osobnost české chemie doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Ostravský rodák absolvoval VŠCHT Praha v roce 1961. Již jako student začal pracovat na Ústavu organické technologie pod vedením inženýra, nyní prof. Josefa Paška, DrSc., a do současnosti je jeho dlouholetým spolupracovníkem. 

Nejvýraznějších úspěchů dosáhl při vývoji průmyslových katalyzátorů, což je oblast, která mu přinesla velké uznání v aplikační sféře a více než padesátiletou, dosud trvající spolupráci s průmyslovými podniky - výrobcem katalyzátorů v Litvínově a producentem aminů v BC-MCHZ. V rámci této spolupráce např. připravil podklady pro výrobnu měděného katalyzátoru, jejíž zkušební provoz byl zahájen v II. polovině r. 1989 v CHZ Litvínov a jejíž produkty jsou aplikovány již více než 30 let ve výrobně anilinu v BC-MCHZ Ostrava a od r. 2005 také v závodě Tokuyama v Japonsku. 

Přestože letos oslaví 85. narozeniny, je stále aktivním vědcem a učitelem na Ústavu organické technologie. Gratulujeme k ocenění!

Inženýrská akademie České republiky udělila cenu autorskému kolektivu vědců ze skupiny ORLEN Unipetrol a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za vývoj technologie na výrobu dicyklopentadienu (DCPD). Tu na základě jejich výzkumných a vývojových aktivit zrealizoval ORLEN Unipetrol ve svém chemickém závodě v Litvínově. Jednotka na výrobu kapalného uhlovodíku DCPD byla uvedena do provozu na podzim roku 2022 a hodnota investice do její výstavby dosáhla 831 milionů Kč. ORLEN Unipetrol se tím stal v Evropě jedním ze čtyř největších producentů tohoto velmi žádaného produktu.

Skupina ORLEN Unipetrol a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně vyvinuli technologii výroby kapalného uhlovodíku dicyklopentadien z lehkého pyrolýzního benzinu. Na základě této technologie, která byla v roce 2012 patentována, postavil ORLEN Unipetrol v litvínovském Chemparku v rozmezí let 2021 až 2022 zcela novou výrobní jednotku. V ní vyrábí velmi žádaný kapalný uhlovodík, který má široké využití v řadě oblastí např. v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství nebo i farmacii. Instalovaná kapacita výrobní jednotky je až 26 tisíc tun dicyklopentadienu ročně, což představuje přibližně 25 % celkové produkce dicyklopentadienu v Evropě.

Inženýrská akademie České republiky nyní udělila kolektivu autorů vyvinuté technologie ocenění za vynikající realizovaný technický projekt. Členové autorského kolektivu, prof. Tomáš Herink ze společnosti ORLEN Unipetrol, prof. Josef Pašek a doc. Jiří Kupka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, převzali ocenění na slavnostním večeru v pondělí 25. listopadu v Betlémské kapli v Praze. Za čtvrtého člena autorského kolektivu, zesnulého Ing. Petra Fulína ze společnosti ORLEN Unipetrol cenu převzala jeho dcera Zuzana Fulínová.

Zdroj: TZ ORLEN Unipetrol

Stříbrný pohár ze soutěže o nejlepší komunikační projekt prezentovaný na konferenci EUPRIO 2023 ve Vídni přivezly Petra Karnetová a Jana Sommerová z Oddělení komunikace VŠCHT Praha. Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání EUPRIO sdružuje více než 700 členů z 21 zemí a na letošní konferenci, kterou od 27. do 30. srpna hostila TU Wien, bylo diskutováno několik témat, mezi nimiž převažovalo využití AI, komunikace vědy či hrozby fake news.

Oceněný projekt Hodina moderní chemie je jednou z našich nejvýznamnějších aktivit zamířených na žáky základních a středních škol. Hodina moderní chemie je srozumitelným a poutavým výkladem o chemii, jejích nejnovějších trendech, a především praktických aplikacích, bez kterých se neobejde náš každodenní život. Není však jen je projektem, který inspiruje ke studiu, ale jeho cílem je popularizovat moderní chemické disciplíny a akcentovat jejich význam i u těch, jejichž životní dráha nespočívá ve studiu přírodních a technických věd.

