Pavel Drašar absolvoval studium organické chemie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v letech 1966-71, po dalším roce studia zakončeného rigorosní zkouškou, kdy zároveň na PřF UK působil jako odborný asistent, získal titul RNDr. Od roku 1972 do r. 2002 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie (původně ČSAV, nyní AV ČR), kde v letech 1974-1977 absolvoval vědeckou aspiranturu a dosáhl titulu CSc. Od roku 2002 působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (docent organické chemie 2002, profesor 2004) na Ústavu chemie přírodních látek Fakulty potravinářské a biochemické technologie.
Pavel Drašar je autorem a spoluautorem více než 210 sdělení evidovaných databází Web of Science a 25 patentů. Téměř od počátku své vědecké dráhy se věnuje chemii steroidů v celé šíři jejich strukturních typů a možných biologických aktivit. Jeho záběr se postupně rozšířil o řadu dalších skupin přírodních látek, jako jsou například seskviterpeny a další terpenoidy, porfyriny a další oligopyroly, využití přírodních synthonů ke konstrukci sebeskladných supramolekulárních systémů. Jeho práce našly aplikace v mnoha oborech věd o životě (Life Sciences), navržené látky a postupy jejich přípravy se uplatnily například v lékařství (např. endokrinologie, imunochemická diagnostika), biologii živočichů i rostlin, buněčných zobrazovacích metodách, jako standardy pro analytickou chemii. Laboratoří Pavla Drašara prošla řada studentů všech stupňů, kteří pod jeho vedením mohli těžit z multidisciplinárního přístupu a četných odborných kontaktů svého školitele. Řada z nich díky tomu mohla absolvovat odborné stáže na významných zahraničních pracovištích.
Rozsáhlé odborně-společenské aktivity Pavla Drašara zahrnují členství v národních i mezinárodních odborných společnostech, často v jejich volených orgánech, organizaci odborných setkání na národní i mezinárodní úrovni, editorskou činnost, práce na posudcích a expertízách z oblasti chemie, práce v komisi pro českou nomenklaturu v organické chemii. Z řady národních konferencí a symposií, jejichž organizace se účastnil, a mnohdy je i inicioval, je třeba zmínit zejména přes dvacítku ročníků konference „Pokroky v organické a bioorganické chemii“ a Sjezdy chemiků pořádané Českou společností chemickou, z mezinárodních zejména předsednictví organizačního výboru Kongresu EuChems Praha 2012 a jeho úlohu v obnovení série konferencí Isoprenoids, jehož 22. ročníku (Praha 2016) byl hlavním organizátorem. Pavel Drašar je dlouholetým členem redakční rady Chemických listů a Bulletinu České společnosti chemické, pro tyto časopisy napsal rovněž řadu editorialů a dalších textů věnovaných souvislostem chemie s legislativou a pedagogikou. Jako hostující editor se účastnil přípravy několika speciálních čísel mezinárodních časopisů (např. Steroids Vol. 117, 2017), od roku 2015 je stálým členem redakční rady časopisu Steroids.
Významným rysem přístupu Pavla Drašara k budování mezinárodních kontaktů je celoživotní snaha o udržení jednoty vědeckého světa a pokud možno nerespektování dobových „železných opon“. Zatímco na stycích svého ústavu v zemích „západního“ světa (včetně Japonska) se podílí významnou měrou, kontinuita cenných kontaktů s kolegy v zemích, jako je Bělorusko či Kazachstán byla udržena hlavně díky němu.
Pavel Drašar patří mezi velké osobnosti VŠCHT Praha a Medaili Emila Votočka si za svoji celoživotní pedagogickou, vědecko-výzkumnou a řídící činnost nesporně zaslouží.
