Používat umělou inteligenci zvládne každý, kdo umí používat vyhledávací políčko na webu. Samozřejmě – dobře googlit už může být pokročilá dovednost. S efektivním využitím umělé inteligence je to velmi podobné. Proto přinášíme rychlý výběr – co vědět, abyste se nedostali do problémů, a co stojí za to vyzkoušet.
Titulní grafika - Dáma s ryskou od Jonáše Priškina a Copilot Designera. Prompt: „Vygeneruj fotku studentky z pozadí v realistickém fotografickém stylu která píše závěrečnou práci před oknem s výhledem na romantické město. Na stole je káva po její levici v průhledné chemické kádince s ryskou“
Správně se zeptat, porozumět, ověřit a interpretovat
V posledním roce a půl se obrovského rozmachu dočkala generativní umělá inteligence. Tedy nástroje, kde pokročilý vytrénovaný algoritmus je schopen generovat různé výstupy – typicky texty (v lidském jazyce nebo v jazycích programovacích), obrázky, videa a zvuky, ale i tabulky či rovnou celé prezentace. Taková umělá inteligence je nástrojem, který může lidem pomoci – dokáže zrychlit a zefektivnit různorodé činnosti. Stejně jako kalkulačka kdysi velmi zrychlila počítání.
Takový nástroj však na lidi – uživatele umělé inteligence – klade jiné a dost možná vyšší nároky než dnes. Ono ovládat pokročilou kalkulačku (či všechny možnosti Excelu) není nic triviálního. Pro dobrý výsledek je nutné vědět, na co a jak se zeptat. Protože jen tak lze chápat a zhodnotit výsledek. Dostatek znalostí a schopnost ověřovat informace je tak ještě důležitější než kdy dříve. Umělá inteligence nám všem, kteří něco tvoří, umožní být efektivnější. Ale nezbaví nás potřeby myslet.
Formální a právní postavení
Výstupy generativní umělé inteligence podle rozvíjející se judikatury (české, ale obdobně i v USA) nejsou samy o sobě uznatelné za autorské dílo. V Česku může být dle autorského zákona autorem jen člověk.
Základním argumentem, který se objevuje i u vědeckých vydavatelů (např. Springer Nature), je, že autorem může být pouze ten, kdo je schopen nést odpovědnost za své dílo. A generativní umělá inteligence za své dílo odpovědná není. Na triviální rovině už jen proto, že v podmínkách využití služeb je toto vždy ošetřeno a odpovědnost služby vyloučena. Argument je ale hlubší, vede na spojení konceptu odpovědnosti se svobodou a svědomím. To se dostáváme na pole humanitních oborů, které jsou a budou právě s ohledem na umělou inteligenci velmi důležité.
| Člověk a jen člověk může být autorem. Autor je vždy zodpovědný za své dílo. |
Proto platí, že generativní umělá inteligence nemůže být uváděna jako autor, a tedy ani citována jako odkaz na zdroj informací. To se týká stejně seminární práce jako manuskriptu vědeckého článku.
Pozor – to ale neznamená, že by se generativní umělá inteligence nesměla používat. Právě naopak! Stejně jako automatická kontrola překlepů ve Wordu, tak i strojové překlady (např. DeepL) a návrhy lepšího výběru slov a vhodnějších frází (např. Grammarly) můžou výsledný text velmi zlepšit, nebo minimálně zrychlit jeho tvorbu. Zároveň je žádoucí a leckdy povinné uvádět, jaké nástroje (s důrazem právě na generativní umělou inteligenci) byly při tvorbě díla použity. V tomto se pravidla ale můžou odlišovat, proto si je potřeba zjistit, jak podrobný popis zpracování je pro tu kterou příležitost potřebný.
Autorským dílem mohou být samotné zadání pro umělou inteligenci (prompty). Případně nad výstupem provedené další interpretace a odvozeniny. To, kdy jde o dostatečný vklad člověka, aby šlo o autorské dílo, je vždy na posouzení v konkrétním případě (jednoduché prompty spíše ne, ty komplexní spíše ano).
Používejte umělou inteligenci
Jak vyplývá z minulých odstavců, použití má svoje úskalí, ale s dostatečným respektem může hodně pomoci. Podívejme se na konkrétní příklady, kde a jak nástroje umělé inteligence využít.
