Pamětní deska u Laboratoře hydrogelů
Při příležitosti 70. let od založení samostatné VŠCHT Praha byla odhalena pamětní deska připomínající místo vzniku prvních syntetických biokompatibiblních hydrogelů pro medicinální aplikace.
Odhalení pamětní desky se zúčastnili prof. Kamil Wichterle, jako zástupce rodiny Otty Wichterleho, v jehož hlavě se zrodil nápad přípravy hydrogelových biomateriálů a Ing. Drahoslav Lím ml., syn Drahoslava Líma, který během krátké doby (1952-1955) mistrně uspěl v designu i přípravě hydrogelů s vlastnostmi vhodnými pro implantáty a v roce 1955 i takových hydrogelů, které měly vhodné jak mechanické, tak optické vlastnosti pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Tyto materiály jsou založeny na sesíťovaných polymerech (2-hydroxyethylmethakrylátu (HEMA). Klíčovým krokem pro jejich průmyslovou prudukci bylo vynalezení metody rotačního odlévání, kterou Otto Wichterle vyvinul o Vánocích 1961 ve svém obýváku, již jako zaměstnanec-ředitel Ústavu makromolekulární chemie. Hydrogely odvozené od těchto původních materiálů využívá v medicínských aplikacích v současnosti asi 1/10 lidské populace, které výrazně zlepšují kvalitu jejich života.
"Ústav polymerů VŠCHT Praha se hrdě hlásí k odkazu Otto Wichterleho a Drahoslava Líma a vedle pohledu do minulosti vypisuje juniorskou výzkumnou pozici v oblasti „chytrých“ polymerních hydrogelů“, říká Prof. Merna, vedoucí Ústavu polymerů, který vznik pamětní desky spolu s prof. Rodou inicioval v roce 2019 po návštěvě Polytechnico Milano, kde se inspiroval pamětní deskou Histrorical landmark pro nositele Nobelovy ceny za chemii v oblasti makromolekulární chemii Giulia Natty, udělené The Material Information Society (ASM International) již v roce 1999. "O získání obdobné prestižní desky se budeme ucházet, jelikož významem je objev hydrogelů Wichterleho a Líma srovnatelný s Nattovým objevem stereospecifických polymerů. Přál bych si, aby deska mohla být umístěna v naší hlavní posluchárně AI, kde prof. Wichterle v 50. letech přednášel. Na rozdíl od Milánských jsme však dokázali díky našim pamětníkům, zejména doc. Bohumilu Meissnerovi (absolvent 1954) a dr. Pavle Kopečkové, která s Límem spolupracovala od roku 1960, zaznamenat i přesnou polohu Límovy laboratoře, to se Miláně nepodařilo a i výzkum sterospecifických polymerací na Polytechnico zcela zanikl“, dodává Merna.
