Na VŠCHT Praha přichází díky podpoře z programu Marie Skłodowska-Curie, který umožňuje individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky. Obstál ve velké konkurenci žadatelů v evropském rámcovém programu Horizont 2020 a stal se jedním ze 14 zahraničních vědců, kteří se rozhodli tento grant řešit na české instituci.
Dr. Tufa se profesně věnuje membránovým procesům pro vodu, obnovitelné energii a výrobě vodíku, a především vývoji materiálů a procesů pro přeměnu a uchování energie. Je absolventem programů Erasmus Mundus Joint Doctrate in Membrane Engineering a European Joint Master Degree in Quality in Analytical Laboratories.
Jak jste se dostal do Prahy?
Cesta do Prahy byla dlouhá. Ve své rodné Etiopii jsem vystudoval bakalářský studijní program v Hawasse a magisterský v Addis Abebě. Poté jsem chvíli pracoval na univerzitě a rozhodl jsem se, že by bylo vhodné si ještě rozšířit obzory. Tou dobou se v programu Erasmus Mundus otevíraly studijní programy pro studenty třetích zemí. Přihlásil jsem se a byl jsem vybrán a tak jsem se dostal do Evropy.
Co Vás na Evropě nejvíce překvapilo?
Před tím jsem v Evropě nikdy nebyl a tak jsem měl vysoká očekávání. Do Gdaňsku jsem přijel 5. září 2009 a byl jsem překvapen, že domy vypadají podobně, lidé jsou podobní. Co jsem ocenil a shledal mnohem lepší jsou veřejné služby, doprava, bankovnictví a bydlení. Jen jídlo a především zeleninu (poukazuje na zeleninový salát v menze) máme v Etiopii lepší. A příjemně mě překvapilo, jak lehce se vyřizují na úřadech všechny dokumenty. Během svého studia jsem procestoval mnoho evropských zemí, nejsložitější byrokracie byla v Itálii, ale i tak se to nedá srovnat s Etiopií. Na Evropě rovněž oceňuji vysokou hodnotu a respekt k občanům v porovnání s rozvojovými zeměmi jako je ta má.
Plně jste využil programy Erasmus Mundus. Co si o nich myslíte?
Myslím si, že jsem zářným příkladem toho, jak evropské programy skvěle fungují. Velmi jsem si rozšířil obzory, poznal jsem mnoho zemí a výzkumných týmů. Rozhodně mi Evropa umožnila profesně vyrůst. A mé rozsáhlé zkušenosti s programy vyústily v získání prestižního grantu MSCA IF, u které ho ovšem nemohu opomenout podporu mého současného školitele profesora Bouzka.
Kde se vidíte za 10 let?
Když to vezmu obecně, tak mě zajímají výzvy, kterým čelí svět, od čisté vody po obnovitelnou energii. Rád si kladu vysoké cíle a určitě bych se chtěl stát uznávaným vědcem ve svém oboru, chci přispět k řešení problémů získávání čisté vody a energie, s velkým důrem na změny klimatu za využití obnovitelných zdrojů. Obecně vzato je mým cílem stát se profesorem nebo uznávaným vědcem v oboru obnovitelných energií a čas rozhodne, kde se usadím.
Máte nějaký vzor, někoho, kdo Vás inspiruje?
Nejsem osoba, která vyhledává velké vzory, ale existují lidé, kteří mě v životě insirují, například můj otec, který věří v tvrdou práci a motivuje mě k tomu, abych pracoval tvrdě ať už jsem kdekoliv. Také mě inspirují lidé, kteří dosahují dříve nepředstavitelné, lidé, kteří tvrdě pracují na velkých cílech, ačkoliv se zdají nedosažitelné.
Určitě na mě hodně zapůsobil Barack Obama. Nejen tím, že to byl první afroameričan v čele USA, ale i svým vztahem k životnímu prostředí a jeho ochraně a také svou sebejistou a ambiciózní povahou udržující pozitivní vztahy kolem sebe. Také proto je jeho motem „Yes we can.“.
Váš projekt má akronym Marvel, souvisí nějak s komiksy?
To mě vůbec nenapadlo (smích). Pro tvorbu akronymů jsou jistá doporučení a mně se líbilo poukázat na anglický význam slova „marvellous - výjimečný“, protože máme velké cíle při prosazování nově vznikajících technologií obnovitelných energií a výroby vodíku. Myslím si, že můj projekt výjimečný je a také se tento akronym dobře pamatuje. Možná i taková maličkost přispěla k úspěchu mého projektu.