Čeští chemici jsou ve světě pojem
- Kauza novičok přitáhla pozornost k tomu, jak silný obor je v tuzemsku chemie.
- Česko vyniká v ochraně před chemickými zbraněmi, ale i ve vědě - chemici jsou mezi vědci nejcitovanější.
- Před padesáti lety zde vznikla i mezinárodní olympiáda.
Chemie je nejcitovanější
To, že chemie má v Česku silnou tradici, dokazuje i výčet předsedů Akademie věd. V naprosté většině šlo o chemiky. Podobně je na tom citovanost, která možná nejlépe dokazuje dosah a kvalitu vědecké práce. Když nedávno představily Lidové noviny žebříček nejcitovanějších současných českých vědců, sedm příček z deseti obsadili chemici.
"Můžeme si říct, že úspěchy chemie v Česku jsou náhoda, ale já to vidím tak, že se projevuje její dlouhá tradice. Akademie věd má hodně chemických ústavů a úroveň vědy se odráží od toho, jací vědci tam jsou. A v české chemii se urodilo hodně velikánů, kteří pak dali vzniknout celým školám," říká momentálně nejcitovanější český vědec Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie. Právě jeho ústav zbohatl na patentech k preparátům Antonína Holého, jež daly základ lékům proti HIV nebo
Dlouhou tradici má v Česku i chemický průmysl. V padesátých letech se vláda rozhodla, že jej posílí, a vznikla jak Vysoká škola chemicko-technologická, která se odštěpila od pražské techniky, tak například zmiňované ústavy Akademie věd.
Ohledně budoucnosti chemie v Česku je Hobza optimistický. Bedlivě sleduje třeba práci svého mladšího, ale vysoce citovaného vědce, pětačtyřicetiletého Radka Zbořila. Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci se zabývá chemií nanomateriálů.
V nanosvětě se pohybuje i Martin Pumera, který vede jeden z nejslibnějších projektů Vysoké školy chemicko-technologické. Před více než rokem se vrátil ze Singapuru, aby při škole založil Centrum pokročilých nanorobotů. Přivedl sem patnáct expertů, hlavně ze zahraničí, a tři mladé vědce s vlastními granty. "Cílem projektu je vytvořit nanoroboty, kteří budou schopni sebeorganizace ve velkých svazech, dokážou najít znečištění a dekontaminovat životní prostředí, aktivně dopravovat biologicky aktivní látky − například léčiva − k buňkám, najít a zničit rakovinné buňky či provést mikrooperace. Máme nejlepší vědce v oboru a postupujeme výrazně vpřed," popisuje Pumera.
Celý článek si můžete přečíst v Hospodářských novinách.