Mapa webu Sociální sítě
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[paticka_budova_a_popis] => Rektor, Oddělení komunikace, Centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI,
Pedagogické oddělení, Výpočetní centrum, Zahraniční oddělení, Kvestor
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, Praktický lékař
[paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz
[stahnout] => Stáhnout
[top_login] => Přihlášení
[social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
[social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha
[social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
[social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha
[social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
[social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
[drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha
[logo] =>
[more_info] => více informací
[top_search_placeholder] => hledat...
[odpocet_dny] => dní
[odpocet_hodiny] => hodin
[odpocet_minuty] => minut
[odpocet_vteriny] => vteřin
[zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář
[logo_href] => /
[dokumenty_kod] => Kód
[dokumenty_nazev] => Název
[dokumenty_platne_od] => Platné od
[dokumenty_platne_do] => Platné do
[paticka_budova_2_popis] =>
[google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
[archiv_novinek] => Archiv novinek
[submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok.
[adresa_url] =>
[paticka_mapa_alt] => Kontakt
[den_kratky_5] => pá
[den_kratky_4] => čt
[den_kratky_3] => st
[den_kratky_1] => po
[den_kratky_0] => ne
[den_kratky_2] => út
[den_kratky_6] => so
[zobrazit_vice_kalendar] => více zde →
[novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha
[novinky_kategorie_2] => Důležité termíny
[novinky_kategorie_3] => Studentské akce
[novinky_kategorie_4] => Zábava
[novinky_kategorie_5] => Věda
[novinky_archiv_url] => /novinky
[novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku
[novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek
[novinky_dalsi] => zobrazit další novinky
[novinky_archiv] => Archiv novinek
[intranet_odkaz] => https://intranet.vscht.cz/
[intranet_text] => Intranet
[hledani_nadpis] => Vyhledávání
[search_placeholder] => hledat
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[menu_home] => Domovská stránka
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] =>
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi
[paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt
[nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný.
[copyright] =>
[preloader] => Prosím čekejte...
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[hledani_platnost] => platnost:
[hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně
[hledani_platnost_od_veku] => od věků
[novinka_publikovano] => Publikováno:
[novinka_datum_konani] => Datum konáni:
[social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vschtpraha
[social_in_title] => Instagram VŠCHT Praha
[social_li_odkaz] => https://www.linkedin.com/school/vysok%C3%A1-%C5%A1kola-chemicko-technologick%C3%A1-v-praze/
[social_li_title] => LinkedIn VŠCHT Praha
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[993] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[995] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 995
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[996] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 996
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[997] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 997
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
)
[iduzel] => 993
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[994] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[1001] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Domovská stránka
[seo_desc] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, univerzita, která nabízí široké spektrum studijních oborů, týkajících se nejen chemie.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[obrazek] => 0002~~S60oSS3KTC0yNAEA.jpg
[pozadi] =>
[iduzel] => 1001
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_novinky
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1011] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Škola
[seo_desc] => VŠCHT Praha je prestižní vysoká škola s rodinnou atmosférou.
[autor] => Oddělení komunikace
[autor_email] => info@vscht.cz
[obsah] =>
Vítejte ve světě moderní chemie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí a ekonomiku a management.
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1011
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /skola
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_submenu
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1013] => stdClass Object
(
[nazev] => Fakulty, ústavy
[seo_title] => Fakulty, ústavy
[seo_desc] => Počty ústavů, studentů, absolventů a akademických pracovníků na jednotlivých fakultách.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1013
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /fakulty
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[71788] => stdClass Object
(
[nazev] => Studium
[seo_title] => Studium
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 71788
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /studium
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[1014] => stdClass Object
(
[nazev] => Věda a výzkum
[seo_title] => Věda a výzkum
[seo_desc] => Věda a výzkum na VŠCHT Praha, kontakty, projekty, ocenění vědeckých a výzkumných výstupů.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
[ikona] => oko
[obrazek] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
VŠCHT Praha je technickou vysokou školou univerzitního typu s hlavním zaměřením na oblast technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství a životního prostředí. Její moderní vybavení a rozsáhlý vědecko-výzkumný potenciál ji předurčují k výchově špičkových odborníků pro průmyslovou praxi, výzkum a vývoj i státní správu.
VŠCHT Praha je členěna na čtyři fakulty. Vyniká propojením vzdělávací činnosti s velice kvalitním výzkumem, jak základním, tak i aplikovaným. Vědecké týmy všech fakult VŠCHT Praha se intenzivně zapojují do programů národní i mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích. Jak metodickou, tak administrativní podporu vědcům při podávání projektových žádostí i během řešení projektů poskytuje Projektové centrum.
Komercializaci aplikovaného výzkumu považuje VŠCHT Praha za významnou součást svých aktivit. Proto zde funguje Oddělení pro výzkum a transfer technologií, které svou činností přispívá ke zvýšení komercializace výsledků a vyhledávání nových příležitostí spolupráce s aplikační sférou. V roce 2015 VŠCHT Praha otevřela vědecko-technický park - Technopark Kralupy, který je zaměřený na stavební chemii, materiálové inženýrství a související obory. Jeho fungování hraje v transferu znalostí na VŠCHT Praha důležitou roli.
VŠCHT Praha chce být atraktivní institucí pro mladé vědce, proto Projektové centrum aktivně podporuje uchazeče, kteří zde chtějí realizovat svůj vědecko-výzkumný projekt např. v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Dále mají mladí vědci příležitost se ucházet o prestižní startovací grant - Fond Dagmar Procházkové, pomocí kterého mohou vybudovat svoji vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT Praha. Postdoktorandům se dostává široké podpory v rozšiřování jejich výzkumných zkušeností prostřednictvím mezinárodní mobility.
VŠCHT Praha se aktivně zapojuje do mezinárodní integrace rozšiřováním a prohlubováním spolupráce v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus+ smlouvy, stejně tak jako vytváření a akreditace společných studijních programů se zahraničními univerzitami.
V rámci příprav na HR Award se VŠCHT Praha zavázala vytvářet přátelské pracovní podmínky, podporovat profesní rozvoj a uplatňovat transparentní postupy přijímání pracovníků: Zázemí pro zaměstnance spoluvytváří Personální odbor spolu s Welcome center, které podporuje zaměstnance přijíždějící ze zahraničí - počínaje podporou s vízovým procesem až po poskytnutí informací k všednímu dni v Praze. A aby byla atraktivní a přívětivou institucí pro všechny zaměstnance i studenty, klade VŠCHT Praha důraz na genderovou rovnost. Proto zde jako součást Plánu genderové rovnosti (Gender equality plan) vznikl akční plán, který je pro dosažení zmiňované genderové rovnosti důležitým vodítkem.
VŠCHT Praha tradičně patří k předním českým výzkumným pracovištím s intenzivní spoluprací s průmyslovou praxí. Výzkumní pracovníci z VŠCHT Praha participují na řadě výzkumných projektů financovaných z veřejných zdrojů v rámci projektů tuzemských poskytovatelů (TA ČR, MPO – TIP, MZe – NAZV, MV – Bezpečnostní výzkum, …) i z neveřejných zdrojů v rámci přímé smluvní spolupráce s podnikatelskými subjekty.
V rámci aplikovaného výzkumu je prováděn koncepční výzkum a vývoj s aktivním zapojením studentů doktorských a magisterských studijních programů. V rámci smluvního výzkumu s podnikatelskými subjekty jsou pak zpravidla řešeny aktuální technologické a analytické problémy. Výhodou je, že VŠCHT Praha je při řešení požadavků technologické praxe velmi flexibilní a je schopna rychlé reakce na vzniklou situaci. To zvyšuje její konkurenceschopnost mezi ostatními subjekty na trhu.
Na specializační výuce v rámci jednotlivých ústavů VŠCHT Praha se podílí řada významných odborníků z aplikační sféry. Jde například o odborníky z farmaceutického průmyslu, petrochemického průmyslu a z oblasti odpadového hospodářství. Odborníci působí především v navazujícím magisterském studiu.
Vědecko-výzkumná oblast má také významný nadregionální charakter, kde téměř 70 % partnerů aplikovaného výzkumu má sídlo mimo Prahu. VŠCHT Praha zaujímá v řadě především technologických oborů výsadní postavení v rámci ČR (např. technologie vody, technologie paliv, anorganické technologie, biotechnologie, potravinářské technologie).
V souladu s dlouhodobým záměrem se VŠCHT Praha aktivně zapojuje do mezinárodní integrace a rozšiřuje a prohlubuje spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a na ERASMUS, společné studijní programy se zahraničními univerzitami. VŠCHT Praha má téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv ERASMUS. Aktivní účast akademických pracovníků a studentů v mezinárodních projektech a programech vede k navazování nových kontaktů a rozšiřování oblastí spolupráce jak z hlediska obsahového, tak i geografického. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, ze strany VŠCHT Praha je prioritou uzavírat takové smlouvy, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.
Neustále pokračuje úsilí zaměřené na rozšiřování možností studia na zahraničních univerzitách pro studenty VŠCHT Praha. Kromě dlouhodobých studijních pobytů byly díky rozvojovým projektům i dalším zdrojům výrazně podpořeny i krátkodobé pobyty, které umožnily studentům účastnit se intenzivních odborných kurzů, workshopů, konferencí a seminářů.
Velká pozornost je věnována zahraničním studentům a hostujícím odborným pracovníkům.Nabídka pro zahraniční zájemce o studium se promítá do akreditace bakalářských a magisterských studijních programů vyučovaných v angličtině a k realizaci mezinárodních magisterských programů ERASMUS MUNDUS, rovněž vyučovaných v angličtině.
Úspěšnou formou propagace VŠCHT Praha vedoucí ke zvýšení zájmu o spolupráci je pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů přímo v prostorách školy.
Tento rozcestník je určen absolventům VŠCHT Praha. Zde se můžete zaregistrovat do databáze absolventů, přečíst si rozhovory z úspěšnými absolventy, projít nabídky práce, prohlédnout si obhájené práce či získat kopie svých ztracených nebo zničených dokumentů o studiu.
Alumni, klub absolventů VŠCHT Praha sdružuje absolventy a přátele VŠCHT Praha. Usiluje o vytvoření vzájemné komunikační platformy mezi školou, absolventy a současnými studenty. Klub nabízí setkávání absolventů a přednášky zajímavých absolventů.
Dnešní společnost vykazuje stále větší nároky na energii. To je však v přímém rozporu se snahami o snížení emisí oxidu uhličitého a závislosti na fosilních zdrojích energie. Pozornost se tak ve stále větší míře soustředí na udržitelné způsoby pokrytí těchto energetických potřeb. Jeden ze způsobů dosažení dekarbonizace ekonomiky představuje využití zeleného vodíku jako nosiče energie. Chemická energie vodíku může být převedena na energii elektrickou tradičním způsobem tepelného zdroje, nebo pomocí palivových článků.
Současná technologie palivových článků již dosáhla vysokého stupně technologické vyspělosti. Základní překážkou jejich masového rozšíření však jsou výrobní náklady. Obecně panuje přesvědčení, že hlavním důvodem této skutečnosti je použití katalyzátorů elektrodových reakcí na bázi platinových kovů. Skutečnost je však poměrně odlišná. Jedním z hlavních důvodů vysokých výrobních nákladů palivových článků představuje způsob jejich výroby, který je stále zejména manufakturního typu. Pozornost řady výzkumných pracovišť se proto soustředí na vývoj alternativních přístupů umožňujících velkokapacitní sériovou výrobu komponent s minimálními náklady. Jednou z důležitých komponent palivových článků jsou tzv. bipolární desky (BP), viz. obrázek 1. BP využívané v dnešních palivových článcích jsou založeny zejména na kompozitech uhlíku s vhodným polymerním pojivem produkované metodou tlakového vstřikování. Hlavní nevýhody tohoto materiálu představují nevyhovující mechanické vlastnosti, hmotnost, omezená elektrická vodivost a náklady spojené s velkokapacitní výrobou. Alternativu představují BP na bázi ocelových fólií. Ty umožňují díky svým mechanickým vlastnostem formování do potřebné geometrie mechanickým lisováním. Tento přístup zvyšuje řádově produkční kapacitu a snižuje cenu. Zásadní problém však představuje nanesení povrchové vrstvy chránící ocelovou fólii před korozivními účinky prostředí pracujícího palivového článku.
Dnes dostupné technologie jsou z tohoto pohledu neúnosně ekonomicky náročné. Z těchto důvodů se výzkumná skupina vedená prof. Bouzkem z VŠCHT Praha se podílí na vývoji inovativních BP založených na ocelové fólii. Projekt s akronymem CORE tak reaguje na aktuální poptávku po cenově dostupných zdrojích elektrické energie využívajících vodík jako palivo, jejichž komerční potenciál v poslední době rychle roste. „Hlavní myšlenka projektu vychází z využití ochranné vrstvy o vysoké elektrické vodivosti na bázi plněného polymeru nanesené na povrchu bipolární desky. K tomuto účelu využívá speciální technologie vyvinuté norským partnerem,“ popisuje rámec projektu prof. Bouzek. Optimalizace použitých matriálů, stejně tak jako výrobních postupů vlastních desek představuje významný krok ke snížení jejich koncové ceny, stejně tak jako užitné hodnoty výsledného svazku.
Projekt CORE řešený v letech 2021-2023 je financován z dotačního programu KAPPA pro aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace provozovaného Technologickou agenturou ČR a získal podporu ve výši 1,2 mil. EUR z Norska a Technologické agentury ČR.
Program je obecně zaměřen na podporu mezinárodní spolupráce mezi českými subjekty a partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska v oblasti aplikovaného výzkumu, jakož i na podporu propojení výzkumných organizací s odběrateli výstupů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovace, tj. s průmyslovou sférou. V projektu CORE došlo k vytvoření konsorcia 3 partnerů – zmiňované VŠCHT Praha z České republiky, dále z Norska výzkumná organizace SINTEF a komerční společnost CondAlign. Cílem společného úsilí partnerů je vznik bipolární desky s extrémně přizpůsobivou, vysoce stabilní a elektricky vodivou ochrannou vrstvou, která bude ekonomicky konkurenceschopná v porovnání s bipolárními deskami dostupnými v současnosti na trhu.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 69516
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/alternativni-bipolarni-desky-palivovych-clanku-na-bazi-ocelovych-folii
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[71255] => stdClass Object
(
[nazev] => Polymerní materiály a technologie pro 21. století
[seo_title] => Polymerní materiály a technologie pro 21. století
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
V národním centru kompetence jsou zapojeny dvě výzkumné skupiny z VŠCHT Praha.
Hlavním koordinátorem Národního centra kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století je zlínská univerzita Tomáše Bati. Největším tématem centra bude recyklace plastů. Zapojených účastníků je 24, z nich je většina firemních. Mezi univerzitními účastníky jsou dva týmy z VŠCHT Praha. Tým pod vedením prof. Koska se snaží rozvíjet technologii recyklace plastů pomocí solvent-based recycling. Druhý tým, pod vedením prof. Kočího, pak řeší hodnocení životního cyklu polymerů.
„My se snažíme z plastů pomocí vhodných rozpouštědel extrahovat různá barviva, antioxidanty, zpomalovače hoření a další různé aditiva, kterých je obvykle v plastu celá řada. A pokud toto dokážeme, tak můžeme dát ten polymer znovu do extrudéru, nabarvit ho a může tak dál sloužit svému účelu.“ říká profesor Kosek s tím, že jde o jednu z jednodušších aplikací, které jeho tým vyvíjí. „Můžeme obdobným způsobem i frakcionovat polymery, tedy rozdělovat na ty více a méně rozpustné v daných rozpouštědlech. Tím můžeme ze směsného odpadu separovat konkrétní plasty. To jsou jen dva z příkladů solvent-based technik, kterých je ale mnoho. Jde o jednu z oblastí, kde budeme využívat naše dlouhodobé know-how a zkušenosti z termodynamiky polymerů ve spolupráci s firmami. Druhá oblast je triboelektrické třídění. To znamená, že když už máme plastovou drť – třeba kabelovou drť – tak je problém, jak rozdělit ty materiály na jednotlivé frakce. My se pokoušíme toto řešit pomocí toho, že nabijeme částečky triboelektricky, podobně jako to asi všichni známe, když si přetahujeme svetr přes vlasy, čímž se třením nabije a pak přeskočí jiskra, když se dotkneme něčeho kovového. My využíváme toho, že se různé materiály nabíjejí různě a snažíme se je pak na základě různého napětí třídit. A tím ještě před vlastní recyklací provádět třídění plastového odpadu. Naším cílem je dělat věci, které mají šanci na komerční uplatnění a recyklují značné množství polymerního materiálu." doplňuje.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 71255
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/71255
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[69074] => stdClass Object
(
[nazev] => Příběh Daniela, který by bez transplantace svůj příběh nevyprávěl
[seo_title] => Příběh Daniela, který by bez transplantace svůj příběh nevyprávěl
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Bylo léto 2018 a já jsem začínal v nové práci. Byla to příležitost, na kterou jsem se dost těšil. Bohužel jsem se brzy cítil hodně unavený, navíc se mi začaly dělat modřiny všude po těle. Cítil jsem velkou bolest zad a často i břicha. Myslel jsem si, že mám málo vitamínů nebo něco takového, přesto jsem se vydal ke své praktické doktorce. A pak už to mělo rychlý průběh – přes ÚVN a pár vyšetření jsem se ještě ten stejný den ocitl na JIPce v ÚHKT s diagnózou akutní myeloidní leukémie…
Začal jsem s léčbou. První chemoterapie, seznamování se s novou nemocí. Bylo to těžké období nejen pro mě, ale hlavně pro mé nejbližší. Zprvu vše vypadalo celkem dobře, ujišťování že se nemoc podařilo brzy zachytit a naděje, že bude stačit konsolidační léčba. Vždycky jsem musel mít ve svém životě něco speciálního, nevyhnulo se mi to ani tentokrát… Léčba neprobíhala úplně dle představ doktorů, a proto přišla na řadu 1. transplantace kostní dřeně, od nepříbuzné anonymní dárkyně z Německa. Transplantace proběhla úspěšně a kromě klasických vedlejších příznaků, které jsem samozřejmě musel mít asi všechny, jsem se po náročném období mohl začít těšit na návrat do normálního života. Ještě jsem si ale stihnul střihnout těžký zápal plic, kdy jsem si opravdu v jednu chvilku poprvé v životě řekl, že tohle už asi nezvládnu, ale všechno se v dobré obrátilo, alespoň prozatím...
Zhruba 4 měsíce po 1. transplantaci jsem dostal od ošetřující lékařky zprávu, že výsledky vyšetření nejsou úplně dobré. Dostal jsem malé chemoterapie, které jsem si sám píchal do břicha, žádná sláva, ale pořád jsem si říkal, že nic závažného se neděje. Dál jsem byl doma a celkem normálně fungoval, přišla ale další komplikace…
Na začátku to vypadalo jako zánět středního ucha, bohužel po pár vyšetřeních se prokázalo, že je to nádor, který se mi vytvořil v nosohltanu. Těch 14 dní, kdy jsem čekal na výsledky z histologie, byly asi nejhorší dva týdny mého života. Neuvěřitelná bolest hlavy, na kterou nezabíralo snad vůbec nic, ztráta chuti a čichu. Přišla na řadu další chemoterapie a v plánu bylo ozařování hlavy v Protonovém centru. Další týdny v nemocnici, naštěstí na bolest zabrala rychle už chemoterapie.
V září 2019 jsem byl venku a říkal si, že už mám snad vybráno a bude klid, nestalo se. Během příštího měsíce se mi vytvořil další leukemický nádor, tentokrát na hrudníku. Bylo šílené pozorovat, jak se nádor pomalu každý den zvětšuje. Další ozařování v Protonovém centru…
Mutace mé nemoci nasvědčovala tomu, že jsme se dostali do začarovaného kruhu. Po ozáření druhého nádoru se mi okamžitě začal tvořit nádor třetí. Nebylo na co čekat, přišla na řadu 2. transplantace, tentokrát od mého táty. Období 2. transplantace bylo dalším velice těžkým obdobím mého života, ať už po stránce psychické, ale také té fyzické. Nicméně transplantace proběhla dle plánu a zatím úspěšně.
Bohužel jako vedlejší účinek léčby vysokými dávkami chemoterapie a ozařování přišly další komplikace. Avaskulární kostní nekróza v obou kyčlích a levém rameni, rok a půl jsem čekal na první operaci více zničené levé kyčle a připadal si jako opravdový mrzák. Naštěstí se vše nakonec v dobré obrátilo, nyní mám odoperované obě nohy a můžu se zase normálně hýbat a konečně normálně žít.
Nejvíce mi pomohl přístup mé rodiny a mých nejbližších. Obrovskou poklonu musím složit veškerému personálu v ÚHKT i v Protonovém centru a ÚVN. Hlavně na lůžkovém oddělení v ÚHKT jsem si vybudoval výborné vztahy s personálem a jsem všem nesmírně vděčný za vše, co pro mne udělali… Zachránili mi život!
A zachránit něčí život teď můžete i vy! Pokud splňujete všechny podmínky pro vstup do registru dárců kostní dřeně, neváhejte a běžte do toho :) Právě vaše krev může zachránit život podobně nemocnému pacientovi, jako jsem byl já. Má to cenu! Věřím, že vy jako chemici rozumíte danému tématu a komplikovanosti celého procesu transplantace kostní dřeně. Každopádně odběru se nemusíte bát, pro dárce to není nic bolestivého a pocit, že někomu můžete zachránit život, je určitě krásný...
Veřejné zdraví a prosperita, zajištění potravin a energií, ekonomická produktivita a ekologická integrita. To vše a další závisí na vodě, zejména pak na dobře fungujícím a vhodně řízeném vodním cyklu. V tisku se delší dobu setkáváme s články zaměřenými na katastrofické scénáře a vize válek o vodu, ke kterým může dojít z různých příčin. Neschopnost státu pokrýt spotřebu obyvatel, dělba zdroje vody mezi více regionů současně, nedostatečný přístup k alternativním zdrojům sladké vody. Tato varování podkládají mnohé studie popisující konflikty z oblastí s hustým zalidněním nebo klimatickými problémy, z míst s klíčovými zásobami vody v blízkosti státních hranic, případně kde přímo hranici tvoří voda, ať už jde o řeky, jezera nebo umělé nádrže (viz management přeshraničních vodních zdrojů, řeky Nilu, Mekongu a Jordánu).
Každý člověk má právo na nezávadnou pitnou vodu a s tím související hygienické zabezpečení. Proto je tématem Světového dne vody v roce 2024 Voda pro mír („Water for peace“). Nosnou myšlenkou je spolupráce mezi zeměmi nad problematikou týkající se využívání vody, její kvalitou a recyklací s cílem zajištění stabilnějšího a prosperujícího zítřka pro budoucí generace. Více se k tomu vyjadřuje zpráva Human rights to safe drinking water and sanitation (UN A/78/253), ve které je voda vnímána jako argument pro mír, partnerství a spolupráci.
Lidstvo čelí globální vodní krizi. Udává se, že v současné době žijí 2 miliardy lidí bez zaručeného přístupu k nezávadné pitné vodě a více než 4 miliardy lidí nemá zajištěnou základní hygienu. Populační růst, změny v urbanizaci, intenzifikace zemědělství, těžba a průmysl vytváří požadavky, které bohužel převyšují udržitelnost vodních ekosystémů. Globální vodní krize se zhoršuje v souvislosti s klimatickými změnami, zvyšujícím se nedostatkem vody a konkurencí o dostupné zdroje vody. Toto vše generuje ekologické a socioekonomické hrozby s potenciálním ohrožením lidských práv miliard lidí na Zemi, což by mohlo vést k masivnímu vysídlování obyvatelstva, násilí a delegitimizaci institucí na místní, národní a mezinárodní úrovni. Do budoucna se očekává, že podstatné změny v hustotě obyvatel zhorší antropogenní tlak na vodní zdroje, jejichž dostupnost je silně ovlivněna změnami klimatu. Odhaduje se, že kombinace těchto faktorů bude mít negativní dopad na hydropolitickou situaci.
Hydropolitika a diplomacie v oblasti vody, vodního práva a nakládání s vodou je další výzvou nejen současné doby. I proto již v roce 1996 vstoupila v platnost Úmluva o vodě (resp. o ochraně a využívání vodních toků a mezinárodních jezer). O čem tato úmluva je? Jedná se o právně závazný nástroj, který prosazuje udržitelné hospodaření se sdílenými vodními zdroji s cílem udržitelného rozvoje a předcházení případným konfliktům, s podporou míru a regionální integrace. Dokument požaduje od členských států, aby předcházely, kontrolovaly a omezovaly přeshraniční dopady, využívaly přeshraniční vody rozumným a spravedlivým způsobem a zajišťovaly jejich udržitelné hospodaření. Strany sousedící se stejnými přeshraničními vodami musí spolupracovat uzavřením zvláštních dohod a zřízením společných orgánů. Úmluva byla původně vyjednána jako regionální rámec pro panevropský region, nicméně po pozměňovacím postupu k němu mohou od března 2016 přistoupit všechny členské státy OSN. Tento krok výrazně napomáhá předcházení konfliktů a posiluje regionální stabilitu v některých konfliktních zemích na Středním východě, Latinské Americe a subsaharské Africe. Pro zajímavost Čad a Senegal se staly prvními africkými stranami, které úmluvu přidaly v roce 2018, v roce 2020 pak přistoupila Ghana, v roce 2021 Guinea-Bissau a Togo, v roce 2022 Kamerun, v roce 2023 Nigérie a Gambie, Irák (první země z Blízkého východu), Namibie (první země z jižní Afriky) a Panama (první země z Latinské Ameriky).
Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost v roce 2000. Jedním příkladem úspěšné přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko v letech 2007 až 2013 byl projekt zaměřený na výzkum možností minimalizace obsahu organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách, které představují jednu z nejvýznamnějších oblastí přirozené akumulace vod v České republice.
Organizace spojených národů v roce 2023 vydala zprávu The United Nations World Water Development Report 2023 – Partnership and cooperation for water, ve které popisuje, jak budovat partnerství a posilovat spolupráci ve smyslu cíle udržitelného rozvoje SDG 6, který je o čisté vodě a hygieně pro všechny. SDG 6 je jedním ze 17 cílů udržitelného rozvoje, Sustainable Development Goals, které valné shromáždění OSN v roce 2016 stanovilo s tím, že některé z cílů do roku 2030 naplní (viz Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj s heslem „Neopominout nikoho“). Tento cíl popisuje několik klíčových bodů, které spojuje tématika vody, jako kousky velké a složité skládačky. Vše spolu významně souvisí a je mezi sebou propojené, ať už se jedná o: (i) zajištění bezpečné vody, potravin a energie při současném zajištění udržitelného hospodaření s vodou, zásobováním a hygienou pro všechny; (ii) podporu lidského zdraví a životního stylu; (iii) zmírnění dopadů změn klimatu a extrémních jevů; nebo (iv) zachování a obnovu ekosystémů.
Zpráva ve své předmluvě charakterizuje stav zdrojů surové vody, zaměřuje se na poptávku po vodě a její dostupnost a kvalitu, ekosystémové služby a extrémní události. Pro zajímavost, data FAO (Food and Agriculture Organization, 2022) uvádí, že v letech 2010 až 2018 vzrostly odběry vody v domácnostech o 3 % a v zemědělství o 5 %, přičemž nyní představují až 72 % celkových odběrů. Podzemní voda poskytuje polovinu objemu vody odebrané pro využití v domácnosti na celém světě a asi 25 % veškeré vody se odebírá za účelem zavlažování. Je zajímavé, že například odběry vody pro průmysl se snížily o 12 %, a to především kvůli snížení odběrů pro výrobu tepelné energie a efektivnějšímu zacházení s vodou pro chlazení. Celosvětově se spotřeba vody za posledních 40 let zvyšuje zhruba o 1 % ročně, přičemž převážná část tohoto nárůstu je soustředěna v zemích se středním a nižším příjmem a v regionech s rozvíjející se ekonomikou. Regiony s největšími odběry vody na obyvatele jsou v Severní Americe a ve Střední Asii. Vývoj poptávky po vodě je pak lokálně specifický (až endemický) a odráží se výrazně ve třech hlavních sektorech využívajících vodu, tj. sídla, zemědělství a průmysl. V komunálním sektoru se řeší rozšiřování distribučního systému zásobování vodou, včetně zajištění její sanitace, v průmyslu a zemědělství jsou pak žádoucí opatření pro zlepšení využívání vody v souvislosti s její recyklací.
Dostupnost vody se liší regionálně a lokálně, a závisí na geologických a klimatických faktorech. Ať už se jedná o suchozemské, sladkovodní, pobřežní nebo mořské ekosystémy, všechny typy hrají v globálním koloběhu vody roli. Sladkovodní ekosystémy patří k nejohroženějším na světě. Vodní bilanci povodí nejvíce ovlivňují odběry sladké vody a odvodnění ze zemědělské půdy, což následně ohrožuje hydraulickou kontinuitu po proudu dále umístěných mokřadů a s tím souvisejících ekosystémů. Dopady nejsou omezeny pouze v souvislosti s využíváním povrchových vod, projevují se i poklesy podzemní vody a ekosystémové indikátory poukazují na snížení biodiverzity i vlivem změny ve využití půdy člověkem. Oblasti, u kterých se předpokládá, že zažijí významné negativní dopady globálních změn klimatu, biologické rozmanitosti, funkce ekosystémů a přírody, jsou v místech s vysokou koncentrací obyvatel a nejchudších komunit světa. Sezónní kolísání dostupnosti vody je hlavní hnací silou potřeby skladování vody, což může být do budoucna důležitější než celková roční dostupnost vody. Změna klimatu pravděpodobně zvýší sezónní variabilitu a nejistotu ohledně dostupnosti, kvality a množství vody ve většině regionů.
Nedostatek vody se proto stává lokálním problémem v důsledku dopadu vodního stresu ve spojení s postupujícím znečištěním sladkých vod. Podle Světové banky by mohl nedostatek vody, který zhoršuje změna klimatu, některé regiony stát do roku 2050 až 6 % jejich hrubého domácího produktu, a to v důsledku dopadů na zemědělství, zdraví a příjmy lidí, podněcované navíc jejich migrací a případnými konflikty. Všechny země pak vykazují známky rizik souvisejících s kvalitou vody. Špatná kvalita vody v zemích s nízkými příjmy často souvisí s nízkou úrovní čištění odpadních vod a v zemích s vyššími příjmy je závažnějším problémem odtok vody ze zemědělství. Uvolňování nebezpečných chemikálií a znečišťujících látek z průmyslu se řeší na všech kontinentech, mikroplasty a léčiva se stávají relativně závažnějším problémem. Záplavy a sucha patří k nejničivějším přírodním katastrofám, uvádí se, že představují až 75 % z celkového množství všech katastrof na Zemi. Trendy týkající se sucha je obtížnější stanovit, i když se zvyšuje intenzita nebo četnost sucha a „extrémní teploty“ lze očekávat ve většině regionů jako přímý důsledek změny klimatu.
Rozhodování v nakládání s vodou, řízení rizik a přijetí opatření s cílem minimalizace negativních dopadů a dosažení bezpečné pitné vody, toto vše závisí na systému vzdělávání a rozvoji kapacit, které zahrnují sdílení znalostí a dovedností, vědecko-výzkumnou aktivitu a spolupráci v provozním měřítku. Vzdělávání v tomto ohledu je možné ovlivnit kvalitní výukou na všech úrovních od předškolních zařízení až po školy vysoké. Příkladem sdílení znalostí, zkušeností a kontaktů ve službách ochrany vody a životního prostředí jsou např. Vodárenské čtvrtky pořádané od roku 2021 odbornou skupinou Vodárenství, která pracuje v rámci společnosti CzWA (Česká asociace pro vodu). Příkladem vědecko-výzkumných aktivit a spolupráce v provozním měřítku jsou například projekty řešené na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. Aktuálně řešené projekty se zaměřují například na vodní systémy a vodní hospodářství ČR v podmínkách změny klimatu; digitalizace technologických celků pro recyklaci vody nebo efektivní řízení rizik kritické vodárenské infrastruktury a další.
Jana Říhová Ambrožová VŠCHT FTOP Ústav technologie vody a prostředí, Technická 5, 166 28 Praha 6, e-mail: Jana.Ambrozova@vscht.cz
Za účasti polského velvyslance Mateusze Gniazdowski, vedení ORLEN Unipetrolu, zástupců PKN ORLEN, starostky města Litvínov Kamily Bláhové, ředitelů projekční společnosti INTECHA a vedení VŠCHT Praha byla v pondělí 3. října 2022 slavnostně přestřižena páska u nové výrobní jednotky na dicyklopentadien (DCPD). Tento uhlovodík má širokou škálu využití v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství a farmacii. DCPD je izolován z lehkého pyrolýzního benzínu na 4 rektifikačních kolonách a jednotka bude vyrábět až 25 % evropské produkce tohoto velmi žádaného uhlovodíku. Odborníci z VŠCHT prováděli simulační výpočty a podrobně zkoumali všechny složky směsi za účelem identifikace především těch látek, které způsobují nežádoucí zabarvení produktu.
„Jednotka je unikátní tím, že nebylo nutné kupovat licenci, ale naši výzkumníci společně s vědci z VŠCHT vyvinuli technologii vlastní,“ řekl při slavnostním zahájení Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny ORLEN Unipetrol. Prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Praha profesor Milan Pospíšil dodává „je to velká satisfakce pro VŠCHT, že se projekt podařil a dotáhl až do úspěšného konce.“
O jednotku DCPD, jejíž cena dosáhla 821 mil. Kč, se nejvíce zasloužil Tomáš Herink, člen představenstva ORLEN Unipetrolu a také mimořádný profesor na VŠCHT Praha. Profesor Herink s prvními simulacemi začal již v roce 2008, avšak nejen kvůli finanční krizi se tehdy celý proces nepodařilo dotáhnout do konce. Po několikaleté pauze bylo rozhodnuto opětovném nastartování projektu, se stavbou bylo započato na podzim loňského roku a v létě 2022 proběhlo první najetí jednotky. „Budeme čtvrtým největším výrobcem v Evropě a jsem velmi rád, že mohu veřejně říci, minulý pátek odjela první cisterna s naším novým produktem.“
Na vývoji technologie se za VŠCHT Praha podílel profesor Josef Pašek, který je známým a uznávaným odborníkem v oblasti průmyslové chemie a který již v dřívějším rozhovoru popsal hlavní problém technologie: „Produkt zabarvují 2 typy uhlovodíků, jeden, který již ve směsi je a druhý vzniká až termickým rozkladem v kolonách. Kolega Jiří Krupka je zkoumal a pojmenoval žlutény. Při destilaci vznikající žlutén je tak intenzivně žlutý, že stačí jeho minimální koncentrace, a i produkt je žlutý jak kanárek.“
Spolupráce mezi litvínovským chemickým závodem a VŠCHT Praha započala už v padesátých letech minulého století. Po mnoha výzkumých projektech a úspěšně dokončených technologiích bylo společnými silami založeno Univerzitní centrum cílící na výchovu odborníků zaměřených na technickou chemii. Centrum započalo s výukou v roce 2004 v Mostě-Velebudicích a v roce 2015 se přestěhovalo přímo do areálu výrobního závodu v Záluží u Litvínova. V roce 2020 se centrum rozšířilo o další 2 partnery, Fakultu strojní ČVUT v Praze a výzkumně vzdělávací centrum UniCRE.
Pro akademický rok 2023/24 do Univerzitního centra Litvínov připravujeme 2 nové profesně zaměřené studijní programy, bakalářský studijní program Průmyslová chemie a navazující magisterský studijní program Inženýr chemických technologií. Studenti budou využívat tréninkové centrum ORLEN Unipetrolu, které studenty VŠCHT Praha a také zaměstnance ORLEN Unipetrolu připravuje na ostrý provoz. K dispozici jsou simulátory, atmosférická a vakuová cvičná rektifikační kolona, jednotka na modelové čištění odpadní vody a požární polygon.
Mezinárodní sklářská komise (ICG), Společenství sklářských asociací (CGA) a ICOM-Glass propagují rok 2022 jako Mezinárodní rok skla, aby zdůraznily jeho vědeckou, ekonomickou a kulturní roli. Sklo podporuje mnoho životně důležitých technologií či je dokonce jejich základem, usnadňuje udržitelný rozvoj a obohacuje naše životy, ale často zůstává nepovšimnuto.
