Čtvrtý ročník programu EIT Food Challenge Lab, který letos poprvé organizovala inovační agentura JIC ve spolupráci s VŠCHT, zná své vítěze.

V letošní výzvě zaměřené na inovativní řešení v oblasti nakládání s bioodpady zvítězil projekt Green Cycle Cosmetics, který představil přírodní kosmetiku z kávových slupek (chaff).

„Všechny vítězné projekty ukázaly, že i zdánlivý odpad může být cennou surovinou. Právě takové inovativní přístupy k cirkulární ekonomice jsme chtěli podpořit,“ říká Jiří Zhoř z inovační agentury JIC, která měla program na starosti.

Vítězný projekt Green Cycle Cosmetics navrhl tým z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve složení Martin Kubelka, Matěj Černý a Vojtěch Čermák. Jejich kosmetický přípravek obsahuje prospěšné polyfenoly, navíc je proces výroby poháněn bioplynovou stanicí, která využívá zbylý extrakční zbytek.

Druhé místo obsadil projekt Chaffean autorek Zdenky Vilhanové a Lenky Jurasové. Jejich inovativní řešení přeměňuje kávové plevy na modelovací hmotu, která po použití slouží jako hnojivo pro rostliny. Třetí příčku pak získal projekt Chaffináči jediného středoškolského týmu ve složení David Simon, Vojtěch Vilém Vrtílek, Barbora Trojčáková a Štěpánka Ivičičová, který představil koncept rozložitelných květináčů z kávového chaffu.

Vítězný tým si odnesl finanční odměnu 2000 eur. Všechny tři oceněné projekty pak získaly i další benefity včetně dvouměsíčního členství v JICcoworku, bezplatného mentoringu, knihu o podnikání od Dalibora Pulkerta, a navíc i balíček kávy od společnosti Rebelbean, která byla partnerem jedné z výzev.

Challenge Lab 2024 probíhal od začátku listopadu do poloviny prosince v hybridním formátu. Účastníci měli možnost řešit dvě výzvy – zpracování kávových plev ve spolupráci s pražírnou Rebelbean nebo využití kontaminovaných zbytků při výrobě houbových kompozitů ve spolupráci s firmou Myco.

Zdroj: Tisková zpráva JIC

Implantabilní biosenzory, které by mohly v budoucnu zachránit tisíce pacientů před komplikacemi spojenými s infekcemi u kloubních náhrad či jiných implantátů, získaly prestižní Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Tyto senzory, schopné včas odhalit infekce a zlepšit léčbu, vznikly díky průlomovému projektu s názvem „Implantabilní senzory pro včasnou detekci zánětu a bakteriální kolonizace“, na němž spolupracovaly Fakultní nemocnice v Motole, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, ČVUT a VŠCHT Praha.

Lepší diagnostika infekcí zachrání implantáty i zdraví pacientů

Infekce náhrad kloubů představují závažnou komplikaci moderní ortopedie. Jsou obtížně diagnostikovatelné, léčba bývá dlouhá, nákladná a s nejistým výsledkem. Často vede k nutnosti odstranění implantátu, což znamená zásadní zásah do kvality života pacienta. Cílem oceněného projektu bylo vytvořit unikátní senzor schopný rychle identifikovat rozvoj infekce v okolí implantátu bez nutnosti invazivních vyšetření, čímž by bylo možné předejít nevratné nutnosti odstranění endoprotézy.

Průlom v boji proti infekcím u kloubních náhrad

Vyvinuté senzory detekují změny pH a přítomnost reaktivních forem kyslíku, což jsou klíčové indikátory zánětlivých procesů. Díky nanostrukturovanému povrchu z biokompatibilní titanové slitiny, doplněné oxidy dalších kovů, dosahují senzory výjimečné citlivosti. Preklinická studie potvrdila, že změna pH pod hodnotu 7,4 signalizuje zvýšené riziko infekce.

„Tyto senzory nejen umožňují včasnou detekci infekce, ale v budoucnu by mohly také třeba identifikovat typ bakterie způsobující zánět. Unikátní konstrukce zároveň umožňuje jejich zabudování přímo do implantátů,“ vysvětluje prof. MUDr. David Jahoda, CSc., vedoucí projektu z Fakultní nemocnice v Motole.