Projekt vznikl v roce 2005 jako reakce na silně se zhoršující jméno chemie způsobené negativní medializací po povodních v roce 2002. Postupně se rozrostl do aktivity čítající 8 různých scénářů, se kterými každý den vyjíždí dvojice lektorů z téměř 40 proškolených studentů VŠCHT Praha, přičemž v akademickém roce 2022/23 jsme s projektem navštívili 150 škol, odučili 1006 hodin a pobavili více než 20 tisíc dětí.

Scénáře jsou zaměřeny na oblasti výzkumu, kterým se věnuje VŠCHT Praha, a jsou plné zábavných, ale zároveň didaktických experimentů. Jejich přípravě se věnují zkušení učitelé, například první dva scénáře připravili Dr. Petr Holzhauser, vedoucí Ústavu učitelství a humanitních věd VŠCHT Praha a předseda Ústřední komise Chemické olympiády a prof. Petr Slavíček, vedoucí Ústavu fyzikální chemie a držitel ceny Neuron pro mladé nadějné vědce. 

Projekt je pro školy zdarma a je plně hrazen z prostředků VŠCHT Praha s významnou podporou průmyslových partnerů, jako je Spolchemie a Synthomer. Nejvýznamnějším partnerem Hodiny moderní chemie podílejícím se na jeho financování již od počátku je společnost ORLEN Unipetrol.

Více informací o projektu na www.vscht.cz/hmch

2. a 3. července v Lyonu v rámci konference ECERS 2023 proběhla soutěž Student Speech Contest 2023, v níž se na třetím místě umístila Ing. Anna-Marie Lauermannová s přednáškou "Reactive magnesia-based composites: the pursuit of green construction". Do této soutěže bylo v rámci národních kol pořádaných národními keramickými společnostmi ze stovek kandidátů nominováno 22 účastníků finálového kola.

Dominik Andreides z naší Fakulty technologie ochrany prostředí získal první cenu Francouzského velvyslanectví v kategorii Make Our Planet Great Again – Environment and Climate sciences. 

Vědecké ceny  Francouzského velvyslanectví jsou rozděleny do sedmi kategorií. Každoročně se do soutěže hlásí desítky kandidátů z celé ČR, kteří jsou nejprve vybráni svými institucemi a následně předstupují před porotu složenou z českých a francouzských odborníků s obhajobou své práce.

Tři nejlepší uchazeči dostanou finanční odměnu v podobě šeku věnovaného příslušnou sponzorskou společností. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

Slavnostní předávání vědeckých cen pak probíhá v prostorách Francouzského velvyslanectví v Praze, v Buquoyském paláci. Ceremoniálu předsedá velvyslanec Francie v ČR a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce.

Cenu Via Chimica pro rok 2023 získal Ondřej Daněk z VŠCHT Praha.

Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získal Ondřej Daněk za excelentní bakalářskou práci s názvem „Synthesis of quinolone-based DC-SIGN inhibitors.“ V práci, kterou obhájil na VŠCHT Praha, Ondřej Daněk navrhl a syntetizoval malé molekuly, které mohou zabránit HIV viru napadat náš imunitní systém. Společně s oceněním obdrží mladý vědecký talent od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Ondřej Daněk přesvědčil komisi o kvalitě své samostatné vědecké práce na moderním a společensky důležitém tématu. “Ve své bakalářské práci využil nových metod medicinální chemie k syntéze série malých molekul na bázi chinolonu, jejichž propojením vznikají nové inhibitory DC-SIGN receptoru, což potenciálně vede  k novým léčivům (např. proti viru HIV). Zaujal ale také širokým spektrem svých dalších souvisejících činností, ať už se jedná o zahraniční pobyt, stáž ve firmě nebo popularizaci vědy. Komise zvláště ocenila jeho nasazení při popularizaci chemie a biologie mezi středoškolskými studenty: při organizaci olympiád, týmových soutěží a letních škol nebo práci vedoucího na chemicky zaměřených letních táborech,” vysvětlila prof. Jana Klánová, předsedkyně společné hodnotící komise Učené společnosti ČR a Nadace Experientia.