[ikona] =>
[obsah] =>
V rámci mezinárodního roku skla 2022 bude po celém světě probíhat řada aktivit ukazujících všechny zmíněné role skla jako uměleckého, historického ale i vysoce moderního materiálu. Budou se konat vědecké a technologické kongresy a semináře, průmyslové veletrhy, umělecké a historické výstavy.
Aktivně se účastní i Česká republika, která spolu se Slovenskem prostřednictvím České sklářské společnosti a Slovenské sklářské společnosti koordinuje aktivity ve střední a jihovýchodní Evropě. Celý sklářský rok je orámován únorovou zahajovací konferencí v Ženevě a prosincovou závěrečnou konferencí v Tokiu. Hlavním vědeckým setkáním bude 26. mezinárodní sklářský kongres v Berlíně. Je plánováno i vydání řady speciálních čísel odborných sklářských časopisů, věnovaných roku skla. Při příležitosti roku skla bude vydána kniha Welcome to the Age of Glass.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 63566
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/rok-skla
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_ikona
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[66957] => stdClass Object
(
[nazev] => VŠCHT Praha se zapojila do řešení projektu UNILEAD
[seo_title] => VŠCHT Praha se zapojila do řešení projektu UNILEAD
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
V roce 2022 spolupracujeme s 24 českými univerzitami na projektu UNILEAD, podpořeném z prostředků Centralizovaného rozvojového programu MŠMT, jehož společným předmětem jsou aktivity pro naplňování udržitelných cílů (Sustainable Development Goals).
Abychom podpořili realizaci SDG a ochránili naši společnost a životní prostředí, jako aktéři zevnitř VVŠ jsme identifikovali vzájemně prospěšný záměr ve věci naplňování SDG postupovat koordinovaně, sdílet své zkušenosti, vyměňovat dostupné a funkční domácí i zahraniční dobré praxe a postupně formovat dobrovolný soubor doporučení pro transparentní a měřitelné vyjádření postupu směrem k vytčeným cílům.
Cílem projektu je posílit roli univerzit jako “efektivních, odpovědných a inkluzivních“ veřejných organizací zajištěním účinnější spolupráce v přenosu dobré praxe při implementaci cílů udržitelného rozvoje v rámci provozních aspektů univerzit (tzv. „Zdrojů pro změnu“).
VŠCHT Praha se v rámci 10 klíčových oblastí zapojila do problematiky „Odpovědného nakupování – veřejných zakázek“, a problematiky „Odpady, prevence vzniku a recyklace“.
Výstupem projektu bude mj. sada doporučení aplikovatelných managementem univerzit a jejich následný přenos do praxe nezbytným zapojením vnitřních i vnějších klíčových osob.
V současnosti probíhá příprava návrhu navazujícího projektu pro rok 2023 k dalšímu rozvoji v oblasti širšího engagementu (do budoucna zůstává prostor pro rozpracování oblasti kurikula a potencionálně i obecného dobrovolného standardu).
Vzdělávání zaměřené na udržitelný rozvoj
V návaznosti na požadavky zapojení vzdělávání v oblasti udržitelnosti do studijních plánů VŠCHT Praha začali kolegové z Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie Jan Matuštík a Anna Elbarky Hubatová – Vacková připravovat nový studijní předmět Udržitelný rozvoj. A jelikož jsme na VŠCHT, nebude to žádný lehký greenwashing, ale skutečná Sustainability Science. Dále jsme v roce 2022 akreditovali nový inženýrský studijní program Udržitelnost a oběhové hospodářství. První studenti se mohou ke studiu zapisovat již v roce 2023.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 66957
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/vscht-praha-se-zapojila-do-reseni-projektu-unilead
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[66665] => stdClass Object
(
[nazev] => Naši předkové pili mléko i přesto, že jim škodilo
[seo_title] => Naši předkové pili mléko i přesto, že jim škodilo
[seo_desc] =>
[autor] => Michal Janovský
[autor_email] => janovski@vscht.cz
[perex] =>
Před nedávnem byl v prestižním časopise Nature publikován článekDairying, diseases and the evolution of lactase persistence in Europe, který přinesl nový pohled na evoluci laktózové tolerance Evropanů. Součástí mezinárodního výzkumného týmu, sestaveného v rámci projektu NeoMilk, byla také doktorka Veronika Brychová z VŠCHT Praha. Jejím úkolem bylo vyhodnotit pomocí metody organické reziduální analýzy fragmenty keramiky z archeologických nalezišť v ČR s cílem zjistit informace o tehdejší konzumaci mléčných produktů.
„Nejcennější informaci skrývají porézní stěny archeologické keramiky, které obsahují lipofilní organické sloučeniny adsorbované při aktivním užívání nádob, například při vaření, pečení a skladování potravin bohatých na tuk,“říká docent Jan Kyselka z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.
Mezi významné biomarkery z keramických vzorků jsou řazeny volné mastné kyseliny, acylglyceroly, mastné alkoholy, vosky, steroly a další triterpenoidy či diterpenoidní markery pryskyřic. Moderní organická reziduální analýza umí stanovit stabilní a radioaktivní izotopy uhlíku v podobě molekulárně specifické analýzy izolovaných mastných kyselin. Kombinace obou technik umožňuje určit původ lipidů i stáří dochovaných artefaktů.
Projekt NeoMilk vedl profesor R. P. Evershed z Univerzity v Bristolu, jehož tým dokázal zanalyzovat 13 181 fragmentů keramiky z 554 archeologických nalezišť.„Profesor Evershed přijel do Prahy zažádat o vzorkování keramiky z neolitického sídliště Bylany, na kterém jsem v té době začala pracovat i já. Soubor keramiky z Bylan u Kutné Hory je jeden z nejbohatších a nejlépe popsaných souborů v ČR a naleziště je velmi dobře známé i v rámci evropského neolitického kontextu, proto o vzorky z tohoto naleziště měli z Bristolu zájem,“říká k začátku spolupráce, jež vyústila ve zmíněnou publikaci v Nature, doktorka Brychová.
„Po schůzce ohledně vzorkování keramiky jsem odjela do Bristolu na krátkou stáž a naučila se metodiku organické reziduální analýzy. S některými malými modifikacemi jsem pak soubor keramiky z Bylan pro projekt NeoMilk mohla zpracovat na VŠCHT, a mimo to se ještě podívat více do struktury keramiky a na to, jak se lipidy v keramice chovají. Tato fyzikálně-chemická část práce se teprve připravuje k publikaci.“vysvětluje doktorka Brychová.„Objevila jsem i další markery, které mohou přispět k objasnění obsahu nádob,“dodává vědkyně, jež kromě VŠCHT působí také na Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.
Jak vyplývá ze závěrů výzkumu, před 5 tisíci lety byla většina dospělé populace, na rozdíl od dnešních Evropanů, laktózově intolerantní. Schopnost štěpit laktózu se v evropské populaci rozšířila až v době bronzové, o 3 tisíce let později. Naši předkové tedy pili mléko i přesto, že jim škodilo. Až doposud se předpokládalo, že tolerance k laktóze či schopnost ji utilizovat vznikla proto, aby umožnila lidem konzumovat více mléka a mléčných produktů bez nežádoucích účinků.„Podle nového zjištění mezinárodního autorského kolektivu však byla adaptace způsobena přírodním výběrem, neboť tolerance laktózy u lidí zřejmě souvisela s hladomory a nemocemi,“říká docent Kyselka.„S rostoucí populací a velikostí sídlišť bylo lidské zdraví více ovlivňováno špatnými hygienickými podmínkami a souvisejícími průjmovými onemocněními či hladomorem. Část laktózově intolerantní populace byla v tomto ohledu zranitelnější díky podvýživě a výsledkem byla vyšší úmrtnost takových jedinců ještě před reprodukcí a přirozený nárůst laktózově tolerantních jedinců v populaci. Výše zmíněné faktory vedly k tomu, že dnešní Evropané v drtivé většině nemají s konzumací čerstvého mléka v dospělosti problém.“
Projekt NeoMilk je sice u konce, ale spolupráce mezi doktorkou Brychovou a bristolským pracovištěm nadále pokračuje. Výstupem navazující kooperace bude mezilaboratorní srovnávací studie možného nového archeologického standardu, který by se mohl používat pro radiouhlíkové datování archeologických lipidů a na vyladění molekulárně-specifického radiouhlíkového datování lipidů v rámci laboratoří, které na to mají potřebné vybavení – ať už se jedná o lipidy či jiný typ molekul vhodných k datování zkoumaného artefaktu.
Použitá metodika organické reziduální analýzy není zatím mezi českými archeology příliš známá. Přitom díky analýze malého počtu vzorků keramiky lze získat relativně konkrétní informace o životě v místě naleziště. Organická reziduální analýza se navíc neomezuje jen na vzorky keramiky, ale i na jiné archeologické artefakty, či dokonce vzorky půd a sedimentů.„Naše pracoviště, ať už na VŠCHT či v České radiouhlíkové laboratoři je schopno plně zvládnout celkovou problematiku organické reziduální analýzy, co se týče know-how, přístrojového vybavení i potenciálních nových aplikací,“ uzavírá doktorka Brychová.
Praha - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze oslaví v nadcházejícím akademickém roce 70 let své samostatné existence. Přední technická univerzita přichytala k této příležitosti několik akcí, z nichž dvě nejvýznamnější se uskuteční 23. září 2022. V dopoledních hodinách nejprve udělí vedení školy ve Strahovském klášteře významným vědeckým osobnostem tři čestné doktoráty a dvě medaile Emila Votočka, odpoledne se pak v Dejvicích rozpoutá kulturní festival KampusFest. Jeho náplní budou kromě soudobé hudební produkce vystoupení studentských spolků, včetně univerzitního orchestru a sboru. Pro veřejnost budou dále připraveny prohlídky školy a dvě velké chemické show. Zároveň bude představena nová publikace věnující se historii VŠCHT Praha pod názvem „Zaostřeno na chemii“.
„70 let v životě člověka je poměrně dlouhý čas, v životě univerzity je to doba docela krátká, obzvláště pokud se podíváme na tradici evropského univerzitního vzdělávání. Připomínka minulosti je potřebná, abychom věděli, na jakých základech dnes stavíme naši budoucnost, využili všechny dobré zkušenosti a pokusili se vyhnout chybám minulým,“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha. „Oslavy významných výročí jsou též vhodnou příležitostí k ocenění významných osobností. V případě našich tří čestných doktorátů a dvou Medailí Emila Votočka se jedná o mimořádné osobnosti české i evropské vědy, kteří přispívali k dobrému jménu VŠCHT Praha a se kterými budeme nadále spolupracovat, a tudíž jim chceme dodat energii do dalšího rozvoje evropského výzkumného prostoru,“ dodává rektor Matějka.
Na slavnostním ceremoniálu ve Strahovském klášteře převezmou čestné doktoráty, které škola dlouhodobě uděluje jen ve výjimečných případech, přední osobnosti české i evropské vědy. Titul doctor honoris causa propůjčí rektor VŠCHT Praha profesorce Evě Zažímalové, předsedkyni Akademie věd ČR, profesoru Peterovi H. Seebergerovi, řediteli Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní, a doktorovi Zdeňku Hostomskému, dlouholetému řediteli Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a aktuálně řediteli Národního institutu virologie a bakteriologie.
„Čestného doktorátu od VŠCHT si velmi vážím. Jde o univerzitu, která je špičkou ve svém oboru a která již od svého vzniku "prošlapává" cestu pro nové metody, přístupy a přináší i zásadní objevy. A co je velmi důležité, vždy byla a je otevřená meziinstitucionální i mezioborové spolupráci,“ říká profesorka Eva Zažímalová.
„Jedním z vývozních artiklů české vědy jsou beze sporu chemické obory, v nichž dlouhodobě dosahujeme světově významných výsledků. A bez velké nadsázky lze jistě také říci, že jedním z epicenter české chemie je dejvický kampus, kde téměř nadohled sousedí VŠCHT a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, které pojí četné a těsné vazby. Byla to velká čest vést uplynulých 10 let tento ústav a napomáhat rozvoji naší vzájemné spolupráce nejen v oblasti vzdělávací a výzkumné, ale i v té společenské v rámci zdejší akademické komunity. A je velká pocta přebírat čestný doktorát právě od VŠCHT," sděluje doktor Zdeněk Hostomský.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje. U příležitosti 70. výročí osamostatnění školy převezmou medaile profesoři Aleš Procházka a Martin Hof.
Pro akademickou obec, absolventy i širokou veřejnost pak ve 14:30 odstartuje další část oslav kulturní festival KampusFest, který se odehraje před budovou VŠCHT. Návštěvníci se mohou těšit na tři hudební kapely, různorodý program z produkce studentských spolků, zahrnující tanec, sborový zpěv, orchestrální hudbu, výtvarné umění či exkurze po unikátních prostorách univerzity.
Předběžný program oslav v Kampusu Dejvice 23. 9.:
14:30 Chemická show I 15:00 DIvadlo (v)Ochotných Chemiků 15:20 Vystoupení Tanečního spolku ÚTVS VŠCHT Praha 15:45 ChemChór VŠCHT Praha 16:30 Orchestr VŠCHT Praha 17:00 Slavnostní proslov rektora a II. křest knihy Zaostřeno na chemii 17:05 Chemická show II 18:15 I Love You Honey Bunny 19:45 Paulie Garand LIVE BAND 21:00 Bitman
Exkurze po VŠCHT Praha– start v 15:30, 16:00, 16:30, 17:00, 17:30, 18:00, 18:30, 19:00.
V Národní technické knihovně se také uskuteční slavnostní křest nové publikace „Zaostřeno na chemii“, jež shrnuje v rámci dostupných pramenů historii VŠCHT Praha a jejích přímých institucionálních předchůdců od čistě ideových počátků technického univerzitního vzdělávání a výzkumu v oblasti chemie a příbuzných technologických disciplín přes vývojové proměny obsahové náplně působení školy, potřebného zázemí v různých budovách na řadě lokalit, jeho právního ukotvení a až po klíčové dějinné okamžiky samostatné Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Autorkami knihy jsou Věra Dvořáčková z VŠCHT a Ivana Lorencová z Národního technického muzea.
Univerzita chystá v rámci oslav 70letého jubilea také podzimní vědeckou konferenci, která představí aktuální výzkumné výzvy a úspěchy vědců z VŠCHT. Symbolickou tečkou za oslavami pak bude Adventní koncert v Betlémské kapli.
Historie Vysoké školy chemicko-technologické v Prazenavazuje na nejranější počátky výuky chemie v českých zemích. Počátkem roku 1803 podepsal císař František II. zakládací spisypražské polytechniky(nazvané Královské stavovské technické učiliště), na které byla po období příprav dne 10. 11. 1806 slavnostně zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém.Vysoká škola chemicko-technologická v Prazeje přímou pokračovatelkou tohoto chemického oddělení pražské polytechniky. Při reorganizaci pražské polytechniky v roce 1920 vznikla z jejího chemického odboru Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI) jako jedna ze sedmi vysokých škol v rámci Českého vysokého učení technického. Dne 21. června 1925 byl za účasti prezidenta T. G. Masaryka položen základní kámen ke stavbě první budovy zamýšleného areálu budov ČVUT v Dejvicích, který měl architektonicky ladit s touto moderní a esteticky působivou čtvrtí. První budova byla určena Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a slouží jako hlavní budova dodnes. Výuka v ní byla zahájena v roce 1933. Výstavba dalších budov narážela na finanční problémy. V roce 1937 byla dokončena druhá budova.
V roce 1952 byla Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství vyčleněna ze svazku ČVUT a rozdělena na několik fakult. Vzniklá Vysoká škola chemická v Praze měla nejprve tři fakulty: Fakultu anorganické technologie, Fakultu organické technologie, Fakultu potravinářské technologie. O rok později se změnil název školy na dnešní podobu – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Ve stejném roce (1953) byla připojena i čtvrtá fakulta: Fakulta technologie paliv, která byla v roce 1959 přejmenována na Fakultu technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena Fakulta automatizace a ekonomiky. Ve studijním programu nově zřízené školy byla posílena role matematického, fyzikálního a fyzikálně-chemického základu. Na konci šedesátých let došlo ke sloučení Fakulty anorganické technologie a Fakulty organické technologie na dnešní Fakultu chemické technologie, ke změnám názvů Fakulty potravinářské chemie na dnešní Fakultu potravinářské a biochemické technologie a Fakulty automatizace a ekonomiky na současnou Fakultu chemicko-inženýrskou. Fakulta technologie paliv a vody změnila v roce 1991 skladbu studijních oborů a také název na Fakultu technologie ochrany prostředí.
Kromě areálu v Kampusu Dejvice působí univerzita v současnosti v Jankovcově ulice, kde sídlí několik ústavů a kde se momentálně vyučují ekonomické a manažerské programy. VŠCHT dále provozuje v Kralupech nad Vltavou technopark zaměřený na aplikovaný výzkum v oblasti stavební chemie, v Čížkovicích otevřela v roce 2021 výzkumné centrum CirkTech a v Záluží má společně se společností Orlen-Unipetrol a ČVUT Univerzitní centrum Litvínov.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 39703
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /oslavy
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[66356] => stdClass Object
(
[nazev] => Více než půl milionu korun pro ukrajinské vědkyně bádající ve skupině Petra Kovaříčka
[seo_title] => Více než půl milionu korun pro ukrajinské vědkyně bádající ve skupině Petra Kovaříčka
[seo_desc] =>
[autor] => Nadace Experientia
[autor_email] =>
[perex] =>
Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nabídl držitel start-up grantu Nadace Experientia Petr Kovaříček na sociálních sítích, že ve své výzkumné skupině na VŠCHT Praha zaměstná ukrajinské vědkyně, kterým bylo v rodné zemi znemožněno bezpečně bádat. “Věděl jsem, že na diplomacii nemám žádný vliv. Co jsem ale jako vědec udělat mohl, bylo rychle otevřít pozice pro prchající vědecké pracovníky, vzhledem k mobilizaci směřující primárně na ženy s dětmi. Bylo to velmi spontánní rozhodnutí,” vysvětluje Petr Kovaříček, držitel start-up grantu Nadace Experientia pro roky 2021-2023.
Jeho nabídky využily hned dvě ukrajinské akademičky. Skrze sociální sítě se Petrovi ozvala nejprve mladá vědkyně, doktorandka Karazinovy univerzity v Charkově Anna Heleveria (na snímku z laboratoře vlevo vpředu), která se ve svém výzkumu věnovala organické syntéze. “Anna prchala před válkou společně s šestiletou dcerou a absolvovaly poměrně dramatickou cestu. Z Charkova cestovaly vlakem s dalšími patnácti lidmi v jednom kupé se zatemněnými okny, aby nebyli cílem pro ostřelovače. Kvůli neprostupnosti přechodů v Przemyśli a Užhorodě jely nakonec přes Maďarsko a po čtyřech dnech (!) cesty nakonec dorazily obě v pořádku do Prahy. Tam jsem je vyzvedl na nádraží a doprovodil na koleje VŠCHT,” vypráví Petr Kovaříček. “Velké poděkování patří škole, především zahraničnímu a personálnímu oddělení a správě účelových zařízení, kteří neuvěřitelně flexibilně zařídili veškeré formality a administrativu,” dodává. “I díky této skvělé podpoře mohla Anna začít v naší skupině pracovat hned v březnu 2022, a to na projektu, který kombinuje její expertýzu z Charkova s naším zaměřením na povrchy a katalýzu, což bylo pro ni zcela nové téma. Anna je silná bojovnice s veselou duší a přátelskou povahou, do týmu rychle zapadla. A myslím, že soustředění na nový náročný pracovní úkol jí pomohlo alespoň částečně vytěsnit úvahy o tom, že v Charkově zůstal její manžel a otec její dcery,“ vysvětluje Petr Kovaříček.
Následně se Petru Kovaříčkovi ozvala další mladá vědkyně, a to Daria Artemieva, studentka biotechnologie z Národní univerzity potravinářských technologií v Kyjevě (na snímku z laboratoře vpravo vpředu). “Daria se mi ozvala z tělocvičny v Karlových Varech, kde skončila s rodinou kvůli tomu, že pražské centrum pomoci uprchlíkům už nestíhalo. Díky skvělé podpoře VŠCHT se i Daria mohla do výzkumu zapojit už od dubna 2022,” říká Petr Kovaříček. “Zapojili jsme ji do společného projektu s týmem Dr. Marka Cebecauera z ÚFCH JH AV ČR, ve kterém vyvíjíme funkcionalizace mikroskopických skel pro studium specifických interakcí buněk. Pro Dariu to byl tematický skok, od kmenových buněk k povrchové chemii skla, který ale hladce zvládla a zároveň skvěle zapadla do týmu,” vypráví Petr Kovaříček.
Nadace Experientia, která příběh obou ukrajinských vědkyň díky Petrovi jako držiteli start-up grantu od počátku sledovala, nabídla hned na začátku března 2022, že vědkyně podpoří mimořádným nadačním příspěvkem, o který navýší Petrův start-up grant. “Od počátku invaze jsme s celým týmem diskutovali o možnostech, jak by naše nadace mohla smysluplně podpořit Ukrajinu. Petrovu iniciativu otevřít pozici pro ukrajinské vědkyně jsme proto velice ocenili. Když jako držitel start-up grantu Nadace Experientia zaměstnal mladé ukrajinské vědkyně, připadalo nám správné, abychom jejich působení v Petrově skupině podpořili nad rámec jeho start-up grantu, tzn. že nemusel měnit svůj plánovaný rozpočet, pouze ho o nové pozice navýšil,” vysvětlili zakladatelé Nadace Experientia manželé Hana a Dalimil Dvořákovi. Na podporu ukrajinských vědkyň působících ve skupině Petra Kovaříčka nakonec nadace vyčlenila více než půl milionu korun.
“Nesmírně si vážím mimořádné podpory, kterou nám Nadace Experientia poskytla na přijetí Anny a Darii do skupiny, čímž jsem se vyhnul drastickému osekání materiálních a jiných nákladů. Moc to pro mě znamená i lidsky, když vím, že solidarita a dobrá vůle pomoci je stále v nás a naší společnosti i po dvou těžkých covidových letech,” říká Petr Kovaříček a zdůrazňuje, že skupina získala díky této iniciativě dvě úžasné vědkyně, byť Dariu jen na pár měsíců. “Dariina alma mater zorganizovala část výuky v srpnu v Polsku a od září se Daria rozhodla vrátit do Kyjeva a dokončit svůj studijní program na Ukrajině. Přejeme jí do budoucna štěstí a odvahu, které stále bude potřebovat opravdu hodně,” říká Petr Kovaříček. Anna Heleveria se naopak rozhodla zůstat v Praze, aktuálně nastoupila do českého doktorského programu. “Počítáme s tím, že doktorát dokončí u nás na VŠCHT, jelikož její původní laboratoř a univerzita v Charkově jsou kompletně vybombardované. V její doktorské práci se snažíme převrátit obecně zažité paradigma o roli určitých reakcí v povrchových funkcionalizacích a jejich následném využití pro katalýzu, optoelektroniku a senzory,” doplňuje Petr Kovaříček.
Skupině Petra Kovaříčka na VŠCHT podpořené start-up grantem Nadace Experientia se nyní velice daří. “Získali jsme Junior STAR grant od GAČR, díky kterému jsme mohli rozšířit tým, který má aktuálně 14 vědkyň a vědců, od bakalářského stupně po postdoky, včetně několika Erasmus+ studentů. Co je důležité - naše chemie funguje - vyvinuli jsme dva vlastní nové organokatalytické systémy, máme fotosenzitivní systém, který se samoskládá účinkem světla, sepisujeme první dvě samostatné publikace… mám radost, že vše konečně po covidovém začátku začíná dobře šlapat,” raduje se Petr Kovaříček. “Nic z toho by se nestalo bez start-up grantu Nadace Experientia” a dodává: “Z mé osobní zkušenosti bych rád zdůraznil, že NEX startup grant opravdu funguje jako „start-up“ – vy začínáte a on vás posune výš. Je to ten nejlepší možný začátek vaší nezávislé vědecké kariéry.”
Profesor Grau se narodil 4. 4. 1932 v Hořicích v Podkrkonoší, kde je také od r. 2017 čestným občanem. Po absolvování VŠCHT Praha pracoval v letech 1956-60 jako vývojový inženýr CHEPOS Praha a v letech 1960-66 působil na tehdejším Ministerstvu lesního a vodního hospodářství. V roce 1967 se vrátil na VŠCHT Praha, kde působil jako výzkumný pracovník na katedře technologie vody do roku 1972, kdy byl jmenován docentem pro obor technologie vody. Po obhájení vědecké hodnosti DrSc. v roce 1978 byl o rok později jmenován profesorem pro obor technologie vody a v této pozici působil až do svého penzionování. V roce 1974 převzal po svém předchůdci profesoru Maděrovi i vedení katedry technologie vody a prostředí, jak se v té době toto pracoviště nazývalo.
Odborně se profesor Grau zabýval zejména substrátovou kinetikou, populační dynamikou směsných kultur a separací suspenzí. Je autorem a spoluautorem 26 patentů a užitných vzorů, množství odborných článků a spolu s W. Wesley Eckenfelderem jr. editoval i monografiiActivated Sludge Process Design and Control: Theory and Practice. Jeho odborná a pedagogická činnost (včetně hostování na předních světových universitách, např. University of California, Berkeley, University of Adelaide, Austrálie) byla ohodnocena řadou významných ocenění, např. výroční cenou The Association of Environmental Engineering and Science Professors USA a Kanady v r. 1989 („Distinguished Lecturer“) i cenami několika významných universit. Je rovněž držitelem zlaté medaile Australian Water and Wastewater Association (1993). Byl zvolen členem The International Water Academy, Oslo. V nadaci Stockholm Water Foundation, která uděluje tzv. Stockholmskou vodní cenu, kterou předává na Stockholmské radnici švédský král, působil mj. i jako předseda výboru pro výběr oceněných. Za dlouholetou činnost ve Stockholm Water Foundation obdržel čestnou cenu města Stockholmu.
Mimořádná byla jeho činnost v mezinárodních odborných společnostech, např. v International Union on Pure and Applied Chemistry (IUPAC) nebo International Association on Clean Technology (IACT). Se jménem profesora Graua je ovšem spojeno zejména jeho působení v International Association on Water Quality IAWQ (od roku 2000 International Water Association IWA). V letech 1975-1998 zastupoval Československo a poté Českou republiku jako člen Governing Board (dnes Governing Assembly). V letech 1980-85 předsedal ad hoc skupině připravující jednotnou notaci pro popis biologických čistírenských procesů a v letech 1988-90 předsedal skupině specialistů pro populační dynamiku aktivovaného kalu, kterou jsme spolu v r. 1988 založili z VŠCHT Praha. V rámci IAWQ působil dále jako člen výkonného výboru asociace 1984-88, vice-prezidentem IAWQ byl v letech 1988-1990 a prezidentem v letech 1990-94. Ve vedení IAWQ působil i další čtyři roky jako tzv. Immediate Past President.
I po skončení akademické kariéry, během které vychoval řadu výborných a uznávaných technologů, působil profesor Grau i nadále jako poradce, konzultant a člen expertních týmů. Jako expert pracoval i pro mezinárodní organizace, např. WHO, UNIDO, OECD, World Bank, EC. Byl také osobním poradcem švédského krále Karla XVI Gustava. Přibližně deset let působil jako pozvaný nezávislý konzultant na projektech a řízení provozu velkých čistíren odpadních vod v jižní Americe pro města Sao Paulo, Rio de Janeiro, Buenos Aires nebo Santiago de Chile. Velmi přínosná byla i jeho spolupráce s italskými universitami, díky které bylo dosaženo vynikajících výsledků při asanaci Benátské laguny. Jeho konzultační služby využívaly však i české firmy či města jako např. Severočeské vodovody a kanalizace, Hydrotech s.r.o., ENVI-PUR s.r.o., ARKO TECHNOLOGY a.s., Sweco Hydroprojekt a.s. a celá řada dalších. V konzultační a poradenské činnosti pokračuje i v současnosti jako jednatel společnosti AquaNova International s.r.o., Praha.
Málokdo z jeho bývalých kolegů či žáků ví, že profesor Grau je dlouholetým příznivcem automobilového sportu i aktivním účastníkem řady automobilových rallye. Mnoho let působil jako technický expert Subaru Czech Rallye Teamu a přispěl tak k řadě prestižních výsledků tohoto týmu.
Symbolicky na Den Země 22.4. 2022 byl na VŠCHT Praha ukončen první ročník kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management. Kurz absolvovalo 30 účastníků z řady významných firem a organizací. Po absolvování 11 celodenních výukových dnů včetně dvoudenní exkurze účastníci vypracovali a obhájili své absolventské projekty.
Vedle zástupců VŠCHT byli členy komise pro obhajobu závěrečných projektů Anna Pasková, M.A., MŽP ČR a Ing. Josef Durdil CSc., ETC Consulting.
Kurz získal záštitu MŽP ČR, MPO ČR, MPSV ČR, MZV ČR a již vrcholí přípravy na druhý ročník, který bude zahájen na začátku září 2022.
O kurzu
Cílem kurzu je podat aktuální informace a znalosti o tématech týkajících se udržitelného rozvoje a možnostech jeho implementace do činnosti organizací. Kurz je koncipován v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje (SDGs) definovaných programem OSN rozvoje na následujících 15 let. Nabyté znalosti mají napomoct účastníkům navrhnout a integrovat interní firemní strategie, hodnoty a zásady s cílem zajištění odpovědného chování ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, tedy environmentálním, sociálním a ekonomickém.
Profil absolventa
Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti i příležitosti v oblasti udržitelného rozvoje. Kurz je vhodný pro pracovníky zodpovědné za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR. Kurz je vhodný i pro jednotlivce, kteří mají zájem o integraci principů udržitelného chování ve svém osobním životě nebo soukromých aktivitách.
Po úspěšném absolvování kurzu obdrží účastník certifikát kurzu celoživotního vzdělávání.
Studenti VŠCHT Praha se v průběhu února zapojili do projektu 11+1. Ten symbolicky odkazuje k 11 běloruským studentům a 1 profesorce, kteří byli totalitním režimem A. Lukašenka arbitrárně vybráni jako odstrašující příklad k umlčení zbytku akademické obce. Po půlroční vazbě byli v polovině července 2021 odsouzeni k trestům 2 až 2,5 roku v trestaneckých táborech, jejichž podmínky jsou značně ztížené oproti běžnému vězení. Jak akci na podporu běloruských studentů vnímal Miroslav Hala, předseda studentské části akademického senátu VŠCHT Praha?
„Na výzvu senátorů se okamžitě ozvalo osm studentek a tři studenti, což mi udělalo velkou radost, protože máme velkou skupinu studentů, kteří jsou ochotní se zapojovat do výzev, a to i těch, které mají velký přesah. Neváhala ani prorektorka Michaela Rumlová, společně jsme vybrali termín 7. 2., kdy jsme se sešli na ikonickém spojovacím můstku s výhledem do kampusu. Po vyřízení byrokracie si studenti vybrali své běloruské protějšky a přidali svůj podpis k řadě kolegů z dalších českých univerzit, kteří se do výzvy také zapojili. Podobnost mezi některými byla až mrazivá a nutila člověka přemýšlet nad osudem běloruských studentů. Tito studenti byli v polovině července 2021 exemplárně odsouzeni k trestům 2 až 2,5 roku v trestaneckých táborech. Po diskuzi nad bezradností jejich situace a možnostmi, jak jim pomoci, proběhlo samotné focení portrétů a na závěr i společné fotografie. Studenti a paní prorektorka připojili k fotografiím i vzkazy, které se snad jednou dostanou do rukou trestaných kolegů a dodají jim kapku naděje, že jsme s nimi a rádi jim pomůžeme. Jsem hrdý, že jsme se do projektu 11+1 zapojili a štafetou jsme zahájili spolupráci, která bude usilovat nejenom o propuštění trestaných členů akademické obce, ale také o zprostředkování svobodného studia na evropských univerzitách, materiální pomoc, socializaci a další.“
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 63434
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/studenti-vscht-podporili-beloruske-kolegy
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[63537] => stdClass Object
(
[nazev] => VŠCHT Praha pomáhá v souvislosti s válkou na Ukrajině
[seo_title] => VŠCHT Praha pomáhá v souvislosti s válkou na Ukrajině
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Na této stránce najdete aktuální informace o formách pomoci, jež univerzita nabízí válkou postiženým studentům a akademikům, potažmo jejich spoluobčanům. Pokud máte jakýkoli dotaz, napište prosím na ukrajina@vscht.cz.
Pro obecná témata přesahující VŠCHT Praha (víza, ubytování, zdravotnictví...) prosím využijte národní informační rozcestník nasiukrajinci.cz.
Přijímání přihlášek do studijních programů pro akademický rok 2024/2025 (začátek výuky v září 2024) je možné do 31. 3. 2024.
Zájemci o studium, kteří jsou občany Ukrajiny, se účastní standardního procesu přijímacího řízení. Podání formální přihášky nezaručuje přijetí ke studiu. Pro přijetí je třeba splnit standardní podmínky přijetí, což u některých studijních programů může být úspěšné absolvování přijímací zkoušky nebo splnění podmínek pro její prominutí.
Zájemci o studium, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona č. 65/2022 Sb. mají možnost:
podat žádost o odpuštění poplatku za přijímací řízení a poplatku za posouzení zahraničního vzdělání a splní-li náležitosti, budou poplatky odpuštěny
v případě, že z důvodu ozbrojeného konfliktu uchazeči nemohou dodat některé podklady k přijímacímu řízení, je možné je nahradit čestným prohlášením (přesněji viz výnos v sekci dokumenty)
VŠCHT Praha v současnosti neposkytuje zvláštní finanční podporu pro přihlášené ukrajinské studenty. Zájemci o studium by měli počítat s tím, že si budou životní náklady na pobyt v Praze během studia hradit z vlastních zdrojů. Studium v českých studijních programech je zdarma. Za studium v anglickém jazyce se platí poplatky.
Krátkodobé kurzy
Bohužel v současnosti nemůžeme nabídnout výuku v jazykových ani odborných kurzech.
Nabídka stávajícím ukrajinským studentům a akademikům na VŠCHT Praha
VŠCHT Praha aktuálně nabízí studentům a akademikům postiženým válkou na Ukrajině následující:
Pomoc při řešení studijních problémů - pokud studenti čelí nebo budou čelit v důsledku válečné situace problémům s probíhajícím studiem na VŠCHT, mohou se obrátit na jejich fakultní děkanáty, které jsou instruovány a připraveny podat pomocnou ruku a najít nejlepší možné řešení.
Psychologická a sociálně-právní poradna – aktuální situace může velmi náročná po psychické stránce, pokud studenti či akademici potřebují v tomto ohledu odbornou podporu, mohou využít bezplatných služeb naší psychologické nebo sociálně-právní poradny.
Pomoc VŠCHT Praha uprchlíkům z Ukrajiny
Charitativní pomoc
Akademický senát VŠCHT Praha schválil v úterý 1. 3. 2022 návrh vedení školy na mimořádný dar na podporu Ukrajiny ve výši 1 000 000 Kč.
VŠCHT Praha ve spolupráci s ČVUT Praze a organizacemi Adra a Zásilkovna vyslaly 5. 4. 2022 na Ukrajinu kamion s humanitární pomocí. Náklad humanitárního transportu tvoří trvanlivé potraviny, dětské pleny, zdravotnické a hygienické potřeby v hodnotě 1 200 000 Kč.
Nabídka studia na českých vysokých školách
Souhrnné informace a odkazy na pomoc, kterou nabízí jednotlivé české vysoké školy naleznete na portálu studyin.cz.
Příležitosti ve vědě a výzkum
Vznikl český národní bod researchin.cz. Jeho cílem je poskytnout informace o výzkumných a studijních příležitostech v Česku a informovat o tom, co, jak a kdy je potřeba zajistit po stránce administrativní, resp. legislativní/vízové a také koho v Česku na jednotlivých pracovištích kontaktovat. Součástí je i nabídka pracovních pozic vhodných pro ukrajinské kolegy a kolegyně.
