Ukrajina je přibližně 4x větší než Česká republika a její velikost si uvědomíte už při cestě z letiště. Čtyřproudá dálnice vede rovně. Po 10 kilometrech uhne o 5° doleva. A zase 10 km vede rovně. Na silnicích jezdí moderní vozidla (mmch. Škoda Auto by měla přidat, na kyjevských silnicích ji válcují německé, japonské a korejské značky).
Sídliště pro 3 miliony lidí připomínají obrovské propojené hrady, před kterými se v pravidelných intervalech krčí kostelíky. Po přejezdu na druhý břeh ohromí socha Matky vlasti, 62 metrů vysoká socha stojí na 40metrovém podstavci a meč, který svírá v pravé ruce, je 16 metrů dlouhý.
Veletrh Moderní vzdělávací instituce 2015 se odehrával na dvou patrech domu dětí a mládeže, ve kterém se kromě mimořádných akcí každodenně organizují desítky kroužků. Až tisíc dětí od 6 do 18 let zde navštěvuje přírodovědné kroužky biologie, anatomie, zoologie, chemie, mikrobiologie, biochemie či genetiky, a to samo o sobě vytvořilo dostatečnou základnu návštěvníků.
Jako na každém veletrhu jsme už od začátku dokázali rozeznat několik typických skupin návštěvníků. Sběrači, ti jsou všude a jdou po letácích, tužkách, všem. Děti zajímají balonky a bonbony a jsou mnohem stydlivější než u nás. Vyslanci škol, kteří rychle shrábnou letáky a běží s plnou náručí o stánek dál.
Pak jsou tam ti, v jejichž tvářích se zračí „chemie, no to bych nemohl“. Na českém veletrhu jsou velkou výzvou, přesvědčit někoho takového o přínosu a významu chemie je malým vítězstvím. Ale s jazykovou bariérou je to výzva dvojnásobná.
Naštěstí se objevili i ti, které chemie opravdu zajímá a dokážou diskutovat i hodinu o všech možnostech a druhý den se ještě vrací. Rodiče si uvědomují nejistou situaci Ukrajiny a ukrajinské měny a jsou ochotni celoživotní úspory investovat do vzdělání svých dětí.
Potkali jsme i velmi talentované děti, vítěze přírodovědných olympiád i soutěží středoškolských odborných činností, studenty, kteří již v 16 letech studují vysokou školu. Ti berou výběr školy velmi vážně a vědí, že i na špičkových univerzitách mohou dostat stipendia. Je na nás, abychom se rozhodli, jestli se o tyto talenty budeme zajímat a nabídneme jim finanční zázemí pro studium.
První den proběhlo slavnostního zahájení. Řečnilo se, tleskalo se. Dívky v krojích přinesly řečníkům chléb. Děti zatančily národní tance, mladší dívky stylizovanou skladbu inspirovanou sluncem a pšenicí. Voják dostatečně pateticky přednesl píseň „Pro naši čest, pro Ukrajinu“. Předávaly se certifikáty a ocenění, několik nekonečných hodin v kuse. Vášnivé polibky třikrát na tvář. Pro mne osobně několikanásobné déjà vu a za celou dobu to byla jediná chvíle, kdy jsem se cítila opravdu nejistě.
Ukrajina ale není pouze připomínkou dob minulých. I přes viditelně dlouhodobě podfinancovanou veřejnou sféru je to rychle se rozvíjející země. Na ulicích je bezpečno, silnice a chodníky jsou neskutečně čisté, v parcích je vymetené listí pod stromy, v centru stojí obrovské nadupané obchodní domy a wifi zdarma je na každém rohu (dokonce i v metru!).
Ukrajina má dobře našlápnuto, a proto jí přeji rychlé a trvalé uklidnění situace.
Světu mír
Už cesta z letiště zaútočila na mé nejzazší vzpomínky. Socha usměvavého buclatého medvídka, maskota moskevské olympiády. Všude přítomné holubice. A heslo „Mupy mup“. Každý občan ČSSR se s tímto heslem setkával běžně, ale jistě mnohým, stejně jako mně, zůstalo jeho poselství skryto až do 5. třídy a studia azbuky.
Za tým ve složení Iva Jebavá, Petra Vojnovičová a Volodymyr Skalka zaznamenala Petra Karnetová.
