Jan Macák absolvoval s vyznamenáním inženýrské studium na tehdejší Fakultě technologie paliv a vody VŠCHT v roce 1982. Na Katedře energetiky obhájil svoji disertační práci a po absolvování zahraničních stáží a pracovních pobytů zde nastoupil v roce 1994 jako odborný asistent. V roce 2008 se habilitoval a od roku 2014 pracuje jako vedoucí Ústavu energetiky. Po několik funkčních období pracoval v Akademickém senátu VŠCHT, naposledy jako předseda Vědecko-výzkumného výboru AS.
Je členem Vědecké rady Fakulty technologie ochrany prostředí a oborových rad doktorských studijních programů Chemie a technologie paliv a prostředí, současného programu Energie a paliva a Chemie a technologie ochrany životního prostředí FTOP.
Jan Macák přispěl významně k rozvoji výuky předmětů zaměřených na současnou multidisciplinární energetiku. Pod jeho vedením byly vytvořeny nebo zásadně rekonstruovány například předměty Energetika, Power Engineering and Alternative Energy Resources, Materiály pro energetiku a průmysl paliv, Energie z odpadů a Ukládání energie. Předměty odrážejí svým obsahovým zaměřením současné změny ve struktuře energetického průmyslu a snahu o dosažení udržitelnosti. Přispěly k úspěšnému rozběhu nového studijního programu FTOP Energie a paliva na úrovni bakalářské, magisterské i doktorandské. Za dobu svého působení na Ústavu energetiky vychoval několik desítek bakalářů, diplomantů a doktorandů.
V oblasti vědecko-výzkumných aktivit se doc. Macák dlouhodobě zabývá materiálovou problematikou v energetice. Významně přispěl k využití elektrochemické metodiky ke studiu korozních dějů in-situ a k rozvoji korozního monitoringu v energetických parovodních okruzích za podkritických i nadkritických parametrů. V této oblasti úzce a dlouhodobě spolupracuje například s UJP Praha, CV Řež nebo ústavy Akademie věd. Spolupráce s UJP přinesla řadu nových a zásadních poznatků, týkajících se kinetického přechodu při oxidaci slitin zirkonia, vlivu lithných iontů na degradaci pokrytí paliva nebo vlivu teplotních tranzientů na korozní vlastnosti slitin Zr v prostředí primárního okruhu JE. Doc. Macák přispěl k rozvoji spolupráce VŠCHT s Centrem výzkumu Řež, kde pracuje řada jeho žáků. Podnětná a přínosná je rovněž spolupráce s Fyzikálním ústavem a Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, týkající vývoje pokrytí paliva tolerujícího havarijní situace (tzv. ATF – Accident Tolerant Fuel) a spolupráce s Ústavem termomechaniky AV ČR, týkající se úprav povrchu konstrukčních materiálů metodou Laser Shock Peening (LSP) a Plasma Shock Peening (PSP). Experimentální metodika, kterou přispívá tým VŠCHT pod vedením doc. Macáka, efektivně rozšiřuje možnosti studia funkcionality modifikovaných povrchů konstrukčních materiálů v energetice.
Doc. Macák přispěl významnou měrou k rozvoji mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu chování materiálů v energetických okruzích mezi VŠCHT a Joint Research Centre (JRC) v Pettenu. Dlouhodobá spolupráce přinesla do VŠCHT i JRC řadu nových podnětů. V současné době byla spolupráce rozšířena získáním Open Access statutu na výzkumných infrastrukturách JRC pro pracovníky Ústavu energetiky. To usnadní výjezdy studentů, doktorandů i postdoktorandských pracovníků na odborné stáže.
V oblasti mezinárodní odborné spolupráce je doc. Macák aktivním členem organizace EFC (European Federation of Corrosion), kde pracuje v sekci WP-4 –Nuclear Corrosion. Dále se významně podílí na práci odborné skupiny ECG-COMON (European Cooperation Group for Corrosion Monitoring of Nuclear Materials), ve které pracuje jako člen exekutivního výboru pro výzkum.
Výzkumný tým Ústavu energetiky VŠCHT pod vedením doc. Macáka je respektovaným členem mezinárodního konsorcia, které v roce 2020 získalo podporu EU v rámci Horizon 2020 pro projekt ECC-SMART, ve kterém budou studovány vlastnosti modulárního reaktoru, chlazeného superkritickou vodou.
Osobní záliby doc. Macáka jsou hudba, studium historie, literatura a sport (lyžování a cyklistika).