Rektor VŠCHT Praha profesor Pavel Matějka hovoří na začátku letního semestru o finanční situaci naší univerzity, hlavních cílech pro rok 2023 nebo aktuálním stavu úprav společného základu. Vysvětluje nutnost budoucí regulace počtu studentů v oblasti ekonomiky a managementu, zamýšlí se též nad umělou inteligencí a jejím vlivem na výuku a studium. Nevyhýbá se ani přímé odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve funkci rektora v příštím volebním období.
V jaké finanční kondici vstupuje VŠCHT do roku 2023?
Stejně jako v loňském roce jsme dosáhli kladného hospodářského výsledku. Díky úsporám z předchozích let, převodům peněz na lépe úročené produkty (včetně peněz získaných z prodeje pozemku na Vítězném náměstí) a loňské snaze razantně šetřit máme ušetřené prostředky, které můžeme meziročně převést a využít je mimo jiné k vyrovnání návrhu rozpočtu pro rok 2023. Ten totiž přinese výrazně zvýšené náklady nejen kvůli cenám energií, ale především v důsledku dvouciferné inflace, která se podepíše na všech provozních výdajích. K tomu je třeba připočítat nutná opatření spojená s požárními a bezpečnostními požadavky na provoz a skladování tlakových láhví a výdaje svázané s naplňováním Generelu především v rámci přípravy budoucí výstavby na Vítězném náměstí. Co se týká běžného provozního rozpočtu, budeme v aktuálním roce co do plánování výdajů opět velmi střídmí. Pokud neočekávaně dojde v průběhu roku ke stabilizaci hospodářské situace, viditelnému poklesu inflace apod., můžeme se začít bavit o tom, zda finančně nepodpořit některé přechodně utlumené rozvojové činnosti.
Máte informaci, jak si naše škola stojí v porovnání s jinými univerzitami?
V celkovém srovnání fungujeme docela slušně, což znamená, že (byť se to někomu nezdá) rozumně topíme v kancelářích i posluchárnách, nezavádíme online výuku ani nevyhlašujeme nucenou práci z domova. A to proto, že jsme šlápli na rozpočtovou brzdu včas.
Připravuje škola nějaká opatření pro ekonomickou podporu sociálně ohrožených studentů, jejichž počet by mohl s ohledem na současnou situaci v republice narůst?
Žádný speciální program nepřipravujeme, protože ve škole dlouhodobě máme program různých stipendií včetně sociálních a účelových, kde jsou jasná kritéria pro podporu studentů včetně tzv. případů hodných zvláštního zřetele (Článek 6, odstavec 1, písmeno e Stipendijního řádu). Studentům se snažíme a budeme nadále snažit vycházet vstříc, o čemž svědčí i loňský růst výše vyplacených stipendií přesahující inflační růst. Co se týče dalších typů stipendií, záleží vždy na fakultách, resp. ústavech, jejich možnostech a pravidlech. Studenti, kteří se podílí na univerzitní výzkumné činnosti, určitě mají a budou mít šance zlepšit svou finanční situaci.
Jaké jsou hlavní cíle školy pro rok 2023?
Obecně budeme vycházet z cílů popsaných ve Strategickém záměru školy, v jeho upřesnění na rok 2023, v doporučeních Mezinárodního evaluačního panelu (MEP) a též v akčním plánu pro HR Award. Konkrétně budeme chtít například zlepšit podmínky a prostředí pro doktorandy a mladé výzkumníky. Reformujeme pojetí Fondu Dagmar Procházkové tak, aby spoluúčast fakult nebyla nutně vázána na mzdové prostředky a projekty byly tříleté namísto dvouletých. Snažíme se podat nové evropské projekty na rozvoj internacionalizace a rozvoj celoškolských pracovišť. Budeme chtít minimálně udržet počty studentů v programech pro oblasti chemie a potravinářství. Dále se pokusíme optimalizovat výuku s ohledem na adekvátní množství studentů v předmětu tak, abychom nemrhali časem pedagogů. V červnu budou známy výsledky architektonické soutěže na Vítězném náměstí, což pro nás bude znamenat zahájení intenzivních přípravných prací. Čeká nás úprava modelu hodnocení vědeckého výkonu, který by měl lépe odrážet mezinárodní trendy, vycházející více z celkového dopadu tvůrčí práce než z bibliometrie. Rád bych se také věnoval rozvoji spolupráce s průmyslem, což je směr pro naši školu přirozený, ale nově na něj kladou důraz i ministerstva. Budeme se též věnovat tématům Open Access publikování, resp. obecněji strategii Open Science.
Aktuálně se na VŠCHT projednávají úpravy společného základu pro bakalářská studia. Proč? A kdy bude hotovo?
Děje se tak na základě usnesení Rady pro vnitřní hodnocení, neboť se při akreditacích studijních programů naráželo na to, že aktuální požadavky na společný základ neumožňují zcela naplnit vizi garantů nových programů o profilu absolventa. Čili je málo prostoru na specializační předměty. Představy fakult o novém uspořádání se ovšem navzájem hodně liší. Nyní čekáme na zprávy garantů jednotlivých programů včetně hodnocení absolventů, do té doby nechceme činit žádné závěry. Mám-li se dopustit nějaké nezaručené predikce, tak úprava základu bude spíše marginálnější a dotkne se spíše programů v oblasti potravinářství.