V čem spočívala Ondřejova vítězná práce? “Na povrchu buněk lidského imunitního systému se vyskytují tzv. DC-SIGN receptory. Ty hrají zásadní roli při rozpoznávání patogenů a imunitní odpovědi proti nim. Dendritické buňky se pomocí těchto receptorů vážou na cukerné řetězce na povrchu patogenů. Navázaný patogen předávají T-lymfocytům, které proti patogenům dokážou vytvořit protilátky. Virus HIV však této interakce zneužívá: poté, co jej dendritická buňka předá T-lymfocytu, ho infikuje,” říká Ondřej Daněk výzkumný problém. Jak v tom viru zabránit? “Vědci se nejprve snažili o přímé zablokování vazebného místa, tyto snahy však byly málo úspěšné. Klíčové bylo zjištění z roku 2017, že se na receptoru nachází několik sekundárních vazebných míst, která mohou s potenciálními léčivy lépe interagovat. Právě na ty jsme zaměřili pozornost,” vysvětluje mladý vědec. “Ve skupině Petry Ménové syntetizujeme malé molekuly, u kterých je jednodušší rozpoznat, jaké části jsou pro interakci s receptorem důležité a jaké nikoli. Nejúčinnější z nich potom propojujeme do inhibitorů, které se už k receptoru vážou mnohonásobně silněji. Naším cílem je připravit látky, které svým navázáním dokážou donutit receptor změnit tvar takovým způsobem, že se do primárního vazebného místa už přirozené ligandy (a tedy patogeny) nedokážou navázat,” dodává čerstvý laureát ceny Via Chimica.

O laureátovi

Laureát ceny Via Chimica pro rok 2023 Ondřej Daněk se narodil v roce 2000 v Praze. Po absolvování gymnázia Botičská (zaměřeného na přírodovědné předměty) nastoupil na VŠCHT Praha, kde studuje magisterský obor Organická chemie. Výsledky své vědecké práce už prezentoval na několika konferencích a publikoval například v časopise ACS Medicinal Chemistry Letters. Absolvoval stáž na německém Max Planck Institutu i ve firmě Santiago. Podílí se na letních táborech Běstvina pro mladé chemiky a biology, na organizaci soutěže středoškoláků Chemiklání či na přípravě národního kola chemické olympiády.

Zdroj: TZ Nadace Experientia

V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. 

Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru.

• Kompletní přehled oceněných na webu soutěže

Projekt H2Ospodař byl oceněn v polovině října 2022 v rámci udělování cen SDGs 2022 udělovaných Asociací Společenské Odpovědnosti (A-CSR) v kategorii Hello Země. Mezi projekty podporující udržitelnost se umístil na  druhém místě a na svůj rozvoj získal 300 000 Kč.

H2Ospodař  je aktivita týmu mladých lidí, z velké většiny absolventů VŠCHT Praha, které hluboce oslovuje problematika hospodaření s pitnou vodou. Rozhodli se proto fenomén „voda“ popularizovat a přiblížit toto téma široké veřejnosti a tím snad u nich i vybudovat úctu k tomuto vzácnému zdroji.

Spolek nabízí různé vzdělávací aktivity - školení, workshopy, přednášky či interaktivní výstavy - či možnost poradenství v oblasti hospodaření s pitnou vodou.

Ve čtvrtek 23. června 2022 byly předány ceny Francouzského velvyslanectví v České republice, které jsou každoročně udělovány mladým talentovaným vědcům v sedmi kategoriích. Zástupci VŠCHT se mohli radovat z úspěchu hned ve třech z nich.

