Omluvenkou neúčasti na Kachekranu bylo jen předložení vlastního parte

Kdo (kdy) přišel s nápadem uspořádat Kachekran a jak dlouho bylo od myšlenky k prvnímu ročníku? Byla to spontánní myšlenka u piva, či dlouhodobější nápad s Vašimi kamarády? Co bylo hnací silou pro vznik této veselice? Zakládal jste ho jako student nebo začínající pedagog?

Byl podzim roku 1958 a já jsem byl studentem 3. ročníku Fakulty anorganické technologie (dnes FCHT) a předsedou celoškolského výboru ČSM (Československého svazu mládeže). Tajemníkem celoškolského byl akademický malíř Luděk Buriánek, který zároveň učil na katedře technického kreslení naší školy. Založit Kachekran byl jeho nápad, kterého jsme se ihned chopili a začali Kachekran organizoval přes ročníkové výbory ČSM a studijní skupiny. Luděk udělal grafický návrh vstupenek, plakátů a letáku, které se pak tiskly v Edičním středisku VŠCHT. Objednala se Lucerna, orchestr a zpěváci. Studenti „pekli“ třaskavé kuličky, ve studijních skupinách se tvořily masky, připravoval se program a 23. dubna 1959 se zrodil Kachekran.

Je nějaký (publikovatelný) zážitek, na který opravdu rád vzpomínáte? Jaký?

Těžko vybrat jediný. Za 40 let bylo zážitků spousta. Mohu vzpomínat na všechny tři Přebory VŠCHT v kolečkovém krasobruslení. Na prvním na nezapomenutelnou „tlačenou figuru“ děkana FPBT prof. Davídka a jeho čtyřnásobně hozený lux, na druhém na jízdu bratří Kadleců ve slušivých námořnických oblečcích (děkanů FCHI a FPBT) nebo jízdu prof. Červeného (děkana FCHT) jako Karkulky. Na třetím excelovali prof. Kratochvíl, prof. Kotrba, prof. Jeníček a doc. Jahoda.

Rád vzpomínám také na vystoupení Akademic People Band, ve složení prof. Pecka (alt saxofon), prof. Holub (klavír), prof. Kubíček (skvěle chrastil rumba koulemi) a prof. Skřivánek (bicí). Členové orchestru dostali urologické likéry „The Last Pleasure“ a zpěvák prof. Dědek na závěr vystoupení dostal zlatou desku za 10 milionů neprodaných desek (na krk jsem mu pověsil pozlacené záchodové prkénko). 

Při tak velkém počtu Kachekranů, byl jste každý rok originální s novou maskou, či jste nějakou opakoval (jakou)? Jaká byla Vaše nejpovedenější/nejoblíbenější.

Masku jsem měl jen na 1. Kachekranu, kde v rámci módní přehlídky jsem představoval začínajícího asistenta s tak nízkým platem, že si živobytí musí ulovit. Viz fotografie, kterou naskenuje a pošle paní Poupětová.

Téměř všechny Kachekrany (40) jsem moderoval ve slušivých, pseudoelegantních oblecích.

Zorganizovat Kachekran není úplně jednoduché. Kolik ročníků jste osobně organizoval, kdo Vám při tom pomáhal (studenti, pracovnici, …)? Komu jste pak roli organizátora předal?

Kachekranů jsem se nezúčastnil asi jen čtyřikrát, když jsem byl na „vojně“ nebo v zahraniční. U všech dalších jsem se staral o propagaci a program. Rok dopředu vedení školy zaplatilo Lucernu, objednal se orchestr, zpěváci. Na jednom z prvních Kachekranů zpíval např. začínající Waldemar Matuška, často tam hrál orchestr Václava Hybše, Jojo Band bratří Tesaříků, Karel Zich se svým orchestrem a jiní. O distribuci vstupenek se staraly sekretariáty ČSM, později SSM (Socialistický svaz mládeže), po roku 1989 s organizací Kachekranu pomáhalo Oddělení péče o zaměstnance v čele s milou paní Rodičovou.