V probíhajícím akademickém roce se významně zvýšil počet studentů zapsaných do prvního ročníku studia, přičemž největší nárůst zaznamenal studijní program Ekonomika a management, jehož výuku zajišťuje stejnojmenný ústav. Nechystá vedení školy transformaci ústavu na novou fakultu?
Novou fakultu aktuálně zakládat nechceme. Organizační změny do budoucna nevylučuji, vše bude hodně záviset na tom, jaký bude trend u počtu uchazečů, jak se bude dařit čerstvě akreditovanému magisterskému učitelskému programu, případně zda se podaří dále rozvinout oblast přípravy budoucích (středoškolských) učitelů za významné účasti dalšího celoškolského ústavu, a to Ústavu učitelství a humanitních věd. Studentů se na ÚEM vloni přihlásilo i zapsalo hodně, což ale zároveň může znamenat problém s přílišným poklesem koeficientu ekonomické náročnosti, jenž má vliv na průměrnou výši příspěvku na studenta ze strany ministerstva. Aktuálně nastavujeme jasné hranice, kolik studentů budeme zejména do programu Ekonomika a management v českém jazyce přijímat, aby to nemělo negativní finanční dopad. To ale nemění nic na tom, že na VŠCHT patří studium ekonomiky postavené na matematice, statistice, exaktních predikcích, které připravuje inženýrsky myslící ekonomy se zaměřením na techniku. Zároveň chceme dávat přiměřený prostor zahraničním samoplátcům studujícím v angličtině, protože ti jednak přinášejí nové impulzy do studijních skupin, jednak jsou pro školu i ekonomickým přínosem. U chemických programů jsem rád za Erasmus Mundus programy v angličtině, které se doufám dále rozvinou a podnítí další pokrok ve vzdělávání v angličtině.
V úvodu jste zmínil architektonickou soutěž na dostavbu Vítězného náměstí, jejíž součástí bude i nová budova VŠCHT. Co oznámení vítěze pro školu znamená?
Zahájení intenzivních prací zejména dokumentačního charakteru pro různá povolení a samozřejmě úpravy stavebních záměrů s ohledem na výsledky soutěže. Reálně stavět se začne, pokud vše půjde bez zádrhelů, nejdříve v roce 2026. Do té doby se fyzicky na pozemcích nic výrazně omezujícího neuděje. V nejbližších letech bude fungovat i stávající parkoviště pro zaměstnance a studenty.
Jak hodnotíte mimořádný úspěch našich mladých vědců ve velmi prestižní a kompetitivní grantové soutěži Junior Star, v níž nedávno uspěla hned čtveřice zástupců z VŠCHT? Přece jen prosadit se v takovém počtu v soutěži, kde podporu získá jen cca 5 % nejlepších, není samo sebou.
V jednom případě vidíme přímo efekt Fondu Dagmar Procházkové, díky němuž doktorka Perlíková zakotvila na VŠCHT, založila si výzkumnou skupinu a teď napsala skvělý projekt. Vloni podobně uspěl doktor Kovaříček v předchozí výzvě Junior Star. Všem úspěšným řešitelům upřímně gratuluji, mám ohromnou radost. Zároveň chci zmínit, že klíčové kromě talentu a pracovitosti dotyčných je podhoubí, které se buduje v rámci ústavů. Mluvím o pracovní atmosféře, podpoře vedoucích směrem k mladým vědcům a vytváření podmínek pro jejich samostatný růst.
Velkým tématem dneška je umělá inteligence, která se stala velkým pomocníkem pro tvorbu rešerší, ale i formulaci seminárních a závěrečných prací, zejména jejich teoretické části. Jak se na její nástup VŠCHT připravuje? Budou s AI pedagogové pracovat?
Podíl rešeršních závěrečných prací je na VŠCHT naprosto marginální a tento stav rozhodně nehodláme měnit. Podstatou bude vždy osobní vklad a tvůrčí činnost zaměřená na vytváření věcí nových, ať už v laboratoři, počítači nebo terénu. Nešli jsme a nepůjdeme směrem ke kompilacím existujících znalostí. Rešerše a jejich kritické hodnocení jsou určitě fajn a já nevidím problém v tom, aby pro jejich vypracování studenti využili adekvátní nástroje AI, ovšem za předpokladu, že budou schopni výsledky samostatně obhájit. A že si budou vědomi úskalí a limitů, která s AI souvisí ohledně nepravdivých/neověřených informací, zdrojů a možná trochu tajemné cesty k cíli. Považuji také za důležité, aby se použití AI přiznávalo v rámci transparentního popisu použité metodologie a technologie. Co se týče provozu školy, tak AI má velký potenciál v automatizaci administrativních činností a ulehčení života mnoha lidí, kteří se budou moci věnovat jiným, pro školu třeba ještě smysluplnějším činnostem. Určitě potenciál AI hodláme sledovat a využívat.
