Škola v číslech a žebříčcích

Hodnocení samotné se sestávalo ze šesti kritérií. K 20. výročí založení QS však vyšla aktualizovaná metodika, ve které se změnila váha tří kritérií (academic reputation z 40% na 30%, employer reputation z 10% na 15% a faculty student ratio z 20% na 10%) a byly uvedeny tři nové (international research network, employment outcomes, sustainability):

1. Academic reputation (30%) – reputace mezi akademiky

Hlavní ukazatel žebříčku se zaměřuje na kvalitu výuky. Skrze dotazníkové šetření zjišťuje od respondentů, jaké instituce, národní a mezinárodní, mají dle jejich názoru nejlepší výuku. Respondenti nemohou hlasovat pro vlastní instituci. Dotazník rozesílá QS osobám, co odpovídali v loňském dotazníku a dalším, které univerzity mohou sami nominovat.

2. Employer reputation (15%) – reputace mezi zaměstnavateli

Druhá část dotazníkového šetření se věnuje měření kvality absolventů podle zaměstnavatelů. Dotazování mohou nominovat instituce domácí i mezinárodní, které dle jejich uvážení produkují nejlepší absolventy pro jejich práci.

3. Faculty/student ratio (10%) – počet studentů na učitele

Název je zde vše vypovídající – kolik studentů připadá na jednoho učitele. V obou případech se bere FTE aby se zohlednily osoby pracující na částečný úvazek a studenti v distančním studiu.

4. Citations per faculty (20%) – citace

Tento ukazatel hodnotí citace dané instituce. Pro výpočet jsou brány publikace za pět let (např. 2014-2019) a citace za šestileté období (v uvedeném případě 2014-2020). Dodatečný rok pro citace je brán z důvodu, že citace mají určitou prodlevu od vydání publikace. Je zde brán zřetel na velikost instituce. Z celkového hodnocení jsou vyřazeny publikace určitého druhu, sebe-citace a 0,1% publikací s největším počtem afiliací podle každého oboru, viz stránky poskytovatele. Oproti ARWU bere QS tato data ze Scopusu.

5. International fakulty ratio (5%) – počet zahraničních pracovníků

Zde se jedná o prostý poměr počtu akademických zaměstnanců se zahraničním občanstvím ku celkovému počtu zaměstnanců. Vše je měřeno v FTE.

6. International student ratio (5%) – počet zahraničních studentů

Obdobný ukazatel, který místo zaměstnanců počítá poměr studentů se zahraničním občanstvím ku celkovému počtu studentů. Opět je zde vše měřeno v FTE. V obou případech jsou občané Slovenské republiky započítáni mezi mezinárodní pracovník a studenty.

7. International research network (5%) – spolupráce se zahraničními autory

Tento ukazatel hodnotí počet publikací publikovaných se zahraničním autorem.

8. Employment outcomes (5%) – výsledky absolventů

Tento indikátor se skládá ze dvou částí. Jednou je míra zaměstnanosti absolventů, která je průměrována na národní úrovni. Dále pak se jedná o významné alumni ze zhruba 40 seznamů, které nejsou veřejně uvedeny. Jako jeden z příkladů je uveden např. The Root 100.

9. Sustainability (5%) – udržitelnost

Tento ukazatel přimo bere hodnocení z jiného žebříčku QS, a to QS Sustainability. Tento žebříček je hodnocen dle několika kritérií a napůl hodnotí environmentální a společenský dopad univerzity. Dílčích indikátorů je několik, např. uhlíková stopa, spotřeba vody a energie, výuka a výzkum v oblasti ochrany životního prostředí, inkluze a diverzita, šíření povědomí a zdraví, atd.

Hodnocení samotné se sestává z pěti kritérií, které mají ještě vlastní sub-kritéria, které jsou následující:

1. Teaching (29,5%) - výuka se dále člení na

1.1 Teaching reputation (15%) – šetření reputace

Podobně jako QS i THE sbírá dotazníky na reputaci univerzit. Mezitím co QS se dotazuje na kvalitu instituce a následné uplatnění absolventů v praxi, THE chce hodnotit zvlášť výuku a zvlášť výzkum (bod níže). Pro dotazníkové šetření QS je možné zaslat seznamy kontaktů akademiků i zaměstnavatelů, kterým QS tyto dotazníky rozešle. U THE není možné tento seznam ovlivnit – THE vybere určitý počet vědců z každého oboru v každé zemi, kterým náhodně rozešle e-mail k hlasování o reputaci. Pro výpočet jsou brány odpovědi za poslední dva roky aby nedocházelo k výkyvům reputace.

1.2 Staff-to-student ratio (4,5%) – počet studentů na učitele

Obdobně jako u QS se jedná o počet studentů připadající na jednoho učitele. Na rozdíl od QS je tomuto ukazateli přičítána váha pouze 4,5% místo 20%, jako u QS.

1.3 Doctorate-to-bachelor’s ratio (2%) – poměr doktorských absolventů ku bakalářským

Zde se jedná o jednoduchý výpočet, a to počet udělených doktorských titulů ku uděleným bakalářským titulům.

1.4 Doctorates-awarded-to-academic-staff ratio (5,5%) – počet doktorských absolventů ku počtu zaměstnancům

Další jednoduchý výpočet, a to počet doktorských absolventů ku celkovému počtu (FTE) akademických zaměstnanců. U obou těchto ukazatelů dochází k normalizaci podle oborového zapojení univerzity, odrážející různé počty absolventů dle různých oborů.

1.5 Institutional income (2,5%) – příjmy instituce

Pro institucionální příjem brán základní rozpočet instituce. Tyto hodnoty jsou normalizovány ku počtu akademických zaměstnanců a paritou kupní síly. Dále je výsledek normalizován podle oborového zaměření instituce, kde obory s obecně většími výdaji (např. přírodní vědy) nezískají tolik hodnocení jako obory jiné (např. humanitní).

2. Research environment (29%) – výzkumné prostředí se dále člení na

2.1 Research reputation (18%) – šetření reputace

Druhá část reputačního dotazníku namísto výuce věnuje vědě. Platí zde stejná pravidla jako v předchozím bodě reputace.

2.2 Research income (5,5%) – příjem z výzkumu

Toto je část institucionálního příjmu uvedeného výše, proto platí stejná pravidla – vztaženo na počet akademických pracovníků, paritu kupní síly a oborového zaměření instituce. Jedná se o veškeré prostředky získané na výzkum v soutěži s ostatními, např granty, a naopak nezahrnuje to prostředky získané automaticky bez soutěže s jinými.

2.3 Research productivity (5,5%) – výzkumná výkonnost

Počet publikací za instituci připadající na jednoho akademického pracovníka dle Scopusu. Opět zde platí normalizace podle oboru, viz předchozí bod.

3. Research quality (30%) – kvalita výzkumu se dále člení na

3.1 Citation impact (15%) – vliv citací

Hodnocen je průměrný počet citací na jednu publikaci za publikační činnost instituce. Používány jsou publikace typu článek, hodnocení článku, konferenční záznam, kniha či kapitola v knize za dobu pět let. Podobně jako u QS je citační období šestileté pro zachycení citací nejnovějších publikací. Znovu platí normalizace podle oborového zaměření instituce, která je částečně vypočítána na základě světového, a částečně národního, průměru.

3.2 Research strength (5%) – síla výzkumu

Síla výzkumu je hodnocena vypočítáním 75. percentilu Field-weighted citation impact (FWCI).

3.3 Research excellence (5%) – špičkovost výzkumu

Zde je sečten počet výzkumných publikací z horních 10% celosvětového FWCI.

3.4 Research influence (5%) – vliv výzkumu

Dle poskytovatele žebříčku si nejsou všechny citace si rovné, a proto je zde hodnocen počet publikací dané univerzity, které byly citovány přednímy světovými publikacemi.

4. International outlook (7,5%) – mezinárodní zapojení se dále člení na

4.1 Proportion of international students (2,5%) – podíl mezinárodních studentů

Počet studentů zahraničního občanství ku celkovému počtu studentů.

4.2 Proportion of international staff (2,5%) – podíl mezinárodní akademiků

Počet akademických zaměstnanců zahraničního občanství ku celkovému počtu akademických zaměstnanců.

4.3 International collaboration (2,5%) – mezinárodní spolupráce

Zde jsou hodnoceny publikace, které mají alespoň jednoho zahraničního spoluautora. Jinak platí stejná pravidla jako u citací.

5. Industry (4%) – příjem z výzkumu z průmyslu se dále člení na

5.1 Industry income (2%) – příjem z průmyslu

Jedná se o podkategorii bodu 2.2. Rozdíl je v tom, že se zde počítají pouze prostředky získané na výzkum od soukromých poskytovatelů.

5.2 Patents (2%) – citovanost v patentech

Nejedná se zde o počet patentů přidělených univerzitě. Tento indikátor hodnotí kolikrát udělené patenty citují publikace z dané univerzity.

Hodnocení samotné se sestává z šesti kritérií, které jsou následující:

1. Alumni (váha 10%) – ocenění absolventů

Tento indikátor hodnotí počet absolventů univerzity, kteří získali Nobelovu cenu anebo Fieldsovu medaili. Nedávno získané mají větší váhu, takže kdežto cena získaná v roce 2011 či později získává plnou hodnotu, cena získaná v letech 1921-1930 má hodnotu pouze 10%. Absolventy jsou zde brány osoby, které od univerzity získaly bakalářský, magisterský či doktorský titul. Pro hodnocení se zde berou absolutní hodnoty bez vztažení na specifika, velikost či zaměření instituce.

2. Award (20%) – ocenění zaměstnanců

Zde je hodnocen počet zaměstnanců univerzity, kteří získali Nobelovu cenu ve fyzice, chemii, medicíně či ekonomice anebo Fieldsovu medaili v matematice. Hodnoty se bere podle doby uplynulé od získání ceny, stejně jako v předchozím bodě. Jako zaměstnanec se zde berou osoby, které na dané univerzitě byli zaměstnáni v době získání ceny. Získaná hodnota je snížena pokud je oceněná osoba zaměstnána/spojena s více univerzitami a pokud cenu získali víc jak jeden člověk. Opět jsou zde brány absolutní hodnoty, viz výše.

3. HiCi (20%) – vysoce citovaní vědci a vědkyně

Zde je brán počet vysoce citovaných vědců dle seznamu Clarivate Analytics. Pro hodnotitele je stěžejní pouze náležitost autora k „mateřské“ instituci, která jako jediná za danou oblast získává skrze tohoto vědce ohodnocení.

4. N&S (20%) – publikace v Nature and Science

Tento bod hodnotí počet publikací v časopisech Nature and Science za předchozích pět let (např. hodnocení z roku 2022 počítá publikace za léta 2017-2021). Na rozdíl od mnoha jiných žebříčků je zdrojem pro tento indikátor Web of Science. V případě více autorů je větší důraz kladen na hlavního autora, s dalšími členy autorského kolektivu je bodové ohodnocení postupně snižováno. Jako u předchozích bodů jsou brány absolutní hodnoty.

5. PUB (20%) – publikace

Na rozdíl od předchozího bodu je zde počítán počet článků, tedy typu „article“, v Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation index, tedy nejcitovanějších článků dle těchto dvou indexů. Články ze sociálních věd, tedy ze druhého uvedeného, získávají dvojnásobnou váhu oproti prvnímu uvedenému. Jsou zde rovněž brány absolutní hodnoty.

6. PCP (10%) – výkon na osobu

Suma hodnocení výše uvedených indikátorů vztažena na počet FTE akademických zaměstnanců. Dle webových stránek má ARWU k dispozici akademická data FTE z Českého statistického úřadu. Jako jediný indikátor nepočítá absolutní hodnoty a bere v potaz velikost instituce, a tedy i efektivitu na jednoho zaměstnance.