Na základní úrovni je praktické použít schopnosti umělé inteligence
v porozumění textu. Nástroje Bing AI/Copilot má oproti základnímu ChatGPT přístupný internet a pracuje dobře s referencemi DOI. Po zadání je schopný odpovídat na otázky vycházející přímo ze zadaného textu a ve chvíli nutnosti širšího vysvětlení pracuje s dalšími zdroji na dostupném internetu. Milou samozřejmostí je zdrojování všech užitých zdrojů, přes které si výsledky rovnou zkontrolujete, nebo dohledáte další informace.
Obrázek z BingAI = Copilota, nastavení Balanced
Podobného výsledku lze dosáhnout za použití doplňků nebo nástrojů které běží na umělé inteligenci. Ačkoli vypadají pokročile, po přihlášení není použití o nic náročnější.
Všechny mají funkční verzi zdarma, některé funkce pak stojí za platební bránou nebo mají omezenou četnost použití.
Humata AI – aplikace zaměřená na práci se soubory, odpovídá na dotazy a pomáhá s pochopením obsahu a použité zdroje pečlivě cituje.
Explain paper – webová stránka pro práci s konkrétním PDF souborem, na jakýkoli vybraný text dohledá vysvětlení a doplňkové zdroje ve vybrané úrovni od 5letého přes doktoranda po experta. Placená verze umí sumarizovat a dohledávat s GPT-4.
Obrázek z ExplainPaper a zdrojem PDF ze sekce s ukázkou Copilota
Elicit – vyhledávací platforma pro ,,syntézu informací“ zaměřená na práci se zdroji, dohledáváním a hlavně systematizaci informací. Ve verzi zdarma je limitována kredity, které odpovídají počtu požadavků a neumožňuje export výsledků.
Consensus – samostatný vyhledávací nástroj, který pomáhá s odpověďmi na principiální otázky, u výsledků hledání označuje parametry (in vitro, typ klinické studie, atp.), zaměřuje se na užití akademických zdrojů a s placenými nástroji usnadňuje sumarizaci a orientaci
v informacích.
Harpa – doplněk do webového prohlížeče Chrome, který přináší funkce ,,digitálního asistenta“, nezaměřuje se na vědeckou práci, ale na cestu informací, automatizaci na základě různých vstupů, sumarizaci dat a hlavně práci s konkrétní webovou stránkou a videy z YouTube.
K psaní textů a práci s materiály ale patří i bod samotného psaní. Protože textový obsah je hlavním středobodem aktuální umělé inteligence, zaměřme se spíše na jeho formát. Někteří z nás využívají k psaní aplikace rodiny LaTeX. Je to alternativa k rozšířenému Wordu a podobně jako při tvorbě webu můžete tvořit buď v grafickém prostředí, nebo psát kód, ve světě psaní dokumentů je LaTeX obdoba onoho HTML kódu.
Díky spolupráci s AI je to o dimenzi jednodušší cesta, než jakou byla dříve, díky zdlouhavému hledání v dokumentacích a řešení ,,jak do tabulky přidat tuto specifickou čáru“. Spolupráce s AI vypadá následně:
1. kopírování buněk z Excelu nebo jakéhokoli formátu s tabulátory
2. zadání do pole AI nástroje
3. využití hotového napsaného kódu
Ilustrace níže nevyžadovala žádnou intervenci kromě „zkopíruj a vlož“.
Zadání pro ChatGPT 3.5 pro tvorbu LaTeX kódu
Výstupní kód bez úprav v nástroji Overleaf
Co si z toho výčtu odnést? Ukázané nástroje nepíšou práci primárně za nás, ale při jejich zapojení do procesu tvorby odborného textu dokážou kroky s informacemi výrazně zjednodušit. Ve finální etapě práce najdou uplatnění i nástroje vyhodnocení dat a tvorby grafů, prezentací a grafiky. Kromě zmíněné grafiky a techniky diffusion, jsou ale zatím mířené hlavně na business data a analytiky. Naproti tomu velkou roli hraje AI v oblastech modelování molekul a predikci jejich chování jako např. AlphaFold. To je ale téma pro další článek. Vy, kteří jste v anketě na Instagramu @vschtpraha odpověděli, že vás budoucnost AI děsí, nebo jste ještě nepoužili umělou inteligenci pro práci, nebojte se zapojit různé nástroje jako puzzle v cestě za odborným textem. Podobně jako si vybíráme, zda spočítáme příklad na papíru, kalkulačce, nebo Excelu, volme mezi nástroji Google Scholar, Web of Science nebo nástroje s umělou inteligencí.