Prof. Helebrant absolvoval VŠCHT v roce 1984. V roce 1990 získal titul kandidáta technických věd v oboru technologie silikátů, v roce 1998 se habilitoval v oboru technologie silikátů, a v roce 2006 byl jmenován profesorem v oboru Chemie a technologie anorganických materiálů. Postupný vědecký růst a dosažení vědecko-pedagogických titulů se opírá o jeho systematickou práci, která je orientována na výzkum chemie povrchu skla a jeho změn při interakci s vodnými roztoky. Druhým směrem výzkumu prof. Helebranta je studium anorganických biomateriálů založené na zkoumání jejich interakce se simulovanou tělní tekutinou a na vývoji experimentálních metod testování biomateriálů in vitro.
Je autorem řady původních vědeckých prací orientovaných na popis kinetiky a mechanismu koroze skel ve vodných roztocích. Analýzou procesu koroze přispěl k identifikaci dílčích dějů, které se při tomto procesu uplatňují, a formuloval matematické vztahy popisující jejich příspěvek k celkovému popisu kinetiky koroze. Hodnotu publikovaných prací dokládá vysoký počet citací.
Fyzikálně-chemický přístup, charakteristický pro vědeckou práci prof. Helebranta, se projevuje také v jeho pedagogické činnosti. Přednáší předměty Anorganické nekovové materiály a Chemie anorganických materiálů, a připravil také nové předměty Koroze biomateriálů a Skelné a sklokeramické materiály v lékařství a farmacii. Nové poznatky o podstatě těchto procesů uplatňuje také při vedení dnes již desítek bakalářských, diplomových a disertačních prací.
Organizační schopnosti zúročil prof. Helebrant také při své činnosti v akademických funkcích. Ve funkci vedoucího Ústavu skla a keramiky, kterou zastává od roku 2000, úspěšně řídí vědeckou a pedagogickou činnost několika vědeckých týmů, jejichž odborná úroveň je srovnatelná s úrovní analogických ústavů ve světovém měřítku. V letech 2006-2014 byl prof. Helebrant jmenován děkanem Fakulty chemické technologie. V této funkci pomohl projít fakultě náročným obdobím souběhu původních pětiletých a nových bakalářských a magisterských programů, rozběhnout činnost výukového centra v Mostě a zavést studijního programu Syntéza a výroba léčiv, který se prakticky okamžitě stal velmi významným pro většinu fakult VŠCHT Praha, a otevřel cestu pro další mezifakultní a mezioborové programy. Následně, v letech 2014-22 pracoval jako proděkan pro vědu a výzkum, kde měl klíčový podíl na úspěšném zapojení fakulty do programů ISPROFIN, KVALAB, INMODOS a dalších.
Ocenit je třeba také činnost prof. Helebranta v národních a mezinárodních institucích a odborných společnostech. Je členem odborných komisí a poradních orgánů VUT Brno, ČVUT Praha a na Univerzitě Pardubice. Je také dlouholetým vědeckým tajemníkem České sklářské společnosti a zastupuje tuto společnost v European Society of Glass Science and Technology a v International Commission on Glass (ICG).
Prof. Helebrant významně přispěl k rozvoji vědecké a pedagogické činnosti v oblasti materiálových věd na VŠCHT Praha, a zasloužil se o mezinárodně uznávanou úroveň českého výzkumu v oblasti skla a keramiky.