Praha, 16. 11. 2020. Během krize související s COVID-19 se zemědělsko-potravinářské odvětví ukázalo jako nejodolnější proti těžké situaci. Šok vyvolaný pandemií však vyžadoval zavedení preventivních opatření a také urychlil vývoj trendů, které v tomto sektoru byly pozorovány již dříve – takových jako digitalizace, svědomitější volby spotřebitelů a preference týkající se lokálních výrobků – vyplývá to ze zprávy „Food Foresight: Impact of COVID-19 on the agri-food sector in Central and Eastern Europe”, kterou zpracoval EIT Food ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Podnikatelé v zemědělství a potravinářství v regionu středovýchodní Evropy by měli obdržet podporu od svých vlád, a to vzhledem k velkému významu jejich podnikání pro ekonomický růst států – významnějšímu nežli v zemích západní Evropy. Zpráva obsahuje regionální perspektivu a také sekce určené jednotlivým zemím, včetně České republiky, a je dostupná ke stažení.
Pandemie COVID-19 měla dopad na všechny sektory ekonomiky a krize, kterou pandemie vyvolala, se stala globálním testem odolnosti rovněž pro země střední a východní Evropy. Navzdory trvalému růstu a stabilní situaci zemědělský a potravinářský průmysl rovněž utrpěl, avšak nikoliv tolik, jako jiné sektory. V našem regionu výroba potravin v dubnu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla sotva o 13 procent.
Zemědělský a potravinářský průmysl (zahrnující rovněž obchodování s potravinami a gastronomii) ve středovýchodní Evropě od roku 2005 zaznamenává nominální nárůst přidané hodnoty, a to při růstu zemědělství o 3% ročně a výroby potravin a nápojů o více než 4% ročně. Výroba potravin a nápojů byla v regionu od začátku pandemie nejstabilnějším segmentem výrobního sektoru. Průměrná výroba měřená podle HDP v červenci odpovídala 101% produkce v témže měsíci v předchozím roce.
Zemědělství a výroba potravin odehrávají v rozpočtech všech zemí střední a východní Evropy významnou roli. Generují od 6 procent HDP na Slovensku až po 14 procent v Rumunsku. Ve většině zemí regionu je průměrný objem odvětví (chápaný jako podíl sektoru v celé ekonomice) větší nežli v západní Evropě. Navzdory dvojnásobně většímu růstu nežli v jiných zemích tzv. staré Unie jeho podíl v celé ekonomice mezi lety 2007 a 2017 poklesnul, zatímco jiná odvětví ekonomiky se rozvíjela. Tento relativní pokles je známkou rostoucích příjmu ve společnosti – zámožnější spotřebitelé sice na potraviny vynakládají více peněz, avšak výdaje na jiné potřeby jsou ještě větší. Podle zprávy se nárůst spotřebitelských výdajů domácností bude nadále udržovat – zároveň v rozsahu částek vynakládaných na nákupy v obchodech, jak rovněž v gastronomických zařízeních.
Jedním z nejvýznamnějších vnějších nebezpečí pro zemědělsko-potravinářský sektor ve středovýchodní Evropě je závislost na dovozu koncových výrobků (čili konzumovaných domácnostmi). Více než polovina (51 procent) všech zemědělsko-potravinářských výrobků konzumovaných českými domácnostmi pochází ze zahraničí. A dále 84 procent všech konzumovaných rybích výrobků pochází ze zahraničí.
Ve všech zemích střední a východní Evropy se spolu s postupující modernizací počet osob zaměstnaných v zemědělství postupně snižuje. A současně, podobně jako v jiných zemích Evropské unie, roste zaměstnanost v sektoru gastronomických služeb.
Kvůli pandemii budou spotřebitelé pravděpodobněji nakupovat online a v místních obchodech s potravinami. Jde o jednu z mnoha změn v chování spotřebitelů, kterým musí výrobci potravin porozumět, aby byli na neustále se měnící pandemickou situaci co nejlépe připraveni. V naší zprávě tyto klíčové změny a dopady na oblasti v zemědělsko-potravinářském sektoru shrnujeme a vyvozujeme z nich plynoucí rizika a příležitosti - řekl Lukáš Jílek, Senior Manager v oddělení Consultingu Deloitte.
Důsledky pandemie jsou výjimečné a nelze je srovnávat s důsledky jiných krizí z posledních let, takových jako např. poslední finanční krize z roku 2009. Není jisté, jak dlouho stávající situace potrvá, ani jak hluboko ve skutečnosti sahá. Dle názoru odborníků z Deloitte, závisle na tom, jak bude vypadat ekonomická a politická situace související s mezinárodním obchodem a opatřeními, jsou možné 4 scénáře:
1. Úplné obnovení
Toto je nejoptimističtější scénář, ve kterém zrušení omezení usnadňuje pohyb pracovní síly a zbavuje zemědělce tlaku na výdělek. Současně se vrací míra spotřeby z doby před krizí, a to rovněž v sektoru HoReCa pohánějícím související segmenty trhu. Zemědělsko-potravinářské odvětví opět pociťuje předchozí míru a směry vývoje, a nejvíce vnímatelnou změnou zanechanou omezeními z posledních měsíců je udržení rozvoje e-commerce platforem.