Jaroslav Aubrecht triumfoval v kategorii environmentální a klimatický výzkum s prací Development of Cr-free environmentally-friendly hydrogenolysis catalysts to make ester hydrogenolysis sustainable. Filip Antončík získal 2. místo v kategorii chemie za práci Next-generation high-temperature superconductors a Bronislav Jurásek skončil třetí v kategorii farmacie s prací Analogs and Metabolites of New Psychoactive Substances.

Do soutěže se tradičně hlásí desítky kandidátů z celé ČR, kteří jsou nejprve vybráni svými institucemi a následně předstupují před porotu složenou z českých a francouzských odborníků s obhajobou své práce. Tři nejlepší uchazeči dostanou finanční odměnu v podobě šeku věnovaného příslušnou sponzorskou společností. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

Slavnostní předávání vědeckých cen pak probíhá v prostorách Francouzského velvyslanectví v Praze, v Buquoyském paláci. Ceremoniálu předsedá velvyslanec Francie v ČR a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce.

Projekt Elektronická cvičebnice organické chemie z VŠCHT Praha byl oceněn jako nejlepší projekt z Česka v rámci soutěže INTERNATIONAL HIGHER EDUCATION TEACHER AWARD 2021/2022 pořádané konsorciem Profformance, které se zaměřuje na rozvoj výuky na vysokých školách. Cena byla předána 16. 6. 2022 na meetingu v Budapešti.

• Elektronická cvičebnice

O Elektronické cvičebnici

Elektronická cvičebnice byla vytvořena na Ústavu organické chemie ve spolupráci s Centrem informačních služeb. Hlavními autory jsou Radek Cibulka, Hana Kotoučová, Ondřej Kundrát, Martin Mastný, Markéta Rybáčková. Je však nutno zmínit participaci více než desítky magisterských a doktorských studentů, kteří se podíleli hlavně na testování úloh. Původní verzi cvičebnice naprogramoval Bedřich Košata.

Elektronická cvičebnice organické chemie umožňuje procvičování organické chemie pomocí „řeči vzorců“, což je zásadní pro pochopení organické chemie. Každá úloha je nejen graficky zadána, ale rovněž vyžaduje odpověď formou chemického vzorce, který uživatel aktivně zakresluje. Odpověď je ihned po odeslání vyhodnocena a v případě špatné odpovědi se objevuje nápověda. Portál může být využit při studiu nebo se uživatel může nechat vyzkoušet. Test si sestavuje sám, je možno zvolit počet příkladů i oblast zkoušení (například alkeny nebo elektrofilní aromatická substituce). Kromě on-line testování je možné uživatelem zvolené okruhy příkladů vložit do pdf dokumentu a připravit si tak vlastní cvičebnici. Zakreslování vzorců v počítačovém prostředí zároveň umožňuje seznámit se s jedním z nejrozšířenějších kreslících programů využívaným v řadě databází (Marvin JS editor). Elektronická cvičebnice je součástí portálu, který je připraven na možnost vkládání příkladů dalšími spoluautory.

Česká chemická společnost a Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii uspořádaly v květnu 2022 tradiční Mezioborové setkání mladých výzkumníků a studentů věnujících se chemii, biochemii, molekulární biologii a biomateriálům. Součástí tradičního setkání, které se konalo v Milovech, bylo ocenění nejlepších přednášek pronesených v rámci čtyř sekcí a zástupci VŠCHT Praha triumfovali hned ve dvou z nich.

V sekci organické chemie a katalýzy uspěla Ing. Tereza Černá z Ústavu organické chemie, v sekci pokročilé analytiky v přírodních vědách pak Ing. Markéta Šimková z Ústavu chemie přírodních látek.

Oběma talentovaným studentkám gratulujeme!

Cílem Ceny Wernera von Siemense je motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků a upevňovat pozitivní vztah studentů a širší veřejnosti k vědě. Svým rozsahem, výší finančních odměn a tradicí patří soutěž mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v celé České republice. Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů předních českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ústavů AV. 