Zaměstnávání ukrajinských státních příslušníků na VŠCHT Praha
Pokud máte volnou pracovní pozici (doktorand, postdoc, akademik, vědecký pracovník), kterou lze nabídnout Ukrajincům, pak vyplňte formulář pro zadání inzerátu (objeví se na researchin.cz researchjobs.cz a případně i na scienceforukraine.eu. Po obsazení pozice nezapomeňte zajistit i stažení inzerátu (vyplněním příslušného formuláře pro odstranění inzerátu).
Pokud budete chtít zaměstnat občana z Ukrajiny, prosím napište email na welcome@vscht.cz a zadejte ho co nejdříve do MOBISU.
Na VŠCHT Praha existuje skupina dobrovolníků, která svou činnost koordinuje ve skupině na Facebooku.
V současnosti existuje velké množství iniciativ, kde se dá pomoci. Pokud máte možnost nabídnout svoji pomoc, můžete se zaregistrovat na pomahejukrajine.cz/nabidka (aplikace je provozovaná konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty).
VŠCHT v souladu s doporučením nedrobit materiální sbírkové aktivity vlastní materiální sbírku neorganizuje. Pokud chcete pomoci materiálním darem, doporučujeme obrátit se na existující profesionální nadace a organizátory, případně přímo na Velvyslanectví Ukrajiny v Praze.
Vítězkou 8. ročníku Ceny Crytur se stala Anna-Marie Lauermannová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Odnáší si 30 000 Kč, finanční ocenění získal i její školitel. Soutěž, ve které pravidelně soupeří vysokoškolští studenti se svými diplomovými pracemi, má za cíl podpořit talentované výzkumníky v technicky zaměřených oborech v jejich dalším rozvoji. Ocenění předali zástupci turnovské společnosti Crytur, tentokrát online.
Soutěž, která existuje od roku 2014, je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Vítězové získávají 30 000 Kč, resp. 25 000 a 20 000 Kč. Při hodnocení se posuzují nejen autoři, ale i školitelé. Oceňuje se tak i způsob vedení práce, který se odráží ve stylu a kvalitě zpracování. Odborná komise, v níž zasedají také hodnotitelé z vědecko-výzkumného týmu společnosti Crytur, věnuje pozornost zejména úrovni práce, inovativnosti a aplikovatelnosti výsledků v praxi.
Vítězkou letošního ročníku se stala Anna-Marie Lauermannová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické s prací „Synthesis and properties of reactive MgO-based binders“.Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi. Další dvě ocenění putují na Slovensko. Katarína Viskupová z Univerzity Komenského v Bratislavě získala za práci „Stoichometry, structure and mechanical properties of TaB2±Δ coatings deposited by DC magnetron sputtering,“ druhé místo. Třetí se umístil Ľuboš Zauška s prací „Štúdium vlastností termosenzitívnej SBA-15 a kinetiky uvoľňovania liečiva vplyvom teploty a pH,“ z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Porota udělila také dvě Čestná uznání. První z nich míří do Liberce, druhé do Košic a s každým z nich je spojen šek na 5 000 Kč pro autora práce.
V letošním ročníku bylo hodnoceno 35 závěrečných prací. Za 8 let existence soutěže se na předních místech nejčastěji umisťují absolventi pražské Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT a fakult Vysoké školy chemicko-technologické. Letos poprvé byli mezi prvními pěti ocenění také tři studenti ze slovenských vysokých škol. S ohledem na covidová opatření se ceremoniál udílení cen konal formou on-line konference všech oceněných, jejich vedoucích prací a zástupců sponzora soutěže.
„Podpora studentů, kteří se zabývají fyzikou nebo chemií, je pro nás velmi důležitá, rádi podporujeme mladé talenty, u kterých vidíme potenciál. Cena Crytur je vhodný způsob, jak podpořit jejich snahu uvádět své návrhy do praxe. Zajímavé je i to, jak mnozí z nich inovativně přistupují k tématu. Pro některé z diplomantů může být zpracovávané téma vstupenkou pro posílení našeho výzkumného týmu,“vysvětluje motivaci sponzoringu soutěže Jan Touš, jeden z hodnotitelů vítězné práce a business developer manager pro oblast radiografie. Ze svého pohledu nejvíce ocenil dobře vybrané a zadané téma spojené s reálným využitím v průmyslu: „Při výrobě standardního cementu uniká ročně významné množství CO2, SOx a NOx v hodnotách 5 – 8 % celkové produkce skleníkových plynů činností člověka. Předložená práce řeší významné snížení těchto emisí prostřednictvím vhodně zvolených aditiv, jako je oxid hořečnatý, což práce prokázala.“
Jeho slova potvrzuje také vítězka, Anna-Marie Lauermannová:„V posledních desítkách let vznikají alternativní stavební materiály, které by postupně nahradily nejběžnější cement. Jeho produkce je totiž spojená s vysokou emisí CO2. Příprava našeho materiálu je velmi rychlá a snadná, materiál má skvělé mechanické vlastnosti. Zároveň umí vázat vzdušný CO2. Jeho nevýhodou je však jeho vysoká cena.“Její školitel, doc. Ing.Ondřej Jankovský, PhD. doplňuje: „My tomu materiálu na základě dosavadních výsledků a publikací natolik věříme, že jsme se rozhodli podat ERC grant. Rád bych také poděkoval Prof. Pavlíkovi a Prof. Pavlíkové z ČVUT za dosavadní spolupráci na projektech GAČR, díky čemuž bylo možné těchto unikátních výsledků dosáhnout“
„Řešený problém a zadání nejsou ani tak důležité, jako způsob, jakým si s problémem řešitel poradil. “dodal po vyhlášení ředitel společnosti Crytur Jindřich Houžvička. „I když se materiálovému výzkumu studenti věnují, v reálném životě odchází často mimo obor. Najít kvalitní absolventy je stále obtížné. Tuto soutěž pořádáme i proto, abychom studentům ukázali, že také u nás máme pro ně prostor. Uvidí, jak vypadá věda ve firmě, jaké problémy a jak se u nás řeší.“
Kvalitu všech oceněných diplomových prací potvrzuje i skutečnost, že všichni ocenění pokračují v doktorském studiu, publikují a účastní se vědeckých konferencí.
Rozpustnost látky ve vodě a vodných roztocích je jednou ze základních vlastností, která určuje její dostupnost a použitelnost v biochemických i průmyslových aplikacích. K tématu přispěl Dr. Jan Heyda s kolegy z Pensylvánské Univerzity v čerstvě zveřejněné studii v Nature Chemistry.
Z každodenní zkušenosti v kuchyni očekáváme, že zvýšením teploty rozpustnost vzroste – cukr se dobře rozpouští v horkém čaji a sůl v horké vodě. Takového kofeinu rozpustíme v 1 litru vody cca 20 g při 25 °C, ale ve vroucí vodě je to už přes 600 g. Jenže pro málo rozpustné nepolární látky je to přesně naopak, takové oleje se při vyšší teplotě rozpouští méně. Obdobně můžeme v kádince ovlivňovat rozpustnost i výrazně složitějších molekul, například enzymů.
Buňky si ale nemohou dovolit používat změnu teploty k ovlivňování rozpustnosti, stability a funkce svých enzymů. Proto se v přírodě využívají jemnější mechanismy, například vystavení enzymu zvýšené koncentracimalých organických molekulči iontů.„Praha je s tématem rozpustnosti enzymů v osolených roztocích spojena déle než století. První systematickou studii totiž provedl profesor lékařské fakulty Franz Hofmeister už v roce 1888, kdy seřadil ionty podle jejich schopnosti vysolovat proteiny vaječného bílku. My jsme se zaměřili na thiokyanátový anion (SCN-), který rozpustnost zvyšuje,"uvádí Dr. Heyda, jeden ze spoluautorů studie. Pražané si tuto řadu mohou prohlédnout na stěně 1. lékařské fakulty v ulici U Nemocnice.
Zkoumání vlivu iontů na rozpustnost i po více než sto letech přináší stále nová překvapení. Experimentálně teoretická spolupráce týmů z Pensylvánské Univerzity a VŠCHT Praha objevila paradoxní chování polyethylenoxidu, jehož rozpustnost je zvyšována thiokyanátanem sodným, zatímco rozpustnost jeho monomeru se účinkem té samé soli snižuje.
„Stěžejním pro úspěchpublikované prácese ukázalo propojení simulace a dvou typů experimentu,“podotýká Dr. Heyda. První sledoval, jak silně se váže thiokyanátový anion na každou jednotlivou monomerní jednotku [-CH2-CH2-O-]. Druhý změřil průměrnou strukturu vody v okolí molekuly polyethylenoxidu. Za pomoci počítačových simulací jsme tuto informaci zjemnili opět až na úroveň jednotlivých monomerních jednotek.
Jasně jsme přitom dokázali, že z míst s neporušenou hydratační strukturou (koncových skupin) je thiokyanátový anion vypuzován, zatímco k místům s porušenou strukturou vody vykazuje podstatnou vazbu. Toto chování je schématicky znázorněné na obrázku. Vysvětluje, proč thiokyanát sodný snižuje rozpustnost dimethoxyethanu (monomeru), slabě zvyšuje rozpustnost dimeru a silně zvyšuje rozpustnost delších polyethylenoxidů. Analogické chování jsme pozorovali i pro chemicky komplikovanější polymery na bázi akrylamidů, které jsou složením blízké peptidům.
Reference
Rogers, B.A., Okur, H.I., Yan, C. et al.Weakly hydrated anions bind to polymers but not monomers in aqueous solutions. Nat. Chem. (2021). https://doi.org/10.1038/s41557-021-00805-z
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 62016
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/jde-rozpustit-jen-kousek-molekuly
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[61676] => stdClass Object
(
[nazev] => VŠCHT Praha uspořádala první kurs Lean Startup pro své studenty!
[seo_title] => VŠCHT Praha uspořádala první kurs Lean Startup pro své studenty!
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Takový kurs se na VŠCHT Praha konal poprvé! Kurs byl určen pro studenty chemických oborů (doktorandi a studenti posledního ročníku magisterského studia). Poskytl jim vhled do startupové kariéry a dalších rolí využívajících podnikatelské dovednosti a myšlení (např. „intrapreneurs“, vnitřních podnikatelů v rámci existujících firem a přemýšlení o vlastním životě jako o startupu).
V kursu studenti rozvíjeli své záměry a hovořili s uživateli, aby identifikovali jejich problémy. Poté vyvinuli řešení, otestovali je s uživateli a vytvořili obchodní model. Kurs byl zakončen týmovými prezentacemi před odbornou porotou.
Porota se skládala z externích odborníků: Steven Gedeon (předseda Ryerson Entrepreneur Institute, největšího podnikatelského programu v Kanadě), Matěj Matolín (partner společnosti Impulse Ventures, investora rizikového kapitálu zaměřeného na technologické startupy ve střední Evropě), Rajesh Navaneetham (andělský investor a spoluzakladatel Semco Style Institute India), Klaus Sailer (CEO Strascheg Center for Entrepreneurship na Hochschule München), Michael Volny (vedoucí vědecký pracovník Genentech v San Franciscu a zakladatel startupu).
Porota poskytla návrhy, jak studentské podniky posunout dál a jaké by mohly být další kroky i rizikové okamžiky. Dva týmy se probojovaly až na konec kursu. Jeden tým řešil problém aktualizace životopisu pro více rolí. Druhý tým se zaměřoval na technické inovace v oblasti zavlažování.
Během kursu si studenti vyslechli řadu přednášejících z oboru.
Seznam řečníků a přednášek
Steven Gedeon zahájil kurs diskusí o podnikání z pohledu technika.
Prof. Steven A. Gedeon, BSc, MSc, MBA, PEng, PE, PhD (MIT) je předsedou Ryerson Entrepreneur Institute a profesorem podnikání a strategie na Ted Rogers School of Management na Ryerson University (Kanada).
Florian Huber hovořil o prvních krocích při pochopení problémů uživatelů a hledání místa, kde začít. V dalším modulu pomáhal studentům s generováním poznatků z výzkumu, vymýšlením potenciálních řešení a vytvářením prototypů a jejich testováním.
Florian Huber je zkušený učitel podnikání ve Strascheg Center for Entrepreneurship, dříve působil na Univerzitě v Sankt Gallenu, v designérském a inovačním studiu IXDS a po akvizici IXDS ve společnosti PwC.
Michael Volny hovořil o startupech z pohledu chemika zabývajícího se výzkumem a vývojem.
Michael Volny je absolventem Univerzity Karlovy a Washingtonské univerzity v Seattlu. Pracoval na pozicích vědeckého a produktového manažera v předních vědeckých společnostech, jako jsou Thermo Fisher Scientific a Genentech, i ve startupech a na akademické půdě. Ve svém oboru je držitelem několika patentů EU a USA.
Haricharan Vijayaraghavan hovořil o tom, jak vytvářet produkty, které si lidé zamilují.
Haricharan Vijayaraghavan je zkušený manager v oblasti IT a obchodu, má zkušenosti s vedením týmů a vytvářením produktů/služeb pro celou řadu průmyslových odvětví. Je také školitelem, akreditovaným trenérem Kanban a certifikovaným trenérem ICAgile Agile.
Jan Vašek zkoumal obchodní modely pomocí známého nástroje Business model canvas. Následně se zaměřil na ziskové modely a probral desítku méně známých strategií přeměny hodnoty na peníze.
Jan Vašek působí jako odborný asistent na VŠCHT Praha. Na akademickou půdu nastoupil v roce 2014 po dlouholeté kariéře v oblasti nákupu automobilů a spotřebního zboží. Své lingvistické vzdělání si doplnil postgraduálními kursy na Cranfield University, Harvard Business School a University of Oxford.
V interaktivním workshopu nechal Gil Goldman studenty procvičit různé formáty pitchů, aby je připravil na závěrečnou prezentaci před porotou.
Gil Goldman je zkušený vývojový inženýr s praxí v elektrotechnickém průmyslu a IT, který pracoval pro společnosti jako Siemens, Bohemia Interactive Simulations nebo Socialbakers.
Matěj Matolín hovořil z pohledu investora. Hovořil o specifikách financování při růstu startupu, o tom, k čemu slouží pitching a jak investoři posuzují investice.
Matěj Matolín je Talent partnerem ve společnosti Impulse Ventures a jeho posláním je pomáhat technologickým startupům v růstu. Zaměřuje se na vyhledávání technologických talentů a manažerů na úrovni C, nastavení mezinárodních operací, budování efektivní funkce People Ops a vytváření atraktivní značky zaměstnavatele.
Studenty podporovali koučové týmů Gil Goldman, Pavel Teichman a Haricharan Vijayaraghavan. Gil Goldman je zkušený vývojový inženýr. Haricharan Vijayaraghavan je zkušený manager v oblasti IT a obchodu a lektor. Pavel Teichman je zkušený projektový manager, agilní coach, lektor a konzultant se zkušeností především v oblasti pojištění a e-commerce. Pavel aktivně vytváří agilní komunitu především v brněnském regionu.
Ústav ekonomiky a managementu VŠCHT Praha už nyní připravuje další verze tohoto kursu a další aktivity na podporu podnikatelských, inovačních a managerských dovedností student a zaměstnanců VŠCHT Praha.
Vedoucím partnerem pilotního kursu byla společnost Impulse Ventures, investor rizikového kapitálu zaměřený na technologické startupy v regionu střední Evropy. „Peníze, které investujeme, a síť, kterou poskytujeme, jsou jen začátek; naše angažovanost sahá mnohem dál. Jako tým investorů, zakladatelů, odborníků na lidské zdroje a finančních a produktových specialistů jsme připraveni spolupracovat se zakladateli, s nimiž navážeme spolupráci. Věnujeme se tomu, abychom porozuměli podnikání našich portfoliových společností - proto investujeme jen do několika vybraných výjimečných společností ročně. Za posledních deset let jsme pomohli vybudovat a úspěšně opustit významné technologické společnosti včetně Kiwi.com, Mall.cz nebo Centrum.cz v celkové hodnotě přesahující 650 mil. Zaměřujeme se na fáze Seed a Series A, ale často investujeme i do následných kol a podporujeme zakladatele po celou dobu jejich existence. Investování vlastních peněz nám umožňuje zachovat flexibilitu našich rozhodnutí. Žádný pevný investiční horizont, žádná omezení, žádná umělá pravidla. Pouze impuls k realizaci strhujících nápadů bez hranic.“
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí, nově také ekonomiku a management. Škola s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.
Ústav ekonomiky a managementu VŠCHT Praha nabízí jak programy v oblasti vzdělávání Ekonomické obory, určené širšímu okruhu posluchačů, tak kombinované programy, zaměřené na užší propojení ekonomických disciplín s oblastmi přírodních a technických věd, rozvíjenými na fakultách VŠCHT Praha. Tomu odpovídá i profil tvůrčí činnosti jeho akademických pracovníků, zahrnující odborná témata čistě ekonomického zaměření i témata interdisciplinární, zpravidla ve spolupráci s dalšími pracovišti. Ústav tak vychovává absolventy se silným teoretickým základem, schopné uplatnit své znalosti v praxi.
Rektor prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka a děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie prof. Ing. Jan Masák, CSc. se setkali se se čtveřicí profesorů, kteří se v posledním půlstoletí významně zasloužili o rozvoj FPBT. V krátkém slavnostním ceremoniálu rektor předal jmenovací dekrety emeritním profesorům prof. RNDr. Vladimíru Jirků, DrSc., prof. Ing. Pavlu Kadlecovi, DrSc., prof. Ing. Janu Pácovi, DrSc. a prof. Ing. Mojmíru Rychterovi, CSc.
Čestný titul emeritní profesor uděluje rektor na návrh fakulty a emeritní profesor může provádět vlastní tvůrčí nebo odbornou činnost a podílet se na rozvíjení tvůrčích schopností a odborných kompetencí studentů a mladých výzkumných pracovníků a může reprezentovat VŠCHT Praha.
Prof. RNDr. Vladimír Jirků, DrSc. je absolventem Přírodovědecké fakulta University Karlovy v Praze oboru mikrobiologie a genetika. V roce 1972 nastoupil na Ústav kvasné chemie a bioinženýrství (nyní Ústav biotechnologie). Během svého působení na VŠCHT zavedl a vyučoval asi 17 předmětů, a to v oblasti mikrobiologie, genetiky, buněčné biologie, molekulární biologie, aplikované buněčné biologie a biotechnologií. Je členem American Society for Microbiology (USA); Society for General Microbiology (UK), Society for Applied Microbiology (UK), Society for Industrial Microbiology (USA), First Faraday Industry Group (UK )a IWA/Biofilm Group (UK). Je spoluautorem 14 patentů a má 10 realizovaná technická díla a licenčních smluv patentů.
Prof. Ing. Pavel Kadlec, DrSc. absolvoval Fakultu potravinářské technologie VŠCHT Praha, kde postupně zastával pozici vedoucího Ústavu chemie a technologie sacharidů VŠCHT Praha, proděkana a děkana FPBT a prorektora pro vědu a výzkum. Odborně se věnoval oblasti cukrovarnictví a technologie potravin, studiu fyzikálních vlastností cukerných roztoků, modelování technologických operací, bilančním a energetickým výpočtům, aplikaci mikrovlnného ohřevu při zpracování potravin či vliv abiotických stresů na chemické složení semen. Napsal či spolupracoval při tvorbě mnoha knih a vysokoškolských skript, například Co byste měli vědět o výrobě potravin?, Technologie potravin, Měření a řízení v potravinářských a biotechnologických výrobách a Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů. Je členem redakční rady časopisu Listy cukrovarnické a řepařské. Byl členem vědeckého výboru European Society of Sugar Technology ESST, rady České akademie zemědělských věd, vědeckých rad VŠCHT Praha a FPBT VŠCHT, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity, člen International Commission for Uniform Methods of Sugar Analysis - ICUMSA, národní delegát v International Union of Food Science and Technology - IUFoST a European Federation of Food Science and Technology.
Prof. Ing. Jan Páca, DrSc. v r. 1968 absolvoval Fakultu strojní ČVUT, obor stavby chemických a potravinářských strojů. Po studiích byl zaměstnán u firmy Wiener Brückenbau–und Eisenkonstruktions AG jako návrhový konstruktér. V r. 1969 nastoupil jako výpočtář a vývojový pracovník do Výzkumného ústavu tukového průmyslu v Praze. V letech 1970-1973 byl řádným vědeckým aspirantem nejprve Fakulty strojní ČVUT v Praze, od r. 1972 aspirantem na VŠCHT, Katedře kvasné chemie a technologie. V r. 1975 obhájil kandidátskou disertační práci. Od r. 1973 pracoval jako odborný asistent, v r. 1990 se stal docentem, v r. 1993 obhájil doktorskou disertační práci v oboru kvasné chemie a biotechnologie. Profesorem pro obor bioinženýrství byl jmenován v r. 1995.
Prof. Ing. Mojmír Rychtera, CSc. absolvoval studijní obor kvasná chemie a technologie a na VŠCHT zůstal celý svůj profesní život. Krátkou dobu pracoval i v závodě Lachema v Kaznějově u fermentační výroby citronové kyseliny. V roce 1972 nastoupil roční zahraniční stáž ve Velké Británii na University of Birmingham na Katedru chemického inženýrství v oddělení biochemického inženýrství vedeného prof. Normanem Blakebrough. V té době začal přemýšlet o výuce bioinženýrství na katedře kvasné chemie na VŠCHT a po svém návratu společně Ing. J. Pácou připravili samostatný předmět Bioinženýrství kvasných procesů. Dvě funkční období byl proděkanem pro zahraniční záležitosti a pro styk s průmyslem na FPBT. V období 1995 – 2007 působil jako externí profesor na Ústavu potravinářské technologie a biotechnologie Chemické fakulty VUT v Brně. Je členem ediční rady časopisu Czech Journal of Food Sciences a stálým recenzentem několika biotechnologických časopisů.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 59932
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/emeritni-profesori
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[60789] => stdClass Object
(
[nazev] => Seminář zaměřený na mineralogické vědy k uctění 101. výročí narození Jaroslava Bauera
[seo_title] => Seminář zaměřený na mineralogické vědy k uctění 101. výročí narození Jaroslava Bauera
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav chemie pevných látek Ústav chemické technologie restaurování památek Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Vás zvou na seminář zaměřený na mineralogické vědy k uctění 101. výročí narození prof. Ing. Jaroslava Bauera, CSc., který se uskuteční 7. října 2021 ve Strahovském klášteře
V roce 2020 by oslavil prof. Ing. Jaroslav Bauer, CSc 100. výročí narození. Narodil se 18. 6. 1920 v Křešicích u Litoměřic. Svůj profesní život spojil s Vysokou školou chemicko-technologickou. Nejdříve jako student Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství v Praze, kterou mohl dokončit až po roce 1945. Po jejím absolvování nastoupil na tehdejší Ústav mineralogie a petrografie VŠCHTI, který se později transformoval na Katedru mineralogie či na Katedru nerostných surovin a krystalochemie VŠCHT a později na Ústav chemie pevných látek VŠCHT. Vědecká a pedagogická práce prof. Bauera byla ovlivněna jeho láskou k mineralogii. Zabýval se optickou mineralogií, RTG difrakční fázovou analýzou a technologickým využitím minerálních surovin. Byla mu svěřena mineralogická část průzkumu našich korunovačních a dalších historických klenotů a předmětů na Pražském hradě.
Jako studenti a spolupracovníci prof. Bauera považujeme za milou povinnost připomenout si toto významné výročí formou odborného semináře zaměřeného na mineralogii v prostředí Strahovského kláštera.
Po slavnostní akci ve Strahovském klášteře proběhne v 18.00 v prostorách Ústavu chemie pevných látek VŠCHT (mineralogická sbírka) vernisáž výstavy akvarelů minerálů grafika Oldřicha Hamery. Výstavu uvede Dr. Eva Čapková.
VŠCHT Praha ve spolupráci s taiwanskou National Chung Hsing University pořádá 22. října 2021 již 2. společný on-line webinář, na kterém představí zástupci zúčastněných institucí svůj výzkum v oblasti Sustainable Energy and Environment Remediation. Jazykem webináře je anglický jazyk.
Prof. Kun-Yi Andrew LIN (Department of Environmental Engineering): Environmental Catalytic Applications using MOF-derived Materials
(CZ) 10:00-10:25
(TW) 16:00-16:25
R5
Prof. Pavel KOTRBA (Department of Biochemistry and Microbiology): On metal-fungal interaction with specific emphasis on ectomycorhizal species improving the forest wellness
A/prof. Cheng-Hsien LIN (Department of Soil and Environmental Sciences): Measuring Soil Nitrous Oxide Emissions by Using a Novel Open Path Scanning Technique
(CZ) 11:15-11:40
(TW) 17:15-17:40
R8
Petr ŠTĚPÁNEK, Ph.D. (Department of Economics and Management): The impact of public policies and strategies on renewables in the housing sector
(CZ) 11:40-11:50
(TW) 17:40-17:50
Closing remarks
Registrace
Neváhejte a registrujte se! Budeme se na Vás v pátek 22. října těšit.
Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá roční kurz celoživotního vzdělávání s názvem Sustainability management, který je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.
Kurz zahájili v pátek 17. září 2021 Velvyslanec Finska Jukka Pesola, rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka a děkan FTOP Vladimír Kočí.
Náplň kurzu celoživotního vzdělávání Sustainability management je zaměřená jak na průřezová témata a politiky podporující udržitelný rozvoj, tak na témata týkající se jednotlivých cílů udržitelného rozvoje. Kurz přinese účastníkům nejnovější informace a poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a rovněž poukáže na nové příležitosti a souvislosti udržitelného podnikání.
Sustainability management je v dnešní době často diskutovaným tématem a organizace se stále častěji začínají aktivně věnovat tématům spojeným s udržitelností. Sustainability management integruje udržitelných principy podnikání v řadě aspektů, z nichž jsou na prvních místech témata ekonomická, sociální, environmentální i etická.
Zodpovědná organizace může svojí činností významně ovlivňovat své okolí. Pro uspokojivý rozvoj naší společnosti je tedy nezbytné, aby se komerční firmy, státní i neziskové organizace v rámci svého působení a aktivit chovaly odpovědně a udržitelně. Udržitelné chování organizací je spojeno s hodnotami a strategiemi firmy, které by měly být v souladu s principy udržitelného rozvoje a mít co nejnižší nepříznivý dopad jak na životní prostředí, tak na společnost.
Během Turnovské muzejní noci 2021 byla vystavena v Muzeu Českého ráje v Turnově zinková rakev, na jejímž restaurování se podílel student druhého ročníku studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů Jáchym Paleček, se kterým jsme si popovídali nejen o této práci.
Zrovna jsem skončil předchozí semestrální práci, když mě v prosinci oslovil můj mistr na Vyšší odborné škole v Turnově Vojtěch Ouřada. Jedná se o restaurování rakve Mons. ThDr. Františka Petra Krejčího, který byl pražským biskupem a také poslancem Českého zemského sněmu. Rakev s ostatky Mons. Krejčího byla vyzvednuta v květnu loňského roku, poté co bylo při kontrole krypty s prasklým krytem zjištěno poškození rakve. Rakev byla vyrobena v roce 1870 a jedná se o slitinu zinku a olova, přičemž olova je 1,5 %. Odebral jsem vzorky, které byly následně analyzovány na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství na VŠCHT. Bohužel kvůli uzavření školy jsem nemohl dělat analýzy sám a tak moc děkuji mé vedoucí Dr. Šárce Msallamové, která mi se zajištěním analýz velmi pomohla.
V čem spočívala Vaše část práce?
Především v komunikaci, i když mám také odpracováno 330 hodin v dílně. Hodně jsem mluvil s ředitelem Muzea českého ráje Dr. Janem Prostředníkem, který zprostředkovával požadavky od zadavatele, kterým je město Turnov. Při restaurování jde především o celkový přístup k restaurování. Samozřejmě, vlastní proces restaurování je soubor řemeslných kvalit, ale nad ním je celý hodnotový systém restaurování. Někdy je důležitá autenticita a zachování všeho, co se dá z díla dostat, a jindy jde spíše o renovaci díla, aby opět plnilo svůj účel. A tento hodnotový systém je velmi komplexní a je nezbytné jej, po dohodě se zadavatelem a také s respektem k dílu, vyvážit.
Předpokládám, že zde jste zvolili spíše autenticitní přístup.
Určitě. Rakev má bohatou reliéfní výzdobu, jsou na ní figurální dekorace, andělé a další odlitky a má celkově velký povrch. A při materiálovém průzkumu jsme naštěstí velmi rychle odhalili, že na zdobných prvcích jsou zbytky původního nátěru zlatavé barvy a tak jsme se jej pokusili při čištění i odstraňování korozních produktů co nejvíce zachovat.
Jste teprve v druhém ročníku a už jste se dostal k tak významné práci. Jak jste se ke studiu u nás dostal?
Studoval jsem Střední průmyslovou školu chemickou v Křemencově ulici v Praze, na kterou vlastně studium na VŠCHT navazuje. Původně jsem byl na bakalářském programu Technologie konzervování a restaurování, ale asi po dvou měsících jsem zjistil, že existují i uměleckořemeslné obory. A tak jsem se na něj další rok přihlásil. Líbilo se mi to propojení VŠCHT a VOŠ Turnov.
Ale u těchto programů se dělají talentové zkoušky, jak jste je zvládl?
Prostě jsem se připravil. Smích U specializace na kovy jsou 2 směry, zlatník nebo umělecký kovář, Já jsem měl talentové zkoušky ve výhni u kovadliny. Také jsem se připravoval na další části zkoušky, na kreslení a modelování.
Kde jste se naučil kovat?
Máme to v rodině, ale na talentovky jsem se půl roku připravoval.
Vy máte doma kovárnu?
Já jsem dejvický, bydlím pár minut od školy, kovárnu doma nemám a tak jsem si praxi dělal u kovářů na Václavském náměstí na trzích.
Na vysokoškolském studiu je často nejkrásnější vysokoškolský život. Jak zvládáte neustálé přejíždění mezi Dejvicemi a Turnovem a kde tam bydlíte?
Máme intr přímo ve škole, ale má večerku v 8 a pak už tam hlídá vychovatel. Proto bydlím na privátě u pána, který taky v Turnově vystudoval a jsem velmi spokojený. V Turnově ale nikdy nemohu být dlouho, protože mám včely a ty dlouho nepočkají.
Slyším, že jste muž mnoha zálib a dovedností, co ještě umíte a neumíte?
Neumím moc kreslit. Smích. Ještě dělám breakdance a moc se mi během studia líbilo lezení s Pavlem Hadravou. Tak doufám, že už se vrátí normální život a já budu smět do školy dělat analýzy a s Pavlem na stěnu.
V červnu 2021 proběhla sociálními sítěmi VŠCHT očkovací kampaň, při které jsme se studentů zeptali na důvod, proč se nechají očkovat proti Covidu 19. Prohlédněte si galerii s jejich příspěvky.
Mariana Hanková u nás na VŠCHT studuje program Chemie a technologie potravin a mimo to je také zástupkyně VŠCHT a předsedkyně Komise pro doktorské studium SK RVŠ a koordinátorka Eurodoc konference 2021.
Miroslav Hala, který u nás studuje magisterský program Základní a speciální anorganické technologie, je také místopředseda studentské části AS VŠCHT.
Vít Prouza je doktorand na programu Organická chemie. Možná jste ho dosud neznali jménem, ale mnozí z vás znají oblíbený pivní spolek Ballingových domácích vařičů, jehož je Vít zakladatelem.
Matěj Malý je náš novopečený inženýr z programu Kvalita a bezpečnost potravin. Znát ho můžete i pro jeho funkci studentského senátora za FPBT v AS VŠCHT.
Anna Ničová je v druhém ročníku magisterského studia na programu Obecná a aplikovaná biochemie a zároveň na univerzitě působí jako zaměstnanec Oddělení komunikace. Dříve fungovala i na pozici vedoucí oblíbeného uměleckého spolku UNI-ART. Anička je nově i držitelkou ceny ministra školství za mimořádné činy, která jí přísluší za její aktivní pomoc při organizaci dobrovolnického šití roušek.
Tuan Anh Le je studentem druhého ročníku magisterského programu Technologie organických látek a chemické speciality a spousta z vás ho zná pro jeho záslužnou roli vedoucího Tutorů.
Eliška Hrdá právě úspěšně dokončila své magisterské studium programu Chemie a technologie materiálů. Mimo studium biomateriálů zvládala i roli předsedkyně studentského spolku 4Students, který dělá spousty eventů.
Vojta Šálek zrovna pracuje na svém doktorátu v oboru Chemické inženýrství a slyšet jste o něm mohli už v jednom z dílů univerzitního podcastu CarbonCast. Vojta má obrovskou zásluhu na loňském zprovoznění distanční výuky na VŠCHT, je držitelem ceny rektora a také je aktivním členem akademického senátu.
Kateřina Kleinová je ve třetím ročníku bakalářského programu Procesní inženýrství a management. Zároveň je to studentská senátorka za FCHI v AS VŠCHT.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 60073
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/ockovaci-kampan
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[60033] => stdClass Object
(
[nazev] => Nová budova VŠCHT v Jankovcově ulici
[seo_title] => Nová budova VŠCHT v Jankovcově ulici
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Vysoká škola chemicko-technologická vlastní od května 2021 nově budovu, která se nachází v Jankovcově ulici č. p. 1114/23 v pražských Holešovicích. Tato moderně vyhlížející budova byla původně postavena za 1. republiky, v roce 2002 zrekonstruována a dostavěna. Objekt ve tvaru L se skládá z 1 podzemního a 5 nadzemních podlaží o celkové ploše 4028 m2. Ve vnitrobloku jsou parkovací stání.
Celková kupní cena ve výši 194 milionů Kč odpovídala ocenění nemovitosti, které si škola nechala předem vypracovat. Částka byla uhrazena z celoškolských úspor, fakultní úspory zůstaly nedotčeny. Nákupu předcházela řada přípravných a ověřovacích kroků, na základě kterých s touto transakcí vyslovil většinový souhlas jak Akademický senát VŠCHT Praha, tak správní rada VŠCHT Praha.
Proč VŠCHT Praha budovu pořídila?
Důvodů bylo hned několik. VŠCHT dlouhodobě zásadně trpí nedostatkem prostor, který omezuje její potřebný rozvoj. Probíhající rekonstrukce prostor v budově B v pražských Dejvicích trochu pomůže, ale zdaleka nepokryje všechny prostorové požadavky. V Jankovcově ulici tak počítáme s vybudováním poslucháren, „lehkých“ laboratoří, prostorem pro start-upy a také zázemím pro naše početné a nesmírně aktivní studentské spolky. V budově bude také sídlit Ústav ekonomiky a managementu.
Autoři pod vedením profesora Tomáše Rumla připravili přehlednou infografiku, na níž jsou vysvětleny principy a vlastnosti jednotlivých testů, se kterými se můžete při "testování covidu" setkat.
Kolegyně z Ústavu biochemie a mikrobiologie pod vedením doc. Ing. Petry Lipovové, Ph.D. připravily přehledný poster, na kterém se dozvíte princip vakcinace i podrobný popis všech 4 typů vakcín, které jsou již schválené nebo se právě testují. Materiál je možné volně šířit s uvedením zdroje VŠCHT Praha.
Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti antigenům a patogenům. Při vakcinaci učíme pomocí různých částí či celého inaktivovaného patogenu imunitní systém, jakým způsobem se pak bránit infekci patogenu. Organismus má „imunologickou paměť“ a při příštím kontaktu s původcem onemocnění je již zcela chráněn.
Virus SARS-CoV-2 na svém povrchu vystavuje proteiny, které mu zprostředkovávají vstup do lidských buněk. Tyto takzvané spike proteiny jsou ideálním cílem pro přípravu potenciální vakcíny a pro léčbu. Cílem imunitního systému je rozpoznat tento spike protein a zamezit tak interakci viru s ACE 2 receptory na lidských buňkách, které virus využívá pro vstup do buňky. Vakcína nám tedy pomáhá naučit náš imunitní systém rozpoznávat tyto povrchové proteiny viru a připravovat organismus na boj s virovou infekcí. Existuje více zavedených, ale i nových přístupů jakým způsobem vakcíny připravovat. Každá firma produkující vakcíny využila pro přípravu vakcíny jiný postup. Prozatím se testují čtyři přístupy, jak donutit organismus, aby si vytvořil účinnou imunitní obranu proti viru SARS-CoV-2.
