Nobelova cena za ekonomii v roce 2022

Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2022 tři ekonomové: Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond a Philip H. Dybvig.

Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že ocenění ekonomové významně přispěli k porozumění role bank ve fungování ekonomiky, zejména potom v období finančních krizí. Jejich výzkum z 80. let minulého století ukázal, proč je nutné zabránit krachu bank v období finanční krize a jak je možné snížit citlivost bank vůči externím šokům.

Širší ekonomické veřejnosti a studentům ekonomie je Ben S. Bernanke znám především formulací mechanismu, který se nazývá finanční akcelerátor. Tento mechanismus obecně zachycuje, jak se negativní změny v makroekonomickém prostředí odráží v nižší ochotě bank poskytovat půjčky, což následně dále zhoršuje makroekonomický vývoj a dále snižuje ochotu bank půjčovat zdroje domácnostem a firmám. Klíčovým prvkem mechanismu jsou asymetrické informace v tom smyslu, že banky mají pouze omezené a celkově nedokonalé informace o bonitě svých dlužníků. Tento mechanismus nebyl sám o sobě nový, ekonomická teorie pracovala s vazbami mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou mnohem dříve. Oceněný se v tomto ohledu podílel především na zapracování těchto mechanismů do nově vznikajícího makroekonomického modelového rámce, který se zakládá na tom, že makroekonomický model je důsledně odvozen z mikroekonomických vztahů, tedy z přesně popsaného rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů. Tento modelový rámec s námi zůstává, v dobrém i špatném, do dnešních dnů.

Jména dalších dvou oceněných, D. W. Diamonda a P. H. Dybviga, jsou z pohledu širší ekonomické veřejnosti spjata s jejich modelem runu na banky. Banky jsou z jejich pohledu prostředníky mezi zájemci o finanční prostředky, kteří obvykle preferují dlouhodobé půjčky, a na druhé straně vkladateli, kteří obvykle preferují likviditu, tedy krátkodobé vklady. Autoři v modelu ukazují, jak v takovém prostředí a v situaci negativního makroekonomického šoku může relativně snadno dojít k tzv. sebenaplňující panice, která vyvolá run na banky a následně jejich krach.

doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D.