Aplikace s širokým dosahem

Přestože projekt primárně cílil na kloubní náhrady, vyvinutá technologie je použitelná také u jiných implantabilních zdravotnických prostředků, jako jsou katetry, dlahy či kardiostimulátory. Inovativní senzory tak mají potenciál zásadně zlepšit diagnostiku a léčbu infekcí spojených s tvorbou biofilmu.

Význam ocenění

Cena ministra zdravotnictví byla slavnostně předána 10. 12. 2024. Toto ocenění podtrhuje význam mezioborové spolupráce a špičkového výzkumu, který přináší konkrétní přínosy pro pacienty i zdravotnické systémy.

Zdroj: TZ FN Motol

Prezident republiky jmenoval v úterý 10. prosince 2024 v pražském Karolinu nové profesorky a profesory.

Na návrh vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl jmenován profesorem pro obor Anorganická technologie prof. Dr. Ing. Vlastimil FÍLA.

Vlastimil Fíla působí na Ústavu anorganické technologie VŠCHT Praha.

S hrdostí oznamujeme, že projekt Biogas for Sustainable Renewable Energy and Green Youth Entrepreneurship (BLESGY), realizovaný Ústavem ekonomiky a managementu VŠCHT Praha, obdržel prestižní certifikát Energy Globe.

Projekt zaměřený na podporu udržitelné výroby bioplynu a rozvoj zeleného podnikání mezi mladými lidmi zaujal porotu svým inovativním přístupem a výjimečnými výsledky. Po předložení detailní dokumentace projektu, včetně jeho cílů, výsledků a doprovodných experimentálních videí, zavítal norský delegát na místo realizace v Kapyanga, Zambie. Projekt splnil všechny požadavky a zaslouženě získal toto prestižní ocenění.

Klíčovým pilířem BLESGY je unikátní obchodní model, který propojuje dodavatelské řetězce šesti klíčových komodit. Tento přístup podporuje vznik pracovních a obchodních příležitostí v městských i venkovských oblastech, a to zejména zapojením nízkopříjmových skupin obyvatel. Tyto skupiny se mohou zapojit jako dodavatelé surovin, výrobci, velkoobchodníci, prodejci či spotřebitelé. Projekt navíc synergicky propojuje odvětví, jako je chov prasat, produkce bioplynu, výroba krmiv a pevných organických hnojiv.

BLESGY klade důraz na zapojení mládeže do rozvoje místního podnikatelského prostředí. Mladí lidé jsou považováni za klíčový motor transformace, přičemž jejich podpora je zásadní pro dosažení spravedlivého ekonomického růstu, sdíleného blahobytu a snižování chudoby. Bioplyn slouží nejen jako zdroj čisté off-grid energie pro venkovské oblasti, ale také jako základ pro produkci organických hnojiv. Tento proces přináší mladým lidem cenné zkušenosti a otevírá nové pracovní a podnikatelské příležitosti.

Odborný dohled nad technickými detaily projektu vedl Patrick Kapila, Ph.D., zatímco za obchodní model projektu odpovídala doc. Lenka Švecová, Ph.D.

Toto prestižní ocenění je potvrzením vysoké úrovně a přínosu projektu BLESGY, který představuje významný krok směrem k udržitelné budoucnosti a podpoře mladých generací.

16 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha. Na jednom projektu se podílí spoluřešitelka z VŠCHT Praha. Dva absolventi získali podporu pro zahraniční postdoc.

Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:

prof. Ing. Michal Fulem, Ph.D. – Poly(2-oxazoline)s: In silico adjustment of their properties for development of drug-specific delivery systems

doc. Ing. Filip Průša, Ph.D. – Plazmové zhodnocení odpadu na pokročilé cermetové kompozity pro vysokou disipaci kinetické energie

Ing. Oleg Kikhtyanin, Ph.D. – Pokročilé Cu/ZnO/Al2O3 katalyzátory: Od syntézních strategií ke katalytické výkonnosti

prof. Dr. Dipl.-Min. Willi Pabst – Nové metody určení skelné fáze a jejich aplikace pro predikci efektivních vlastností silikátové keramiky a žárovzdorných materiálů

Filipa Oliveira, Ph.D. – Chlorem terminované MXeny pro stínění elektromagnetického záření

