Pekařské droždí je možné využít nejenom v kuchyni, ale taky ve vědě. Z živých kvasinek se postupným vymýváním odstraní jejich vnitřek a použije se jenom zbylá skořápka. Obaly z kvasinek jsou vhodné nosiče různých látek, hlavně léčivých. Uvedené částice jsou vychytávány buňkami lymfatického systému a tak je léčivo dopravené do místa zánětu. V budoucnosti by se mohly podávat lidem ve formě tabletek a působit proti zánětlivým onemocněním jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a jiné.
Každý si vzpomene na babiččiny buchty se švestkovými povidly a jejich vůni při nedělním obědě. Většinu také napadne, že za chutné kynuté těsto mohou kvasinky. A nejen za lahodné buchty, ale také za tekutý chléb národa - pivo - jsou zodpovědné pivní kvasinky. Ale kdo by řekl, že malá kostička droždí může mít i jiné uplatnění než v pekařství a pivovarnictví? Tým pana profesora Štěpánka vás může přesvědčit o tom, že obyčejné droždí má mnohem sofistikovanější použití.
Takže, pěkně postupně - co to vlastně droždí je? Jsou to okrouhlé kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae, které pod mikroskopem vypadají jako hrozinky s pupíkem. V podstatě jsou to houby titěrných rozměrů (mikrometry). Samotné kvasinky po styku s lidským tělem vyvolávají nabuzení imunitního systému. Což může být žádoucí, zejména když člověk často trpí opakovanými nemocemi. Všeho ale moc škodí, proto při slabší aktivitě imunitního systému může dojít k přemnožení kvasinek, a to se projeví jako nemoc zvaná mykóza.
Moudré hlavy však napadlo použít jen určitou část z kvasinek. Kvasinky mají na povrchu buněčnou stěnu a uvnitř cytoplazmu s buněčnými organelami. Když se použije pouze buněčná stěna, skořápka z kvasinek, nevyvolá to v lidském těle imunitní odpověď.
Jak se ale dostat jen ke skořápkám z kvasinek? Vědci vymysleli postup, kterým se odstraní jen vnitřní části kvasinek a zůstává povrchová část - buněčná stěna. Postup spočívá ve vymývání obyčejného pekařského droždí zásadou, pak kyselinou a nakonec organickými rozpouštědly jako je isopropanol a aceton.
Zní to jako drastický způsob, ale konečným výsledkem jsou už uvedené skořápky. Ty se vysoušejí, až nakonec zůstane suchý bílý prášek.
Jednou z dalších výhod těchto skořápek je, že jsou pórovité. Díky pórům do skořápek mohou proniknout jiné látky a uchytit se uvnitř. I když jsou získané obaly poměrně malé, mají celkem velkou kapacitu pro uchycení různých látek (třeba i léčivých).
A teď se dostáváme k podstatě využití připravených obalů z kvasinek. Jejich využití je jako pomocný transportní obal pro jiné / léčivé látky do lidského těla.
Obaly s látkou uvnitř jsou podávané perorálně, tj. ústy do trávicího traktu. V tenkém střevě jsou částice zachytávané buňkami lymfatického systému jako makrofágy, monocyty dendritickými buňkami. Lymfatický systém je v tenkém střevě kvůli tomu, aby se při trávení potravy nedostaly nebezpečné organismy do lidského těla.
Proč buňky lymfatického systému zachytávají částice z kvasinek? Zbylé buněčné obaly z kvasinek jsou po chemické stránce složeny z beta glukanu, což jsou cukerní jednotky glukózy spojené v řetězci. Tato chemická struktura umožňuje aktivaci receptorů na povrchu lymfatických buněk. Proto se částice v tenkém střevu zachytí a neprojdou do dalších částí trávicího ústrojí. Makrofágy pohltí částice s léčivem, a protože je uvnitř makrofágů kyselé prostředí, dochází k rozkladu částic a uvolnění léčiva.
Další otázka, která vás může napadnout, je, k čemu se obaly z kvasinek budou využívat? Odpověď je jednoduchá. Makrofágy se mimo jiné vyskytují v zánětech. Z toho vyplývá, že je vhodné do připravených kvasinkových částic dát protizánětlivá léčiva a využít je k terapii zánětlivých onemocnění. V budoucnosti by se mohla takovým způsobem léčit onemocnění jako střevní zánětlivé ochoření (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), ateroskleróza nebo revmatoidní artritida.