V souvislosti s povinným testováním zaměstnanců bylo zatím ke dni 24. 3. 2021 provedeno na VŠCHT téměř 2000 testů. Z nich bylo celkem 5 pozitivních.„Jejich pozitivita byla dále potvrzena PCR metodou. Počet pozitivních vzorků, který se pohybuje pod 0,5 %, je naprosto očekávaný a koreluje se situací v Praze,“vysvětluje docentka Michaela Rumlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie, která patří mezi hlavní postavy organizace testování na VŠCHT.
K testování zaměstnanců využívá naše univerzita test Rapid SARS-CoV-2 Antigen Test Card. Jak již z názvu vyplývá, jde o antigenní test, který detekuje nukleokapsidový protein (N) SARS-CoV-2, tedy protein, který je uvnitř virové částice, kde obaluje virovou genetickou informaci. „Tento test má vysokou specifitu (99%), neboli protilátky proti N proteinu SARS-CoV-2 jsou velmi kvalitní, specificky rozeznávají tento protein a nereagují na proteiny jiných, v nosní dutině vyskytujících se virů (ostatní koronaviry, chřipka, rinoviry). Citlivost testu neboli mez detekce je deklarována na 130 virových částic v 1 ml (test je schopen detekovat 1 nanogram nukleokapsidového proteinu v mililitru),“vysvětluje docentka Rumlová a doplňuje: „Během infekce SARS-CoV-2, množství viru v těle nejprve stoupá a poté klesá. Množství viru se dá zjistit buď stanovením jeho genetické informace, tedy RNA, a to pomocí PCR testů, nebo stanovením jeho proteinů, pomocí antigenních testů. PCR testy jsou schopné identifikovat i velmi malá množství virového genetického materiálu, a proto je touto metodou možné identifikovat i brzký nástup infekce. Na druhé straně ale mohou být touto metodou identifikováni i lidé, kteří již infekční nejsou, to znamená, že virus v jejich těle již není „životaschopný“, ale části RNA jsou stále přítomny. Rychlé antigenní testy jsou méně citlivé a detekují tedy virus jen, je-li přítomen ve vyšším množství – což jsou ale hodnoty, které odpovídají tomu, že lidé jsou velmi pravděpodobně infekční.“
Velké poděkování
Zajistit testování v organizaci s počtem zaměstnanců vyšším než 1000 není triviální záležitost, speciálně v případě, kdy se vše musí připravit v řádnu dnů. Kromě docentky Rumlové by testování na VŠCHT nebylo myslitelné bez nezištné pomoci docentky Petry Lipovové, profesora Tomáše Rumla a inženýrky Ivany Křížové, kteří si vzali na starost odbornou stránku věci i zajištění dobrovolníků pro samotné testování. Neméně výrazně se do testování zapojila trojice z naší ordinace – doktorka Alžběta Sacherová a sestry Markéta Černá a Hana Bušková, personální oddělení na čele s Eliškou Brůhovou, z dalších útvarů se pak zapojily kolegyně ze Zkumavky pod vedením Jitky Jakovcové, dále Dagmar Kováčová (kvestorát), Klára Muzikářová (Referát kontroly), Pavel Härtel (Výpočetní centrum), lidé z útvarů spravujících budovu (Jiří Tesař), veřejné zakázky (Jiří Prokš), zásobování (Zuzana Ajchlerová, Jan Kohoutek), bezpečnost práce (Petr Dolníček) a mnozí další.
Zapomenout nelze ani na studenty, kteří se střídají ve službách při samotných odběrech v posluchárně BI – Magdalenu Škrlovou, Vendulu Pavelkovou, Gábinu Kapinusovou, Magdalenu Folkmanovou, Andreu Zubrovou, Tomáše Engla, Jakuba Švédu, Václava Peroutku, Veroniku Kočárkovou, Lucii Hrdou, Františka Szilvasiho a Martina Zmudu.
„Rád bych touto cestou poděkoval všem jmenovaným i těm, na které jsme zapomněli. Bez nich bychom testování jednoduše nezorganizovali. Znovu se ukázalo, jak hluboké lidské kvality a samozřejmou vůli pomoci mají lidé spojení s VŠCHT,“ říká rektor Pavel Matějka.„Chtěl bych také projevit dík kvestorce Ivaně Chválné, která na sebe vzala tíhu řízení celého projektu testování,“dodává rektor Matějka.
Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek (BAFA) získala ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem a Celně technickou laboratoří projekt „Pharmacrime“, který bude řešen v rámci výzvy bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra. Získané prostředky alokované pro VŠCHT ve výši 34 milionů korun jsou mimo jiné určeny k pořízení špičkového analytického přístrojového vybavení a umožní řešitelskému týmu pětiletý výzkum problematiky padělání léčivých přípravků v internetovém prostředí a tzv. darknetu. Projekt navazuje na dřívější spolupráci forenzního pracoviště VŠCHT s Policií ČR a Celní správou při odhalování padělaných léčivých přípravků a přípravků s anabolickým a hormonálním účinkem.
Na VŠCHT bude řešitelský tým ve spolupráci s oběmi pracovišti vyvíjet metody stanovení nových anabolických steroidů, látek ze skupiny tzv. prohormonů, kam patří různá sekretagoga ghrelinu, růstového hormonu a jeho peptidových fragmentů. Tyto přípravky se na internetu tváří jako legální potravinové doplňky, nicméně často obsahují zakázané dopingové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem. Na trhu se však vyskytuje i celá řada padělaných léčivých přípravků, které je někdy obtížné od originálního přípravku rozpoznat, mohou však obsahovat látky jiné než výrobcem deklarované s rizikem poškození zdraví jejich uživatelů. Na získání projektu má také podíl účinná mezifakultní spolupráce řady dalších ústavů. S výhodou tak bude možné kombinovat širokou paletu analytických metod a syntetizovat komerčně nedostupné analytické standardy včetně jejich izotopicky značených analog. Vytvořená databáze analytických standardů s validovanými metodami jejich stanovení bude zařazena do forenzní praxe.
Výsledky projektu zvýší povědomí o problematice padělání léčivých přípravků a rizicích potravinových doplňků stravy s obsahem hormonálních přípravků. Monitoring trhu v prostředí internetu a darknetu bude mimo jiné sloužit jako podklad ke změně legislativy v problematice padělání léčivých přípravků a prohloubí spolupráci VŠCHT s forenzními pracovišti a dalšími regulačními institucemi.
Doplňující informace k projektu
Projekt je zaměřen na aktuální trend zneužívání látek ze skupiny prohormonů, růstových hormonů, nových anabolických steroidů a padělků léčiv. Jeho cílem je monitoringem získat data o nabízených preparátech na internetu/darknetu (nutný vývoj specializovaných SW pro tyto potřeby), navrhnout podklady pro novelu NŘV č.454/2009 Sb. Vyvinout efektivní metody pro rozpoznání padělků (IČ, Raman, MS, ELISA, LFIA, ECD a ROA), identifikaci/kvantifikaci jejich obsahu (správná látka/množství) a vyvinuté validované metodiky certifikovat (pro účely aplikačního garanta). Komerčně nedostupné analytické standardy látek budou připraveny (izolace/syntéza), charakterizovány (IČ, Raman, MS, NMR) a založeny do databáze.
Cíle projektu:
Monitoring trhu s doplňky stravy pro sportovce s prohormony na internetu a darknetu, kontrolní
Kontrolní nákupy podezřelých přípravků za účelem identifikace obsažených látek, jejich izolace a tvorby fyzické knihovny analytických standardů
Vývoj certifikovaných metod stanovení vybraných hormonálních přípravků pomocí LC/MS
Vývoj nových imunochemických metod ke stanovení zneužívaných fragmentů růstového hormonu a ghrelinu
Vývoj a testování metody elektronového cirkulárního dichroismu (ECD) jako nového nástroje pro rychlou identifikaci chirálních léčiv a přípravků, včetně jejich padělků.
Příprava podkladů k novelizaci Nařízení vlády č.454/2009 Sb.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 57365
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/projekt-ktery-propoji-forenzni-pracoviste
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
)
[iduzel] => 57364
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => dokumenty
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[51370] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[54892] => stdClass Object
(
[nazev] => 7 důvodů, proč se zapsat na VŠCHT Praha
[seo_title] => 7 důvodů, proč se zapsat na VŠCHT Praha
[seo_desc] => Rozhodujete se, na kterou vysokou školu se zapsat? Přečtěte si, v čem je VŠCHT Praha speciální.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Rozhodujete se, na kterou vysokou školu se zapsat? Přečtěte si, v čem je VŠCHT Praha speciální.
Víme, že si mnozí z vás podali více přihlášek, a čeká vás rozhodnutí, kterou univerzitu si od září zvolíte za svou Alma mater. Níže shrnujeme výhody studia na VŠCHT Praha tak, jak je dali dohromady naši absolventi. Zbytek už je na vás.
VŠCHT Praha patří mezi menší univerzity. To znamená, že studenti se navzájem znají a přístup vyučujících ke studentům je mnohem osobnější než na masových vysokých školách. Koneckonců, v prestižnímmezinárodním žebříčku QS rankingjsme se v roce 2021 umístili 1. v Česku (a mimochodem 26. na světě) v kategorii Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu. V celkovém hodnocení univerzit jsme pak obsadili 373-376. místo na světě (2. v rámci ČR).
2. Na jménu školy záleží
Nezastíráme, že studium na naší škole je náročné. Kdo má ale titul z VŠCHT, ten je někdo. Zaměstnavatelé dnes rozlišují, odkud máte vysokoškolský diplom, a naše škola je pro ně dlouholetou zárukou kvality absolventů.
3. Nejen chemie na všechny způsoby
Jsme největší chemickou školou v Česku. V rámci volitelných předmětů můžete nakouknout do nejrůznějších zákoutí chemie, ale i biologie, technologických či informatických oborů. Navíc nově rozjíždíme programy zaměřené naekonomiku a management. Při studiu je možné si různé směry namixovat a získat tak výhodu do další kariéry.
4. Pomoc na dosah ruky
Bojíte se matematiky? Nemusíte. I pro ty, kteří ji na střední nemilovali, máme opakovací kurzy. A učitelé matematiky jsou také lidé, jeden loni vyhrál cenu nejlepšího pedagoga školy! Pomoci, pokud ji budete potřebovat, se vám dostane s čímkoli – máme systém Tutorů, Poradenské a kariérní centrum a řadu studentských spolků.
5. Praha, město studentům zaslíbené
Žít v Praze během studia je nejspíš ideální varianta, jak hlavní město nasát do všech pórů. Nespočet kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí koření unikátní metropolitní atmosféra. Problém není ani s ubytováním – VŠCHT Praha má vlastní koleje, kde zvládne za velmi rozumnou cenu ubytovat všechny studenty, kteří mají zájem.
6. Mezinárodní zkušenosti a jen krůček od špičkové vědy
Na VŠCHT Praha je snadné vyrazit studovat do zahraničí, stačí jen projevit zájem. Díky dobrému mezinárodnímu renomé má naše škola uzavřeno více než sto smluv s kvalitními zahraničními univerzitami z celého světa. Navíc přímo ve škole potkáte mnoho kolegů ze zahraničí, kteří přijeli studovat do Prahy.
7. Aktivní studentská komunita
Nejen studiem živ je člověk. Na VŠCHT Praha se můžete zapojit domnoha spolků a činností– od zpěvu a hudby, výtvarného umění a fotografování přes společenské hry, divadlo, studentské party až po politické zapojení se do správy akademické obce v senátech fakult a univerzity. A samozřejmě nechybí silná komunita vařičů piva a mnoho sportovních klubů.
Cyklus přednášek a diskusí o vzdělávací činnosti na vysokých školách spolupořádaný Kampusem Dejvice se snaží pomoci akademikům s tím, jak učit. A vytvořit prostor pro vzájemnou inspiraci. V době předkoronavirové stačila proběhnout dvě setkání. První přednáška byla od zahraničního hosta a její záznam je dostupný na webu.
Předávání znalostí a dovedností dalším generacím je spolu s vědou součástí konceptu univerzity úplně od jeho počátku. Věda je dnes denním chlebem akademiků. Podle kvality vědy, ať už se měří a počítá jakkoli, se rozděluje část financí směřujících na univerzity. Kdo chce být skvělým vědcem, musí sledovat nejnovější trendy v článcích, potkávat se na konferencích a sám být schopen přispět něčím na úrovni. Kdo chce být skvělým univerzitním učitelem, má to dnes složitější. Většina vysokoškolských učitelů nemá za sebou roky studia na téma, jak dobře předávat své znalosti a dovednosti. Sami se učí učit se za pochodu a konferencí na téma, jak učit na VŠ se většina akademiků neúčastní.
I takové myšlenky vedly docenta Zdeňka Huráka z Fakulty elektrotechniky ČVUT k tomu, aby se z vlastní iniciativy stal koordinátorem aktivity DejVíceUčení.cz.
Co vás přivedlo k organizování této aktivity?
Začal jsem si uvědomovat, že zatímco ve svém vlastním oboru, kterým je automatické řízení, kybernetika a robotika, mám dostatek příležitostí se něco nového naučit interakcí s kolegy při nejrůznějších seminářích, workshopech a konferencích, v učení, či snad lépe „pomáhání s učením se“, které představuje zhruba polovinu mého profesního působení, žádnou takovou systematickou příležitost nemám. Ano, samozřejmě se o učení bavíme s nejbližšími kolegy třebas i během oběda, a ano, s výukou související problémy řešíme na schůzích katedry, ve státnicových komisích či radách studijních programů. Nelze to však srovnat s tím, jak systematicky a napříč pracovišti sdílíme poznatky s kolegy v naší odbornosti inženýrů či vědců. Jelikož mám intenzivní profesní i osobní vztahy s kolegy z jiných oborů, fakult i škol, tak vím, že tam je situace podobná. Odpozoroval jsem, že to i někteří další kolegové shledávají jako nedostatek. Napadlo mě, že by mohlo být užitečné nabídnout alespoň své lokální komunitě vysokoškolských učitelů – zhruba (ale ne exkluzivně) definované dejvickým kampusem – příležitost pro pravidelné sdílení učitelské zkušeností ve formě každoměsíčního semináře.
Tento článek původně vyšel ve SPINU - interním magazínu VŠCHT Praha. Květnové číslo vyšlo kvůli pandemii pouze online
Co si od této aktivity slibujete, co by vás potěšilo, kdyby se povedlo?
Mým očekáváním či přáním v tom širším smyslu je, že alespoň po nějakou dobu a alespoň v tom mém pracovním okolí bude nahlas slyšet, že učení je velké téma. Že nad učením se dá a má přemýšlet. Že je to příležitost pro kreativní a bystré lidi (a třebas i rebely), vlastně podobně jako je výzkum v oblasti vědy a techniky. Svět se přece strašně rychle mění a jakkoliv některé dobré přístupy nestárnou, bylo by krajně podezřelé, kdyby kvalitní výuka nevyžadovala vůbec žádné změny v přístupech i postupech.
Kdo kromě vás za projektem stojí?
Od začátku jsem si dával za cíl přivést k sobě lidi z různých pracovišť přírodovědných a technických oborů. Jejich výuka má přece jen svá specifika oproti oborům společensko-vědním a humanitním (s upřímně vyjádřeným přesvědčením, že se ti první od druhých rozhodně mají čím inspirovat). Při přirozeném omezení se na dejvický kampus je tak zřejmé, že v takovém projektu musí být nějak zastoupeno jak ČVUT, tak i VŠCHT.
Mé hledání odpovídajícího partnera na VŠCHT přitom bylo velmi krátké a jednoduché. Profesora Slavíčka nelze přehlédnout. Jakkoliv jsem si dobře vědom (mimo jiné i díky členství ve vědecké radě jedné z fakult), že na VŠCHT působí velmi hodně zapálených a inovativních učitelů, u profesora Slavíčka nelze nevidět, že nejen nad svou vlastní výukou sám velmi přemýšlí a poctivě se jí věnuje, ale vykazuje v tom i chování špičkového vědce. Tedy zajímá se o to, co se děje ve světe, co kdo a s jakými úspěchy zkouší jinde, kriticky nad tím přemýšlí a nebojí se něco z toho (po upravení podle místních podmínek) vyzkoušet i sám. To mi přijde skvělé.
Po organizační stránce nám pak pomáhá kolegyně Zita Adamová z projektu Kampus Dejvice.
Jaké jsou další plány s aktivitou?
První akce proběhla na začátku února. Mým plánem, od kterého mě někteří zrazovali, bylo organizovat seminář každý měsíc. Ještě v březnu se nám to podařilo s přednáškou doc. Petra Habaly. Pro duben i květen jsme už měli připraven program, ale pochopitelně jsme ho museli zrušit.
Jen co omezení daná pandemií poleví, chceme obnovit pravidelné měsíční semináře. Snad se nám to podaří od nového akademického roku. Teprve pokud ne, začali bychom přemýšlet, co dál a zda celou aktivitu nepřenést do online prostoru. Tam ale zatím moc nespěcháme, protože hlavní hodnota celé akce měla spočívat v přivedení lidí z různých oborů vědy a techniky na jedno místo a stimulování jejich diskuze. Myslím, že v těch první dvou událostech se nám ta interakce až neuvěřitelně dobře dařila.
Tematicky bychom se chtěli věnovat otázkám jako zkušenosti s metodami aktivní výuky (angl. active learning), výuky podporující interakci mezi studenty (v angličtině zavedený termín peer instructions), využití moderních technologií ve výuce, způsoby hodnocení studentů, způsoby organizačního zvládání předmětů s mnoha zapsanými studenty, a další. Vlastně i teprve očekáváme, že další témata, která jsou pro tu komunitu vysokoškolských učitelů důležitá, se budou postupně sama zvýrazňovat. Už se to vlastně ukázalo v tom druhém našem semináři, kde doc. Petr Habala „nadhodil“ téma zkoušení a hodnocení studentů, a bylo zřejmé, že je to téma, které je velmi aktuální a akutní.
Další z plánovaných témat je převrácená výuka. Seminář proběhne, jakmile to bude možné. Jako pozvánka může sloužit stručný úvod do metody z aktuálního SPINU.
Není třeba hned kompletně měnit způsob, jakým učíte. Je spoustu drobností, které můžete snadno přidat nebo změnit a udělá to rozdíl. Který se dá i vědecky měřit. Jde tak porovnávat, které změny mají nejlepší poměr ceny ku výkonu.
Tradiční model vysokoškolské výuky spočívá v přednášce odborníka, který se ve škole studentům snaží předat fakta a zajistit jejich pochopení. Po přednášce studenti ve svém individuálním prostoru začínají nové znalosti aplikovat – třídit si myšlenky a zpracovávat úkoly. Někdy to jde lehce, jindy je toto přesně tím okamžikem frustrace na straně studentů, když si začnou uvědomovat, že ten plynulý příběh předaný na přednášce obsahuje ve skutečnosti mnohá úskalí a nástrahy. Ty tradičně pomáhají překonat cvičení a semináře v čase po přednáškách.
Převrácená výuka je snahou jít na to obráceně a prohodit využití individuálního a školního prostoru. Je to právě v prostoru individuálním, kde se student sám poprvé setká se základními pojmy, koncepty a principy. Následně v tom prostoru společném, už za přítomnosti experta-učitele ale i spolužáků, se pak student potýká s problémy při prvním použitím nové látky pro řešení zadaných úloh, případně má příležitost zeptat se na nejasnosti či si nechat vysvětlit pokročilejší souvislosti.
Argumentace pro podporu tohoto převrácení výuky vychází z vědeckých poznatků o tom, co je v procesu výuky nejjednodušší, co náročnější a co nejnáročnější. Didaktici znají Bloomovu taxonomii, pro začátek však stačí poznání, že zapamatování faktů je jednodušší než pochopení souvislostí, a i to je jednodušší než správná aplikace, syntéza a tvorba nových odvozených konceptů. Převrácená výuka není nic jiného, než odraz snahy učitele rozmyslet si, ve které fázi učení může být svým studentům nejprospěšnější.
Přestože bývají výuková videa považována za klíčový nástroj převrácené výuky, základní motivace leží jinde. Rozmyslete si, každý sám za sebe, v závislosti na vlastním osobnostním i profesním profilu, v závislosti na předmětu a studijním programu, v jakém fázi učení můžete být svým studentům nejvíce užiteční. To je to hlavní.
Tento článek původně vyšel ve SPINU - interním magazínu VŠCHT Praha. Květnové číslo vyšlo kvůli pandemii pouze online
Z hlediska implementace pak nelze minout, že jestliže dosud primárním nástrojem pro prvotní seznámení s novým materiálem je přednáška, pak její verzí v převrácené výuce je její video-záznam. Ten může s velkou výhodou být zvoleným nástrojem, ale není to nutné. Vhodným nosičem může být i text (kniha) nebo interaktivní kód či něco dalšího.
V žádném případě není v duchu převrácené výuky jen jednoduše zadat studentům, ať si danou látku nastudují sami (ať už z textu či videa). Učitel má stále zodpovědnosti za studium svých studentů v jejich individuálním prostoru. Jak zodpovědnosti dostát?
Pro každé téma (přednášku/týden) mají studenti k dispozici velmi detailní výčet výukových cílů – co si mají z přednášky zapamatovat a pochopit. Znalost těchto cílů vede studenty při jejich sledování videa či čtení textu. Následně musí alespoň částečné dosažení cílů prokázat vyplněním online kvízu.
Poté přichází studenti do prostoru společného, na přednášku. Náplň takové hodiny se spíše blíží semináři či cvičení. Vyučující může studentům předvést, jak já by řešil některé problémy s využitím „individuálně odpřednášené“ metodiky. Při takovémto předvádění použití již odpřednášeného materiálu je zapojení studentů výrazně častější a jejich podněty mnohem kvalifikovanější.
Převrácením výuky se svým způsobem přesouvá společná tvůrčí část výuky tradičně zabezpečovaná (odbornými) asistenty v rámci seminářů a cvičení k hlavním přednášejícím. Asistentům samotným tak zase zbývá více času nechat studenty pracovat samostatně. Studenti si doslova můžou na seminářích/cvičeních začít řešit domácí úkoly s tím, že oproti tradičnímu modelu tady mají možnost se zeptat asistenta či spolužáků, pokud jim není něco jasné.
Další zdroje informací
Plánovaná přednáška o zkušenostech doc. Huráka s převrácenou výukou (sledujte dejviceuceni.cz pro oznámení termínu).
Kniha Flipped Learning: A Guide for Higher Education Faculty od Roberta Talberta, vydaná u Stylus Publicastions v roce 2017.
Blog stejného autora rtalbert.org, kde kromě převrácené výuky jsou i informace i k hodnocení/známkování studentů a dalším tématům.
Záznam z Národního finále soutěže FameLab 2020 v ČR je zveřejněn na webu British Council.
National Winner FameLab 2020 in the Czech Republic
V letošním ročníku zvítězila Jana Pilátová, která vystudoval i VŠCHT Praha a v současnosti působí na Karlově Univerzitě.
Janu baví objevovat nové biologické fenomény a přicházet jim na kloub. Propojovat různé disciplíny, učit se nové věci a spolupracovat se zajímavými lidmi - ti jsou pro ni inspirací a nekončící výzvou. I když je v laboratořích na Přírodovědě a Matfyzu UK v jednom kole, vyhrazuje si čas na svůj největší koníček, kterým je cyklistika - tedy KOLO. Ráda také pádluje a POZOR - je to velmi dobrá v judu!
Ve finále vystoupilo 10 soutěžících - vybráni byli v regionálních kolech a prošli školením MasterClass; letos bylo české finále velmi mezinárodní - zastoupena u nás byla také Indie, Tajvan, USA a Bělorusko.
VŠCHT Praha zastupovala i Veronika VETÝŠKOVÁ s tématem Seznamka proteinů.
Veronika je studentkou doktorského studia na VŠCHT Praha v oboru Biochemie, avšak svůj výzkum provádí nedaleko odtud v Ústavu organické chemie a Biochemie AV ČR. Zaměřuje se hlavně na proteiny a jejich charakterizaci. Ráda bádá a u toho velmi ráda pije kávu - dokonce připouští, že je na kávě závislá. V zimě ráda lyžuje ale ještě mnohem raději jezdí v létě na vodu. Občas dělá jógu - prý pro uklidnění. No a ve zbylém volném čase koketuje s popularizaci vědy.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 57556
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/famelab-vysledky-2020
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[54988] => stdClass Object
(
[nazev] => Start-up grant Nadace Experientia míří na VŠCHT Praha
[seo_title] => Start-up grant Nadace Experientia míří na VŠCHT Praha
[seo_desc] => Petr Kovaříček založí svůj výzkumný tým zabývající se vývojem nových katalyzátorů.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Nadace Experientia má nové stipendisty: podpoří výzkum materiálů budoucnosti, nových antibiotik a katalyzátorů
Historicky druhý start-up grant Nadace Experientia získává mladý vědec Petr Kovaříček. Od ledna 2021 zakládá vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT v Praze, která se bude věnovat vývoji nových katalyzátorů. Od Nadace bude po dobu tří let dostávat podporu 2 miliony korun ročně a dalších 0,7 milionu korun ročně získá od VŠCHT.
Patr Kovaříček zároveň získal podporu formou iniciačního grantu na VŠCHT (Fond Dagmar Procházkové) pro rok 2020.
„Zisk takto prestižního grantu je pro mě veliká čest a mám radost, že se mi tímto splní sen o založení vlastní výzkumné skupiny,“ říká oceněný chemik. Petr Kovaříček vystudoval organickou chemii na VŠCHT, doktorát získal v laboratoři nositele Nobelovy ceny J. M. Lehna na University of Strasbourg ve Francii. Jako postdoktorand působil na Humboldt University v Berlíně ve skupině prof. Hechta. Nyní působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Stipendisty Nadace Experientia pro rok 2020 jsou Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity, která vycestuje na University of Zurich a Ondřej Kováč z Univerzity Palackého, který zamíří na Innsbruck University. Rozšíří tak řadu na již 15 excelentních mladých chemiků, kteří díky nadační podpoře dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičkové zahraniční vědecké pracoviště.
Mladá vědkyně Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity získává od Nadace Experientia stipendium ve výši 1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině prof. Juríčka. „Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj projekt oceněná vědkyně.
Její kolega Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci bude podpořen částkou 950 000 Kč, díky níž vycestuje na roční stáž na Innsbruck University k prof. Magauerovi, kde se bude věnovat totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu. „S narůstajícím problémem antibiotikové rezistence potřebujeme nová antibiotika. Kibdelomycin má jiný mechanismus účinku než dosud známá antibiotika a mohl by být účinný i na rezistentní kmeny bakterií, “ vysvětluje Ondřej Kováč.
„Máme velikou radost z vítězných projektů a už nyní se těšíme na výsledky našich nových mladých vědců a vědkyň,“ říkají zakladatelé Nadace manželé Dvořákovi. Ti již osmým rokem věnují vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR zpět do vědy, odkud pocházejí. Jimi založená Nadace Experientia dosud vyčlenila na podporu mladých vědců a vědkyň celkem 26 milionů korun.
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 54988
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/start-up-grant-nadace-experientia-miri-na-vscht-praha
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[54458] => stdClass Object
(
[nazev] => Běstvina znovu ožívá
[seo_title] => Běstvina znovu ožívá
[seo_desc] => Legendární táborová základna, kterou v nedávné době získala do vlastnictví naše škola, prochází postupně potřebnou revitalizací.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Legendární táborová základna, kterou v nedávné době získala do vlastnictví naše škola, prochází postupně potřebnou revitalizací. V březnu 2020 se podařilo odstranit největší problém, kterým Běstvina trpěla, a to nedůstojné a hygienicky nevyhovující sociální zařízení.
Na místě polorozpadlých sprch a záchodů se od nynějška konečně skví zázemí odpovídající 21. století (viz foto). V návaznosti na to byla zahájena 2. etapa revitalizace v podobě vybudování nové čistírny odpadních vod a odkanalizování tábora. Hotovo by mělo být do srpna tohoto roku.
Tábor, do nějž předešlí vlastníci 50 let prakticky neinvestovali žádné prostředky, je také průběžně dovybavován novými matracemi, dekami a lůžkovinami, vylepšuje se vybavení kuchyně a jídelny, proběhly opravy veřejného osvětlení a částečná rekonstrukce a opravy chatek a hřišť. Podle posledního vývoje lze předpokládat, že v létě 2020 se na Běstvině uskuteční tradiční akce Běstvina a Běstvinka, seznamovací kurzy pro studenty VŠCHT Praha a řada dalších pobytů zaměstnanců VŠCHT Praha nebo externích zájemců.
Po dokončení všech etap revitalizace by měl být sezonní provoz změněn na celoroční. Plánováno je zhruba 60 lůžek v objektu s celoročním provozem s tím, že tábor bude využíván pro výukové, sportovní a společenské aktivity VŠCHT Praha i ostatních zájemců.
Vzdělávací instituce včetně vysokých škol byly v březnu nuceny urychleně reagovat na vyhlášení nouzového stavu a zákaz přítomnosti studentů ve školních budovách. Řešením bylo zavedení distanční výuky, která přes postupné uvolňování karanténních opatření zůstává do konce aktuálního akademického roku klíčovým formátem pro výuku. Přechod na jiný typ vzdělávání studentů se na VŠCHT, stejně jako na jiných univerzitách, neobešel bez komplikací. Minimum předešlých zkušeností logicky vyústilo v řadu chyb a nedorozumění, přesto se zdá, že se s velmi obtížným úkolem pedagogové i studenti popasovali se ctí – byť skutečně přesnou odpověď nabídne až zkouškové období a následné vyhodnocení uplynulého semestru. Co ale bude dál? Budeme umět výhody distančních formátů zavést do běžné výuky, až pomine pandemie onemocnění covid-19? Budeme to vůbec chtít, nebo se vše vrátí do starých kolejí čistě kontaktní výuky? Zeptali jsme se na názor některých členů naší akademické obce.
Distanční forma výuky má svá pevná pravidla, bez kterých nemůže úspěšně fungovat. Na VŠCHT nemáme akreditované studijní programy pro distanční výuku, ale to neznamená, že nemůžeme některé formáty vhodně užít při prezenční formě. Během mimořádného opatření jsme si vyzkoušeli pouze malou část, která ale může být ihned vhodným doplňkem k prezenční formě výuky. Dokážu si představit, že vybrané problematiky budou prezentovány formou krátkých videí, které si studenti mohou kdykoliv přehrát. Moderní výukový proces využívá také jiné interaktivní prvky, které pomáhají zefektivnit výuku, např. simulace reálných dějů nebo speciální didaktické hry. Mimořádně velkou výzvou je užití virtuální reality jako učebního prostředí. Ale to je již trochu vzdálenější budoucnost. Osobně preferuji přímý kontakt se studenty, ale zároveň si uvědomuji, že formáty distanční výuky budou významnou složkou v procesu vzdělávání.
Richard Nevšímal | Poradenské a kariérní centrum
Distanční forma výuky jakéhokoliv typu nemůže z definice věci plně zastat osobní kontakt a přímou interakci. Video jednoduše nikdy neponese hloubku a šířku informačního toku fyzické přítomnosti. Může ale ukázat úhly vysvětlení látky, které jsou naopak nezastupitelné prezenční formou. Kupříkladu vysvětlení problematických partií – těch nejtěžších / nejstěžejnějších v dané látce pro opakování. Můžeme využít osvědčeného esa – kombinaci rovnocenné komunikace s pedagogy i studenty, zapojení tutorů a aktivních studentů – a zjistit, co dělá lidem opravdu největší problémy. Druhým příkladem můžou být videa doplňková pro širší kontext látky; ať už s aplikací principu v praxi (třeba skrze spolupráci s průmyslovými partnery), natočenou demonstrací nebo „poznámkami pod čarou“ a zajímavostmi.
Jan Havlík | Ústav učitelství a humanitních věd
Největší výhodou online výuky je pro mě především časová a obsahová flexibilita při tvorbě přednášek. Nejsem vázaný na konkrétní rozvrh učebny a mohu najednou zpracovat i více lekcí dopředu. Velkou předností také je, že jejich délka není diktována rozvrhem, ale může se svobodně přizpůsobit potřebám tématu. Jako nenahraditelná se naopak ukázala být kontaktní výuka v prakticky orientovaných předmětech a při laboratorních cvičeních. Osobní zkušenost a trénink manuální zručnosti jsou zatím, zdá se, bohužel po internetu nepřenositelné.
Richard Koplík | Ústav analýzy potravin a výživy
Videonahrávky přednášek k některým tématům z chemie potravin, které jsem v tomto semestru pořídil s vydatnou pomocí kolegů (Vojtěch Šálek, Marek Šoltys, Diomid Revenco), zcela jistě nenahradí živou přednášku úplně. Z odezvy v systému MS Teams jsem zjistil, že zhruba 15 % studentů existenci videonahrávek zaznamenalo a snad si je studenti poslechli a něco z nich načerpali. U zkoušek se ukáže, jak efektivní to bylo. Protože vytváření videonahrávek bylo pro mě zcela novou věcí, na přednášky jsem se musel připravovat mnohem důkladněji. Větší soustředění a záznam toho, co jsem řekl, mi ovšem ukázaly řadu vlastních nepřesností a nedostatků. Získal jsem tak další motivaci k vylepšení přednášek v příštím roce, které snad již budou probíhat v běžném režimu a na které se velmi těším.
Řada dalších pedagogů věnovala videonahrávkám i přímé elektronické komunikaci se studenty mnoho energie a času. Jistě lze část z těchto výstupů použít jako doplňkový pramen ke studiu i v dalších letech, zejména pro studenty, kteří po nějakou dobu nebudou z různých důvodů (nemoc, studijní pobyt v zahraničí) přítomni na VŠCHT. U některých předmětů a témat je možné pořízený materiál použít i jako dílčí pomůcku k přípravě na státní zkoušky. Přesto doufám, že živá forma výuky zůstane převažující cestou při výuce a předávání zkušeností studentům, protože přímý kontakt se studenty je i pro nás naprosto nezbytný.
Karolína Zvonařová | studentka 3. ročníku oboru Biochemie a biotechnologie
Všichni vyučující nám nahrávají přednášky, některé máme i online a můžeme vést diskuse, což vnímám jako obrovské plus. Když něčemu nerozumíme, můžeme se zeptat nebo při nahraných přednáškách si kdykoliv video zastavit a vrátit se k tomu třeba později. Každý si proto může navrhnout svůj den podle sebe a přednášku si pustit klidně v 11. večer. Když tuto situaci zhodnotím jako tutor, tak musím všechny vyučující pochválit. Někomu to sice trvalo déle, ale všichni se k dané situaci postavili čelem a snaží se nám pomáhat. Dokonce zvládají vytvářet online zápočty, abychom toho neměli při návratu do školy tolik. Rozhodně chci pochválit vyučující prvních a druhých ročníků, protože od těchto studentů jsem dostávala nejméně otázek a připomínek k dané situaci.
Šimon Zahradník | student 1. ročníku oboru Syntéza a výroba léčiv
Osobně vím, že bych se během prezenční formy studia nedonutil jít na dvě přednášky ze stejného předmětu a často by mi v tom bránil i rozvrh. Na videích mohu přecházet z jedné přednášky do druhé, a když něčemu nerozumím, nechat si to vysvětlit někým jiným. Nedával jsem na minutu pozor? Žádný problém, prostě si přednášku přetočím. Pravda, nemohu se zeptat na případné nejasnosti přednášejícího, avšak od toho tu jsou cvičení či e-mailová komunikace. Škoda, že jsem o odkazy na jiné vyučující musel pokoutně žádat spolužáky. Větší otevřenost by pomohla.