Slavnostní vyhlášení oceněných za uplynulý rok 2021 proběhlo 19. 5. 2022 v Betlémské kapli. Z 218 přihlášených diplomových prací se do oceněné první desítky dostala práce Ing. Kamily Bechyňské Lipidomická analýza jako nástroj pro komplexní popis atherosklerotických plátů. Ze 163 přihlášených disertačních prací uspěla a na 5. místě se umístila práce Ing. Lady Sekerové, Ph.D. Hyper-sesíťované porézní polyacetylenové sítě jako heterogenní katalyzátory.

Postgraduální studentka Ing. Tereza Černá zaznamenala jedinečný úspěch. Se svou přednáškou „Design and synthesis of easily tunable optically pure spiropyrans“ získala na každoroční soutěžní konferenci mladých vědců „Interdisciplinary meeting of young life scientists“ v sekci „Organic chemistry and catalysis“ hned dvě ceny za nejlepší přednášku. Ing. Černá zvítězila jak v hodnocení odborné komise, tak samotných účastníků konference.

Ing. Tereza Černá je studentkou doktorského studijního programu na Ústavu organické chemie ve skupině doc. Kohouta. Ve své práci se zabývá návrhem, přípravou a charakterizací tzv. chytrých organických materiálů, tedy látek, které umožňují snadnou a rychlou modifikaci jejich makroskopických vlastností. Specializuje se zejména na světlem modulovatelné sloučeniny, které jsou snadno a rychle ovladatelné externím světleným pulsem o definované vlnové délce. Připravené materiály by v budoucnu mohly najít uplatnění např. jako nosiče pro řízené uvolňování léčiv, jednotky pro ukládání dat, či zcela bezprecedentní světlem ovladatelné stacionární fáze v kapalinové chromatografii.

Správní rada Fulbrightovy komise schválila výběr stipendistů na akademický rok 2022-23. Celkem bude v USA sbírat zkušenosti 32 stipendistů z deseti českých univerzit, tří ústavů Akademie věd ČR, nemocnic, neziskových organizací a veřejnoprávních medií. Mezi nimi jsou také dvě zástupkyně VŠCHT Praha. Soňa Hříbalová z Ústavu skla a keramiky bude působit Pensylvánské státní univerzitě, Lenka McGachy z Ústavu chemie ochrany prostředí pak na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Prestižní Fulbrightovy stipendijní programy financované českou a americkou vládou poskytují českým občanům příležitost studovat, provádět výzkum či vyučovat v USA. Českým vzdělávacím a výzkumným institucím pak dávají možnost získat pedagoga nebo vědce z USA.

O stipendia se uchází jednotlivci přímo u Fulbrightovy komise, nikoliv přes své domovské akademické či jiné instituce. Stipendisté jsou vybíráni v otevřené soutěži. Základním kritériem výběru pro všechny programy je kvalita uchazeče a jeho projektu. Fulbrightova komise posuzuje přihlášky do všech programů spolu s odborníky v daném oboru z České republiky a ze zahraničí.

Oběma dámám gratulujeme a přejeme spoustu úspěchů ve výzkumu!

Česká akademie zemědělských věd udělila dne 3. května prof. Kateřině Demnerové zlatou medaili za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru organizací.

Paní profesorce srdečně gratulujeme.

Posluchači programu Odvětvový management zvítězili na domácí půdě Kampusu Holešovice v národním kole studentské soutěže Project Management Championship  mezinárodní organizace IPMA a kvalifikovali se tím do světového finále, které se bude konat 10. - 12. června v Berlíně. Gratulace patří Kateřině Kleinové, Lence Filipiakové, Marině Goncharové a Timoteji Pitakovi.

Naši studenti vytvořili skvělou atmosféru v týmu a dokázali se úspěšně vypořádat se vším, co se od nich očekávalo během celého sobotního dne. Zadáním bylo zorganizovat akci pro představení luxusních elektromobilů za pomocí nástrojů projektového managementu a tu obhájit před odbornou porotou.  Hodnotnou cenou je umožnění certifikace projektového manažera IPMA úrovně D.

