Praha, 6. dubna - Nedostatek respirátorů třídy FFP3, které chrání lékaře, zdravotníky a další bojovníky s pandemií COVID-19 v první linii, je stále aktuálním problémem. Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze proto z dostupných vědeckých zdrojů vybrali a experimentálně ověřili nejvhodnější postup, jak respirátory účinně sterilizovat a opakovaně je použít. Autoři nápadu, RNDr. Ivan Řehoř, Ph.D. a Ing. Marek Šoltys z Ústavu chemického inženýrství, přitom upozorňují, že jde o rychlé nouzové řešení, které nebylo certifikováno výrobcem.
„Vždycky je samozřejmě lepší použít respirátor nový. Nicméně když žádný další nemáte, je sterilizace pomocí vodní páry cestou, která efektivně eliminuje virové částice a výrazně nesnižuje filtrační schopnost respirátoru,“ vysvětluje Marek Šoltys.
Z dostupné odborné literatury a výsledků experimentů provedených na VŠCHT vyplývá, že při správném postupu lze respirátor sterilizovat 5x, aniž by jeho účinnost klesla na úroveň FFP2.
Postup sterilizace je jednoduchý. Do plastové misky nalijete 50 ml vody, položíte na ni plastovou mřížku nebo děrované víko (nesmí být kovové!) a navrch uložíte použitý respirátor. „Je důležité, aby byl na misku uložen vnější stranou dolů,“ upozorňuje Šoltys. Misku následně uložíte do mikrovlnné trouby a nastavíte čas podle výkonu mikrovlnné trouby – 1100+ W = 90 sekund, 800 – 1000 W = 180 sekund a 500 – 700 W = 300 sekund.
Během sterilizačního procesu by se měla odpařit zhruba polovina objemu vody. Pokud se odpaří méně, produkce páry nebyla dostatečná, a ani sterilizace tak nebyla dostatečná – v tom případě je třeba prodloužit čas. Jakmile se vše podaří, je třeba na respirátoru označit fixou ukončený sterilizační cyklus (kvůli přehledu, kolik cyklů už jste realizovali).
„Sterilizaci respirátorů provádějte pouze na vlastní zodpovědnost, je určený pouze pro nouzové případy akutního nedostatku ochranných pomůcek. Nejedná se o výrobcem certifikovaný postup. Výrobcem garantovaná filtrační efektivita s opakovaným použitím respirátoru klesá,“ upozorňuje důrazně Ivan Řehoř.
Ten je původním autorem myšlenky sterilizace parou. „Přesněji řečeno, napadlo to mou ženu,“ usmívá se Řehoř. „Pracuje na ARO v nemocnici a měli na celé oddělení jen 19 FFP3 respirátorů, takže ji napadlo, zda by je nešlo nějak sterilizovat a používat opakovaně. Já jsem prošel dostupnou recenzovanou literaturu, a zjistil, že sterilizace pomocí vodní páry na virové částice funguje,“ doplňuje.
S kolegou Šoltysem pak experimentálně ověřili fyzickou integritu vláken po sterilizaci, která v literatuře chyběla. Zjistili, že na rozdíl od napařování nad žehličkou (dojde ke spečení) mikrovlnná trouba filtru zásadně neubližuje. „Ověřovali jsme také elektrostatický náboj na filtrační vrstvě, ale to se měří dost obtížně a byli jsme schopni pouze ověřit, že se vrstva nevybila na rozdíl od stavu, kdy se filtr sterilizuje například v roztoku ethanolu,“ říká Řehoř. Měřák elektrostatického pole škole bezplatně zapůjčila firma SMC.
Závěrem je, že respirátor třídy FFP3 by mělo být bezpečné použít do 5 sterilizačních cyklů. Svá zjištění budou autoři brzy publikovat ve formě odborné studie v recenzovaném časopise.
Update 7. 4. 2020:
Bylo zjištěno, že některé typy respirátorů (například Dräger X-plore) mají nosní sponu železnou. Ta se při sterilizaci v mikrovlnné troubě může zahřát natolik, že se z respirátoru odlepí (narozdíl od spon drátkových a hliníkových, které se nezahřívají tolik). Tento typ respirátoru tak není vhodný pro sterilizaci v mikrovlnné troubě.
Své zkušenosti s s jednotlivými typy respirátorů nám můžete zasílat na info@vscht.cz
Infografiky ke stažení
Reference
[1] H. Xiao, Y. Song, G. Chen, Correlation between charge decay and solvent effect for melt-blown polypropylene electret filter fabrics, J. Electrostat. 72 (2014) 311–314. doi:10.1016/j.elstat.2014.05.006.
[2] E. Motyl, B. Łowkis, Effect of Air Humidity on Charge Decay and Lifetime of PP Electret Nonwovens, FIBRES Text. East. Eur. 14 (2006) 39–42. http://www.fibtex.lodz.pl/article1112.html.
[3] M.B. Lore, B.K. Heimbuch, T.L. Brown, J.D. Wander, S.H. Hinrichs, Effectiveness of Three Decontamination Treatments against Influenza Virus Applied to Filtering Facepiece Respirators, Ann. Occup. Hyg. (2011). doi:10.1093/annhyg/mer054.
[4] M.S. Bergman, D.J. Viscusi, B.K. Heimbuch, J.D. Wander, A.R. Sambol, R.E. Shaffer, Evaluation of Multiple (3-Cycle) Decontamination Processing for Filtering Facepiece Respirators, J. Eng. Fiber. Fabr. 5 (2010) 33–41. https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/155892501000500405.
[5] E.M. Fisher, J.L. Williams, R.E. Shaffer, Evaluation of Microwave Steam Bags for the Decontamination of Filtering Facepiece Respirators, PLoS One. 6 (2011) e18585. doi:10.1371/journal.pone.0018585.