Ing. Tomáš Hartman, Ph.D. – Nízkodimenzionální materiály 14. skupiny pro vápníkové a hořčíkové akumulátory

prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA – Řízený modulární design hydrogenolýzních katalyzátorů a jejich aktivních center – cesta k odemčení potenciálu hydrogenolýzy

doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. – Transportní procesy na iontově-výměnných membránách vyvolané elektrickým a gravitačním polem

RNDr. Eva Muchová, Ph.D. – Modelování fotochemie ve viditelné a rentgenové oblasti v komplexních molekulárních systémech

doc. RNDr. Michal Kolář, Ph.D. – Úloha peptidů při vzniku prvotních ribozomů

Mario Vazdar – Řízený transport peptidů pronikajících do buněk přes biologické membrány – synergie simulací a fluorescenčních experimentů s jednotlivými molekulami

prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – Nové calixarenové ligandy pro selektivní komplexaci fullerenů

doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat – Pochopení mechanismů tvorby, poškození a obnovy epidermální lipidové bariéry: důsledky pro kožní onemocnění

prof. Ing. Ondřej Uhlík, Ph.D. – Skryté klenoty mikrobiální diverzity: Geotermálně ohřívané podzemní vody jako zdroj fylogeneticky nových a metabolicky vzácných prokaryot

Ing. Marcel Karabín, Ph.D. – Interakce polyfenolových antioxidantů s cerálním škrobem a proteiny za podmínek extruze

doc. Ing. Hana Stiborová, Ph.D. – Arbuskulární mykorhiza ve vztahu k emergentním kontaminantům v systému půda-rostlina

Poslední uvedená uspěla i jako spoluřešitelka v podpořeném standardním projektu: 

doc. Ing. Hana Stiborová, Ph.D. – Využití fakultativně anaerobních bakterií k recyklaci nejjemnějších frakcí drceného betonu

Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní dva žadatelé z VŠCHT Praha:

• Ing. Karolína Salvadori – Azacalixareny a jejich využití při rozpoznávání aniontů
• Ing. Jakub Papík, Ph.D. – Dopad udržitelného zemědělství na interakce mezi mikrobiální a molekulární diverzitou půdy

Již dříve byl zveřejněn úspěch Ing. Daniela Bíma, Ph.D., který získal podporu v rámci výzvy Junior Star GAČR se svým projektem Optimalizace niklových katalyzátorů pro zlepšení stability a katalytické účinnosti za fotochemických a elektrochemických reakčních podmínek.

Inženýrská akademie České republiky udělila cenu autorskému kolektivu vědců ze skupiny ORLEN Unipetrol a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za vývoj technologie na výrobu dicyklopentadienu (DCPD). Tu na základě jejich výzkumných a vývojových aktivit zrealizoval ORLEN Unipetrol ve svém chemickém závodě v Litvínově. Jednotka na výrobu kapalného uhlovodíku DCPD byla uvedena do provozu na podzim roku 2022 a hodnota investice do její výstavby dosáhla 831 milionů Kč. ORLEN Unipetrol se tím stal v Evropě jedním ze čtyř největších producentů tohoto velmi žádaného produktu.

Skupina ORLEN Unipetrol a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně vyvinuli technologii výroby kapalného uhlovodíku dicyklopentadien z lehkého pyrolýzního benzinu. Na základě této technologie, která byla v roce 2012 patentována, postavil ORLEN Unipetrol v litvínovském Chemparku v rozmezí let 2021 až 2022 zcela novou výrobní jednotku. V ní vyrábí velmi žádaný kapalný uhlovodík, který má široké využití v řadě oblastí např. v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství nebo i farmacii. Instalovaná kapacita výrobní jednotky je až 26 tisíc tun dicyklopentadienu ročně, což představuje přibližně 25 % celkové produkce dicyklopentadienu v Evropě.

Inženýrská akademie České republiky nyní udělila kolektivu autorů vyvinuté technologie ocenění za vynikající realizovaný technický projekt. Členové autorského kolektivu, prof. Tomáš Herink ze společnosti ORLEN Unipetrol, prof. Josef Pašek a doc. Jiří Kupka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, převzali ocenění na slavnostním večeru v pondělí 25. listopadu v Betlémské kapli v Praze. Za čtvrtého člena autorského kolektivu, zesnulého Ing. Petra Fulína ze společnosti ORLEN Unipetrol cenu převzala jeho dcera Zuzana Fulínová.

Zdroj: TZ ORLEN Unipetrol