Vzdělávací instituce včetně vysokých škol byly v březnu nuceny urychleně reagovat na vyhlášení nouzového stavu a zákaz přítomnosti studentů ve školních budovách. Řešením bylo zavedení distanční výuky, která přes postupné uvolňování karanténních opatření zůstává do konce aktuálního akademického roku klíčovým formátem pro výuku. Přechod na jiný typ vzdělávání studentů se na VŠCHT, stejně jako na jiných univerzitách, neobešel bez komplikací. Minimum předešlých zkušeností logicky vyústilo v řadu chyb a nedorozumění, přesto se zdá, že se s velmi obtížným úkolem pedagogové i studenti popasovali se ctí – byť skutečně přesnou odpověď nabídne až zkouškové období a následné vyhodnocení uplynulého semestru. Co ale bude dál? Budeme umět výhody distančních formátů zavést do běžné výuky, až pomine pandemie onemocnění covid-19? Budeme to vůbec chtít, nebo se vše vrátí do starých kolejí čistě kontaktní výuky? Zeptali jsme se na názor některých členů naší akademické obce.
|
Dále si v čísle přečtěte
|
Milan Jahoda | prorektor pro pedagogiku
Distanční forma výuky má svá pevná pravidla, bez kterých nemůže úspěšně fungovat. Na VŠCHT nemáme akreditované studijní programy pro distanční výuku, ale to neznamená, že nemůžeme některé formáty vhodně užít při prezenční formě. Během mimořádného opatření jsme si vyzkoušeli pouze malou část, která ale může být ihned vhodným doplňkem k prezenční formě výuky. Dokážu si představit, že vybrané problematiky budou prezentovány formou krátkých videí, které si studenti mohou kdykoliv přehrát. Moderní výukový proces využívá také jiné interaktivní prvky, které pomáhají zefektivnit výuku, např. simulace reálných dějů nebo speciální didaktické hry. Mimořádně velkou výzvou je užití virtuální reality jako učebního prostředí. Ale to je již trochu vzdálenější budoucnost. Osobně preferuji přímý kontakt se studenty, ale zároveň si uvědomuji, že formáty distanční výuky budou významnou složkou v procesu vzdělávání.
Richard Nevšímal | Poradenské a kariérní centrum
Distanční forma výuky jakéhokoliv typu nemůže z definice věci plně zastat osobní kontakt a přímou interakci. Video jednoduše nikdy neponese hloubku a šířku informačního toku fyzické přítomnosti. Může ale ukázat úhly vysvětlení látky, které jsou naopak nezastupitelné prezenční formou. Kupříkladu vysvětlení problematických partií – těch nejtěžších / nejstěžejnějších v dané látce pro opakování. Můžeme využít osvědčeného esa – kombinaci rovnocenné komunikace s pedagogy i studenty, zapojení tutorů a aktivních studentů – a zjistit, co dělá lidem opravdu největší problémy. Druhým příkladem můžou být videa doplňková pro širší kontext látky; ať už s aplikací principu v praxi (třeba skrze spolupráci s průmyslovými partnery), natočenou demonstrací nebo „poznámkami pod čarou“ a zajímavostmi.
Jan Havlík | Ústav učitelství a humanitních věd
Největší výhodou online výuky je pro mě především časová a obsahová flexibilita při tvorbě přednášek. Nejsem vázaný na konkrétní rozvrh učebny a mohu najednou zpracovat i více lekcí dopředu. Velkou předností také je, že jejich délka není diktována rozvrhem, ale může se svobodně přizpůsobit potřebám tématu. Jako nenahraditelná se naopak ukázala být kontaktní výuka v prakticky orientovaných předmětech a při laboratorních cvičeních. Osobní zkušenost a trénink manuální zručnosti jsou zatím, zdá se, bohužel po internetu nepřenositelné.
Richard Koplík | Ústav analýzy potravin a výživy
Videonahrávky přednášek k některým tématům z chemie potravin, které jsem v tomto semestru pořídil s vydatnou pomocí kolegů (Vojtěch Šálek, Marek Šoltys, Diomid Revenco), zcela jistě nenahradí živou přednášku úplně. Z odezvy v systému MS Teams jsem zjistil, že zhruba 15 % studentů existenci videonahrávek zaznamenalo a snad si je studenti poslechli a něco z nich načerpali. U zkoušek se ukáže, jak efektivní to bylo. Protože vytváření videonahrávek bylo pro mě zcela novou věcí, na přednášky jsem se musel připravovat mnohem důkladněji. Větší soustředění a záznam toho, co jsem řekl, mi ovšem ukázaly řadu vlastních nepřesností a nedostatků. Získal jsem tak další motivaci k vylepšení přednášek v příštím roce, které snad již budou probíhat v běžném režimu a na které se velmi těším.