Samozřejmě, že jsme nalezli výhody distanční výuky. Myslím, že ani nebylo potřeba moc hledat. Jako formu distanční výuky chápu i odkázání studentů na skripta, e-tabulky, moodle atd. Tyto zdroje jsme běžně po
užívali i dříve právě proto, že nám přinášely nějakou výhodu, nadstavbu, doplnění klasické prezenční výuky. Natáčení videí, komentovaných záznamů prezentací a pořádání konzultací skrze videohovory je jen dalším nevyhnutelným krokem, který dříve nebo později musel přijít, pokud chceme držet krok s nejlepšími. Buďme v tomto ohledu rádi, že jsme byli okolnostmi nuceni urychlit pokrok. Jak zúročit poznatky? Pokusím se nastínit dva nápady, které přímo nesouvisí s již zmíněnými výhodami distanční výuky. Videozáznamy můžeme využít jako jedinečnou možnost zachovat přednášky výjimečných profesorů, bez kterých výuka jejich předmětů nikdy nebude vypadat tak jako dříve. Osobnosti, na které je naše škola právem hrdá, a především jejich znalosti, by tak mohly zůstat zaznamenány a ke zhlédnutí na věky. Druhým nápadem jsou úvodní videa k povinně volitelným předmětům. Nevím, který ze tří povinně volitelných předmětů si zvolit do dalšího semestru? Nevím přesně, jaký je v nich rozdíl? Ve videu najdu, co si z daného předmětu odnesu, a najednou mám podle čeho se rozhodnout. Hlavně bych nerad, aby opět převládly obavy, že studenti přestanou chodit do školy, pokud budou mít možnost se dívat na výuková videa. Nebojme se flákačů, budou se flákat tak jako tak. Miřme na cílevědomé studenty, těm přece chceme dát další možnost, jak si rozšířit znalosti.
Tým vědců z ETH v Curychu a VŠCHT v Praze poprvé pozoroval v reálném čase zrod tzv. solvatovaného elektronu při radiolýze vody. Výsledky ukazují na nové možnosti ultrarychlých časově rozlišených spektroskopií, kdy je možné sledovat pohyby nejen atomů, ale i elektronů při chemických reakcích. Výsledky práce byly nyní publikovány v časopise Science Advances.
Chemie začátku 19. století zažívala jednu ze svých revolucí. Jedním z jejich vůdců byl i Humphry Davy, který elektrolýzou připravil sodík a draslík. V té době se také začalo dařit zkapalňovat plyny, mimo jiné i amoniak. Když se do kapalného amoniaku vloží sodík, vznikne roztok podmanivě modré barvy. O sto let později byla tato barva přisouzena rozpuštěnému (solvatovanému) elektronu, odtrhnutému od atomu sodíku.
Pokus rozpustit sodík v nejběžnější kapalině – vodě – skončí explozí. Solvatovaný elektron ve vodě lze ale připravit i jinak – její radiolýzou, účinkem ionizujícího záření. I když solvatovaný elektron žije pak jen krátce, necelých 300 mikrosekund, jeho význam pro celou řadu procesů v chemii nebo biologii je ohromný. Tak například, jaderný reaktor se solvatovanými elektrony jen hemží.
To vše bylo jasné už od šedesátých let, přesto byl zrod solvatovaného elektronu v reálném čase zachycen až nyní švýcarským týmem prof. Hanse Jakoba Wörnera z ETH v Curychu. Interpretace experimentů pomocí technik molekulární kvantové mechaniky pak byla na týmu prof. Petra Slavíčka z VŠCHT Praha. Výsledky studie byly nyní publikovány v časopise Science Advances.
Solvatovaný elektron vzniká během několika femtosekund (1 fs = 10-15 s) po ozáření vody. Jde tak o jednu z nejrychlejších pozorovaných reakcí vůbec. Elektron ve vodě se zrodí díky přeskoku atomu vodíku z jedné molekuly vody na druhou. Vznikne tak radikál H3O – ten má stejný počet elektronů jako sodík a jeden elektron se z něj okamžitě odlupuje. Experimentátoři pak sledují osudy právě tohoto elektronu s použitím velmi krátkých laserových pulzů, ale bez kvantové teorie by bylo jen velmi obtížné říci, co se s elektronem po jeho zrodu vlastně děje.
„Je to pro mne i pro VŠCHT hlavně učitelský úspěch“, říká prof. Slavíček. První autorem a hlavní experimentátor je totiž Dr. Vít Svoboda, absolvent zdejšího studijního oboru Chemie. Vít Svoboda získal na VŠCHT také inženýrský titul v oboru fyzikální chemie s diplomovou prací vykonanou na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, ale s prof. Slavíčkem úzce spolupracoval – je mj. spoluautorem učebního textu Kvantová chemie: První čtení, který vyšel loni v nakladatelství VŠCHT. Na doktorát se přesunul již do Curychu, kde se zabývá rychle se rozvíjející oblastí fyziky a chemie na attosekundové (1 as = 0,001 fs) časové škále.
„Vítek mne kontaktoval asi před rokem, s tím, že mají pěkná experimentální data a zda k tomu nemáme co říct“, pokračuje Petr Slavíček. Jeho tým se účinky záření na kapaliny věnuje již nějakou dobu a potřebná data měli v podstatě v šuplíku – jen do dneška nebyl k dispozici experiment, který by je podpořil. Propojení teorie a experimentu vedlo k detailnímu pohledu na mechanismus tvorby solvatovaného elektronu. Je to další krůček k pohledu na chemické reakce. Ještě v sedmdesátých letech nám muselo stačit, že pozorujeme látky před a po reakci, od osmdesátých let bylo možné pozorovat i tanec atomů při chemických reakcích. A dnes pozvolna začíná být možné pozorovat i pohyby elektronů v průběhu chemické reakce. Důležité je i to, že experimenty byly provedeny v laboratoři. Podobné experimenty se totiž provádí hlavně na zařízeních jako je tzv. laser s volnými elektrony (free-electron laser) nebo zařízeních podobných ELI Beamlines, tedy za mnohanásobně vyšších nákladů.
Doplňující informace
Podle současných představ vytváří solvatovaný elektron kavity ve vodě, i když struktura solvatovaných elektronů je stále předmětem debat. Postupnou tvorbu takovýchto struktur po ozáření vody sledovali autoři z ETH v Curychu a na VŠCHT Praha.
Experimentátoři měřili tzv. fotoelektronová spektra, ze kterých je možné zjistit, jak silně jsou elektrony navázány v molekulách či materiálech. Tento přístup je zcela běžný v materiálové chemii, švýcarský tým je ale schopný je provádět s extrémně jemným časovým rozlišením. Pracují přitom se shluky molekul, tzv. klastry.
Vás zvou na workshop „Průzkumy archeologických keramických nálezů a figurální keramické plastiky“, který proběhne 9. 9. 2020 od 9:20 v prostorách Uhelny na VŠCHT Praha.
Workshop je zaměřen na prezentaci postupů a metod používaných při průzkumech archeologických nálezů a figurální keramické plastiky. Jeho součástí je exkurze v laboratořích zabývajícími se prezentovanými specializovanými analýzami včetně zhlédnutí zařízení pořízených v rámci projetu.
Určen je především pro posluchače, studenty, doktorandy a odborníky z oblastí restaurování, materiálového průzkumu a péče o kulturní dědictví a rovněž o zájemce z archeologické komunity.
Odborný workshop je pořádán v rámci projektu „Technologie ošetření a identifikace degradačních procesů keramických nálezů z hradčanských paláců - Metody restaurování a konzervování pórovité i slinuté keramiky a porcelánu“, DG18P02OVV028 z programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky.
Kapacita dle aktuální situace.
Program
10:00 Úvodní slovo, představení projektu (Alexandra Kloužková) 10:10 Záchranné archeologické výzkumy hradčanských paláců a nálezová prostředí (Gabriela Blažková) 10:40 Souhrn metod používaných pro průzkumy archeologických keramických nálezů a jejich použití pro databázi materiálů (Alexandra Kloužková) 11:10 Restaurátorský průzkum archeologických nálezů (Ljuba Svobodová) 11:30 Přestávka, pro zájemce exkurze Optická mikroskopie, odběry matriálu a příprava vzorků (Pavla Dvořáková) 12:00 Průzkumy rentgenovými metodami (Martina Kohoutková) 12:30 Možnosti termických analýz (Mária Kolářová) 13:00 Specifika průzkumů figurálních plastik (Radka Šefců) 13:30 Diskuze a občerstvení 14:00 Exkurze Termické analýzy, Ramanova a Infračervená spektroskopie, Rentgenové analýzy - XRD, XRF (Mária Kolářová, Martina Kohoutková) 15:00 Zakončení
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 55496
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/pruzkumy-archeologickych-keramickych-nalezu-a-figuralni-keramicke-plastiky
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[53022] => stdClass Object
(
[nazev] => Světový den vody
[seo_title] => Světový den vody
[seo_desc] =>
[autor] => Jiří Wanner, Ústav technologie vody a prostředí
[autor_email] =>
[perex] =>
Od roku 1993 slaví lidstvo Světový den vody, který připadá na 22. březen. Letos je věnován vodě a klimatické změně. V této oblasti probíhá na VŠCHT hned několik výzkumných projektů.
Cílem letošního světového dne vody je ukázat, že voda hraje významnou roli v boji proti klimatické změně jako takové, a zejména proti jejím následkům. Aby mohla voda tuto roli plnit, musí byt splněny některé podmínky. Vody musí být dostatek, musí být k dispozici v potřebné kvalitě a výroba, distribuce pitné vody i čištění a recyklace odpadních vod musí být optimalizovány z hlediska energetické náročnosti, aby obor vodního hospodářství postupně snižoval svůj příspěvek k emisím CO2 a dalších „skleníkových plynů“.
Výzkum na Vysoké škole chemicko-technologické v oblasti „vody“ je zaměřen na všechny tyto tři aspekty.
Recyklace vod
Zdroje sladké vody jsou omezené a navíc značně nerovnoměrně rozdělené. I země mírného podnebního pásma jako ČR začínají pociťovat důsledky tzv. vodního stresu, kdy disponibilní zdroje vody již nemusí v průběhu celého roku pokrývat s dostatečnou rezervou nároky na potřebu vody ve všech odvětvích jejího užití. Se zhoršující se dostupností i kvalitou zdrojů rostou i náklady na výrobu kvalitní a bezpečné pitné vody (viz pravidelný nárůst cen vodného v ČR). Jednou z cest, jak snížit nároky na potřebu povrchové či pitné vody, je uplatnění zásad cirkulární ekonomiky i do vodního hospodářství, tj. uplatnění institutu opětovného využívání (recyklace) vyčištěných odpadních vod. Odpadní vody jsou dnes považovány za poměrně stabilní zdroj vody, jejich množství se významně nesnižuje ani v obdobích dlouhotrvajícího sucha, jak jsme se mohli přesvědčit v posledních pěti suchých letech.
Současné technologie, instalované v čistírnách odpadních vod v ČR, i když svými odtokovými parametry splňují požadavky jak unijních, tak českých právních norem, nezajistí většinou takovou kvalitu vyčištěné vody, které je nutná pro její recyklaci. Proto jsou vyvíjeny postupy dalšího, tzv. terciárního čištění, které umožní zvýšit kvalitu vyčištěné odpadní vody, která bude odpovídat nárokům na její konkrétní opětovné použití. Tento přístup, kdy je odpadní voda dále upravována podle účelu dalšího použití, plně odpovídá požadavkům nového nařízení EU pro recyklaci odpadních vod, které je připraveno pro rok 2020.
Odborníci VŠCHT Praha se právě v období 2018 – 2019 intenzívně zapojili do projednávání návrhu tohoto nařízení, a to jak konzultacemi pro našeho národního zástupce v tomto legislativním procesu (MZe), tak pro Evropský výbor regionů, který významně tento návrh nařízení podporoval.
Od roku 2018 je VŠCHT také hlavním řešitelem projektu TA ČR Recyklace odpadních vod pro využití ve vodním hospodářství měst budoucnosti. Cílem tohoto projektu je vyvinout a ověřit jak samotné operace terciárního čištění, tak jejich možné kombinace, které by umožnily dosahovat kvalitu recyklované vody podle účelu použití, v tomto případě zejména pro zavlažování městské zeleně, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů ve městech. Po laboratorních zkouškách jsou navržené operace a jejich kombinace testovány v poloprovozním měřítku na modulu, zpracovávajícím odtok ze stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod Praha. Tento modul je provozován ve spolupráci se společností Pražské vodovody a kanalizace a.s.
V roce 2020 začíná VŠCHT řešit ve spolupráci s ČVUT Praha a firmou Pražská vodohospodářská společnost a.s. projekt HORIZON 2020 ACHIEVING WIDER UPTAKE OF WATER-SMART SOLUTIONS (WIDER UPTAKE) [DOSAHOVÁNÍ ŠIRŠÍHO POUŽÍVÁNÍ CHYTRÝCH ŘEŠENÍ VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (WIDER UPTAKE)]
Celkovým cílem projektu WIDER UPTAKE, na kterém se kromě ČR podílejí i univerzity, výzkumné instituce a firmy z Norska, Nizozemí, Itálie a Ghany, je spoluvytvářet plán pro rozsáhlé zavádění „chytrých řešení“ pro opětovné využití odpadních vod a regeneraci zdrojů na základě zásad oběhového hospodářství. Úlohou VŠCHT Praha v tomto projektu je demonstrovat bezpečné, spolehlivé a ekonomicky proveditelné využívání vyčištěné komunální odpadní vody pro ekologizaci urbanizovaných oblastí. V projektu se bude pracovat s odtokem z Nové vodní linky ÚČOV Praha.
Nová vodní linka ÚČOV Praha (foto: SMP CZ, a.s.)
Tato Nová vodní linka je momentálně naší nejnovější čistírnou odpadních vod, která je již částečně vybavena terciárním čištěním. V rámci projektu budou studovány procesy hygienického zabezpečení vyčištěné odpadní vody a její vliv na různé druhy rostlin používaných v městské zeleni.
Jako alternativní zdroj vody lze použít nejen recyklovanou městkou ale i průmyslovou odpadní vodu. Právě do oblasti recyklace průmyslových odpadních vod míří další projekt TA ČR, který se v letošním roce začal řešit na VŠCHT Praha, a sice:
Kombinace pokročilých oxidačních procesů (AOP) a membránové separace pro čištění průmyslových odpadních vod (POV)
Projekt je zacílen na posouzení různých pokročilých oxidačních procesů (AOP) na čištění obtížně čistitelných průmyslových odpadních vod. Následně bude odpadní voda dočištěna pomocí membránového biologického reaktoru (MBR), který zaručuje vysokou kvalitu odtoku. Pro provedení laboratorních a provozních testů bude instalováno poloprovozní modelové zařízení s AOP a následováno MBR na vybrané lokalitě. V projektu bude zhodnoceno několik AOP – založených na použití UV záření, ozonu a peroxidu vodíku. Při dlouhodobém provozu zařízení bude vyhodnocována účinnost AOP, účinnost biologického procesu, vývoj kvality permeátu, ekonomická a energetická bilance a využitelnost vyčištěné odpadní vody jako alternativního zdroje vody.
Ochrana a zvyšování kvality vod
V této souvislosti jsou na VŠCHT řešeny zejména úkoly týkající se sledování kvality vody ve vodárenských nádržích, neboť cca 50 % pitné vody je v ČR vyráběno z vody povrchové. Cílem monitoringu biologické i chemické kvality vody v těchto nádržích je nalézt příčiny, vedoucí k zhoršování této kvality. Přitom se vychází z ekonomického modelu, kdy opatření v povodích vodárenských nádrží jsou z hlediska nároků na energie, chemikálie i kvalifikovanou pracovní sílu efektivnější než neustálá intenzifikace vodárenských provozů. Na těchto úkolech VŠCHT pracuje tradičně s velkými dodavateli pitné vody, jako jsou např. Severočeské vodovody a kanalizace a.s. či Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Na VŠCHT se prováděl i dlouhodobý průzkum vlivu zemědělského hospodaření v povodí naší největší vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, a to jak přímo na zakázku hl. města Prahy, tak v rámci projektu TA ČR Komplexní přístup k řešení snižování znečištění reaktivními formami fosforu a dusíku v hydrologicky vymezené části povodí vodárenské nádrže Švihov.
Nedílnou součástí ochrany jakosti povrchových vod je i další snižování znečištění vnášeného do vodního prostředí vypouštěním vyčištěných odpadních vod ze stávajících čistíren. Jedním z největších problémů současnosti je nedostatečné odstranění sloučenin fosforu z odpadních vod, který pak v povrchových vodách vede k jejich eutrofizaci, projevující se nadměrným růstem zelených řas a sinic („vodní květ“). Voda postižená tímto problémem je nevhodná k rekreačnímu využívání (časté letní zákazy koupání – viz např. známé pražské nádrže Hostivař či Džbán), ale nadměrný výskyt řas a sinic následně prodražuje či úplně znemožňuje výrobu kvalitní pitné vody z takto postižených nádrží. Proto je mj. na VŠCHT v současnosti řešen další projekt TA ČR Nanotechnologie pro snížení zatížení ekosystémů fosforem. Tento projekt je řešen ve spolupráci s inženýrskou firmou SIGMAINVEST Olomouc, spol. s r.o a Centrem polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, které pro tuto účely vyvíjí membrány z nanovláken.
Kromě studia procesů terciárního čištění probíhá na VŠCHT i výzkum poměrně nového fenoménu, a sice přenosu genů antibiotické rezistence do životního prostředí cestou vypouštěných odpadních vod. Tento problém je studován v rámci dalšího projektu HORIZON 2020 Research platform on antibiotic resistance spread through wastewater treatment plants. V tomto projektu spolupracuje VŠCHT s univerzitami v Dánsku, Nizozemí a Portugalsku.
Energetická náročnost, skleníkové plyny
Výroba pitné vody, její doprava a zejména pak čištění odpadních vod jsou významnými spotřebiteli elektrické energie. Proto je již tradičně prováděn na VŠCHT výzkum, který by tuto energetickou náročnost snížil. Jednou z cest je efektivnější využití energie, která je obsažena ve znečišťujících látkách v odpadní vodě. V tomto směru participuje VŠCHT Praha na řešení evropského projektu REEF 2W, financovaného z evropského fondu INTERREG 2. Projekt se nazývá Zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti integrací, kombinací a posílením systémů nakládání s odpadními vodami a tuhým komunálním odpadem a kromě ČR se na něm podílí Německo, Rakousko, Itálie a Chorvatsko.
Jedním z významných skleníkových plynů je methan, který vzniká ve formě bioplynu na čistírnách odpadních vod při anaerobní stabilizaci čistírenských kalů. K efektivnějšímu způsobu zpracování bioplynu by přispěla možnost jeho energetického využívání i mimo prostory čistírny. To by však znamenalo budování nákladných paralelních rozvodů. Řešením tohoto problému se zabývá projekt TA ČR Biomethanizace oxidu uhličitého na biomethan s využitím vodíku – Biomethan.
Cílem projektu je nalézt optimální technologické parametry a konfigurace bioreaktoru pro biologickou konverzi oxidu uhličitého z bioplynu na biomethan, který je transportovatelný sítí zemního plynu do místa konečné spotřeby.
VŠCHT Praha spolupracovala i při řešení zavlažování golfového hřiště Twin Chapels Vinoř vyčištěnou odpadní vodou (foto: twinchapels.cz)
V současnosti na VŠCHT Praha nejsou zavedeny žádné restikce v souvislosti s nemocí COVID-19.
Nošení respirátorů
Povinnosti nošení respirátorů ve všech prostorách VŠCHT Praha se ruší s účinností od 28. 3. 2022. Nadále platí výzva, aby studenti a zaměstnanci školy dodržovali základní hygienická pravidla, dodržovali v maximální míře rozestupy a nevstupovali do univerzitních budov v případě, že budou mít projevy respiračního onemocnění. Ohleduplné chování k ostatním kolegům je zásadní prevencí restriktivních epidemiologických opatření.
Testování na VŠCHT
Dnem 18. 2. 2022 skončilo povinné testování zaměstnanců v prostorách zaměstnavatele. Od 19. 2. 2022 vystavuje pracovní neschopnost (izolaci) již pouze lékař.
V případě, že student onemocní covidem-19 (je mu nařízena izolace) v termínu, kdy má plnit studijní povinnosti, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit děkanátu své fakulty.
Zaměstnanci se v případě jakýchkoliv příznaků nemoci nemají zdržovat na pracovišti a po projednání s vedoucím mají pracovat z domova, popř. kontaktovat lékaře. Za účelem mapování počtu nakažených zašlete prosím v případě zjištění onemocnění covidem-19 tuto informaci neprodleně na adresu testcovid@vscht.cz.
Pro ubytování platí aktuální režim stanovený ministerstvem zdravotnictví.
Obecné pokyny
Bez ohledu na místo výkonu práce využívejte v maximální možné míře elektronické a telefonické formy komunikace, včetně scanování faktur, objednávek a dalších dokumentů.
Buďte ohleduplní a v rámci možností praktikujte náležitá hygienická opatření.
Pro provoz ve škole je možné objednat ochranné pomůcky a dezinfekce v centrálním skladu (podrobnosti na intranetu)
Prosíme, aby studenti a zaměstnanci pravidelně sledovali oficiální komunikační kanály (školní e-mail, web, aplikaci EMIL, Facebook), protože situace se může rychle měnit.
Vždy se řiďte pokyny státních institucí. Pro aktuální informace sledujte
Vedení školy rozhodlo, že pro nadcházející zkouškové období platí následující pravidla a doporučení:
Nadále platí povinnost užití respirátorů ve vnitřních prostorách školy pro zaměstnance i studenty
Kapacity poslucháren doporučujeme omezit během zkoušek na 50 %
Forma zkoušky je v kompetenci garantů předmětů, kteří jsou s předstihem povinni o podobě zkoušky informovat studenty. Preferována je prezenční forma zkoušek
Posluchárny budou pravidelně dezinfikovány, doporučujeme též časté větrání
Pokud nedojde ke zhoršení pandemické situace, zkouškového období nebude prodlouženo
Upozorňujeme, že vedení školy pečlivě sleduje situaci okolo nové varianty Omikron a je připraveno v případě potřeby rychle zareagovat a pravidla upravit. Jako v minulosti jsou případná omezení vázána na nařízení vlády, ministerstev či hygienických stanic. Sledujte proto prosím své e-mailové schránky a webové stránky školy, kde budete o případných změnách co nejdříve informováni.
Režim výuky od 22. 11. 2021
Podrobnosti
S ohledem na nepříznivý vývoj pandemie vydává vedení školy následující preventivní doporučení, jejichž cílem udržení laboratorní, praktické a projektové výuky v prezenční formě a současně umožnění průběhu zkouškového období v prezenční formě.
Doktorské studium
Od 22. 11. 2021 do odvolání mohou doktorandi dle domluvy se školitelem a vedoucím pracoviště část své práce na výzkumném tématu zpracovávat formou "home office". Po domluvě se studenty lze výuku doktorských předmětů převést do hybridní nebo on-line formy.
Magisterské studium
Od 22. 11. 2021 do odvolání povoluje vedení školy – s ohledem na možná zdravotní rizika vyučujících, či studentů – vedoucím ústavů a garantům studijních programů zavést on-line formu vzdělávání jako náhradu přednášek a cvičení vyučovaných v posluchárnách a učebnách. Zavedení on-line formy musí být v souladu s rozvrhem a navazujícími předměty v daném dnu, zároveň nesmí narušit studium v případě, že je předmět součástí několika studijních programů. Rozhodnutí o on-line výuce je v gesci garanta studijního programu po dohodě s vedoucím ústavu a studenti o něm musí být s předstihem informováni. Zkoušení studentů bude možné prezenčně při dodržení maximálního počtu 10 osob v místnosti.
Bakalářské studium Výuka pokračuje v prezenční formě beze změn.
POZOR!
V případě akutního zhoršení epidemické situace na VŠCHT Praha budou výše zmíněná doporučení pro magisterské a doktorské studium povinná. Zároveň vstoupí v platnost také následující opatření týkající se bakalářského studia:
2. a 3. ročníky: do konce výukové části zimního semestru (17. 12. 2021) budou přednášky a cvičení (vyučovaná v posluchárnách a učebnách) zcela převedeny do on-line formy vzdělávání. Laboratorní, praktická a projektová výuka nebude tímto opatřením dotčena.
1. ročníky: výuka pokračuje v prezenční formě bez změn.
Zkoušení studentů bude možné prezenčně při dodržení maximálního počtu 10 osob v místnosti.
Zavedení těchto opatření může být při zhoršení situace vyžadováno velmi rychle, a to do 72 hodin od rozhodnutí vedení školy. Prosíme tedy, abyste na tuto možnou variantu byli připraveni.
Dle tohoto opatření se upřesňuje používání ochranných prostředků ve vnitřních prostorách, zejména:
Respirátory je nutno používat ve všech vnitřních prostorách kromě případu, že je zaměstnanec v příslušné místnosti sám nebo si udržuje odstup minimálně 1,5 metru od ostatních zaměstnanců.
Respirátorem se rozumí ochranný prostředek, který naplňuje minimálně všechny technické podmínky a požadavky, včetně filtrační účinnosti alespoň 94%, dle příslušných norem ( např. FFP2, KN 95). Nelze tedy používat běžné obličejové masky, roušky.
Na VŠCHT nadále platí, že je nutné nosit respirátory ve společných prostorách, posluchárnách i učebnách.
I nadále platí výjimky v souvislosti s pedagogickou činností – nošení respirátorů se nevztahuje na přednášejícího, pokud je umožněn bezpečný odstup od posluchačů, a z důvodu bezpečnosti práce na výuku ve vybraných laboratořích a na výuku tělesné výchovy. Povinnost použití respirátorů při výuce v laboratoři upravuje garant laboratoře. Při zkoušce, jestliže je zachována mezi osobami vzdálenost min. 1,5 m, není povinnost použití respirátorů.
Zároveň bychom chtěli upozornit, že zaměstnanci mají možnost, prostřednictvím hospodářů svých oddělení a ústavů, požádat o poskytnutí respirátorů ze zásob centrálního skladu.
Režim výuky od začátku zimního semestru 2021/22
Podrobnosti
Výuka v semestru začíná 13. září a platá následující pravidla
1) Výuka bude probíhat v prezenční formě.
2) Nošení respirátorů bez výdechového ventilu s filtrační účinností alespoň 94 % dle příslušných norem (nebo obdobného prostředku splňujícího tyto technické podmínky a požadavky) je povinné ve veřejných vnitřních prostorách, v posluchárnách a učebnách VŠCHT Praha. Nošení respirátorů se nevztahuje na přednášejícího, pokud je umožněn bezpečný odstup od posluchačů, a z důvodu bezpečnosti práce na výuku ve vybraných laboratořích a na výuku tělesné výchovy. Povinnost použití respirátorů při výuce v laboratoři upravuje garant laboratoře. Při zkoušce, jestliže je zachována mezi osobami vzdálenost min. 1,5 m, není povinnost použití respirátorů.
3) Potvrzení OTN (očkování - negativní test - prodělání nemoci) nebude vyžadováno ve společných prostorách, posluchárnách ani učebnách, nadále však platí povinnost nevstupovat do budov VŠCHT, pokud máte příznaky respiračního onemocnění. OTN bude vyžadováno při vstupu na výuku laboratoří po dobu prvních dvou výukových týdnů v semestru. Toto opatření pak bude po uplynutí zmíněné doby nahrazeno měřením teploty při vstupu do laboratoří (doplňující informace pro vyučující a vedoucí ústavů – vybavení laboratoří teploměry zajistí rektorát).
4) Při vstupu na cvičení a do laboratoří je třeba se vždy zapsat do prezenční listiny z důvodu případného trasování.
5) Vlastní testovací místo pro studenty a zaměstnance VŠCHT uzavřela v červnu 2021
Výše uvedené informace se samozřejmě mohou v průběhu času změnit v závislosti na vývoji epidemie a nařízeních vlády, ministerstev či hygienických stanic.
Příprava na zimní semestr 2021/22
E-mail rektora studentům z 10. 8. 2021
Milé studentky a milí studenti,
za o něco více než měsíc začne na VŠCHT Praha nový akademický rok 2021/22, takže již nyní v době prázdnin běží přípravy na zimní semestr včetně rozvrhu a úvahy o opatřeních s ohledem k onemocnění Covid-19. Využíváme dostupné informace z úrovně ministerstev školství a zdravotnictví.
Velmi bych si přál, aby zimní semestr proběhnul již v podobě blízké tradiční, tj. většina vzdělávání v kontaktní formě. Rozvrh je nyní navržen pro prezenční formu výuky, přesto jsme v případě zhoršení situace připraveni k přechodu na hybridní, nebo plně online výuku. Ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR nejsou, zatím, přímá opatření k vzdělávací činnosti vysokých škol mimo jasně daného nařízení pro provoz kolejí: „Ubytování na kolejích je možné pouze za podmínek dodržení mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví stanovených podmínek OTN (očkování, testování, prodělaná nemoc) obecně pro ubytovací služby.“ Je však vysoce pravděpodobné, že podmínky OTN bude třeba splnit i pro kontaktní formu výuky.
Přestože ani očkování neznamená stoprocentní ochranu proti onemocnění a nelze vyloučit nepříjemné vedlejší reakce na očkování i u zdravých osob, tak při zvážení všech známých vážných rizik samotného onemocnění (kdy navíc neznáme možné dlouhodobé následky) stejně jako přínosů i negativ samotného očkování, reálně zvažte možnost vlastního očkování. Je vysoce pravděpodobné, že vyšší proočkovanost může zabránit radikálním celospolečenským opatřením včetně zásadního omezení provozu vysokých škol. Pokusme se přispět k tomu, aby se školy znovu na podzim neuzavíraly. Zkusme se poučit z průběhu končícího akademického roku.
Přeji všem krásné srpnové dny s dostatkem aktivit přispívajících k posílení imunity a k dosažení co nejlepšího fyzického i duševního zdraví.
Pavel Matějka rektor
Informace o výuce a zkouškách v závěru AR 2020/21
Informace z 20. 5. 2021
Teoretická výuka
Bez ohledu na vydaná opatření bude teoretická výuka v tomto akademickém roce dokončena v distanční formě.
Zkouškové období
Zkoušky a zápočty je možné realizovat v prezenční i distanční formě. Forma a průběh zkoušky/zápočtu je plně v kompetenci garanta předmětu. Preferovaná je prezenční forma, ale v odůvodněných případech je možné absolvovat zkoušku/zápočet v distanční formě. Maximální kapacita pro prezenční zkoušku/zápočet je 50 osob (při dodržení předepsaných opatření).
Odpondělí 10. května bude na VŠCHT Praha umožněn návrat studentů všech zbývajících ročníků do hodin praktické výuky (laboratoří). Při plánování bereme v potaz nutnost epidemiologických opatření (testování, rozestupy v laboratořích) i organizaci výuky (omezení rizik překryvu výuky).
Podrobné informace k průběhu laboratoří (např. termíny výuky) obdrží studenti od garantů laboratoří. Informace k testování (kdy, kde a jak bude testování probíhat) obdrží studenti před laboratořemi od pedagogického oddělení. Sledujte svůj školní e-mail.
Studenti, kteří se účastní výuky, můžou pobývat na vysokoškolských kolejích.
Od pondělí 26. 4. 2021 je na VŠCHT umožněna prezenční laboratorní výuka studentů závěrečných ročníků, a to v případě, že student nemá příznaky respiračního onemocnění a současně splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:
má platný negativní test na covid-19 z odběrového místa VŠCHT Praha
má platný negativní test na covid-19 (ne starší 48 hod), který byl proveden poskytovatelem zdravotních služeb (veřejná odběrová místa)
je držitelem certifikátu o provedeném očkování (a uplynulo 14 dní od ukončení očkovacího schématu)
pokud prodělal/a onemocnění covid-19, a od prvního pozitivního výsledku testu neuplynulo více jak 90 dní.
Doklady o prodělaném onemocnění, o platném negativním testu z jiného odběrového místa či odběrového místa VŠCHT Praha nebo o očkování se nemusí tisknout, stačí je mít uloženy v elektronické formě. Student se tímto dokladem prokáže vyučujícímu.
Test na odběrovém místě VŠCHT Praha
Test pro studenty zajišťuje VŠCHT Praha zdarma
Odběrové místo je umístěno v budově B v posluchárně BI
Přihlášení na test:
Testování před povinnou hromadnou laboratorní výukou je organizováno ve spolupráci s garantem laboratoří. Studenti se hlásí na laboratoře dle dispozic garanta. Studenti, kteří budou využívat antigenní testování na VŠCHT Praha, budou informováni pedagogickým oddělením o termínu testování (den, čas, místo testování) nejpozději den před prvním dnem začátku laboratoří. Součástí informace bude i formulář „Souhlas s provedením antigenního testu na COVID-19“, který student vyplní, podepíše a přinese na testování.
Na testování před individuálními laboratořemi (měření závěrečné práce) se student přihlašuje v SIS v modulu „Termíny zkoušek – přihlašování“ (Nestudijní akce školy - Test Covid-19). Student si vybírá vypsaný volný termín před zahájením práce v laboratoři. Přihlašování touto formou se týká jen studentů, kteří nemají jiný smluvní vztah k VŠCHT Praha. Studenti s jiným smluvním vztahem se hlásí přes systém OKbase. Student se dostaví na termín testování dle jeho přihlášení s vyplněným a podepsaným formulářem „Souhlas s provedením antigenního testu na COVID-19“.
Platnost testu z odběrového místa na VŠCHT Praha je 7 dnů (tzn. pokud se otestuji v úterý, platí test do následujícího pondělí včetně).
Výuka v letním semestru 2021
Informace z 17. 2. a 28. 2. (již neaktuální)
Výuka v letním semestru, který začíná 1. 3. 2021, bude zahájena v online (distanční) formě. Při zlepšení situace resp. v souladu s pokyny z MŠMT přejdeme do podoby hybridní, o jejiž aktuální podobě budete informováni.
Distanční výuka bude probíhat dle připraveného rozvrhu s užitím již vyzkoušených nástrojů, především: e-learning, MS Teams a MS Stream.
Vyučující i studenty prosím, aby v rámci distanční výuky společně co nejvíce komunikovali, jakkoli se to někomu může zdát zbytečné. Není, je to přesně naopak - jen díky vzájemné komunikaci, kolegialitě a empatii vytěžíme z distanční výuky maximum možného. Předejdeme tak zbytečným problémům, či ztrátě motivace a posílíme tím komunitního ducha školy i dobrou mysl každého z nás.
V současné době se intenzivně jedná o umožnění studentům posledních ročníků začít pracovat v laboratořích v omezených skupinách. Ostatní ročníky budou dodělávat laboratoře pravděpodobně později. Laboratoře společného základu bakalářského studia jsou připraveny na blokovou výuku, kterou zahájíme, jakmile to bude možné. Systém přihlašování na blokovou výuku bude koordinovaný, přednost budou mít studenti, kteří nemohli splnit laboratoře v zimním semestru. Předpokládáme, že podmínkou vstupu do laboratoří bude negativní test na covid-19. O typech testů a jejich četnosti se nyní rozhoduje na národní úrovni.
Pohyb v rámci Česka
Informace z 28. 2 (již neaktuální)
Pohyb osob je sice omezen k hranici okresu místa bydliště, ale cesty zaměstnanců za prací a studentů za účelem účasti na vzdělávání (včetně praxí) a na zkouškách jsou povoleny. Při kontrole se budete muset prokázat buď zaměstnaneckým či obdobným průkazem (platná ITIC karta vydaná VŠCHT Praha) nebo písemným potvrzením zaměstnavatele nebo pracovní smlouvou. V případě studentů je potřebný průkaz studenta (platná ISIC karta vydaná VŠCHT Praha), případně písemné potvrzení o studiu, pravděpodobně doplněné čestným prohlášením o účasti na zkoušce či konzultaci. (plné znění informací vlády zde). Prosím ovšem, abychom se po dobu následujících tří týdnů zdržovali v budovách VŠCHT skutečně jen v nezbytně nutných případech a využívali maximálně možnosti práce a vzdělávání z domova. Pracovníky, kteří nezbytně potřebují být v kancelářích a laboratořích přítomni fyzicky, žádám o mimořádnou obezřetnost, ohleduplnost k ostatním a minimalizaci pohybu po budovách a tudíž i kontaktu s lidmi z jiných pracovišť.
Informace o režimu v zimním zkouškovém období (únor)
Podrobné informace o zkouškovém období
Na VŠCHT nadále platí, že zkoušky bude v tomto období možné realizovat v prezenční (do 10 osob) i distanční formě. Forma a průběh zkoušky/zápočtu je plně v kompetenci garanta předmětu, který je o svém rozhodnutí povinen informovat studenty v dostatečném předstihu. Ve všech našich posluchárnách je samozřejmě realizována pravidelná aerosolová dezinfekce, platí povinnost dodržování rozestupů, dezinfekce rukou ihned po vstupu do budovy i nošení ochrany úst a nosu.
