Nové akreditace přináší svobodu i zodpovědnost
O novém hodnocení výzkumných organizací, transferu technologií, financování české vědy po roce 2020 i institucionální akreditaci mluvili radktoři webu Věda výzkum s rektorem naší školy Karlem Melzochem, který školu řídí již druhé funkční období.
Nová metodika
Jak se díváte na novou Metodiku 2017+, která se v minulém roce začala spouštět? Co přinese? A v čem vidíte její problémy?
Já bych předně vůbec nehovořil o nějaké metodice. Můžeme mluvit pouze o hodnocení vědy, protože já v tom žádnou metodiku rozhodně nevidím. Ona „metodika“ už udělala takových kotrmelců, které půjde jen těžko napravit. My jsme se z určitého systému hodnocení, ať už byl „kafemlýnek“ jakýkoliv, dostali spíše do systému nehodnocení. V tento okamžik nemáme hotové ani hodnocení 2015, 2016 a už bychom měli mít hodnocení 2018? Těžko.
Roli v tom určitě hrála i Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády pod vedením místopředsedy Bělobrádka. Díky panu náměstku Marksovi jsme totiž kompletně anulovali předchozí systém a sklouzli o několik let zpátky.
Kde vidíte hlavní přešlapy Sekce?
Já si myslím, že je to celková činnost toho bývalého úřadu. Buď šlo o problematické výběrové řízení na hodnotitele, nebo na výpočetní systém a podobně, nebyly to šťastné kroky. To si řekněme na rovinu. Problém je právě i nová metodika. Pokud chceme „cosi“ hodnotit, tak musíme mít dobrá podkladová data. Pokud nejsme schopni věrohodně ta data sesbírat, nelze se bavit o hodnocení.
Podle mě je navíc úplně špatně, že by se měly hodnotit jednotlivé typy výzkumných organizací v rámci rezortů, totiž, že každý rezort si bude hodnotit pouze své organizace. Výsledky, které vzniknou na univerzitách, by měly být hodnoceny stejně, jako když vzniknou v nějakém výzkumném ústavu, zdravotnickém zařízení, knihovně či muzeu. Je nemyslitelné, aby ten samý výsledek byl hodnocen různě a byla mu připisována různá váha.
...
Celý rozhovor naleznete na webu vedavyzkum.cz.