Výsledky voleb do akademických senátů 2019
Ve volbách, konaných od 2. do 5. prosince byli zvoleni noví senátoři do akademického senátu VŠCHT Praha a do jednotlivých fakultních senátů. Jejich mandáty započnou 1. února 2020.
Souhrnná volební účast dosáhla 75,7 % akademických pracovníků a 45,0 % studentů. Volební účast studentů je v rámci Česka velmi vysoká, navíc v posledních letech je trend účasti rostoucí. Oproti volbám studentů do univerzitního senátu před rokem vzrostla téměř o 10 procentních bodů.
Akademické senáty univerzit a fakult jsou samosprávnými zastupitelskými akademickými orgány. V politickém systému veřejných vysokých škol v České republice hrají “zákonodárnou” roli. Univerzitní senát volí rektora, fakultní senát volí děkana. Ti drží výkonnou moc. Systém je v zásadních věcech nastaven tak, že jedině výkonná moc má právo něco navrhovat a senát daný návrh schvaluje - v praxi tedy má senát právo veta.
Kromě volby rektorů a děkanů senáty schvalují rozpočty předložené rektorem (na fakultách děkanem) a kontrolují jejich naplňování. Mezi jednu z nejdůležitějších pravomocí patří také schvalování organizačních změn (zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy/fakulty).
Nelze opomenout, že Akademické senáty schvalují vnitřní předpisy - opět na návrh rektora/děkana (s výjimkou vlastních jednacích řádů), které tvoří základní rámec pro fungování školy (v oblasti studia např. Studijní a zkušební řád, který definuje základní podobu studia na škole). Akademické senáty také schvalují strategické záměry (a jejich roční plány realizace) vysoké školy (fakulty). Schvalování těchto dokumentů na veřejném plénu zastupitelů akademické obce může být vhodnou příležitostí pro diskusi o budoucím směřování školy.
V personální oblasti akademické senáty schvalují členy vědeckých rad a rady pro vnitřní hodnocení a vyjadřují se k návrhu prorektorů (proděkanů). V oblasti studijní Akademické senáty schvalují podmínky přijímacího řízení a vyjadřují se k návrhům akreditací studijních programů.