Co se týče individuálních konzultací, ty mohou probíhat v režimu „1 na 1“ po předchozí dohodě s vyučujícím. Ten je povinen evidovat záznam o místě, době a účastnících konzultace pro potřeby případného trasování.
Studenti všech ročníků vykonávající zkoušky mohou nadále během zkouškového období zůstat na kolejích, neboť prezenční forma zkoušky je považována za součást vzdělávání.
Informace o opatření platných do 22. 1. 2020
Podrobné informace ze začátku ledna
Vláda ČR na mimořádném zasedání dne 7. ledna 2021 prodloužila omezení provozu vysokých škol dle 5. stupně PES do 22. ledna 2021. Platí, že osobní přítomnost studentů na výuce (včetně laboratorní) je zakázána ve všech úrovních studia. Je nicméně možná osobní účast na zkouškách, účastní-li se v jeden čas zkoušky max. 10 osob. Nově jsou umožněny individuální konzultace na půdě vysokých škol.
Na VŠCHT nadále platí, že zkoušky bude v tomto období možné realizovat v prezenční (do 10 osob) i distanční formě. Forma a průběh zkoušky/zápočtu je plně v kompetenci garanta předmětu, který je o svém rozhodnutí povinen informovat studenty v dostatečném předstihu. Ve všech našich posluchárnách je samozřejmě realizována pravidelná aerosolová dezinfekce, platí povinnost dodržování rozestupů, dezinfekce rukou ihned po vstupu do budovy i nošení ochrany úst a nosu.
Co se týče individuálních konzultací, ty mohou probíhat v režimu „1 na 1“ po předchozí dohodě s vyučujícím. Ten je povinen evidovat záznam o místě, době a účastnících konzultace pro potřeby případného trasování.
Studenti všech ročníků vykonávající zkoušky mohou nadále během zkouškového období zůstat na kolejích, neboť prezenční forma zkoušky je považována za součást vzdělávání.
Informace o opatření platných mezi 7. 12. a 18. 12. 2020
Podrobné informace ze začátku prosince
Od pondělí 7. prosince 2020 pro vysoké školy v ČR platí, že může být realizována:
laboratorní výuka pro všechny ročníky ve skupinách max. 20 studentů;
prezenční výuka pro první ročníky (bakalářské i magisterské) ve skupinách max. 20 studentů;
studium v doktorských studijních programech;
individuální konzultace;
zkoušky do max. 10 osob.
Na základě výše uvedeného vedení VŠCHT rozhodlo s platností od 7. 12. 2020 o:
dokončení teoretické výuky v zimním semestru distančním způsobem;
umožnění laboratorní výuky pro všechny ročníky;
využití možnosti prezenční výuky pro první ročníky (bakalářského i navazujícího magisterského studia) ke konzultacím a postupovým testům
možnosti individuálních konzultací studentů všech ročníků po předchozí domluvě
pokračování běžného režimu v doktorských studijních programech
umožnění pobytu na vysokoškolských kolejí pro všechny studenty
Informace o jednotlivých předmětech dostanou studenti od garantů/vyučujících předmětů. V případě, že budou informace postrádat, prosíme studenty o aktivní přístup ve vztahu ke garantům (vyučujícím).
Průběh zkoušek a zápočtů
Zkouškové období v ZS bude prodlouženo o dva týdny (4. 1. – 26. 2. 2021).
Vedení školy preferuje prezenční formu zkoušek a zápočtových testů.
V odůvodněných případech je možné absolvovat zkoušku/zápočet v distanční formě. Forma a průběh zkoušky/zápočtu je plně v kompetenci garanta předmětu.
Laboratoře ve zkouškovém období
V průběhu zkouškového období budou garanti moci vypsat výuku laboratoří, což je vedením školy doporučeno. Veškeré detaily (zda se budou laboratoře konat v plném rozsahu, kdy atd.) sdělí studentům s předstihem garant/vedoucí laboratoří.
V případě, že laboratoře nebudou moci být z kapacitních či jiných vážných důvodů vypsány do konce zkouškového období, nejde o vinu studenta, a proto mu bude snížena kreditní povinnost v ZS o počet kreditů z původně předepsaných laboratoří. Ty budou následně vypsány v LS.
V případě, že student onemocní covidem-19 či mu je úředně nařízena karanténa, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit garantovi předmětu. Náhradní termín mu sdělí garant předmětu/vedoucí laboratoří.
Aktuálně připravujeme změnu organizace akademického roku
Jednoznačnou prioritou je zvládnutí výuky laboratoří a zachování dostatečného času na zkoušky a závěrečné práce.
Hlavní změny v organizaci akademického roku:
ZS – prodloužení zkouškového období o dva týdny (4. 1. – 26. 2. 2021);
umožnění vypisování laboratoří ve zkouškovém období;
posunutí začátku letního semestru o dva týdny (od 1. 3. 2021);
zkrácení výuky v letním semestru na 13 týdnů (1. 3. 2021 – 28. 5. 2021);
LS – posunutí první části zkouškového období (31. 5. – 2. 7. 2021);
posunutí o týden odevzdání bakalářské práce pro první termín SZZ (11. 6. 2021);
posunutí začátku termínu SZZ v bakalářském studiu (21. 6. – 30. 6. 2021);
pro druhý termín SZZ v bakalářských programech se organizace nemění;
posunutí o týden odevzdání diplomové práce (17. 5. 2021);
termín konání SZZ v magisterských programech se nemění.
Možnosti výuky na univerzitách budou přímo závislé na rozhodnutí ministerstev, potažmo Vlády ČR. Tyto instituce se v současnosti řídí systémem PES pro oblast školství, jehož aktuální podobu najdete ZDE.
Informace k ubytování na kolejích od 14. 10
Podrobné informace ze začátku října (již překonané dalším vývojem)
Vláda ČR vydala 12. 10. 2020 v nočních hodinách usnesení č. 1022, kterým se od 14. 10. do 1. 11. 2020 „zakazuje poskytování ubytování studentům vysokých škol, kteří mají na území České republiky jiné bydliště, s výjimkou studentů, jimž byla vládou uložena pracovní povinnost a studentů, kteří se účastní klinické a praktické výuky“.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po jednání s Ministerstvem zdravotnictví ČR upřesnilo výklad přijatého usnesení.
Pro ubytované na kolejích VŠCHT Praha z usnesení vyplývá:
Pokud je vysokoškolská kolej pro studenta bydlištěm dle ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a tuto skutečnost vysoké škole doloží prohlášením, může zůstat ubytován na kolejích. Za bydliště se považuje místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.
Studenti, kteří mají na vysoké škole zaměstnanecký úvazek, mohou na kolejích nadále bydlet jako zaměstnanci docházející do zaměstnání.
Studenty, kteří koleje opustit mohou, prosíme, aby tak učinili pokud možno k datu 14. 10. s tím, že si na koleji mohou své věci ponechat a že se vrátí zpět hned, jakmile to situace dovolí. Po dobu jejich nepřítomnosti na kolejích v rámci těchto omezení jim nebude účtována cena za ubytování. Zároveň žádáme studenty, kteří v rámci těchto opatření kolej opustí, aby nás o této skutečnosti písemně informovali, abychom mohli toto „přerušené ubytování“ zaevidovat s ohledem na řádné vyúčtování za ubytování.
Opatření se nijak nedotýká cizinců, resp. těch osob, které mají bydliště mimo Česko (typicky Slováci). Ti mohou na kolejích zůstat - naopak je to vzhledem k možným omezením při překračování hranic doporučené (pro případ, že se podaří v průběhu listopadu opětovně zavést limitovanou prezenční výuku v laboratořích).
Pokud mají někteří studenti obavy z návratu domů z důvodu možnosti nakažení členů své domácnosti, Ministerstvo zdravotnictví nabízí možnost bezodkladného otestování takových studentů na covid-19 prostřednictvím mobilních odběrových týmů. Pokud se student nechává testovat na covid-19 a/nebo čeká na výsledky těchto testů, předpokládáme, že zůstane do doby získání výsledku testu na koleji. V případě pozitivního výsledku testu, zůstává student na koleji v karanténě/izolaci.
Je nám upřímně líto, jaké situaci jste byli v šibeničním čase vystaveni.
Přesto vás prosíme, abyste se chovali velmi zodpovědně, plně respektovali nová nařízení a minimalizovali vaše sociální kontakty.
Stanislav Starý ředitel
Opatření platná na VŠCHT Praha
Opatření platná od začátku akademického roku 2020-2021
Ve všech uzavřených prostorách školy je povinnost nošení roušek nebo jiné ochrany nosu a úst. Tato povinnost se nevztahuje na pobyt zaměstnanců ve vlastních kancelářích a ve stravovacím zařízení vysoké školy při konzumaci jídla a nápojů. Pravidla povinnosti nošení roušek nebo jiné ochrany nosu a úst pro laboratoře určuje vedoucí laboratoře s ohledem na charakter a bezpečnost práce v laboratoři.
Student ani vyučující se nesmí účastnit kontaktní výuky ani smíšené výuky, jestliže má příznaky infekčního onemocnění nebo ví, že se setkal s osobou v blízkém kontaktu (doba delší než 15 minut), která čeká na výsledek testu na covid-19. V případě, že se kontaktní výuky zúčastní student, vykazující některý ze symptomů covid-19, je vyučující povinen jej vykázat z výuky a tento musí bez prodlení opustit areál budov školy.
Přednášky a cvičení budou zajištěny pomocí předtočených výukových videí nebo budou realizovány formou on-line výuky.
Vyučující je povinen evidovat docházku na kontaktní výuku. Minimálně musí být dostupný seznam přítomných studentů na výuce (den, hodina). Je doporučeno evidovat i místo studenta v místnosti.
Aktuální informace a pokyny, které musí být zaměstnanci i studenty dodržovány, budou zveřejněny na internetových stránkách vscht.cz/koronavirus a v aplikaci EMIL.
Každá osoba, u které se prokáže existence onemocnění covid–19 pozitivním testem, je povinna tuto skutečnost sdělit svému vedoucímu skupiny, laboratoře či nadřízenému a to bez zbytečného prodlení. Student má povinnost sdělit tuto skutečnost telefonicky nebo e-mailem na děkanátfakulty, kde studuje .
Studentům, kteří lékařským potvrzením doloží na příslušné studijní oddělení, že patří do rizikové skupiny, doloží nařízenou karanténu nebo umístění do izolace, bude povoleno neúčastnit se povinné kontaktní výuky.
Vysoká škola chemicko‑technologická v Praze pořádala 10. ročník fotosoutěže, jejímž cílem bylo naučit mladé lidi dívat se na chemii kolem nás pozitivním pohledem. Finálové kolo bylo zaměřeno na téma Prvky.
Celkem se 10. ročníku fotosoutěže zúčastnilo 40 soutěžících, kteří dohromady zaslali 122 fotografií. V prvním kole, které probíhalo od února do 15. 6. 2019, zvítězil v kategorii nad 18 let Vlastimil Mazánek s dílem „Uhlíková psycho pěna“ a v kategorii do 18 let zvítězila Eliška Jašková s názvem díla „Galvanizace skla“. Ve druhém kole, které probíhalo v termínu 16. 6. - 31. 10. 2019, zvítězila v kategorii nad 18 let Martina Nováková s názvem díla „Zuhelnatělý zbytek pod drobnohledem“ a v kategorii do 18 let zvítězila Helena Přibylová s názvem díla „Kamenná lávka“. Absolutním vítězem 10. Ročníku Fotosoutěže VŠCHT Praha Svět (je) Chemie 2019 se stal Vlastimil Mazánek s názvem díla „Jeloustoun v ampuli“.
Výstava fotosoutěže probíhá v respiriu budovy B VŠCHT Praha od 6. 2. 2020 a v Národní technické knihovně v termínu 6. 2. – 6. 3. 2020.
Další, již 11. ročník fotosoutěže Svět (je) chemie 2020 bude probíhat opět ve dvou kolech v kategoriích do 18 a nad 18 let. První kolo bude probíhat v termínu 7. 2. – 15. 6. 2020 a druhé kolo v termínu 16. 6. – 31. 10. 2020. Své fotografie můžete zasílat pomocí přihlašovadla na stránkách soutěže, kde si přečtěte i podmínky fotosoutěže: https://www.vscht.cz/fotosoutez. Finálové kolo bude probíhat v termínu 1. 11. 2020 – 15. 1. 2021. Vyhlášení 11. ročníku je naplánováno na únor 2021.
V očích napětí a očekávání, na rtech úsměv, v rukou index - žáci se stali členy akademické obce. Ve vážné atmosféře složili slib a vydávají se na cestu vysokoškolského studenta. Řady chemiků se rozšířily o další ročník. Přejeme všem novým členům naší alma mater odhodlání i špetku štěstí a vítáme je mezi nás.
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~y8xNLCnKzC7NSUxOjc9NzDm8UkHDyEQhP03B2FITAA.jpg
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 49126
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/imatrikulace-2019
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[50490] => stdClass Object
(
[nazev] => VŠCHT Praha má nové demonstrační laboratoře
[seo_title] => VŠCHT Praha má nové demonstrační laboratoře
[seo_desc] => Jde o komplexní laboratorní prostory ušité na míru přípravě budoucích učitelů chemie.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Ve středu 13. listopadu 2019 proběhlo na VŠCHT Praha slavnostní otevření Laboratoří učitelství chemie. Jedná se o komplexní laboratorní prostory ušité na míru přípravě budoucích učitelů chemie. Kromě výuky studentů učitelství zde budou probíhat i krajská kola Chemické olympiády, chemické kroužky, laboratoře pro středoškoláky a mnoho popularizačních aktivit.
„Pro náš ústav jsou nové laboratorní prostory splněným snem, který posune výuku budoucích učitelů chemie na VŠCHT o třídu výš,“ říká vedoucí Ústavu učitelství a humanitních věd Petr Holzhauser. K dispozici je osm specifických místností - studovny, učebny vybavené prezentační technikou, studentské laboratoře, zázemí s přístrojovou technikou, laboratoře didaktiky chemie, fotolaboratoře, laboratoře molekulární gastronomie a skladu chemikálií.
Učebnu s demonstrační digestoří, fotolaboratoř pro vytváření profesionálních mikro- i makrofotografií a videí i laboratoř molekulární gastronomie lze považovat na tuzemské akademické půdě za unikátní. Umožňují atraktivní pojetí výuky a prostor pro kreativní činnost ve spojení s chemií a vědou. Vybavení laboratoří zahrnuje všechny laboratorní přístroje umožňující využití běžných analytických i syntetických technik.
Celkové náklady na realizaci projektu činily 28 milionů korun, které škola získala z OP VVV v rámci ERDF výzvy pro vysoké školy. Práce byly dokončeny v září 2019.
Tým z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství úspěšně dokončil řešení projektu „Centrum vývoje moderních kovových biomateriálů pro lékařské implantáty“ v programu Centra kompetence, financovaného TAČR.
Tento projekt, spuštěný v roce 2012 ve spolupráci s předními českými výrobci biomplantátů, vygeneroval celou řadu výstupů v podobě vylepšení současných materiálů či vývoji materiálů zcela nových ve spolupráci s Ústavem skla a keramiky. Kromě firem se navíc na projektu podíleli i naši studenti v rámci bakalářských, diplomových i disertačních prací.
Nové materiály – například biodegradovatelné slitiny hořčíku, vylepšené kobaltové či nové titanové slitiny se dají využít v traumatologii jako dočasné náhrady na zpevnění menší zlomeniny, které se po uplynutí potřebné doby samovolně vstřebají do lidského těla bez rizika zánětu nebo netoxické porézní kovové materiály, které umožňují částečně nahradit kost a propouští tělní tekutiny.
Ani tyto inovace se avšak při vývoji neobešly bez komplikací, například u materiálů na kloubní náhrady sice došlo ke zlepšení otěruvzdornosti, ale zároveň i zhoršení obrobitelnosti, tudíž se muselo navíc zaměřit i na novou technologii broušení a leštění. Nakonec ale byly inovace ve spolupráci s Ústavem biochemie a mikrobiologie úspěšně testovány na zdravotní nezávadnost a v současné době začíná schvalovací řízení, které se ve výsledku projeví v ceně produktu více než obnovy jako takové.
Na tento projekt navazuje značná část nového projektu „Národní centrum kompetence Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství“.
Jedná se například o biodegradabilní slitiny na bázi zinku s pomalejší dobou rozkladu (korozní rychlostí) než mají doposud uvažované materiály. Ty jsou vhodné v chirurgii na menší zlomeniny, ale u takových zákroků jako je náhrada kostí, kdy je doba srůstu poměrně delší (tzv. augmentace, tedy kostní výplň, která často souvisí s implantací kloubů, dále dlahy a šrouby pro fixaci zlomenin), je současné řešení nedostačující.
Část projektu je také zaměřena na 3D tisk v oblasti biomateriálů, díky kterým se budou moci navrhovat implantáty pacientovi na míru.
Poslední část je zaměřena na problematiku životnosti materiálů (chemické reaktory nebo kompresory) a jejich komplexní poznání v prostředí chemických a biochemických technologiích – doposud totiž existují pouze korozní databáze, které se získávají při haváriích, například při zkorodování trubky či reaktoru.
Tento projekt je prozatím dvouletý, ale předpokládá se, že úspěšné projekty budou prodlužovány. Po úspěšném dokončení vývoje materiálu se totiž musejí provést základní testy potvrzující použitelnost v lidském organismu s následnou schvalovací procedurou, která trvá minimálně pět let.
Ilustrační foto: Mesenchymal stem cells after 24 hours cultured on titanium substrate Autor: Mz888ms [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons
Památník Lidice pořádal letos již 47. Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu LIDICE 2019 na téma Chemie. VŠCHT Praha se zúčastnila slavnostního vyhlášení 28. 5. 2019 a nabídla tak široký doprovodný program v podobě mrazivé chemie (hrátky s kapalným dusíkem a suchým ledem), detektivní chemie se zaměřením na daktyloskopii, kyanotypie, děti si odnesly obrázky vytvořené modrotiskem, a kouzlení s vodou i netradiční kapalinou. Ve spolupráci s Divadlem (v)Ochotných Chemiků přivezla VŠCHT Praha pro návštěvníky a oceněné pohádku O Sněhové vločce. Jelikož organizace UNESCO letos připomíná 150 let od prvního publikování periodické tabulky chemických prvků, byla pro návštěvníky výstavy předvedena i zábavná přednáška na toto téma.
Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová při zahájení pronesla: „Chemie a umění mají společnou schopnost syntézy. Spojují více částí do jednoho celku.“ Z došlého počtu 15366 exponátů ze 70 zemí světa udělila porota 1179 ocenění včetně 164 medailí (110 individuálních, 5 za kolektivní práci dětí a 49 školám za kolekce prací) a celkem 1015 čestných uznání. VŠCHT Praha následující den provedla 27 medailistů po krásách školy a nabídla jim workshopy zaměřené na polymery a vodu.
Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice byla založena v roce 1967 k uctění památky dětských obětí z české obce Lidice, zavražděných německými nacisty v roce 1942, a všech dalších dětí, které zahynuly ve válečných konfliktech. Výstava se koná na dvou místech – větší část prací je v Památníku Lidice, přibližně 200 prací pak v Národním technickém muzeu v Praze. I VŠCHT Praha má zájem některé práce vystavit přímo v budovách školy.
Veletrh vědy se uskuteční od čtvrtka 6. do soboty 8. června 2019 v PVA EXPO PRAHA (Výstaviště Letňany). Více než 100 interaktivních expozic doplní přednášky, vědecká představení a panelové diskuse. Veletrh je přístupný denně od 10 do 18 hodina a vstupné i parkovné je zdarma.
Víš, že letos slaví periodická tabulka prvků narozeniny? Je jí 150 let. Přijď na stánek VŠCHT Praha, nahlédni pod pokličku písmenkové polévky prvků a odhal, co se v ní všechno ukrývá! Budeš mít jedinečnou šanci si na některé prvky sáhnout a zažít s nimi spoustu zábavy. Stánek číslo 59 čeká právě na Tebe!
Mezi nejlepší pěticí škol v kategoriích Technické vědy a Přírodní vědy se umístily hned tři naše fakulty.
[ikona] => graf-sloupce
[obrazek] =>
[obsah] =>
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze opět zabodovala v žebříčku časopisu Týden, který porovnává vzdělávací instituce podle jednotlivých vědních disciplín a hodnotí je na základě vybraných kritérií.
Porovnávali jsme kritéria, jako je šance na přijetí, jež byla vypočítána jako poměr mezi zaslanými přihláškami a přijatými uchazeči, a dále počet zapsaných studentů. Čím větší byl rozdíl mezi přihlášenými a přijatými a čím vyšší bylo procento zapsaných studentů (počítáno z přijatých), tím více bodů škola obdržela. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek v přímé úměře.
Pedagogové
Sledovali jsme kvalitu školy v oblasti výuky a vědy po personální stránce. Klíčovým ukazatelem jsou vyučující s hodnostmi doktor (Ph.D.), docent a profesor v pracovním úvazku minimálně 0,5. Vyřazeni tedy byli učitelé působící pouze „agenturně“, na miniúvazky a dohody, kteří se do života školy takřka nezapojují. Sledovali jsme poměr mezi celkovým počtem studentů bakalářských, navazujících magisterských a kontinuálních magisterských studentů a počtem učitelů. Čím méně studentů připadá na jednoho vyučujícího, tím lépe se škola umístila. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek v přímé úměře.
Věda
Vycházeli jsme z počtu takzvaných RIV bodů, které fakulta/škola získává za odborné publikace, články, významné granty a další vědeckou činnost. Počty těchto bodů zveřejňuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a jsou veřejně dostupné. Zohledněny byly RIV výsledky za poslední tři vyhodnocené roky. Tím je sledováno, zda škola kontinuálně pracuje v oblasti vědy, a to i po delší období. Sledováno je i zapojení do právě běžících grantů. Klíčovým aspektem hodnocení je účast fakulty/školy ve významných tuzemských a zahraničních grantech. Tuzemské granty vypisují české agentury a ministerstva. Vyšší prioritu však mají granty zahraniční, čímž je sledováno i zapojení vysoké školy v mezinárodním měřítku. Čím více RIV bodů připadá na jednoho pracovníka s titulem doktor (Ph.D.), docent či profesor a čím více grantů fakulta/škola řeší, tím výše se umístila.
Vnější hodnocení
Sleduje zařazení školy v prestižních zahraničních žebříčcích CWUR, THE a CQ a dále hodnocení Akreditační komise České republiky, dnes Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Vedle posledních komplexních hodnocení komise sleduje i úspěšnost fakulty/školy v jednotlivých akreditačních řízeních a to, zda u ní v minulosti nebyly uplatněny sankce. Zohledněna je i transparentnost školy spočívající ve zveřejňování klíčových informací o svém chodu. Čím úspěšnější fakulta/škola je v získávání/prodlužování akreditací a čím více informací o sobě zveřejňuje, tím vyšší počet bodů získala. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek přímo úměrně.
Za každou oblast mohla fakulta/škola získat pět bodů, maximálně tedy dvacet. Čím více bodů získala, tím lepšího umístění v žebříčku dosáhla.
V očích napětí a očekávání, na rtech úsměv, v rukou index - žáci se stali členy akademické obce. Ve vážné atmosféře složili slib a vydávají se na cestu vysokoškolského studenta. Řady chemiků se rozšířily o další ročník. Přejeme všem novým členům naší alma mater odhodlání i špetku štěstí a vítáme je mezi nás.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 44237
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/imatrikulace-2018
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[44603] => stdClass Object
(
[nazev] => Nobelova cena za fyziku pro rok 2018
[seo_title] => Nobelova cena za fyziku pro rok 2018
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Nobelova cena za fyziku byla pro rok 2018 udělena za revoluční objevy v oblasti laserové fyziky. Jednu polovinu ceny obdržel Arthur Ashkin za objev optické pinzety a její využití především při studiu biologických systémů. Druhou polovinu ceny si rovným dílem rozdělili Gérard Mourou a Donna Stickland za vývoj metody pro generaci vysoce intenzivních a ultrakrátkých optických pulzů.
[ikona] => hvezda
[obrazek] =>
[obsah] =>
V souvislosti s udělením Nobelovy ceny stojí za zmínění, že se jedná již o historicky šestou Nobelovu cenu (z celkových 112) spojenou s konstrukcí nebo aplikací laserové technologie a Donna Sticklandová je teprve třetí ženou a první po 55 letech, která toto nejvyšší vědecké ocenění za fyziku obdržela. Poznatky, které vedly k rozvoji technologie pulzů o extrémních parametrech, navíc vyšly v její první odborné publikaci, kterou sepsala během doktorského studia vedeného G. Mourouem.
Arthur Ashkin a jeho optická pinzeta
Světlo, přestože dle dosavadních poznatku není složeno z hmotných objektů, je spojeno s nenulovou hodnotou hybnosti. Může tedy silově působit na hmotné objekty. Tlak spojený s tímto působením je označován jako tlak záření. Existenci tlaku záření předpověděl jako první Johannes Kepler již v 17. století a vysvětloval s ním stáčení ocasu komet směrem od Slunce. Systematické a efektivní využití tlaku záření bylo limitováno absencí zdroje světelného záření nejenom o dostatečné intenzitě (tlak slunečního záření na povrchu Země je pouze 4·10-6 Pa), ale také s dobře definovanými ostatními parametry jako rozbíhavost, příčný profil atd. Tato omezení byla překlenuta v roku 1960, kdy T. R. Maiman sestavil první laser. Téměř okamžitě s tímto objevem A. Ashkin začal s výzkumem zaměřeným na bezkontaktní manipulaci mikroskopických objektů pomocí světla. Jak sám Ashkin několikrát zopakoval, jednou z inspirací jeho výzkumu byl i seriál Star Trek (původní 60. léta), kde světelné svazky využívali ke zvedání a přemísťování hmotných objektů.
Již v první fázi výzkumu v roce 1970 Ashkin prokázal, že dielektrickou průhlednou kuličku o mikrometrových rozměrech je možno urychlit ve směru laserového svazku. Zároveň také objevil, že tato kulička se během pohybu samovolně lokalizuje ve středu svazku. To je způsobeno působením gradientních sil v důsledku Gaussovského příčného profilu svazku, ve kterém intenzita ubývá od jeho středu ke krajům. K záchytu kuličky v určitém místě prostoru nazvaného jako optická pinzeta pak již stačilo jen vhodně zkřížit dva laserové svazky. První pokusy o sestavení jednosvazkové pinzety, které využívaly tíhové sily na kuličku, nevedly ke kýženým výsledkům. Významně lepší stabilitu vykazovala konstrukce pinzety využívající fokusaci svazku pomocí silné spojné čočky z roku 1986. Nacházel-li se totiž studovaný objekt ve svazku za fokusační čočkou, výsledná síla, složená z gradientních sil a sily záření, lokalizovala daný objekt v místě největší fokusace svazku.
Po tomto úspěchu se Ashkin zaměřil na výzkum cíleného záchytu menších anorganických a biologických molekul nebo systémů. K pozitivním pokusům o záchyt jednotlivých atomů došlo až po odstranění mnoha překážek, které pramenily především z nízké síly záření působící na atom a jeho neustálého tepelného pohybu. Při práci s biologickými systémy byla cesta k úspěchu mnohem přímější. Důležitým zlomem byl přechod od zeleného laseru k infračervenému (IČ), který měl dostatečnou intenzitu k lokalizaci studovaného objektu a současně nevedl k jeho poškození. Ashkin ukázal, že IČ optická pinzeta má možnost záchytu nejen jednotlivých bakterií, buněk, ale i virů a dokonce umožňovala studovat buněčné organely bez poškození buňky. Na tuto průkopnickou práci brzy navázali další vědci, kteří pomocí optické pinzety prokázali mimo jiné princip fungování bakteriálních bičíků, či popsali transportní procesy uvnitř buněk. Zásadního uplatnění našla optická pinzeta také při studiu bio-fyzikálních procesů na jednotlivých buněčných a molekulárních systémech. Zde můžeme vyzdvihnout například studium vlastností molekulárních motorů, kde použití optické pinzety povoluje přesně určit velikost kroku motorů a dobu prodlevy mezi jednotlivými kroky.
V kostce lze tedy konstatovat, že úsilí A. Ashkina vedlo od nápadu stojícího na pokraji Sci-fi k vytvoření zařízení, které je schopno bezkontaktně pozorovat, otáčet, řezat a posunovat jednotlivé objekty mikrosvěta. V mnoha laboratořích se optická pinzeta stala běžným vybavením sloužícím ke studiu biologických procesů na jednotlivých proteinech, molekulárních motorech, DNA nebo ke studiu vnitřních pochodů buněk.
Gérard Mourou a Donna Strickland a jejich ultra silné a současně krátké laserové pulzy
Od vzniku prvního laseru začátkem 60. let minulého století se vědci neustále snaží vylepšovat vlastnosti jeho výstupního záření. Jedním z nejdůležitějších parametrů laserových pulzů je jejich časová šířka a „síla“, která bývá charakterizována energií v jednom pulzu nebo špičkovým výkonem (energie v pulzu normovaná na časovou šířku pulzu). Veškeré úsilí vynaložené během 60.–80. let minulého století však nedokázalo významně zvýšit plošný špičkový výkon nad hodnotu 1015 W/cm2 a vytvořit pulzy o časové šířce nižší než jednotky fs. Objev G. Mouroua a D. Stricklandové z roku 1985 umožnil řádově vylepšit hranice hodnot těchto parametrů.
Hlavním úskalím ve vytvoření časově krátkých pulzů s vysokou energií je především hranice poškození použitých optických prvků, ke kterému dochází právě při již zmíněné hodnotě plošného výkonu řádově 1015 W/cm2. Mourou a Stricklandová toto omezení obešli zdánlivě jednoduchým postupem, který byl nazván „zesilování roztaženého pulzu“ (angl. Chirped Pulse Amplification – CPA). Proces funguje ve třech fázích. Krátký pulz je nejprve roztažen v čase. V původní práci obou vědců toho bylo dosaženo průchodem krátkého pulzu optickým vláknem o délce 1,4 km. Z principu neurčitosti vyplývá, že krátký pulz, tj. pulz s malou neurčitostí v čase, nemůže být monochromatický, ale musí mít významnou spektrální šířku, tj. neurčitost v energii. Jelikož v každé látce je rychlost šíření fotonů závislá na jejich vlnové délce, jde o jev tzv. disperze, musí být vystupující pulz podle nich roztažen v čase. Svůj vliv na roztažení pulzu měl i nelineární optický jev automodulace fáze, který způsobuje změnu indexu lomu látky v závislosti na intenzitě procházejícího světla. Takto roztažený pulz si sice zachoval celkovou energii, ale jeho špičkový výkon byl mnohem nižší a tudíž mohl být bezpečně zesílen. Poslední fází procesu bylo opětovné stlačení pulzu, které bylo provedeno pomocí dvou optických mřížek. Takto připravený výstupní pulz dosahoval stejnou časovou délku jako na začátku, ale řádově 106krát vyšší špičkový výkon (v energiích přechod od nJ k mJ na pulz). V současné době se roztažení pulzu neprovádí průchodem látky disperzním prostředím, ale konstrukčně jednodušším uspořádáním o mnohem menších rozměrech v řádu centimetrů a to pomocí soustavy dvou mřížek, viz obrázek.
Zesilování pulzu bývá realizováno nejčastěji pomocí tzv. optického parametrického zesílení. Svou jednoduchostí a efektivitou se metoda CPA stala téměř přes noc standardem pro zesilování krátkých laserových pulzů. Nově vzniklá třída T3 laserů (stolní laser se špičkový výkon min. TW) založená na CPA byla dostupná univerzitním skupinám, což vedlo k rozvoji mnoha vědeckých aplikací. Své uplatnění však tyto lasery našly i v průmyslu a medicíně.
Laserové systémy využívající CPA vedly ke vzniku nových vědeckých odvětví: fyzika vysokých hustot energií (angl. High-energy-density physics) a fyzika silných polí, která využívá laserové pulzy s intenzitou elektrického pole o velikosti srovnatelné s intenzitou pole vázajícího elektrony v atomech. Možnost generovat ultrakrátké laserové pulzy (<1 ps) o dostatečné intenzitě umožnila také studium procesů v látce, které se dříve zdály jako okamžité. S využitím jevu generace vysokých harmonických frekvencí (angl. High Harmonic Generation – HHG) je pomocí výše zmíněných pulzů také možno vytvořit pulzy o časové šířce pod 1 fs. Díky těmto tzv. attosekundovým pulzům (aktuálně přibližně 10 as) je možné poprvé v historii sledovat dynamiku elektronů uvnitř atomů a molekul, např. „perioda oběhu“ elektronu kolem jádra vodíku je přibližně 150 as. Intenzivní ultrakrátké pulzy je také možno použít k urychlení částic např. v protonové terapii nebo také v průmyslových a medicínských oblastech, kde jsou vyžadovány velmi přesné zásahy nebo modifikace malých objektů. Tyto pulzy totiž ve srovnání se stejně silnými ns pulzy mají výrazně nižší disipaci tepelné energie do okolního prostředí, čímž se snižuje jeho zahřátí a poškození. S úspěchem jsou CPA lasery využívány například při operacích očí.
Svou stopu v aplikaci zmíněné technologie má i Česká republika. G. Mourou je totiž duchovním otcem projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), jehož je součástí i ČR. V budovaném zařízení má dojít mimo jiné ke konstrukci laseru o špičkovém výkonu 10 PW.
Text: RNDr. Galář, Ph.D, doc. Scholtz, Ph.D a kolektiv autorů z Ústavu fyziky a měřicí techniky. Obrázky: nobelprize.org a skripta k předmětu Fyzika III
[urlnadstranka] =>
[iduzel] => 44603
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/nobelova-cena-za-fyziku-2018
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_ikona
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[44295] => stdClass Object
(
[nazev] => Nobelova cena za chemii pro rok 2018
[seo_title] => Nobelova cena za chemii pro rok 2018
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali Frances H. Arnoldová (USA), George P. Smith (USA) a Sir Gregory P. Winter (Velká Británie). První oceněná vědkyně získala polovinu ceny za vývoj cílené evoluce proteinů, zejména enzymů. Druhá polovina ceny patří dalším dvěma vědcům za vývoj metody fágového displeje.
Enzymy jsou úžasné pro svou schopnost velmi specificky urychlovat chemické reakce. Velmi často se ale stává, že enzym nemá přesně ty vlastnosti, jaké bychom si představovali. V tom případě je možné enzym “vylepšit” právě pomocí řízené evoluce.
Typický enzym je bílkovina skládající se z řekněme 500 aminokyselinových zbytků s přesně danou aminokyselinovou sekvencí. Tato sekvence předurčuje vlastnosti enzymu, tudíž záměnou jediné nebo několika aminokyselinových zbytků můžeme změnit vlastnosti enzymu, například jej vyřadit z provozu, nebo naopak jej stabilizovat, či dokonce “naučit” enzym urychlovat nějakou novou reakci. Každý z aminokyselinových zbytků je možné nahradit za některou z 19 zbývajících kódovaných aminokyselin. Existuje tudíž téměř 10 000 možných variant našeho enzymu lišících se v jedné aminokyselině. Variant lišících se ve dvou zbytcích je téměř 5 milionů, variant lišících se ve třech zbytcích je více než dvě miliardy a tak dále. Je tudíž zoufalé snažit se vytvářet a testovat nové enzymy tak, že bychom systematicky měnili jednotlivé aminokyseliny.
Metoda řízené evoluce, za jejímž vývojem stojí první oceněná vědkyně, funguje tak, že je gen pro enzym (případně jiný protein) podroben mutaci. Existují například mikroorganismy s oslabenými mechanismy dohlížejícími na správnou replikaci DNA. Když je do takového mikroorganismu vložen nějaký gen, tak po čase může být izolován zpět, ale v jeho sekvenci budou obsaženy různé mutace.
Další možností je provedení polymerasové řetězové reakce (Nobelova cena za chemii 1993), u které se většinou snažíme, aby byl přepis co nejpřesnější, ale kterou je možné uměle znepřesnit. Dalším používaným postupem je takzvaný DNA shuffling, který umožní poskládat nějaký gen z náhodných fragmentů dvou nebo více podobných genů.