Řada dalších pedagogů věnovala videonahrávkám i přímé elektronické komunikaci se studenty mnoho energie a času. Jistě lze část z těchto výstupů použít jako doplňkový pramen ke studiu i v dalších letech, zejména pro studenty, kteří po nějakou dobu nebudou z různých důvodů (nemoc, studijní pobyt v zahraničí) přítomni na VŠCHT. U některých předmětů a témat je možné pořízený materiál použít i jako dílčí pomůcku k přípravě na státní zkoušky. Přesto doufám, že živá forma výuky zůstane převažující cestou při výuce a předávání zkušeností studentům, protože přímý kontakt se studenty je i pro nás naprosto nezbytný.
Karolína Zvonařová | studentka 3. ročníku oboru Biochemie a biotechnologie
Všichni vyučující nám nahrávají přednášky, některé máme i online a můžeme vést diskuse, což vnímám jako obrovské plus. Když něčemu nerozumíme, můžeme se zeptat nebo při nahraných přednáškách si kdykoliv video zastavit a vrátit se k tomu třeba později. Každý si proto může navrhnout svůj den podle sebe a přednášku si pustit klidně v 11. večer. Když tuto situaci zhodnotím jako tutor, tak musím všechny vyučující pochválit. Někomu to sice trvalo déle, ale všichni se k dané situaci postavili čelem a snaží se nám pomáhat. Dokonce zvládají vytvářet online zápočty, abychom toho neměli při návratu do školy tolik. Rozhodně chci pochválit vyučující prvních a druhých ročníků, protože od těchto studentů jsem dostávala nejméně otázek a připomínek k dané situaci.
Šimon Zahradník | student 1. ročníku oboru Syntéza a výroba léčiv
Osobně vím, že bych se během prezenční formy studia nedonutil jít na dvě přednášky ze stejného předmětu a často by mi v tom bránil i rozvrh. Na videích mohu přecházet z jedné přednášky do druhé, a když něčemu nerozumím, nechat si to vysvětlit někým jiným. Nedával jsem na minutu pozor? Žádný problém, prostě si přednášku přetočím. Pravda, nemohu se zeptat na případné nejasnosti přednášejícího, avšak od toho tu jsou cvičení či e-mailová komunikace. Škoda, že jsem o odkazy na jiné vyučující musel pokoutně žádat spolužáky. Větší otevřenost by pomohla.
Vojtěch Šálek | doktorand, Ústav chemického inženýrství
užívali i dříve právě proto, že nám přinášely nějakou výhodu, nadstavbu, doplnění klasické prezenční výuky. Natáčení videí, komentovaných záznamů prezentací a pořádání konzultací skrze videohovory je jen dalším nevyhnutelným krokem, který dříve nebo později musel přijít, pokud chceme držet krok s nejlepšími. Buďme v tomto ohledu rádi, že jsme byli okolnostmi nuceni urychlit pokrok. Jak zúročit poznatky? Pokusím se nastínit dva nápady, které přímo nesouvisí s již zmíněnými výhodami distanční výuky. Videozáznamy můžeme využít jako jedinečnou možnost zachovat přednášky výjimečných profesorů, bez kterých výuka jejich předmětů nikdy nebude vypadat tak jako dříve. Osobnosti, na které je naše škola právem hrdá, a především jejich znalosti, by tak mohly zůstat zaznamenány a ke zhlédnutí na věky. Druhým nápadem jsou úvodní videa k povinně volitelným předmětům. Nevím, který ze tří povinně volitelných předmětů si zvolit do dalšího semestru? Nevím přesně, jaký je v nich rozdíl? Ve videu najdu, co si z daného předmětu odnesu, a najednou mám podle čeho se rozhodnout. Hlavně bych nerad, aby opět převládly obavy, že studenti přestanou chodit do školy, pokud budou mít možnost se dívat na výuková videa. Nebojme se flákačů, budou se flákat tak jako tak. Miřme na cílevědomé studenty, těm přece chceme dát další možnost, jak si rozšířit znalosti.