Ve spolupráci s týmy z České republiky a Japonska se francouzským vědcům z Pasteurova institutu a univerzitních nemocnic v Paříži (AP-HP, Assistance Publique - Hôpitaux de Paris) a Marseille (AP-HM, Assistance Publique - Hôpitaux de Marseille) konečně podařilo odhalit pravděpodobnou příčinu křížových reakcí mezi pylem z cypřiše, broskvemi a citrusy. Jejich práce ukazuje, že všechny tyto zdroje obsahují alergeny patřící do nové skupiny proteinů, podílejících se na pylově-potravinovém syndromu. Tento objev, publikovaný 3. srpna 2017 v Journal of Allergy and Clinical Immunology, je důležitým krokem, který umožňuje vývoj nových diagnostických testů na alergie.
V dnešní době stále více lidí trpí alergiemi, a to zejména v průmyslově vyspělých zemích (kde je alegií postiženo téměř 30 % populace). S ohledem na to lékaři zaznamenávají nárůst případů "pylově‑potravinového syndromu" neboli "kombinovaných" alergií, tj. těch, kde se objevují křížové reakce mezi pylem a potravinami.
V oblasti Středomoří byly v klinické praxi popsány případy zkřížené alergie na cypřišový pyl/broskve a cypřišový pyl/citrusy. V těchto případech se u daných lidí, kteří byli od mládí vystaveni a senzitizováni pylem z cypřiše, vyvinula v dospělosti alergie na citrusy a broskve. Odhaduje se, že až 60 % potravinových alergií se vyskytuje společně s respiračními alergiemi.
Ačkoli bylo předloženo několik vysvětlení (např. změny životního prostředí, změny životního stylu), proč se zvyšuje počet případů těchto kombinovaných alergií, strukturní základ pro křížovou reakci mezi cypřišovým pylem a některými druhy ovoce nebyl dosud formálně identifikován.
Translační výzkum (kombinující klinické pozorování a akademický výzkum) byl veden vědeckými pracovníky Pasteurova institutu a AP-HP, kteří spolupracovali s týmy z Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze (Česká republika) a Univerzity Hokkaido (Japonsko) a také s pneumologicko‑alergologickým oddělením nemocnice La Timone v Marseille (AP-HM). Tato studie poprvé odhalila základní fyzikálně-chemické a imunologické mechanismy, které stojí za křížovou reaktivitou cypřišového pylu.
Vědci analyzovali fyzikálně‑chemické, imunologické a strukturní vlastnosti alergenu BP14 identifikovaného v pylu cypřiše. Byli schopni prokázat četné podobnosti s alergenem broskví Pru p 7 a alergenem pomeranče Cit s 7, které oba patří do skupiny proteinů "snakin/GRP" (giberelinem regulované proteiny). Tato pozorování vedla výzkumníky k závěru, že BP14, Pru p 7 a Cit s 7 jsou členy nové rodiny respiračních a potravinových alergenů, které se podílejí na pylově‑potravinovém syndromu.
Jak vysvětluje koordinátor studie Pascal Poncet z Centra pro inovace a technologický výzkum Pasteurova institutu: „Objevil se nový koncept - podmíněná senzibilizace. Jakmile imunitní systém jedince vyvine intoleranci k nějakému alergenu, jako je např. BP14, je pak větší pravděpodobnost, že bude citlivě reagovat na podobné alergeny ze stejné rodiny proteinů, které jsou přítomny v jiných alergenních zdrojích."
Prokázání křížové reaktivity a identifikování jejích příčin umožňuje, aby byla tato nová skupina alergenů zařazena do souboru testů dostupných pro alergiky, ve kterém v současné době chybí. Objev by tedy měl přispět ke zlepšení diagnózy alergií a vést k lepší, individualizované léčbě pacientů.
FOTO - ke stažení
Pylová zrna cypřiše pod skenovacím elektronovým mikroskopem (2200x). Na povrchu exiny (vnější membrány) jsou viditelné orbikuly neboli “Ubischova tělíska” (granule o velikosti 300–600 nm), charakteristické pro pyl cypřišovitých (Cupressaceae).
© Youcef Shahali / Colorization Jean-Marc Panaud, Institut Pasteur
Vědecký článek - DOI : 10.1016/j.jaci.2017.06.041
Pro více informací kontaktujte:
Mgr. Michal Janovský,
Tel.: 220 444 159
mobil: 733 690 543
michal.janovsky@vscht.cz