Takto získáme tisíce nebo i miliony mutovaných variant našeho enzymu. Velká část z nich nebude mít lepší vlastnosti než původní enzym, ale malá část mutací se může “trefit” do toho správného místa a zlepšit vlastnost enzymu. V další fázi experimentu je nutné izolovat jednotlivé mutanty, připravit odpovídající enzymy a testovat jejich vlastnosti. Tento jinak nákladný postup je možné v dnešní době zlevnit použitím mikrofluidních zařízení. Jinou možností je využít postupy vyvinuté dalšími letošními laureáty (viz níže). Další alternativou je použít selekci. Pokud například chceme “naučit” enzym odbourávat nějakou toxickou látku, tak můžeme mutované varianty genu vložit do bakteriálních buněk. Buňky potom kultivujeme v médiu, které obsahuje toxickou látku. Buňky obsahující variantu enzymu, která umí látku odbourávat, přežijí. Z nich pak můžeme izolovat variantu genu pro náš nový enzym schopný degradace toxické látky.
Jaké je využití? Především, enzymy a jiné bílkoviny jsou málo stabilní. Jejich využití je tedy limitováno například vyššími teplotami nebo v prostředí nevodných rozpouštědel. Pokud máme gen pro nějaký zajímavý ale málo stabilní enzym, můžeme se pokusit jej stabilizovat řízenou evolucí. V roce 2012 byla Nobelova cena udělena za vyřešení trojrozměrných struktur receptorů vázaných na G-proteiny. Jedná se o transmembránové proteiny (v tomto případě nejde o enzymy), se kterými je velmi obtížné pracovat pokud jsou vytrženy z prostředí membrány. Jedním z fíglů, které přispěly k objasnění prostorové struktury těchto proteinů, byla právě jejich stabilizace pomocí řízené evoluce. V roce 2008 získal Nobelovu cenu zelený fluorescenční protein, respektive jeho objevitelé. Tento protein (opět se nejedná o enzym) má velké uplatnění v mikroskopických technikách. Kromě originálního zeleného fluorescenčního proteinu máme dnes k dispozici celou řadu různobarevných a jinak vylepšených fluorescenčních proteinů, z nichž velká část vznikla právě postupem řízené evoluce. Jak již bylo řečeno, pomocí této metody je možné “naučit” enzym katalysovat i zcela novou reakci. Například virová thymidinkinasa byla řízenou evolucí upravena tak, aby bylo možné použít její gen jako bezpečnostní prvek při genových terapiích nebo při transplantaci kostní dřeně.
Druhá polovina Nobelovy ceny byla udělena za vývoj metody zvané fágový display (nebo chcete-li fágový displej nebo fágové vystavování, nebo dokonce vystavení pomocí fágu). Fágy jsou viry, které jako hostitele využívají bakterie. Pro tuto metodu použitý fág obsahuje DNA, která nese jeho genetickou informaci, a proteinový obal. Geny, které kódují obalové proteiny, jsou součástí genomu fága. Oceněné vědce napadlo vložit do určité části genu, který kóduje obalový protein, nějaký jiný gen, který pro náš účel nazveme genem X. Tím vznikne obalový protein, který bude z části tvořen sekvencí obalového proteinu a z části proteinem kódovaným genem X. Výsledný fág tak na svém povrchu “vystavuje” protein X.
K čemu je to dobré? Zatímco první oceněný objev je inspirován evolucí, druhý objev je spíše inspirován imunitním systémem. Hlavní hráče imunitního systému, tedy protilátky, je možné připravit více způsoby. Tradiční způsob spočívá v tom, že je nějaké laboratorní zvíře naočkováno antigenem. Poté, co si proti němu vytvoří protilátky, je z něj získána krev a z ní je možné izolovat takzvané polyklonální protilátky. Modernější monoklonální protilátky (Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1984), je možné získat znesmrtelněním slezinných buněk produkujících protilátky a separovat pouze ty buňky, které produkují určitou chemicky čistou protilátku.
Fágový display umožnil vznik další zcela nové techniky pro přípravu protilátek. Z buněk imunitního systému zvířete je možné získat gen kódující protilátky. Protože tento gen je získán z různých buněk imunitního systému, bude směsí velkého počtu variant; každá tato varianta bude tvořit odlišnou protilátku. Každá z těchto protilátek by měla být schopna vázat jiný antigen. Směs variant genu pro protilátku je pomocí metody fágového displeje vystavena na površích fágů. Každý fág tak nese ve svém genomu jinou variantu genu a protein na povrchu každého fágu přesně odpovídá genu uvnitř. Pak stačí na vhodný nosič navázat antigen a s jeho pomocí vychytat ze směsi fágů pouze ty, které mají na svém povrchu protilátku vážící náš antigen. Z nich pak můžeme izolovat DNA, zjistit její sekvenci a pomocí rekombinantní technologie produkovat neomezené množství protilátky. Metoda byla v průběhu let vylepšena zavedením dalších variant (např. ribosomální display) a zavedením pokročilých metod sekvenace DNA.
Metodu fágového displeje je možné použít spolu s metodou řízené evoluce F. Arnoldové. DNA-polymerasa byla například “přeučena” kombinací řízené evoluce a fágového displeje na RNA-polymerasu. Stejným přístupem byla vyvinuta nová polymerasa, která umí do DNA vnášet syntetické stavební prvky.
Letošní Nobelova cena za chemii tedy byla udělena za vývoj metod, které významně přispívají k přípravě proteinů s novými vlastnostmi. Takové proteiny mohou přinést pokrok ať už v medicíně při přípravě nových léků, v průmyslu například při přípravě biopaliv z odpadních produktů nebo pro ekologičtější výrobu chemických látek pomocí enzymů upravených “na míru”.
Text: doc. Spiwok, prof .Kodíček a kolektiv autorů z Ústavu biochemie a mikrobiologie Obrázky: nobelprize.org
Odhoďte pláště a nazujte střevíce! První ročník Plesu chemiků je tady! Zváni jsou všichni studenti, zaměstnanci, absolventi, přátelé, příznivci VŠCHT a tance.
Ples chemiků (familiárně zvaný PLECH) se koná ve čtvrtek 29. 11. 2018 v krásných prostorech Radiopaláce na Vinohradech.
K tanci a poslechu zahraje BigBand Biskupská, v průběhu večera vystoupí školní umělecké spolky a po půlnoci dojde i na rock’n’roll v podobě kapely Twisted Rod.
Při příležitosti 50. ročníku mezinárodní chemické olympiády se ve středu 25. července od 15 hodin koná veřejnosti přístupná Summer IChO Party v pražských Dejvicích na Vítězném náměstí. Hudební produkci obstarají populární kapely Tata Bojs, Kašpárek v rohlíku a zpěvačka Debbi, dále jsou připraveny interaktivní chemické pokusy, velká ohnivá show, prezentace elitní protichemické jednotky Armády ČR a kvalitní street food market.
Česko a Slovensko společně přivítá ve dnech 19. – 29. července 2018 jubilejní 50. ročník Mezinárodní chemické olympiády. Symbolicky, neboť v roce 1968, těsně před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, se v bývalém Československu uskutečnil historicky první ročník této soutěže pro talentované středoškoláky. Tehdy se olympiády zúčastnilo 18 studentů ze tří států současné Viszegrádské čtyřky. Letos se představí v Praze a Bratislavě přes 300 soutěžících ze 76 zemí světa.
Jednotlivé reprezentace prošly náročným výběrem v národních kolech a tvoří je zpravidla čtyři nejtalentovanější studenti v oboru chemie. Na olympiádě jsou pro ně připraveny tři praktické úlohy v laboratořích a osm teoretických. Slavnostní zahájení olympiády se uskuteční v Bratislavě ve Staré Tržnici 20. července, vítězové pak budou oceněni na slavnostním vyhlášení výsledků, které se koná o osm dní později v pražském Rudolfinu.
Význam akce s rozpočtem přesahujícím 40 milionů korun si dobře uvědomují i zástupci českých institucí. S finanční podporou a záštitou neváhalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ČR (stejně tak v SR), Magistrát hl. města Prahy, Praha 6, Český olympijský výbor a řada velkých soukromých subjektů v čele s platinovým partnerem olympiády – společností Unipetrol.
Česká konference rektorů jednala 8. a 9. června v nádherných prostorách konventu Stahovského kláštera. Během čtvrtečního dopoledne plénum zvolilo vedení komory, předsednictví obhálil rektor UK prof. Tomáš Zima, rektor VŠCHT Praha prof. Melzoch je na další funkční období opět místopředsedou ČKR. Odpoledne se k rektorům přidali hosté z MŠMT a také předsedkyně Akademie věd a společně diskutovali o situaci vysokého školství a vědy a výzkumu v ČR.
Ve večerních hodinách se k českým kolegům přidali i zástupci Slovenské rektorské konference. Páteční program byl věnován společnému jednání obou komor. Společným cílem SRK a ČKR je plnohodnotné zastoupení vysokých škol v Evropském vysokoškolském prostoru a v Evropském výzkumném prostoru. Vysoké školy obou zemí chtějí být součástí diskuse o postavení vysokých škol v budoucí Evropě a vyzývají politiky, aby při definování evropské budoucnosti začlenili do svých vizí i postavení a poslání vysokých škol, které jsou výjimečné tím, že spojují tzv. vědomostní trojúhelník – vzdělávání, výzkum a inovace.
V sobotu 23. září 2017 se v obou budovách i blízkém okolí rozpoutá oslava významného výročí naší školy. Přidejte se.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze oslaví letos v září 65 let své samostatné existence.
Byť se jedná o slušné číslo, nechceme v rámci oslav ulpívat příliš v minulosti. Naopak, chceme tuto příležitost využít k zamyšlení nad budoucností chemie. Jaká bude ve skutečnosti, to nikdo zcela přesně vědět nemůže, ale současní experti mohou vývoj poměrně úspěšně predikovat.
Jsme hrdí, že VŠCHT Praha vychovala řadu špičkových vědců a výzkumníků, kteří udávají tón ve svých oborech. Několik z nich jsme se rozhodli na oslavy pozvat a poprosili je o příspěvek na téma Budoucnost (nejen) chemie. Účast přislíbili mimo jiné Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii americké firmy Gilead Science, Lenka Švecová z Laboratoře elektrochemie a fyzikální chemie materiálů na Univerzitě v Grenoble, Boris Fačkovec, konzultant McKinsey&Company a absolvent Univerzity v Cambridge a Jan Genzer z North Carolina State University. Poslechnout si můžete také držitele ERC grantu Janu Roithovou a Martina Pumeru, který momentálně vede na VŠCHT Praha excelentní tým pro výzkum nanorobotů.
Mimoto představíme v rámci bohatého programu také současný stav výzkumu na jednotlivých fakultách a těšit se můžete na exkurze po laboratořích s důrazem na nové špičkové přístroje pořízené z operačního programu.
VŠCHT Praha ovšem nikdy nebyla zaměřena pouze na kvalitní vědu. Při oslavách chceme navázat na tradici kulturních akcí pořádaných studentskými spolky i na rodinnou atmosféru, kterou si dodnes vybaví každý absolvent naší školy. Připravena jsou vystoupení našich studentských hudebních kapel, výtvarná výstava, divadelní představení, improvizace, grilování před školou a mnoho dalšího. Na oslavy naváže studentský festival KampusFest.
Dovolte, abychom Vás touto cestou na oslavy 65 let VŠCHT Praha pozvali. Uskuteční se v sobotu 23. září od 10:00 a budou trvat celý den. Z organizačních důvodů nám velmi pomůže, pokud se zaregistrujete prostřednictvím formuláře umístěného na konci stránky.
Program oslav - sobota 23. září 2017
Neformální konference na téma Budoucnost (nejen) chemie
Budova A VŠCHT Praha (Technická 5, Praha 6)
Program
10:00 Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha
10:20 Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii americké firmy Gilead Science
10:50 Marie Urbanová, děkanka Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha
11:10 Lenka Švecová, Laboratoř elektrochemie a fyzikální chemie materiálů na Univerzitě v Grenoble
11:40 Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
12:00 Martin Pumera, vedoucí excelentního týmu na výzkum nanorobotů na VŠCHT Praha, držitel ERC grantu
12:30 – 13:30 přestávka na oběd
13:30 Tomáš Ruml, děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie
13:50 Jan Genzer, Ústav chemického a biomolekulárního inženýrství North Carolina State University
14:20 Karel Bouzek, děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
14:40 Jana Roithová, Přírodovědecká fakulta UK, držitelka ERC grantu
15:10 Boris Fačkovec, konzultant McKinsey&Company a absolvent University of Cambridge
Moderuje: Petr Slavíček, vedoucí výzkumné skupiny Photox
Fakultní exkurze
start před budovou A (Technická 5, Praha 6)
10:30, 11:30, 12:30, 13:30 Exkurze po vybraných laboratořích
Doprovodný program
Před budovou A
12:00 Hudební produkce (Futher Down - klavírní improvizace)
13:00 FameLab – krátká popularizační vystoupení našich studentů
V soutěži o juniorské granty na VŠCHT byli podpořeni nedávní absolventi doktorského studia ze všech fakult. Čtyři úspěšní účastníci z celkového počtu 20 přihlášených získali grant 240 tisíc Kč pro rok 2017 na svůj výzkum.
[ikona] => banka
[obrazek] =>
[obsah] =>
Richard Pokorný
Na Fakultě chemické technologie komise pod vedením profesora Karla Bouzka vybrala projekt doktora Richarda Pokorného pojmenovaný Analýza kritických procesů přeměny kmene na sklo při vitrifkaci jaderného odpadu.
Jak byste laikovi vysvětlili, o co ve vašem výzkumu jde a jak vám k němu pomůže získaný grant?
Jádrem našeho výzkumu je vývoj matematického modelu tavení skla pro vitrifikaci jaderného odpadu, což je projekt na kterém pracujeme pro americké ministerstvo energetiky. Náš výzkum se proto točí především kolem dějů vyskytujících se při přeměně tavicího kmene na sklo, a které ovlivňují rychlost tavení, kvalitu vzniklého skla, a tak podobně. Získané prostředky použijeme především na testování několika inovativních experimentů, které jsme za účelem vývoje modelu navrhli v naší laboratoři, a které by se jinak museli provést na našem partnerském pracovišti v amerických národních laboratořích.
Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?
Největší pozitivum je asi možnost pracovat na tom, co Vás baví, a co považujete za přínosné pro společnost. S čímž souvisí to, že je člověk sám sobě šéfem. I když nad sebou možná obzvlášť na začátku kariéry máte zkušenější kolegy, ti obvykle nefungují jako „bossové“, ale z mých zkušeností spíš jako mentoři, udržující Vás na správné cestě, ale vedoucí Vás k co největší samostatnosti. Druhou pozitivní věcí jsou pak především ty vzácné momenty, kdy se člověku něco „povede“, a uvědomíte si, že jste (jakkoliv třebas nepatrně) přispěli k současnému vědeckému pokroku. Negativem je pak jednoznačně určitá finanční nejistota, zčásti způsobená i pravidly pro rozdělování grantových prostředků. Jako vtipný příklad mohu uvést, že ač jsem víc jak půl roku strávil zaměstnán v US v národních laboratořích, během doktorátu více jak čtyři měsíce strávil jako výzkumník na prestižní asijské univerzitě, a následně získal grant on amerického ministerstva energetiky, nemohu se v současné době ucházet o juniorský GAČR (startovací grant pro mladé výzkumníky v ČR), protože nesplňuji jednu ze základních podmínek, a sice post-doktorskou stáž v zahraničí.
Proč jste se rozhodl pro studium na VŠCHT?
Popravdě, chemie pro mě vždy byla cesta nejmenšího odporu. Nerad jsem se doma učil, a v chemii mi přišlo vždy vše celkem logické. Až v prváku jsem pak pochopil, že chemie na VŠCHT je trochu jiná liga. Proto jsem nakonec zvolil chemické inženýrství, kde je té chemie a zkumavek přeci jen nejméně. A byla to pro mě ta nejlepší volba.
Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?
Jak mohu soudit ze svých zahraničních zkušeností, tak to nejdůležitější je, že mi poskytla vzdělání a znalosti na úrovni těch lepších amerických či asijských univerzit. Nedivím se, že ač jsme malá škola, pravidelně se objevujeme v mezinárodních žebříčcích univerzit. Diplom z VŠCHT Vám opravdu otevře dveře do celého světa, pokud tedy o to stojíte. Zadruhé, dala mi možnost potkat mnoho skvělých přátel (mezi nimi i mou manželku), a hned několik zcela neobyčejných osobností, které se časem zařadili mezi mé velké životní vzory.
Chtěl byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?
Snad to nebude znít příliš trapně, ale rád bych vzkázal – využívejte příležitostí, které Vám studium na VŠCHT Praha nabízí. Nebojte se hlásit na zahraniční akademické či firemní stáže, různé kurzy, podílejte se na VŠCHT na výzkumu (uvítáme Vás třeba i v naší laboratoři), hlaste se na zajímavé předměty, ač třeba nepotřebujete kredity, cestujte. Nikdy by mě nenapadlo, co všechno zažiji, když jsem v podstatě „z nudy“ odepsal panu profesoru Němcovi, který tenkrát lákal studenty zkusit se přihlásit na stáž v amerických národních laboratořích...
Dana Vejmelková
Na Fakultě technologie ochrany prostředí uspěla u komise vedené docentem Blažkem doktorka Dana Vejmelková s projektem Optimalizace indikátorů mikrobiální kontaminace pitných vod.
Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?
V mém výzkumu jde o hodnocení kvality pitných vod. Z hlediska mikrobiologického je kvalita pitné vody kontrolována pomocí stanovování indikátorových organismů kultivačními metodami. Tento systém je založen na konceptu z 50. let 20. století a v současné době je již nedostatečný. Např. proto, že si mikroorganismy hledají cesty, jak odolávat desinfekčním činidlům, jsou popisovány nové a nové mikroorganismy a výsledky standardního mikrobiologického rozboru pitných vod mohou být podhodnoceny. V rámci tohoto grantu se zaměříme na optimalizaci detekce spor Clostridium perfringens, jakožto indikátoru přítomnosti parazitických prvoků způsobujících průjmová onemocnění. Dále budeme testovat, zdali spory Clostridium perfringens mohou být zároveň indikátorem přítomnosti bakterií rezistentních na antibiotika, které mohou být více odolné vůči desinfekčním činidlům než bakterie bez antibiotické rezistence. Cílem je optimalizovat metody molekulárně biologické, které by mohly do budoucna doplnit či nahradit metody kultivační.
Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?
Za pozitivní považuji např. neustálé objevování něčeho nového, vzdělávání se, a poznávání lidí z celého světa. Negativum vidím především v nejistotě finančních prostředků na výzkum.
Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?
Tehdy to bylo spíše vylučovací metodou, ale v průběhu studií jsem se ujistila, že to byla správná volba.
Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?
Technické vzdělání biologicky zaměřené, čehož si moc vážím. Možnost zúčastnit se zahraničních stáží, které mi poskytly větší rozhled a zisk cenných kontaktů po celém světě, nejen pracovních, ale i osobních.
Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?
VŠCHT nabízí velmi pestrou škálu zajímavých oborů s širokým pracovním uplatněním. Stojí za to zatnout zuby a zvládnout zkoušky z předmětů, které jsou náročné a třeba vás ani tolik nebaví. Budete překvapeni, v čem všem získané znalosti později uplatníte. A neoddalujte využití rozmanitých možností vyjet do zahraničí!
Silvie Rimpelová
Na Fakultě potravinářské a biochemické technologie byla komisí s předsedou profesorem Rumlem vybrána doktorka Silvie Rimpelová a její projekt Vývoj, testování a optimalizace nových fluoroforů a specifických sond.
Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?
Předmětem našeho výzkumu je především vývoj, testování, optimalizace a aplikace nových racionálně navržených fluoroforů a sond specifických pro objekty zájmu, a to za využití fluorescenční mikroskopie s vysokým rozlišením.
Zjednodušeně řečeno – v biologických vědách se většinou snažíme pozorovat malé věci, a to obzvláště v reálném čase přímo v živých systémech. Ty se skládají z buněk, jež jsou tvořeny ještě menšími komponentami zodpovědnými za biologické procesy, proteiny. Ty jsou však cca 100x menší než je rozlišovací schopnost klasického fluorescenčního mikroskopu. Pomocí revolučních technik vysokorozlišovací fluorescenční mikroskopie, nově pořízených na VŠCHT Praha, však můžeme sledovat mnohem větší detaily, a to až na úrovni jednotlivých molekul, což nám umožní studovat dané biologické děje.
V neposlední řadě bude ve spolupráci se skupinou prof. P. Drašara studována diagnostická a terapeutická využitelnost vybraných derivátů nových fluoroforů konjugovaných s biologicky aktivními látkami na buněčném modelu různých typů nádorů.
Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?
Ve vědě je člověk vždy součástí nějakého většího celku, ať už v rámci výzkumného tématu nebo vědecké skupiny. Díky své práci přispívá k prohloubení znalostí oboru a porozumění nových věcí. Velkou výhodou na kariéře vědce je také to, že se člověk učí stále něco nového, co může rovnou aplikovat ve svém výzkumu. Navíc se stírají hranice mezi prací a koníčkem, a to je na kariéře vědce asi to největší positivum – člověk dělá to, co ho nejvíce baví. Negativ není mnoho, ale určitě bych zmínila značnou časovou náročnost, kvůli níž je poměrně těžké vytyčit si rozumné hranice mezi prací a osobním životem.
Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?
Vždy mě velmi bavila biologie a chemie, takže VŠCHT Praha, kde jsem viděla velkou profesní perspektivu, byla pro studium biochemie první volbou. Kromě toho jsme měli na gymnáziu úžasnou kantorku chemie, Ing. J. Dombrovskou, která studovala právě na VŠCHT Praha, a která významně podpořila můj zájem o tento obor.
Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?
Je toho tolik, že by se úplný výčet do rozhovoru asi nevešel, nicméně namátkou: studium inženýrského oboru bylo dobrou průpravou pro doktorské studium a vědeckou práci. Velmi cenná byla kombinace teoretických předmětů a praktická práce v laboratoři, která umožňuje získané znalosti ihned aplikovat. Během postgraduálního studia mi byla navíc umožněna poměrně samostatná vědecká činnost a spolupráce s dalšími skupinami, které jsou pro multidisciplinární charakter zkoumané problematiky naprosto klíčové. Kromě toho jsem mohla během studia vycestovat, a to jak na odborné konference v Česku a v zahraničí, tak i na zahraniční stáž. Ta mi výrazně rozšířila obzory a vnesla ještě větší chuť do vědecké práce. V neposlední řadě jsem díky studiu a zmíněným spolupracím poznala několik nových skvělých přátel a kolegů v jednom.
Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?
Použila bych často skloňované spojení: „Svět je chemie.“ Chemie je všude kolem nás a ovlivňuje naprosto vše, co se kolem nás děje. Je to velmi praktická vědní disciplína s mimořádně širokým uplatněním v řadě oborů/zaměstnání a kdybych se mohla rozhodovat znovu, neváhala bych ani vteřinu a zvolila opět chemii.
Eliška Skořepová
Na Fakultě chemicko-inženýrské byla komisí pod vedením profesora Přibyla jako nejlepší vybrána doktorka Eliška Skořepová a její projekt Multikomponentní systémy, intermolekulární interakce.
Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?
Zabývám se krystalovým inženýrstvím. Je to obor, který studuje interakce molekul v pevném stavu a tyto znalosti používá pro zlepšení vlastností krystalických materiálů. Jsme tak potenciálně schopni navrhnout a připravit například novou pevnou formu léčiva, která bude mít lepší rozpustnost, což ve výsledku umožní nižší dávkování a tím snížení rizika nežádoucích účinků.
Rozpustnost a rozpouštěcí rychlost je jedna z nejzásadnějších vlastností krystalických forem farmaceutických látek. Ve většině případů je tlak na zvýšení rozpustnosti jinak špatně rozpustného léčiva. V některých případech ale může být výhodné ale i zpomalení rozpouštěcí rychlosti, především u léčivých přípravků s řízeným uvolňováním. Tyto vlastnosti můžeme upravit metodami krystalového inženýrství, konkrétně přípravou solí a kokrystalů. V tomto projektu budeme studovat, jaké jsou rozhodující aspekty, které vedou ke vzniku nových multikomponentních forem a dále jak závisí změna rozpouštěcí rychlosti, vyjádřená jako pravá disoluce, na charakteru hostitelské molekuly.
Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?
Hlavní výhodou povolání vědce je velká míra volnosti věnovat se tomu, co vás zajímá a baví. Nejvíce mě dokáže potěšit úspěšná spolupráce, když někomu, díky svým znalostem, pomůžu vyřešit jeho nezodpovězené otázky.
Hlavní nevýhodou, především pro mladé vědce, je podle mě značná finanční nejistota. Pokud jste jako já zaměstnaní z pouze grantů GA ČR, chce to trochu odvahy, protože nemáte dlouhodobou jistotu základního příjmu. Proto jsem velmi ráda, že se proti tomuto škola snaží bojovat, například právě granty JIGA.
Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?
Už na základní škole a gymnáziu mě nejvíce bavily přírodovědné předměty. Chtěla jsem studovat něco praktického a perspektivního, takže jsem si vybrala Syntézu a výrobu léčiv na VŠCHT.
Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?
Kromě samozřejmých znalostí chemie si nejvíce cením toho, že jsem se naučila samostatně řídit svoji práci. Dále si velmi cením toho, že jsem se zde seznámila s mnoha skvělými lidmi - učiteli, vědci i přáteli.
Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?
Nebojte se, že byste něco nezvládli a hlavně nic nevzdávejte předem. Kdo nic nezkusí, nic nezíská :-)
Vážené kolegyně a kolegové, milé studentky a studenti,
přeji Vám do nového roku 2017 všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, spokojenosti a úspěchů ve vašem osobním životě, studiu i profesní kariéře.
Uplynulý rok 2016 rozhodně nebyl rokem jednoduchým. Přesto naše škola může být hrdá na řadu ocenění a úspěchů, které ji trvale řadí na špici pelotonu veřejných vysokých škol. Tyto úspěchy však nepřicházejí samy od sebe, jsou vykoupeny každodenní obětavou a poctivou prací Vás, pracovníků a studentů naší vysoké školy. Pro nadcházející rok si naše škola vytyčila řadu smělých cílů a připravuje se na projekty v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Musí reagovat na novelu zákona o vysokých školách zavedením systému vnitřního hodnocení, připravit se na nový způsob akreditací a novelizovat většinu svých vnitřních předpisů. To se nutně promítne i do zaběhnutých kolejí naší vysoké školy a bude od nás všech vyžadovat i zvýšené pracovní nasazení a aktivitu, abychom vše zvládli. Jsem přesvědčen, že společně se nám to podaří!
Přeji nám všem, aby právě začínající rok 2017 byl po všech stránkách rokem úspěšným, rokem splněných přání a probíhal v příjemné tvůrčí a přátelské atmosféře.
Generální ředitel a předseda představenstva společnosti UNIPETROL, a.s. Andrzej Modrzejewski navštívil poprvé ve své funkci 21. února 2017 VŠCHT Praha. Při návštěvě jej doprovodili ředitel pro výzkum a vývoj Unipetrolu RPA Tomáš Herink a Jiří Hájek, ředitel komunikace.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Zástupci Unipetrolu a VŠCHT Praha podepsali smlouvu o strategickém partnerství, která prodlužuje vzájemnou dlouhodobou spolupráci pro rok 2017. Během nabitého dopoledního programu se pan Modrzejewski setkal se studenty a absolventy, kteří získali některou z cen nebo stipendií Unipetrolu a během slavnostního ceremoniálu jim předal diplomy.
Součástí programu byla i exkurze v Národní technické knihovně a prohlídka obou výstav, kterou nyní v parteru NTK naše škola má. Následovaly exkurze po pracovištích VŠCHT Praha, ředitelé si prohlédli moderní laboratoře a měli možnost diskutovat se studenty, kteří je využívají.
Všem oceněným studentům a absolventům gratulujeme!
Ceny Unipetrolu za nejlepší diplomovou práci
Ing. Tomáš Ihnát
Vliv teploty a objemové rychlosti na hydrogenaci směsí plynových olejů a řepkového oleje
Ing. Nikola Bringlerová
Vliv snížené dodávky vodíku na aktivitu hydrodesulfuračního katalyzátoru
Ing. Blanka Zbuzková
Studium chemického složení pyrolýzních bio-olejů pro katalytické hydrogenační rafináty
Speciální stipedium Unipetrolu pro studenty, kteří zpracovávají práci na téma zadané Unipetrolem
Bc. Ekaterina Volova
Procesní design průmyslového zpracování benzínové frakce
Bc. Arnošt Križan
Tvorba strategie řízení jednotky katalytického reformování a použití modelu jednotky pro zvýšení efektivity výroby
Ing. Kateřina Svobodová
Charakterizace sirných látek ve středních destilátech s využitím GC/PFPD
Kateřina Kholyavytská
Vliv blokových kopolymerů na morfologii houževnatého polypropylenu
Stipendium pro studenty Univerzitního centra VŠCHT Praha - Unipetrol získali: Jakub Rozhon Bc. Eva Scholze Bc. Michaela Plevová Daniel Stříbrný Kristina Drapáková
Hořící železná vlna a Rybička. To jsou názvy vítězných snímků sedmého ročníku fotosoutěže Svět (je) chemie, kterou pořádá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo 9. února v Respiriu, kde si můžete všechny finálové snímky prohlédnout. Práce budou také součástí velké studentské umělecké výstavy v Národní technické knihovně, již zahajuje vernisáž 15. února v 18 hodin.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Odborná porota v soutěži určené mladým středoškolských a vysokoškolským fotografům a fotografkám let vybírala ve dvou kolech ze 111 prací. Témata byla ryze chemická – jev, reakce, sloučenina. Ve finále pak měli aspiranti na vítězství zobrazit „Kyslík a jeho reakce“.
Absolutním vítězem vysokoškolské kategorie se stal Martin Dominik Kratochvíl se snímkem Hořící železná vlna. Mezi středoškoláky oslovil porotu nejvíce snímek Jana Daleckého Rybička. Hlasování na facebooku ovládla fotografie Busking, jejímž autorem je Mikoláš Macháček. Cenu poroty pak získala Kamila Starkbaumová za fotografii Spirálový chladič.
Vítězové získali fotoaparáty od firmy Olympus, další partner soutěže, firma Zoner, ocenila fotografy odbornými publikacemi a grafickým programem na úpravu fotografií.
PŘEHLED OCENĚNÍ
První kolo
Kategorie SŠ Jan Dalecký Gymnázium Česká Lípa Dominik Ješ Střední odborná škola ekologická a potravinářská, Veselí nad Lužnicí
Kategorie VŠ Anežka Konupková Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Martin D. Kratochvíl Fakulta výtvarných umění VUT v Brně
Druhé kolo
Kategorie SŠ Vlasta Bartoníčková Gymnázium Česká Lípa Tereza Vedrová Hořické gymnázium
Kategorie VŠ Martin D. Kratochvíl Fakulta výtvarných umění VUT v Brně Kateřina Skleničková VŠCHT Praha
Finálové kolo Kategorie SŠ Jan Dalecký Kategorie VŠ Martin D. Kratochvíl
Facebookové hlasování Mikoláš Macháček Gymnázium Česká Lípa
Cena poroty Kamila Starkbaumová Masarykova střední škola chemická
[iduzel] => 37956
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/2017/37956
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/2017/37956
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
)
[iduzel] => 37307
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/2017
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/2017
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => api_html
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[24705] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[29553] => stdClass Object
(
[nazev] => Jak získat více grantů, dosáhnout excelentního výzkumu a zvýšení výkonu?
[seo_title] => Jak získat více grantů, dosáhnout excelentního výzkumu a zvýšení výkonu?
[seo_desc] =>
[autor] => Richard Nevšímal
[autor_email] => Richard.Nevsimal@vscht.cz
[obsah] =>
Poznatky z britského národního analytického útvaru Equality Challenge Unit přijel prezentovat expert, pan Gary Loke. Na 11 let pečlivě sbíraných a vyhodnocovaných datech z více než 140 britských univerzit a výzkumných pracovišť, ukázal, že systémové kroky k vyrovnávání příležitostí mužů a žen vedou nejen k celkovému zvýšení pracovního nasazení, spokojenosti pracovníků nebo mnohem větší atraktivitě pracoviště na trhu práce, ale i zlepšení ekonomické výkonnosti, vyššímu počtu obhájených grantových řízení či zahraničních spoluprací výzkumného či pracovního kolektivu.
Zatímco magisterské vzdělání zakončuje v UK 60 % žen, do profesorských pozic, se jich dostává necelých 15 % (data VŠCHT v tomto přibližně korelují). Proč to vadí? Efektem je nevyužití nových nápadů vyplývajících z diverzity, stejně jako patologické pracovní prostředí. Gary Loke prezentoval skotský výzkum, který odhadoval ztráty pro skotskou ekonomiku vlivem nevyužití tohoto ženského potenciálu na 170 milionů liber. Testimonial vedoucího Ústavu chemie na Imperial College of London uvádí, že za 4 roky nasazení programu pro vyrovnání genderových rozdílů se zvýšil objem jejich obhájených grantů ze 7 na 13 milionů liber.
Co s tím? Gary Loke upozorňuje, že nevyrovnané prostředí je zřídkakdy něčí vinou. Může za to podvědomá zaujatost, která je pro každého neovladatelnou a všudypřítomnou silou. Kromě toho bývá asertivita a otevřené sebevědomí spíše doménou mužů – to může učinit rozpoznání kvalitnějších kandidátů velmi obtížným. Co může udělat každá instituce jako první krok, je hloubková analýza situace, a to kvantitativní i kvalitativní. Už na základě těchto prvních kroků lze v Británii dokonce získat bronzovou cenu ECU, která je prvním ze tří úrovní certifikace odhodlání instituce, která otevírá dveře spoustě novým příležitostem.
Britské zkušenosti ukazují, že je na místě zabývat se i postavením dalších znevýhodněných skupin, ať už se jedná o etnické minority, zdravotně handicapované, ale i narůstající podíl seniorů v našem kulturním prostředí.
Zatímco VŠCHT Praha není v genderové problematice nijak pozadu a prorektor Kotrba se nechal slyšet, že žádosti o docenturu žen s novou generací nezadržitelně rostou, je nasnadě, že je co zlepšovat. Gary Loke vyzval akademiky VŠCHT, aby neváhali a dotázali se ho na libovolné otázky skrze jeho e-mailovou adresu gary.loke@ecu.ac.uk. Inspirace dobrými příklady ze zahraničí je v nynějším období, kdy se škola připravuje k úpravě vnitřních předpisů v souvislosti s jejím záměrem ucházet se o institucionální akreditaci, jistě namístě.
Přednáška a následná diskuze s Gary Lokem, určená zejména pro management VŠCHT Praha, byla podpořena z grantu 7.RP EU, projektu č. 611034, TRIGGER, „TRansforming Institutions by Gendering contents and Gaining Equality in Research“.
[iduzel] => 29553
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/gary-loke
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/gary-loke
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[30066] => stdClass Object
(
[nazev] => Přijedou k nám studenti z Pobaltí?
[seo_title] => Přijedou k nám studenti z Pobaltí?
[seo_desc] =>
[autor] => Petra Karnetová
[autor_email] => Petra.Karnetova@vscht.cz
[perex] =>
VŠCHT Praha je druhým rokem zapojena do projektu Study in Prague, přes který se snažíme lákat zahraniční studenty do Prahy. S projektem jsme navštívili jihovýchodní Asii, Brazílii, Čínu, Španělsko. Pro naši školu je zajímavětší soustředit se na země, které jsou nám bližší, a jejichž vzdělávací systém se více podobá našemu. Proto padla volba na Pobaltí.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou malé země na severu Evropy. Sdílely s námi podobný osud, zajímaly se o ně velké sousední státy, za druhé světové války přišly o většinu původního židovského obyvatelstva, po válce se všichni museli povinně učit rusky. Málokterý Čech dokáže správně pojmenovat jejich hlavní města a při přechodu do angličtiny se zmatení ještě zvyšuje, neboť Latvia není Litva, ale Lotyšsko. A když si představíte, že navštívíte tyto 3 země během 5 dnů, tak je téměř jisté, že se dopustíte faux pas. Naštěstí jsou Pobalťané chápaví a s úsměvem vše přejdou.
