Ve středu 1. 6. 2022 zahájil svou činnost nový Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB). Jeho primárním úkolem je základní a klinicky orientovaný výzkum virů a patogenních bakterií, které způsobují onemocnění s významným zdravotním a ekonomickým dopadem. Institut tvoří výzkumné skupiny ze čtyř ústavů Akademie věd a stejného počtu českých univerzit, včetně Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, již reprezentuje v koordinační radě profesorka Michaela Rumlová.
Nový institut s aktuálním rozpočtem téměř 1,5 miliardy korun vznikl díky finanční podpoře programu EXCELES Národního plánu obnovy, vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Kromě VŠCHT jsou jeho součástí výzkumné skupiny z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Biologického centra AV ČR, Masarykovy univerzity, Mikrobiologického ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Zkoumány budou mimo jiné viry SARS-CoV-2, HIV-1, chřipky, klíšťové encefalitidy, hepatitidy typu B, enteroviry a z bakterií Bordetella pertussis, Staphylococcus aureus a Treponema pallidum.
„Hlavní vědecké záměry institutu budou směřovat k pochopení procesů a mechanismů, kterými viry a patogenní bakterie způsobují stávající i nová infekční onemocnění, unikají imunitnímu systému a odolávají léčbě. V rámci NIVB se budeme tedy věnovat popisu interakcí virů a bakterií s hostitelem, pochopení molekulárního mechanismu patogeneze, vývoji protivirových a protibakteriálních látek a návrhu cílových molekul pro očkování,“ říká profesorka Rumlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha.
Národní institut bude řídit biochemik Zdeněk Hostomský, mj. dlouholetý úspěšný ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AVČR. Z VŠCHT Praha se do činnosti institutu zapojí
vědci z Ústavu biotechnologie, Ústavu biochemie a mikrobiologie a Ústavu fyzikální chemie. „Ze tří pilířů výzkumu jsme si vybrali interakce mezi patogenem a hostitelem a rezistentní bakterie. Škole projekt přinese 80 milionů, z toho polovina je alokována na investice,“ upřesňuje profesorka Rumlová.
Nový institut navazuje na tradici Virologického ústavu Československé akademie věd, který úspěšně fungoval v bývalém Československu, po rozpadu společného státu ovšem jeho česká větev zanikla. V úvodních diskuzích o podobě NIVB se počítalo s výstavbou nové budovy, ale konsorcium nakonec dospělo k závěru, že efektivnější bude varianta formálního propojení výzkumných skupin z celé republiky s existujícím kvalitním zázemím a vybavením. „Největším benefitem je hlavně vzájemné propojení know-how a technologií. Budeme navzájem sdílet nejlepší stroje a metody, což pomůže celému konsorciu a české virologii a bakteriologii obecně,“ vysvětluje profesorka Rumlová a dodává: „Máme 3 a půl roku na to, aby se NIVB etabloval jako stálá expertní národní instituce. Pandemie covidu-19 jasně ukázala, že nám v ČR něco podobného chybí. Další roli vidím také v edukaci široké veřejnosti, kdy by institut měl srozumitelně vysvětlovat, oč v epidemiích a pandemiích jde a co je třeba dělat pro minimalizaci ztrát a rizik.“
VŠCHT Praha v návaznosti na vznik institutu plánuje zahájit práce na přípravě nového bakalářského studijního programu, který bude více zaměřený na přírodní vědy s vazbou na virologii. V magisterském studiu se již mohou studenti věnovat tématu virů v rámci studijního programu Biochemie a buněčná biologie, Mikrobiologie a genové inženýrství či Biotechnologie léčiv.
Více informací poskytne
Mgr. Michal Janovský - vedoucí oddělení komunikace
Tel.: 220 444 159, mobil: 733 690 543
E-mail: michal.janovsky@vscht.cz