V oblasti protinádorové terapie byl v posledních letech zaznamenán značný vývoj, i přes to je však onemocnění rakovinou a s tím spojená léčba stále opředena mnohými otázkami. Spolu s novými poznatky o příčinách vzniku a průběhu tohoto onemocnění, vznikají stále nová léčiva a jsou dostupné nové možnosti terapie. Základem mnoha chemoterapeutik však dlouhodobě zůstávají takzvané mitotické jedy cílící na buněčné pochody spojené s dělením buněk neboli mitózou.
Mitóza, je proces nezbytný pro správné fungování lidského organismu. Buňky, tvořící tkáně lidského těla se mohou dělit různou rychlostí a celý proces buněčného dělení je přísně regulován řadou mechanismů. Vlivem různých vnějších i vnitřních faktorů však může dojít k poruše těchto mechanismů a k nekontrolovanému dělení buněk za vzniku nádoru. Základní myšlenkou, jak léčit nádorová onemocnění, tak byla snaha zastavit toto nekontrolované buněčné dělení. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout je právě využití mitotických jedů, které cílí na mikrotubulová vlákna buněk. Tato vlákna složená z proteinu tubulinu, jsou důležitá pro udržení tvaru buňky, transport molekul uvnitř buňky, ale především pro správné rozdělení genetické informace při mitóze tvorbou tzv. dělícího vřeténka. Je-li funkce mikrotubulů narušena, buňka nemůže dokončit své dělení a obvykle dochází k její smrti.
Mohlo by se tak zdát, že mitotické jedy jsou ideálním kandidátem protinádorové léčby. Jejich použití je však mnohdy limitováno vysokou systémovou toxicitou, která vede k řadě nežádoucích vedlejších účinků. Mezi ty patří známé vypadávání vlasů, nebo střevní problémy po chemoterapii. K těm dochází z důvodu, že buňky střevního epitelu patří k rychle se dělícím buňkám, a proto na ně mitotické jedy působí obdobně jako na rychle se dělící buňky nádorové. Snahou vědců je tedy tyto vedlejší účinky byly minimalizovat.
Vývojem a testováním mitotických jedů, konkrétně derivátů kolchicinu, který je známým alkaloidem Ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), a paklitaxelu vyskytujícím se převážně v kůře jehličnanů rodu Tis (Taxus) se zabývá i naše výzkumná skupina Ústavu biochemie a mikrobiologie na VŠCHT v Praze. Naším cílem je vyvinout nové sloučeniny na bázi mitotických jedů s pozměněnými terapeutickými vlastnostmi. Modifikací struktury výchozích sloučenin dochází například ke snížení systémové toxicity, zvýšení specifity pro nádorové buňky a tím také zvýšení terapeutického indexu. Díky spojení mateřské sloučeniny s fluorescenčními a/nebo fotosenzitivními značkami je možné tyto látky využít v teranostice, zobrazování a fotodynamické terapii nádorů. To vše v závislosti na typu použitého fotosensitizéru/fluoroforu. I přes to, že vývoj nových látek a zejména jejich testování jsou časově náročné, věříme, že naše úsilí do budoucna napomůže k vývoji účinného protinádorového léčiva.
Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu biochemie a mikrobiologie