V lednu jste vstoupil do závěrečného roku svého prvního rektorského mandátu. Když se ohlédnete zpět, jak se liší realita od představ, s nimiž jste do funkce vstupoval.
Spousta záměrů se realizuje pomaleji, než bych si přál, v některých případech i kvůli vnějším okolnostem typu pandemie covidu. Své původní vize jsem ale neopustil a snad mohu říci, že leccos se nám během těch tří let podařilo. Získali jsme, byť po revizi, HR Award. Dali jsme dohromady smysluplný strategický záměr, jehož cíle se daří naplňovat. Prošli jsme se ctí hodnocením Mezinárodního evaluačního panelu. Dali jsme dohromady nový Mezinárodní poradní sbor, který je ochoten nám aktivně pomáhat ve strategických rozhodnutích, ale i v dílčích rozvojových aktivitách. Navzdory původním obavám jsme bez protestů a potíží odbourali tištěné indexy. Klademe důraz na rozvoj moderních forem vzdělávání, podařilo se zorganizovat pedagogické konference. Máme národně oceněné Poradenské a kariérní centrum. Za úspěch považuji zřízení a fungování projektového centra, přestože vím, že ne všichni ve škole vnímají tento krok pozitivně. Podívejme se však na mimořádný počet projektových přihlášek podaných v různých národních i mezinárodních výzvách v roce 2022 a na počátku roku 2023. Jsem přesvědčen, že i díky projektovému centru jsme získali nově podporu pro 15 zahraničních post-doků směřujících k 6 mentorům na třech fakultách, což je v daných výzvách počet stejný, jako získala celá Masarykova univerzita. Z 18 MSCA ERA projektů směřujících do Česka jsme získali celou šestinu.
Pokročili jsme v přístupu k zahraničním pracovníkům, zřídili jsme novou Welcome office. Pracujeme na kontinuálním zlepšování podmínek pro doktorandy, kteří už snad dílčí výsledky naší snahy pociťují. Inspirujeme se v zahraničí, stali jsme se členy sítí EUA-CDE a PRIDE. Zvládli jsme etablovat Ústav ekonomiky a managementu, byť je v této oblasti řada úkolů před námi. Máme novou budovu v Jankovcově ulici, kde kromě ekonomů sídlí další nový Ústav udržitelnosti a produktové ekologie, jenž je důležitou součástí budoucnosti školy s širokými národními i zahraničními kontakty. Bez nové budovy by nevznikl a zároveň uvolnil jiným pracovištím část prostor v Dejvicích.
Myslím, že jsme velmi dobře obstáli během covidu i v těžkých tématech roku 2022, pomáhali jsme v širokém měřítku, změnili radikálně modely vzdělávání i tvůrčí práce. Těší mě, že se podařilo dokončit rozsahem zcela mimořádnou rekonstrukci v budově B, kde jsou umístěny především děkanáty a většina rektorátních pracovišť. Máme nové excelentní laboratoře včetně laboratoře medicinální chemie a virologického pracoviště. Posunuli jsme se v elektronickém oběhu dokumentů díky OKBase, s čímž bylo spojeno ohromné úsilí nemalého počtu lidí v čele s Personálním odborem. Obrovský krok dopředu jsme díky doktorovi Jirátovi, jeho kolegům a spolupráci s NTK učinili na poli Open Access a připravujeme širší strategii Open Science.
Je něco, co vás naopak mrzí, že se nedaří?
Velmi mě mrzí odchod několika klíčových lidí z Centra informačních služeb, nicméně postupně přecházíme na jiné informační systémy. Děkuji všem, kteří přispěli ke zvládnutí přechodu na vícefakultní verzi Studijního informačního systému. Budeme mít nový modul „e-doktoranda“ i nově vyřešenou správu akreditačních dokumentů. Výrazně se zlepšila naše situace z hlediska řešení problematiky bezpečnosti práce a požární ochrany, jak ve věcné, tak i komunikační rovině. Je však zřejmé, že máme v této oblasti ještě dlouhou cestu před sebou. Jsem rád, že stále udržujeme přátelské akademické společenství, z něhož stále vyrůstají mimořádné osobnosti, jak mezi studenty, tak i mezi akademickými i neakademickým pracovníky. Máme tak stále skvělé kandidáty nominované na externí ocenění i na vnitřní ocenění například Medailemi Emila Votočka, Cenami Julie Hamáčkové či Cenami rektora.
Na konci roku proběhnou volby rektora. Máte zájem pokračovat, pokud budete navržen?
Úkoly popsané ve strategickém záměru školy z roku 2021, stejně jako ty v akčním plánu HR Award, přesahují horizont mého prvního funkčního období, takže bych byl rád, kdybych je mohl dokončit. Věřím, že škole mám do budoucna stále co dát v oblasti produktivní kooperace s ostatními univerzitami a respektovanými institucemi na národní i mezinárodní úrovni. Protože jsem byl vždy spíše ten, kdo spojuje, než ten, kdo s druhými soutěží. Pokud bude zájem, rád bych se angažoval i v prohloubení internacionalizace školy, spolupráce s průmyslem a rozvoji školy v nových oblastech zelené chemie, udržitelnosti a podobně.