2. Nový spotřebitel
Střední scénář kladoucí důraz na dlouhodobé udržení způsobu chování spotřebitelů známého z pandemie přikládajících větší váhu výživovým hodnotám potravin a lokálnímu způsobu jejich získávání. Podle těchto předpokladů rovněž dojde k upuštění od využívání služeb gastronomických zařízení ve prospěch domácí přípravy jídel, což bude mít za následek zvětšení poptávky po základním spotřebitelském zboží a nutnost adekvátního přizpůsobení se zemědělsko-potravinářské branže.
3. Nová pravidla
V takovém případě, který je protikladem předchozího scénáře, jsou spotřebitelé připraveni vrátit se k předchozím zvyklostem a způsobu jednání, avšak nemohou tak učinit vzhledem k zachování omezení. V důsledku dojde k omezení míry konsumpce při zachování struktury sektoru.
4. Deformace a narušení trhu
Toto je nejpesimističtější přístup, ve kterém zároveň ekonomické jak i politické faktory tvoří nejméně výhodnou situaci. Současné zachování omezení, nevýhodných obchodních podmínek a absence dostačující politické podpory bude mít za následek propad důvěry spotřebitelů a podnikatelů, a udržení se tuzemské poptávky na krizové úrovní. V důsledku se zvětšuje klesající tendence.
Krize jako katalyzátor
Pandemie je nadále závažným ohrožením pro celou světovou ekonomiku a má vliv na procesy probíhající ve všech segmentech zemědělského a potravinářského průmyslu. Dynamika těchto změn je však příležitostí pro růst této branže, a také pro zavedení nových inovačních řešení, z nichž část se v různém rozsahu objevovala již dříve. Zemědělci častěji navazují bezprostřední kontakt s odběrateli jejich výrobků, obchodníci byli nuceni bleskově zlepšit své digitální distribuční kanály a zvětšit jejich propustnost, a spotřebitelé mnohem pozorněji věnují pozornost výživovým hodnotám jimi nakupovaných potravin. Různí účastníci zemědělsko-potravinářského řetězce hodnot musí být rovněž připraveni na závažné strukturální změny, s nimiž si celá branže bude muset poradit. Takovými jako důsledky klimatických změn a přísnější předpisy v rozsahu ochrany životního prostředí, které pociťujeme všichni.
– Výzvy, před kterými stanul zemědělsko-potravinářský sektor, způsobily změnu pravidel hry. Pandemie urychlila průběh inovačních procesů, které jsou pro něj nevyhnutelné. Různé zainteresované strany – stejný obor, ale rovněž zákonodárci – musí umět určit objevující se možnosti, ale rovněž vytvořit způsoby jednání, které tento nový potenciál využijí nejlépe – uvedla Marja-Liisa Meurice, ředitelka EIT Food CLC North-East.
Dle názoru odborníků z EIT Food a Deloitte by se v budoucnosti podporou pro udržitelné obnovení zemědělského a potravinářského průmyslu měly stát pomocné mechanismy, takové jako udržování preventivních opatření a opatření podporující rovnováhu mezi ochotou protekcionismu, stabilitou a potřebou obnovení trhu. Jakákoliv opatření zastavující pandemii nebo bojující s jejími důsledky musí být založena na přehledném a soudržném posouzení jejich ekonomického dopadu. Zákonodárci musí zajistit správný průzkum a reakci na ohrožení, která mohou narušit lokální trhy a mezinárodní obchod.
Zelená dohoda pro Evropu by neměla být vnímána pouze jako výzva, s níž si středo- a východoevropské vlády a zemědělsko-potravinářské trhy musí poradit, ale jako šance, před kterou stojí. Nezbytný je další rozvoj dopravní infrastruktury regionu, což přispěje k získávání nových trhů, urychlí růst firem ze sektoru MSP, a tímto způsobem zlepší míru fungování branže. A konečně, jako odpověď na měnící se preference spotřebitelů, je nezbytné rovněž provádění marketingových a propagačních aktivit zemědělských a potravinářských podniků.
- Úplná zpráva je bezplatně ke stažení na webu projektu.
- Infografika – Impact of COVID-191 (plné rozlišení)
- Infografika – Future after the pandemic (plné rozlišení)
- CZ: Dopad covid-19 na potravinářský sektor ve střední a východní Evropě (zpráva o Česku)
- EN: Impact of COVID-19 on the agri-food sector in Central and Eastern Europe (Country report: Czechia)
- Full report in EN: Food Foresight: Impact of COVID-19 on the agri-food sector in Central and Eastern Europe
About EIT Food
Food Foresight is a project under the support of EIT Food. EIT Food is Europe’s leading food innovation initiative, working to make the food system more sustainable, healthy and trusted.
The initiative is made up of an innovation community of key industry players across Europe, consisting of over 90 partner organisations and over 50 startups from 16 EU member states. It is one of the Knowledge and Innovation Communities (KIC) established by the European Institute for Innovation & Technology (EIT), an independent EU body set up in 2008 to promote innovation and entrepreneurship across Europe.
You can follow EIT Food via www.eitfood.eu or via social media: Twitter, Facebook, LinkedIn, YouTube or Instagram.
Pro další informace se obracejte na:
Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace
tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz
