Studium na VŠCHT Praha absolvoval v roce 1959 a od té doby začala jeho dlouhá a úspěšná kariéra chemického inženýra – vědce a pedagoga. O roku 1959 by zaměstnán na pozici asistent, od roku 1962 se stal odborným asistentem a od roku 1991, kdy se habilitoval v oboru Teorie chemických procesů, působil jako docent na Ústavu chemického inženýrství. Vědecky se zabýval sdílením hmoty v procesních aparátech, především v systémech kapalina-kapalina. Experimentálně a numericky řešil kapalinovou extrakci bez/s chemickou reakcí ve vybraných látkových systémech významných v hydrometalurgii a zabýval se také vlivem proudění na sdílení hmoty. Podílel se na výstavbě experimentální stanice a výzkumu činnosti vibračního extraktoru nové konstrukce. Manažersky zásadně ovlivnil budoucí fungování Ústavu chemického inženýrství, kde od roku 1989 do roku 2000 působil ve funkci vedoucího ústavu.