IPMA Project Management Championship je tříkolová soutěž, skládající se z kvalifikačního kola, národního finále a světového finále. Zaměřuje se na studenty vysokých škol, věnující se projektovému řízení, a mezi její hlavní cíle patří prohloubení zájmu o profesionální projektové řízení na národní a mezinárodní úrovni a sdílení know-how mezi výzkumem a průmyslovou praxí.

Ocenění je určeno pro výjimečné evropské vědce aktivně podporující asociaci a její časopisy.

Asociace Chemistry Europe sestává z 16 chemických společností z 15 evropských zemí a reprezentuje přes 75 000 chemiků. Vydává řadu vysoce kvalitních vědeckých časopisů pokrývající nejrůznější oblasti chemie. Jednou za dva roky pak asociace jmenuje tzv. Fellows Class, kterou tentokrát tvoří 27 vědeckých osobností včetně profesora Radka Cibulky z Ústavu organické chemie VŠCHT Praha. Zařazení do této skupiny je nejvyšším oceněním, jež asociace uděluje a jímž zvýrazňuje práci výjimečných evropských vědců pro Chemistry Europe a její časopisy.

„Ceny si nesmírně vážím a chápu ho zejména jako ocenění celé pracovní skupiny, kolegů a studentů a dále mých spolupracovníků z mnoha evropských zemí,“ říká profesor Cibulka.

Kompletní složení Chemistry Europe Fellows Class 2020/21 najdete ZDE.

Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc), které založila společnost Zentiva ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR,  udělilo svým doktorandům ceny The Parc Awards za vynikající akademickou práci v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje léčiv.

Doktorandi byli oceněni ve dvou kategoriích. V kategorii Student Choice Award zvítězil již podruhé Vojtěch Klimša, který působí též na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha, s projektem „Vysokopropustný screening sprejově sušených formulací“. Druhou studentskou cenu získala Dita Spálovská (Ústav analytické chemie VŠCHT Praha) za projekt „Vibrační a chiroptická spektroskopie jako pokročilý nástroj studia struktury a identifikace farmaceuticky významných a psychoaktivních látek“. Třetí cenu získal Nikita Marinko (Ústav organické technologie VŠCHT Praha) za práci na téma „Kombinovaný in-silico a experimentální přístup k efektivnímu zvětšování měřítka procesů ve farmaceutickém průmyslu“.

Cenu Expert Choice Award získal Erik Sonntag (Ústav chemického inženýrství VŠCHT Praha) za práci „Robotická linka pro kontinuální výrobu personalizovaných formulací“.

„Vynalézavost a kvalita práce našich studentů, nejen vítězů, ale skutečně všech studentů v The Parc, mě každý rok ohromuje. Děkuji odborníkům ze Zentivy za to, že studentům poskytují praktický pohled na farmaceutický výzkum, a akademickým školitelům za jejich odborné vedení a dlouhodobou podporu. Vítězům blahopřeji a těším se, že společně budeme utvářet budoucnost farmaceutického průmyslu,“ řekl prof. František Štěpánek, vědecký ředitel The Parc.

Více informací v původní tiskové zprávě The Parc.

Cenu Karla Preise za rok 2021 získaly Anna Miškovská a Alena Čejková z Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, a to za práci Přehled bakterií používaných k přípravě nanočástic kovů.

Tato cena je každoročně udělována za nejlepší přehledový článek otištěný v časopisu Chemické listy.

byla udělena generálmajorem Mgr. Janem Švejdarem dne 3. 2. 2022 prof. Štěpánu Urbanovi za dlouhodobou a iniciativní spolupráci s Policií ČR v oblasti přístrojového zkoumání pachových stop, objev molekul lidské pachové signatury, digitalizaci pachových stop, vznik forenzního oboru Olfaktroniky a unikátní přínos pro rozvoj kriminalistiky.