Profesor Karel Melzoch je emeritním rektorem VŠCHT Praha a emeritním děkanem FPBT a vědcem se širokým spektrem výzkumných zájmů v oblasti chemie, biochemie, mikrobiologie a bioinženýrství. Jeho vědecké aktivity se zaměřují na objasnění principů a mechanismů biotechnologických procesů a mají významné aplikace v medicíně, farmakologii, potravinářství a biotechnologii.
Čím se zabývá Národní centrum kompetence biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost s akronymem BIOCIRKL?
Když bych to vzal historicky, tak centrum kompetence nevzniklo teď na zelené louce, je to výsledek dřívější dlouholeté spolupráce řady organizací, které jsou nyní i v Národním centru kompetence 2. A jedná se již o třetí společné centrum navazující na předchozí centra BIORAF a BIOCIRTECH.
Všechna mají něco společného, ale samozřejmě není možné třikrát vstoupit do stejné řeky, a tak projekty mají vývoj i obsahový a reagují na aktuální společenské potřeby, např. evropský Green Deal, snahu o uhlíkovou neutralitu. Jedná se o projekt TA ČR, a tak je zřejmé, že všechny projekty byly a jsou silně zaměřeny na komercializaci, z čehož vyplývá i složení řešitelského týmu. Hlavním řešitelem je Ústav chemických procesů AV ČR, který zastřešuje a dává dohromady 20 organizací, 20 naprosto odlišných subjektů od ústavů akademie věd, přes univerzity a regionální výzkumné ústavy až po celou řadu menších a větších firem, jejichž podíl v centru činí 50 %. Každá ze zapojených řešitelských organizací má jinou právní formu a podle toho něco smí či nesmí, to se týká zejména finančních operací. Do toho vstupují ještě prostředky EU, kde pravidla jejich čerpání jsou ještě přísnější. A je nadlidský úkol získat od všech řešitelů najednou podklady pro přípravu projektu nebo výsledky a zprávy, já obdivuji doktorku Olgu Šolcovou (ÚCHP AV ČR), která to vše za celý projekt je schopná dát tak elegantně dohromady.
Jaké mají být výstupy z Vašeho projektu?
Všechny by měly být nějakým způsobem orientovány na komercializaci. To znamená ideálně patent, užitný vzor, ověřené technologie, funkční vzorek či prototypy. Máme určitý prostor pro prvky základního výzkumu, ale na tom skutečně centrum nestojí. Co je důležité, je spolupráce akademických nebo výzkumných subjektů s realizátory nápadů v praxi. Předchozí centra byla víc zaměřena na biorafinaci odpadu neboli využití čehokoliv, co někde odpadá, za jiným prospěšným účelem. A nyní se projekt posunuje od technik a technologií více k cirkulární ekonomice a myslím si, že je velmi moderně pojatý, protože prvek udržitelnosti a snižování uhlíkové stopy akcentuje evropské nálady včetně "Green dealu“.
Jaké oblasti projekt řeší?
Centrum je široce rozkročené, má řadu nějakých dílčích úkolů, z nichž řada, díky tomu, že máme na co navazovat, je už i rozpracovaných. Jedná se o zpracování rostlinných a živočišných odpadů, odpadů z různých typů výroby, například lesnictví a zemědělství. Přibylo i téma recyklace betonů, kde se s výzkumem angažují mikrobiologové. Dále se testují biostimulanty, biopreparáty, biohnojiva, či přípravky, které pomáhají omezovat potřebu chemikálií jako jsou pesticidy či herbicidy. Projekt se dotýká až otázek lidského zdraví či vytvoření dobrých životních podmínek, tedy wellbeing.
Jaká je v projektu role VŠCHT?
Na VŠCHT pracují čtyři výzkumné skupiny, profesorky Kateřiny Demnerové, profesorky Petry Patákové, profesorky Jany Hajšlové a v současném projektu přibyla skupina docentky Petry Lovecké. Tři skupiny řeší problémy mikrobiologické nebo biologické povahy. Skupina profesorky Jany Hajšlové původně byla více laděna do analytiky a kontroly procesů, v současném projektu má ale nově otevřené téma a tím je hmyz jako zdroj živin a bílkovin, jako významný doplněk potravin dnes a zejména do budoucna.
Z předchozích center jsou již komerčně dostupné výrobky či zprovozněné technologie?
Máme hmatatelné výsledky, pokud bych mluvil za VŠCHT, tak jsou to probiotické preparáty pro psy, preparáty pro velkochovy drůbeže, biostimulanty pro rostliny. Je jich celá řada a poskytovatel dotace, tedy TA ČR, si velmi využití výsledků hlídá a podporuje. Pro spolupracující firmy bylo důležité vyřešení jejich problémů, třeba likvidace odpadu, který se jim hromadil a šel by do kafilérky, za kterou by musely platit. A dnes se jejich odpad dá využít, slouží na příklad jako živiny pro další mikrobní technologie nebo se vrací v nějaké dříve jmenované formě zpět do zemědělství.
Poměrně hodně výstupů je vázáno na řasy, například pro využití oxidu uhličitého, ale řasy jsou i poměrně cenným biologickým nástrojem na produkci širokého spektra různých velice zajímavých látek, které se pak uplatní například v kosmetice, nebo jako přídatné látky. Vznikly i některé prototypy, součástí předchozích center byly zpracovatelské strojírenské firmy, které navrhly a odzkoušely strojní zařízení pro přípravu štěpky či pelet.
Jak velkou výhodou je pětiletá délka projektu?
Ohromnou. Grantové prostředky na výzkum se shánějí velice těžce. Výhodou tohoto centra je, že se můžeme věnovat určité tématice delší dobu a že navazuje na obdobně dlouhé projekty.
Projekt byl ale krácen, že?
Financování tohoto centra bylo schváleno pouze ze 75 % z národních zdrojů. Nicméně jsme si mohli zažádat o zbylou čtvrtinu financí z Národního programu obnovy, který je financován z evropských zdrojů. Některé aktivity jsme z projektu vyvedli do nové žádosti, ale přidali jsme i nové aktivity, které v původní projektové žádosti nebyly, např. jedním z nových témat byla právě problematika hmyzu, a projekt jsme získali ve nebývale krátkém čase. Takže vlastně řešíme 2 projekty, pětiletý TA ČR a tříletý evropský.