Skladování ropy je jednou z podhodnocených součástí ropného průmyslu. Ropa se skladuje nejen pro okamžitou spotřebu, ale také jako nástroj pro zmírnění kolísání cen na trhu.
Ropa může být skladována krátkodobě anebo dlouhodobě ve velkokapacitních zásobnících za účelem zajištění plynulého zásobování rafinerií, případně za účelem uchování rezerv pro případ déletrvajících výpadků dodávek této suroviny. Takové zásoby jsou udržovány ve formě tzv. státních hmotných rezerv, jejichž objem je dán legislativou.
Vzhledem ke komplexnímu charakteru složení ropy je skladování provázeno určitými změnami její kvality, např. vylučováním pevných podílů, především parafinických uhlovodíků. Pevné částice mají tendenci se usazovat na dně nádrží a tím snižovat jejich kapacitu. Kromě toho kal může způsobovat bodovou korozi a také problémy při vypouštění nádrží.
Jak velký problém to opravdu je?
Lze to jednoduše popsat na příkladu ropné nádrže o objemu 50 000 m3, kde tato vrstva úsad může dosahovat výšky 1,5 m, což se v poměru k velikosti celé nádrže nemusí zdát mnoho. V přepočtu na objem to ale tvoří několik tisíc m3.
Jednou z možností prevence tvorby velkého množství ropných kalů je pravidelné míchání nádrží např. vrtulovými míchadly. To však kromě nutné investice představuje nezanedbatelné provozní náklady na energii.
Co se děje s takovým obrovským množstvím úsad?
Pokud k vytvoření vrstvy úsad dojde, tak se v současnosti problém řeší nejčastěji mechanicky. Buď se úsady odstraní ručně anebo pomocí robotické techniky. Během čištění se uvolňují páry, nebezpečné jak pro pracovníky, tak i pro životní prostředí. Jiná možnost je chemické čištění pomocí rozpouštědel nebo detergentů.
Pokud to mechanické vlastnosti vzniklých úsad dovolí, mohou být zpětně rozmíchány do objemu ropy pomocí tryskových mixerů instalovaných přímo do nádrží.
Na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv řešíme problém usazování pevných podílů ropy na dně nádrží a snažíme se najít cestu k tvorbě co nejmenší vrstvy úsad během dlouhé doby skladování. Jedním z posledních návrhů byl přídavek vysokomolekulárních polymerních látek do nádrže za účelem zpomalování sedimentace vysrážených pevných částic parafinů. Pro ověření účinnosti navržených způsobů zde byl v rámci spolupráce s provozovatelem skladovacích nádrží, společností MERO ČR, a.s., vyvinut postup modelového skladování v laboratorním měřítku. Tento postup slouží k simulaci podmínek dlouhodobého skladování v nádržích a umožnuje změny chování ropy zaznamenávat v sledovaném čase.
Ptáte se, proč jsou tyto experimenty důležité? Na chvíli si představte, že stát bude nucený použit všechny svoje státní rezervy, které dle zákona mají stačit k pokrytí spotřeby ropné suroviny po dobu 90 dní. Tyto úsady v nádržích budou zlikvidovány, avšak mohly by zabezpečit ještě dalších 7 dní. Což by při případném nedostatku ropné suroviny bylo jistě podstatné. Je to sice pesimistický pohled na věc, ale jak se říká: „Kdo je připraven, není překvapen“.