V rámci propagace Kachekranu se vždy tiskly letáky se zajímavými slogany, „výběrem“ ze zahraničního tisku. S prodejem vstupenek pomáhali studenti a studentky. Na programu se podíleli studenti a také učitelé. Ať již šlo o soutěže mezi studenty a učiteli (např. ve fotbale, hokeji, moderní gymnastice), tak v programu Zpívá celá rodina nebo kulturistice osobní i kolektivní.

Vedení školy vždy Kachekran podporovalo, nejen finančně, ale i účastí. Např. rektoři prof. Doležal, prof. Stibor, prof. Růžička, doc. Koubek a také současný rektor prof. Melzoch. V porotách soutěží patřičně „vystrojeni“ zasedali prof. Demnerová, prof. Rauch, doc. Machoň, doc. Havrda, prof. Malijevský, prof. Kubíček, prof. Moravcová a zahraniční studenti vystupovali v rolích zahraničních pozorovatelů. Při vymýšlení programu a všech „ptákovin“ jsem měl velkou výhodu. Všechno to byli kamarádi a beztrestně jsem se mohl o ně „otírat“.

Po 40. Kachekranu následovala desetiletá přestávka. Pak se našlo pár nadšenců ze Stavovské unie studentů v čele s Milanem Bittnerem a začala nová, vyšehradská éra Kachekranu. Současné organizátory znáš lépe než já.

Původní Kachekran je neodmyslitelně spojen s pražskou Lucernou, která bohužel při dnešní návštěvnosti již není dostatečná. Jaká byla návštěvnost Kachekranu v začátcích, jak se vyvíjela?

Pražská Lucerna byla ideálním sálem pro Kachekran. Domnívám se, že Lucerna neskončila z kapacitních důvodů, ale finančních. Vždyť účastníku Kachekranu bylo několik tisíc. Popularita Kachekranu postupně rostla. Na Kachekran nechodili jen chemici, ale i posluchači jiných škol. Neznám karneval, který by se (byť s přestávkou) dožil padesáti ročníků.

Na Kachekran dnes chodí většinou studenti, zvaní vedoucí pracovnici ale relativně málo "normálních" akademiků. Bylo tomu tak vždy? V případě negativní odpovědi, čím si to vysvětlujete?

Ne, nebylo. Na Kachekran chodili vedle studentů i zaměstnanci, třeba ne v masce, ale chodili. Omluvenkou neúčasti na Kachekranu bylo jen předložení vlastního parte. Proč tam zaměstnanci a učitelé málo chodí, to opravdu nevím. Je třeba se jich zeptat. Možná, že jsou zaneprázdněni neustálým psaním žádostí o granty. Hlavně, že tam chodí studenti a všichni v maskách.

Odrážel vzhled masek svou dobu, sloužil někdy k reflexi politických či jiných témat? Byly jednotlivé ročníky Kachekranu tematické nebo byly masky a výzdoba zcela na uvážení účastníků?

Politiku jsme na Kachekran nikdy netahali. Program záležel jenom mně, masky záležely na účastnících a převážně nebyly z půjčoven.

Je něco co byste rad zmínil či vzkázal účastníkům (organizátorům) Kachekranu? Či jakákoliv další poznámka ke Kachekranu co byste rad sdělil.

Jsem rád, že se Kachekran obnovil a žije díky současným organizátorům. V minulosti byl Kachekran několikrát policejně uzavřen, neboť tam vybuchl nálevní pult, nějaký dobrák odpálil dělbuch, pustil slzný plyn nebo lidi byli popáleni od třaskavých kuliček. Tato „chemická“ aktivita se dnes, naštěstí, nekoná.

Co byste popral Kachekranu do dalších let, buďme optimisté, tak do další padesátky?

Do další padesátky přeji Kachekranu hodně zdraví. Totéž všem účastníků – zdraví a životní pohodu. Studentům přeji mnoho úspěchů ve studiu. Končím slovy Jeana Effela ze Stvoření světa MILUJTE SE A MNOŽTE SE. Stále kolem sebe slyšíte, že je nedostatek pracovních sil.