Mimochodem, v Pobaltí se nemělo smysl návštěvníků ptát, jestli znají Prahu. Znají. Ví, kde leží, znají ČR, české pivo, a pokud u nás ještě nebyli, tak se do Prahy v nejbližší době chystají.
Průvodce praví, že místním jazykem mluví 70–85 % obyvatel, zbytek rusky. Už ale neříká, že ten, kdo mluví estonsky či baltskými jazyky, tak má také naprosto plynulou angličtinu, do které dokáže během vteřiny přejít. Zatímco rusky mluvící prostě mluví rusky, což na veletrzích našim britským kolegům způsobilo mnoho trapných situací. Toto tvrzení však berte s rezervou, samozřejmě záleží také na věku, vzdělání, postavení...
Národnostní rozdíly se plně projevily i na veletrhu. Jedna skupina studentů měla jasno v tom, že chce studovat v angličtině, a zvažovala, jestli zůstane doma, vydá se do blízké ciziny (Helsinky jsou z Tallinnu trajektem 2 hodiny), nebo se vydá ještě někam dále. Pro rusky mluvící menšinu se zdá ČR a Polsko jako jasná volba. Chtějí se naučit místní jazyk a pak studovat bezplatně.
Po všech 3 veletrzích mám ale pocit, že propagace našeho studia v Pobaltí má velký smysl. Studenti se zajímají o chemii, už na střední škole tuší, co je chemické inženýrství nebo biotechnologie. Navíc studium v Lotyšsku a v Litvě je placené a jen na pár šťastlivců čeká státní stipendium. Obory jsou stavěny jinak než u nás, je mnoho bakalářských, ale naopak málo magisterských. Většina studentů má velmi dobrou angličtinu a všichni se připravují na zkoušky IELTS.
Pobaltské reálie
Ze všech 3 hlavních měst mi k srdci přirostl nejvíce Tallinn, středověké město s hradbami, které místy připomínalo spíše pohádkové kulisy. S Lotyšskem ČR zase spojuje stavba Národní knihovny. V Rize se o její podobě diskutovalo 20 let a i přes otevření v roce 2014 se o jejím vzhledu ještě dlouho diskutovat bude. Jedná o dominantní budovu absolutně opanující břeh řeky Daugavy, která ovlivnila panorama města. Jestli k dobrému, nebo špatnému ukáže až čas. Ve Vilniusu jsem si připadala jako doma, kostely na každém kroku, trolejbusy.
Velmi mě překvapil přístup místních úřadů k rekonstrukcím. Navštívili jsme zámek Rundāle, který je Pobaltskou kopií Versailles. Po první světové válce přešel do vlastnictví Lotyšského státu, byla v něm mateřská škola, za války obilné silo, a tak se zachovala jen částečná výzdoba a téměř žádné vybavení. Rekonstrukce probíhá déle než čtvrt století a je pro nás velmi neobvyklá. Dveře nechali udělat nové, bez náznaku patiny, totéž platí pro podlahy. Ručně se tká nový brokát na obložení stěn a čalounění, každá místnost má jinou barvu a vzor. Vše se opravuje do posledního detailu, ale zároveň se vytratil duch budovy, historie na vás nedýchne.
Na VŠCHT Praha se bude 19. 4. opět slavit Hanami. Od 13:00 je připraven bohatý program na oslavu rozkvětu sakur v Technické ulici. Hanami se první začalo slavit na Ústavu energetiky. Zeptali jsme se pana docenta Jelínka, nejpovolanějšího znalce rozkvětu sakur, aby k této historii pověděl pár slov.
Pane docente, sakury sázeli akademici VŠCHT již v roce '79, ale jak a kdy byly poprvé „oslaveny“ svátkem Hanami?
Nejsem si jist, že Hanami našeho ústavu byla první. V Japonsku bylo dlouhodobě mnoho kolegů ze školy. Například doc. Ivan Víden, nebo prof. Pavel Lhoták sem mohli tento zvyk přinést mnohem dříve. My jsme začali v roce 1999, po mém návratu ze studií v Japonsku. Tehdejší vedoucí ústavu, pan profesor Zdeněk Matějka, který mě do Japonska vyslal, byl velkým příznivcem všeho japonského. Proto nebyl problém, když se doktorandi vydali popíjet pod sakury a někteří zaměstnanci je přišli zkontrolovat. Postupně se akce zvětšovala. Přicházeli noví studenti, absolventi zůstali akci věrni a zaměstnanci ji vzali za svou.
Jak v Japonsku Hanami probíhá? Pojí se s oslavou nějaké specifické zvyklosti?
Asi nejdůležitější je, že lidé na chvíli vypnou, sednou si pod stromy a baví se. Není to ceremonie, která má přísná pravidla. Celá laborka se sebere a jde si sednout ven pod stromy na plachtu. Je to ideální teambuilding bez dětinských her a animátorů. Trošku masovější ráz má pak hanami ve velkých parcích. Třeba v Yoyogi parku v Tokiu se sejdou tisíce lidí, je tam spousta stánků a charakterem je tato akce spíš něco jako festival.
Je akce v Japonsku úplně spontánní, nebo jak zjišťují, kdy stromy rozkvetou?
Kvetení sakur je ostře sledovaný proces a díky médiím a sociálním sítím má kdokoli přehled o tom, kde se sakury kvést chystají, kde kvetou a kde již odpadaly. Někteří milovníci sakur cestují od jihu na sever, aby si kvetoucí sakury užili po co nejdelší dobu. Dříve bylo kvetení předpovídáno národní meteorologickou agenturou, ale po chybě ve výpočtu, kdy se musel představitel agentury veřejně omlouvat, od toho upustili.
Nevadí vám, že svátek, který si střežil Ústav energetiky, se teď rozšířil na celou školu?
Nevadí, sakury si to zaslouží. Snad nepadnou za oběť nějaké „revitalizaci“.
[iduzel] => 26310
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/hanami2016
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/hanami2016
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[26918] => stdClass Object
(
[nazev] => Mezinárodní dny v Bretani
[seo_title] => Mezinárodní dny v Bretani
[seo_desc] =>
[autor] => Zahraniční oddělení
[autor_email] => int@vscht.cz
[obsah] =>
Ve dnech 20. – 22. 4. se prof. Pavel Hasal z Ústavu chemického inženýrství a Mgr. Iva Žilíková ze Zahraničního oddělení zúčastnili Mezinárodních dnů, které pořádala partnerská škola IUT v bretaňském městě Quimper ve Francii.
Prof. Hasal přednášel pro místní studenty na několik zajímavých témat, Iva Žilíková ve svých prezentacích představila studentům naši školu, možnosti studia u nás, život v Praze a pobavila se se studenty o jejich zájmu studovat v zahraničí.
Součástí celé akce byla setkání s pracovníky Zahraničního oddělení partnerské instituce a ostatními účastníky, kterými byli především vyučující z několika evropských zemí (Norsko, Polsko, Německo, Španělsko). Účastníci vedli živé debaty na témata, jako je program Erasmus+, systém vzdělávání aj., vyměňovali si profesní zkušenosti, byli přivítáni na místní radnici a vyslechli si se zaujetím prezentaci od místních studentů představujících dobročinnou organizaci Stella‘s Voice . Celou akci „International Days“ zaznamenal také místní tisk.
[iduzel] => 26918
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/26918
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/26918
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie_velka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[26679] => stdClass Object
(
[nazev] => Evropský komisař si k návštěvě vybral VŠCHT Praha
[seo_title] => Evropský komisař si k návštěvě vybral VŠCHT Praha
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
Praha – Evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, Vytenis Andriukaitis, zavítal během své oficiální cesty do ČR na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Deklarovaným důvodem návštěvy bylo postavení školy v oblasti vědy a výzkumu. V rámci svého programu se setkal komisař s doprovodem s vedením školy a dále navštívil pracoviště profesorky Jany Hajšlové a profesora Františka Štěpánka.
„Návštěvu pana Andriukaitise považuji za potvrzení renomé, kterému se v mezinárodním výzkumu naše škola těší,“ říká profesor Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.
Komisař Andriukaitis je vzděláním lékař, nebylo tedy divu, že se intenzivně zajímal o aktivity výzkumného týmu Chobotix profesora Štěpánka z FCHI, který se zabývá chemickými roboty jako lokálně aktivovatelnými nositeli léčivých látek. Výzkum profesora Štěpánka by mohl být jedním z řešení rostoucí hrozby západní medicíny: klesajícímu účinku antibiotik.
Profesorka Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na FPBT, poté představila litevskému komisaři řadu úspěšně ukončených i aktuálních výzkumných projektů. Následovala diskuse o významném směru výzkumu škodlivin v potravinách, zkoumání tzv. mixů kontaminantů (pesticidů, herbicidů, mykotoxinů,…), na které se tým profesorky Hajšlové také soustředí.
Závěrečným bodem programu byla prohlídka výzkumného pivovaru, kterou provázel Rudolf Jung z Ústavu biotechnologie.
Prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Praha, docent Milan Pospíšil, se zúčastnil Kulatého stolu HN na téma Alternativní paliva. Přepisujeme celý článek z Hospodářských novin.
Článek Bohumíra Kotory vyšel 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách.
Pokročilá biopaliva mají nižší emise CO₂ než biopaliva konvenční.
Jejich výroba ale představuje složitý a náročný proces.
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady.
U Kulatého stolu HN zleva Pavel Tunkl ze Svazu dovozců automobilů, Milan Pospíšil z VŠCHT, Tomáš Herink z Unipetrolu, Jan Zaplatílek z MPO a moderátor Martin Knížek z HN. autor: HN - Jiří Koťátko
Ropa ze svých ložisek mizí a průmysl hledá surovinu, která ji nahradí. Vážnost situace potvrdila v roce 2003 evropská směrnice doporučující nahradit části fosilních paliv biopalivy. Značný potenciál mají v tomto ohledu rostliny. Dokážou ve své struktuře ukládat obrovské množství energie ze slunce a přitom zachytávají atmosférický oxid uhličitý. "Biopaliva budou mít do budoucna určitě svůj význam z hlediska alternativního zdroje za ropu," říká Tomáš Herink, ředitel výzkumu společnosti Unipetrol.
V posledních letech odborníci často probírají téma, jaké změny přinesou biopaliva druhé generace po nasazení do komerčního provozu. Názory na tuto problematiku se různí. Kulatého stolu pořádaného Hospodářskými novinami v polovině ledna 2016 v Praze se kromě zástupce partnerské firmy zúčastnili Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu, Milan Pospíšil, prorektor pro strategie a rozvoj na Vysoké škole chemicko-technologické, a Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů.
Poslání biopaliv druhé generace
Biopaliva druhé generace představují paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů, které na rozdíl od první generace nekonkurují potravinářské výrobě. Podle Milana Pospíšila jde zejména o odpadní hmoty a hmoty, jež nelze využít pro další účely. U takových surovin se očekává již na začátku nulová emise CO2, neboť se nepředpokládá vkládání nějaké energie do jejich přípravy, doplňuje Tomáš Herink. Uvedený argument současně značí, že pokročilá paliva mají enormně nižší emise CO2 než biopaliva konvenční. "Nová směrnice EU 2015/1513 už nerozlišuje mezi biopalivy první a druhé generace, ale zavedla nové pojmy: biopaliva pokročilá (advance) a biopaliva konvenční," dodává.
Směrnice byla schválena v září 2015 a členské státy ji mají do dvou let zavést do své národní legislativy, sděluje Jan Zaplatílek. Dokument rovněž rozvíjí povinný cíl EU z roku 2006: mít v dopravě v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 10 % energie, zároveň u ní snížit emise skleníkových plynů o 6 % oproti roku 2010. "Stanovuje využití konvenčních biopaliv na sedmiprocentní podíl s tím, že členské státy mohou aplikovat i pokročilá biopaliva, tam předepisuje minimálně 0,5 procenta," upřesňuje ředitel odboru MPO. Směrnice v samotném závěru, upozorňuje dále, ukládá Evropské komisi, aby připravila materiál odpovídající na otázku, zda zdroje na dosažení těchto požadavků jsou k dispozici či nikoliv.
Technologické trendy versus skutečnost
Výroba pokročilých biopaliv představuje složitý a náročný proces. Na jeho pokrytí se využívají dvě základní technologie, sděluje Milan Pospíšil. "První, výroba bioetanolu z ředěné celulózové hmoty, tedy z odpadní slámy, dřeva či štěpků, navazuje na konvenční biopaliva."
Druhá, intenzivně studovaná technologie, je označována zkratkou BTL (biomass to liquid: kapalina z biomasy). "Z biomasy se vyrobí vhodná základní surovina, tzv. syntézní plyn, ze kterého se v druhém kroku syntetizuje palivo, vlastnostmi úplně kompatibilní s tím, co již dnes známe v podobě motorové nafty."
Zajímavě se vyvíjejí i technologie jednak pro výrobu škrobu ke zkvašení na etanol, jednak oleje třeba pro hydrogenaci. "Zde se jedná o využití řas, ale to je hudba daleké budoucnosti."
V českých podmínkách se výroba pokročilých biopaliv studuje formou aplikovaného výzkumu, zkouší se různé postupy, vlastní instalace takové technologie zatím chybí. Jde totiž o technologie cenově velice náročné, a také logistika, tj. zajištění suroviny, klade nároky. "Je nutné udělat bilanci, jestli surovinu vůbec máme, a poté technologie rozvíjet. Zatím jdeme druhým směrem," míní prorektor VŠCHT. "U nás se spíš testuje, zda je vůbec možné principiálně zajistit výrobu v tak velkém množství," doplňuje Herink. "Za průmysl podtrhuji, že pokročilá biopaliva jsou z hlediska realizace v plenkách."
Zato v zemích západní Evropy vznikají první paliva druhé generace. Například společnosti Daimler Chrysler, Volkswagen a Choren Industries vyvinuly SunDiesel, který lze teoreticky vyrobit z jakékoliv biomasy, zejména ze dřeva. Později do spolku vstoupil Shell s vývojem efektivnějších výrobních postupů. "V roce 2009 ale nastaly potíže s financováním projektu, vše vyústilo o tři roky později vyhlášením bankrotu," explikuje ředitel výzkumu Unipetrolu, jenž také vyvíjí biopaliva druhé generace.
Badatelská mise
Unipetrol mapuje proveditelnost dostupných technologií a přitom analyzuje výrobní překážky. Zásadní problémy formují zvláště dostupnost surovin a s ní spojená logistika, respektive neexistující legislativa. "Z dané skutečnosti si chceme udělat obrázek, zda vůbec ve větší míře investovat do strategie pro výrobu advanced biopaliv. Zvláště když se při instalaci výrobní jednotky střední velikosti pohybujeme v řádech jednotek miliard korun," hodnotí Herink výzkumný potenciál. "U BTL technologií vychází výroba zhruba na 1400 eur na instalovanou tunu. Výrobna, aby byla ekonomicky myslitelná, musí vyprodukovat tak 200 až 250 kilotun ročně," naznačuje Pospíšil.
A ještě k logistice. Biomasy je mnoho, ale s nízkou energií. Kvalitní motorové palivo má měrnou energii zhruba 40 MJ/kg, kdežto biomasa ve formě štěpky či slámy jen asi 8−10 MJ/kg. "Půjde o obrovskou přepravu nízkokoncentrované hmoty do výroben, které musí kontinuálně vyrábět za rok 200 tisíc tun, aby pokryly potřeby moderní společnosti."
Když se netáhne za jeden provaz
Ekologické inženýrství řízené EU nechválí ani Pavel Tunkl. Je příliš sešněrované konkrétními předpisy a bez náležité koncepce. "Mám dojem, že lidé z Bruselu postrádají poznání reálného života a praxe. Nejde jen postupně předepisovat, že budeme konkrétně tohle dělat." Navíc, v ČR provozujeme zastaralý vozový park. Máme téměř dvojnásobné stáří vozidel než Evropa, dvě třetiny registrovaných aut jsou starší deseti let.
Jak ale konstatuje Jan Zaplatílek, coby členský stát přijímáme legislativu EU. Té však škodí skutečnost, že Brusel nedrží jednotný směr náhrady klasických pohonných hmot pokročilými biopalivy. Příčinu vidí ve velkém počtu generálních ředitelství, od úřadu pro oblast životního prostředí přes dopravu či daně až po hospodářskou soutěž. Jeho tezi potvrzuje i tajemník Svazu dovozců automobilů. "Naše zkušenosti říkají, že jednotlivá ředitelství spolu téměř nespolupracují, mají různé zájmy. Chybí provázanost, chybí systémová koncepce pro konkrétní směr na snížení emisí CO2."
Biopaliva jako kostičky lega
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady, souhlasí Milan Pospíšil. "V žádném případě to nelze postavit na biopalivech, musí jít o mix složený z více možností, z nichž si členský stát vybere, co mu v daném okamžiku vyhovuje."
Důležitá je také otázka využití půdy. Zemědělci alarmují, že potravinářská, ale i technická biomasa půdu vytěžují maximálně. "Otázka zní, kdy se vyčerpá organický uhlík v půdě," zjišťuje Pospíšil. "Závažný je i problém obrovské spotřeby vody, která může být v budoucnu daleko cennější surovinou než ropa."
Pavel Tunkl zdůrazňuje, že z pomoci celkové myšlence na zlepšení světové ekologie se stal příliš velký moloch. "Biopaliva regionálně s využitím přebytků, které tam máme, které bychom mohli pěstovat, to určitě, ale ne z toho dělat dominantní věc."
"Nemohu biopaliva chápat tak, že vyřeší vše," souhlasí Pospíšil. Mělo by jít o jeden ze střípků, jelikož v určitých oblastech to může být určité řešení, jako když skládáte kostičky lega a výsledek se objeví, tj. ze správných zdrojů sestavit užitečný mix.
Před určitou dobou se hledaly cesty, jak nahradit klasické pohonné hmoty alternativními palivy. Biopaliva byla jednou z nich. "Při současném stavu poznání a pohledu na perspektivu nejbližších pěti deseti let bych řekl, že jde o cestu daleko méně efektivní, než se čekalo na zahájení tohoto procesu," bilancuje Jan Zaplatílek. "Tak okolo roku 2050 by mělo být jasno, která z cest náhrady klasických pohonných hmot bude ta efektivní a tou patrně půjde lidstvo dál," uzavírá.
EDUEXPOS je síť veletrhů pro mezinárodní vzdělávání, na které vystavují jazykové školy, studentské agentury i vysoké školy a VŠCHT Praha se v rámci projektu Study in Prague zúčastnila veletrhů v Barceloně a Madridu. Na veletrhy přichází především studenti středních a vysokých škol, přičemž dívky výrazně převažují. Polovina studentů hledá magisterské studium v zahraničí, 40 % jazykové kurzy. Obecně mají mladí Španělé zájem o technické a přírodovědné obory, zajímá je informatika, stavebnictví, marketing nebo mezinárodní vztahy. Z našich oborů se nejčastěji informovali na chemické inženýrství a biochemii.
Technické chemické obory mají sylabus stejný jako u nás, vyučuje se anorganická, analytická i organická chemie, fyzika, matematika i chemické inženýrství. Bakalářské studium je čtyřleté a studenti v Barceloně a Madridu se nezávisle na sobě shodli, že vycestovat během studia do zahraničí není lehké. V magisterském studiu není zahraniční stáž povolena vůbec a v bakalářském pouze po splnění všech studijních povinností. Proto je s podivem, že lze na VŠCHT potkat tolik španělsky mluvících studentů. Vzhledem k tomu, že Španělé mají zájem studovat v zahraničí, absolventi škol mají vysokou nezaměstnanost a na vysokých školách se platí školné cca 2500 eur v bakalářském a 6500 eur v magisterském studijním programu, tak magisterské studium v cizině je pro mladé Španěly velkou výzvou. Zatím jednoznačně vede Francie (o francouzštině tvrdí, že je lehká), ale uvidíme, třeba je zláká i zlatá Praha.
Španělsko je oblíbeným místem pro letní dovolenou, ale málokdy se vám poštěstí je navštívit mimo sezónu. V zimě to není s dodržováním siesty tak žhavé a i s časem není nakládáno tak benevolentně jako v létě. Pokud má restaurace nebo prodejna vstupenek otevírat v deset hodin, otevře přesně v 10:00. I příměstské vlaky jezní na minutu přesně.
Španělsko je nejsušší zemí Evropy a letos je zde sucho extrémní. I chladné Česko je oproti Španělsku z letadla mnohem zelenější. Až zde si Středoevropan otrávený z předjarních dešťů uvědomí, jaký je sucho problém. Tráva je hnědá, všude prach a zeleno je jen v zavlažovaných předzahrádkách hotelů.
Španělé velmi dbají o svůj zevnějšek. Zdá se, že bez bezchybného účesu a umně uvázaného šátku ani nevyrazí vynést smetí. K turistům jsou ale velmi vstřícní, neváhají pomoci s průchodem turniketem nebo s nákupem jízdenky. Pamatujme si své zmatení v cizině a buďme vstřícnější k turistům, kteří zablokují celé jezdící schody na přestupu nebo s halasem popadají v rychle se rozjíždějícím metru.
Na přechod s houkačkou
Velké přechody pro chodce jsou označeny zvukovou signalizací, která připomíná houkačku české policie. Párkrát vás to zarazí a instinktivně strnete v nakročené poloze. O to pozornější však musíte být po návratu domů, kde zběsilé houkání neznamená zelenou.
Nejpříjemnější místo
Vezměte Pražský hrad, místo Chrámu svatého Víta do něj umístěte kostel sv. Mikuláše a pak vše přestěhujte do Tyrolských Alp. Asi tak na vás bude působit El Escorial, letní sídlo a hrobka španělských králů od 16. století. Prostorná nádvoří naznačují velikost ochranné gardy i služebnictva a výhled na zasněžené vrcholky Kastilského pohoří vnese klid do hektického dne.
Budova Technoparku Kralupy otevřela v pátek 19. 2. své dveře více než 70 absolventům VŠCHT Praha. Členy Klubu Alumni přivítal rektor VŠCHT prof. Karel Melzoch a poté společně s ředitelem Technoparku zamířili na prohlídku budovy.
Někteří z absolventů se setkali se svými přáteli ze školy, svými kolegy i kantory po mnoha letech. Klub Alumni tato setkání zprostředkovává několikrát do roka, a to od roku 2008, kdy byl založen.
Experti na výzkum a vývoj z VŠCHT Praha budou letos radit při přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje. Tato zakázka je důsledkem usnesení Vlády České republiky ze dne 29. července 2015 č. 620 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody.
V souvislosti s předpovídanými změnami klimatu v průběhu 21. století je ve světě i v ČR věnována značná pozornost návrhům opatření vedoucích k zajištění dlouhodobě udržitelného využívání vodních zdrojů. Naplní-li se projekce klimatických modelů, budou pravděpodobně klíčová opatření vedoucí ke zvýšení objemů vodních zdrojů v povodích (respektive ke kompenzaci jejich poklesů).
Cílem, na kterém bude VŠCHT Praha participovat, je předložit návrhy projektů umožňující modernizace čistírenské infrastruktury ve vybraných, suchem postihovaných povodích, z důvodu zvýšených požadavků na jakost vypouštěné odpadní vody v období sucha (např. prostřednictvím dalšího stupně čištění pod stávajícími ČOV nebo terciérního stupně čištění). Mělo by také dojít k rozšíření vodního zákona č. 254/2001 Sb. o kapitolu s názvem „Ochrana před suchem a nedostatkem vody” zajišťující legislativní rámec pro monitoring sucha, odpovědnost kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody a nastavení kontrolních mechanismů a také by měl být novelizován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, kde by mělo mj. dojít k přehodnocení stávajícího zpoplatnění odběrů podzemní vody a vypouštění odpadní vody a úpravě hospodaření s vyčištěnými odpadními vodami s možností jejich druhotného využití při řešení problematiky sucha, převodů vody mezi povodími v období sucha a měla by být zpracována koncepce hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích.
Hlavní role VŠCHT bude, kromě poskytování odborných konzultací inženýrské firmě Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., vytvořit návrhy technologických opatření na vybraných ČOV s cílem dosahovat zvýšené kvality vyčištěných odpadních vod v období sucha, kdy vypouštěné odpadní vody jednak tvoří významný podíl vody protékající v řekách a jednak je lze využít jako náhradu pitné či užitkové vody pro nepitné účely, a také formulace potřeb výzkumu, které vzniknou v souvislosti s potřebným dosahováním zvýšené kvality odtoku pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod.
Výstupem, na kterém se bude VŠCHT Praha podílet, bude studie, která by popsala současný přístup ke stanovení požadavků na kvalitu vypouštěné odpadní vody v suchem nejvíce ohrožených částech dílčích povodí na území Středočeského kraje, zejména v důsledku vypouštění odpadních vod do málovodných vodních toků a současně doporučila legislativní, technická a další opatření, zejména v oblasti výzkumu, včetně operativních opatření příslušných vodoprávních úřadů, na minimalizaci negativních dopadů na ochranu vodních toků a životního prostředí, zhodnotila účinnost a efektivnost technických opatření charakteru rekonstrukce resp. modernizace čistírenské infrastruktury (např. prostřednictvím dalšího stupně čištění pod stávajícími ČOV nebo terciérního stupně čištění) a doporučila konkrétní projekty rekonstrukce resp. modernizace čistíren odpadních vod na území Středočeského kraje, jejichž provoz je v období sucha rizikový z hlediska ochrany vodního toku a životního prostředí, popsala a doporučila konkrétní projekty v oblasti výzkumu čistírenských technologií a hospodaření s vyčištěnými odpadními vodami včetně možností jejich druhotného využití, včetně jejich aplikace v provozu pro řešení mimořádných stavů sucha.
Za VŠCHT budou na akci participovat prof. Wanner, mezi jehož hlavní profesní zájmy patří studium biofilmových procesů, zejména s ohledem na stabilizaci procesu nitrifikace v biofilmu, dále populační dynamiky aktivovaného kalu, a to jak růstu mikroorganizmů spojených s biologickým odstraňováním dusíku a fosforu, tak směrem k populační dynamice mikroorganismů ovlivňujících separační vlastnosti aktivovaného kalu, včetně popisu matematickými modely a výpočtů a zásad správné konstrukce moderních dosazovacích nádrží, a prof. Janda, který se na VŠCHT Praha zabývá chemickými a biologickými způsoby úpravy vlastností vody a analýzami organických látek ve vodách a obecně životním prostředí. Zajímá se také o otázky výroby energie a racionální využití alternativních zdrojů energie a tepla.
Práce budou probíhat po dobu 9 měsíců od uzavření smlouvy VŠCHT Praha s firmou Vodohospodářský rozvoj a výstavba, čili po většinu letošního roku. Škole tento projekt dává možnost nasměrovat kraj (a další v plnění usnesení vlády již následují)* k podpoře dalšího výzkumu, na kterém by se mohla podílet.
*) např. v těchto dnech byla škola vyzvána k účasti na práci rodící se platformy pro opatření v oblasti adaptace na klimatické změny a řešení problémů sucha a povodňových rizik Ústeckého kraje.
Vážené kolegyně a kolegové, milé studentky a studenti,
přeji Vám v novém roce 2016 pevné zdraví, nezbytné štěstí a hodně spokojenosti ve Vašem osobním i profesním životě.
Uplynulý rok 2015 byl pro naši vysokou školu rokem v mnoha ohledech zlomovým. Úspěšně byly realizovány, co do rozsahu i finančního objemu, v historii VŠCHT Praha největší investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a spolupráce s praxí. Zcela určitě se jedná o krok správným směrem, který s sebou však nese i velkou odpovědnost a závazky. Možnost tyto investice do budoucnosti náležitě zúročit má v rukou každý z nás. Zvládnutí všech úkolů a cílů se ctí a další posilování prestižní pozice VŠCHT Praha mezi českými univerzitami bude záviset na Vašem pracovním nasazení, aktivitě a kreativitě. Jsem přesvědčen, že společně se nám to podaří!
Přeji nám všem, aby právě začínající rok 2016 byl po všech stránkách rokem úspěšným, rokem splněných přání a probíhal v příjemné tvůrčí a přátelské atmosféře.
Karel Melzoch
rektor
[iduzel] => 24706
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/pf2016
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/pf2016
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[24938] => stdClass Object
(
[nazev] => Veletrh pražských veřejných vysokých škol Study in Prague
[seo_title] => Veletrh pražských veřejných vysokých škol Study in Prague
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
V prostorách Vysoké školy ekonomické se ve čtvrtek 14. 1. uskutečnil první ročník veletrhu pro středoškolské studenty Study in Prague. Pražské veřejné vysoké školy zde prezentovaly své bakalářské a víceleté magisterské studijní obory. Naše škola prezentaci na stánku doprovodila zážitkovou místností Hodin moderní chemie a místností, jejíž náplní byly přenášky o naší univerzitě. Těchto přednášek se chopil RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D. Vstup na akci byl zdarma a celkově se akce zúčastnilo na 2500 studentů. Kromě VŠCHT Praha se veletrhu zúčastnilo ČVUT, VŠE, UK, ČZU a umělecké vysoké školy. Za VŠCHT Praha můžeme říci, že akce měla úspěch a zájem o studium na VŠCHT Praha byl nad očekávání.
Když jsem se dozvěděla, že služebně pojedu do Brazílie, tak mi hlavou probleskla představa spoře oděných tanečnic samby, veselých dětí hrajících si na ulici a výborné brazilské kávy. Nemohla jsem se mýlit více. Brazilská města jsou plná vysokých mrakodrapů a úhledných parků, chodníky i silnice jsou čisté, spadané listí zametené (část stromů na suché zimní měsíce opadává), posečená tráva kolem cest kam až oko dohlédne a na ulicích nablýskaná evropská a japonská auta, která běžný Brazilec myje jednou za dva až tři dny. Brazilci jsou vyhlášeni svou čistotností, jídlo jedí zásadně příborem, i obloženou bagetu si krájí, na veřejných toaletách je často dostupná desinfekce a vchodové dveře i baterie jsou na fotobuňku, abyste se nemuseli ničeho dotknout. Grafitti, tak hyzdící české domy i dopravní prostředky, jsou malá umělecká díla na předem určených místech.
Brazílie je pátou největší a nejlidnatější zemí světa, sami Brazilci nazývají svou zemi kontinentem. Neexistuje nic jako typický Brazilec, viděli jsme blondýnky, zrzky i brunetky, vysoké černochy i rozsochaté černošky, lidi s asijskými či indiánskými rysy. Je to země otevřená k homosexuálům, zároveň jsou však její obyvatelé silně věřící. Jeden dobře viditelný znak však mladé Brazilci spojuje, až nepřirozeně srovnané vybělené zuby a výrazná velkoplošná tetování i na místech, která nejsou schovaná pod oblečením, například na lýtkách.
A především mladí si umí užívat života, i přes nepříznivou ekonomickou a politickou situaci a stávkující vysoké školy se bary každý a páteční a sobotní večer zaplní, ozvučí je živá hudba a veselí se plynule přesouvá i před bar.
Veletrhy EduExpo
Cílem naší návštěvy Brazílie byla aktivní účast na veletrzích EduExpo v Belo Horizonte, Brasilii a São Paulu. Veletrhy navštívilo téměř 20 tisíc zájemců o studium v zahraničí. Každý z návštěvníků se musel předem registrovat v aplikaci EduFindMe, při vstupu na veletrh obdržel informační kartu s čárovým kódem, který si obsluha stánku mohla odečíst do svého telefonu a získat tak kompletní informace o zájemci, jeho studijní zaměření, ročník studia a kontakt.
U stánku Study in Prague se zastavovala většina návštěvníků veletrhu a část z nich i v Praze byla a hodnotila ji jako nejkrásnější město na světě, což nás velmi těšilo. Studenti se zajímali o různé obory, přibližně polovina z nich byla ještě nevyhraněná a chtěla studovat cokoliv od designu až po mezinárodní právo, část ale již přesně věděla, že se zajímá o medicínu, architekturu či informační technologie. Nás velmi potěšila v Brasílii skupinka asi 40 zájemců o chemické inženýrství, z nichž alespoň polovinu, doufám, v budoucnosti v Praze uvidíme.
Minas Gerais
Minas Gerais neboli „hlavní doly“ je druhý nejlidnatější stát Brazílie a kromě rozvinutého, především automobilového, průmyslu, je znám svým nerostným bohatstvím. První imigranty přilákalo v sedmnáctém století zlato a diamanty, nyní se zde těží železné rudy, bauxit, křemík, niob, tantal a prvky vzácných zemin. Těžba významně ovlivnila životní prostředí, původní pralesy byly vykáceny, uměle byly vysazeny eukalypty, které poskytují rychle rostoucí rovné dřevo, z letadla jsou všude vidět povrchové doly a laguny odpadních vod.
Belo Horizonte, hlavní město Minas Gerais, bylo založeno na konci osmnáctého století a nejzajímavější je na něm jeho jméno, které v portugalštině znamená „pěkná vyhlídka“.
Brasilia
Hlavní atrakcí hlavního města Brazílie je jeho architektura. Brasilia je do detailu naplánovaná, tvořená paneláky a velmi symetrická, zdá se, že chaoticky pohybující se lidé jsou v ní navíc. Její obraz připomíná ptáka či letadlo a celé to evokuje filmové město budoucnosti s nádechem socialistického plánování. Memoriál Juscelina Kubitcheka, brazilského prezidenta s českými kořeny, ukazuje úsilí, které bylo zapotřebí k vybudování tohoto velkoměsta za pouhé 3 roky.
São Paulo
São Paulo je největší město Brazílie a nejživější námi navštívené město. Ulice večer ožívají předzahrádkami a živou hudbou. Každá ulice v okolí hotelu měla svého bezdomovce, který přes den pospával na kartonech. Bylo to i první město, ve kterém jsme viděli opravdové žebráky, kteří jak ve středověku posedávali na schodech katedrály. Naopak metro v São Paulu je moderní, čisté a rychlé, jezdí na nejfrekventovanějších úsecích v minutovém intervalu.
São Paulo bylo založeno v roce 1500 a mezi mrakodrapy se občas krčí koloniální budova. Město zažilo mnoho vln přistěhovalectví, německou, italskou, japonskou, každá z komunit si přinesla své zvyky, jídlo, jazyk. Nejnovějšími imigranty jsou Číňané a Vietnamci.
[iduzel] => 23030
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/17740/23030
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/17740/23030
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_galerie
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[24412] => stdClass Object
(
[nazev] => Prestižní ocenění pro profesora Marka a profesorku Hajšlovou
[seo_title] => Prestižní ocenění pro prof. Marka a prof. Hajšlovou
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová předala 1. prosince do rukou dvou členů akademické obce VŠCHT Praha ceny udělované v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2015.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Profesorka Jana Hajšlová obdržela Cenu Františka Běhounka. Ta je určena vědcům, kteří se významně zasadili o propagaci a popularizaci české vědy a šíření dobrého jména České republiky v evropském kontextu. Na VŠCHT Praha působí laureátka ceny jako vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na Fakultě potravinářské a biochemické technologie.
Profesor Miloš Marek převzal Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2015. Ocenění si vysloužil za výzkum, vývoj a experimentální ověření matematických modelů a softwaru pro modelování monolitických reaktorů používaných v automobilech s benzinovými a dieslovými motory. V rámci VŠCHT Praha působí profesor Marek na Ústavu chemického inženýrství na Fakultě chemicko-inženýrské.
Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Hlavním sále a Rytířské síni Valdštejnského paláce v sídle Senátu ČR pod záštitou jeho předsedy. Gratulujeme!
Inovační centrum poskytující rychlá řešení pro malé a střední podniky. Prostředník mezi praxí a akademickou sférou orientovaný na stavební chemii, materiálový výzkum a přidružené obory. To jsou hlavní role nově vybudovaného Technoparku Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který byl slavnostně otevřen 5. června za účasti řady významných hostů.
„Těší mě, že mohu zase jednou asistovat u úspěšného projektu podpořeného z evropských dotací. Ne vždy to končí happy-endem jako dnes,“ uvedl během zahájení Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.
Investorem Technoparku je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Výstavba a vybavení byly spolufinancovány z operačního programu Podnikání a inovace, program Prosperita, vyhlášeným Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Celková hodnota projektu je 265,5 milionu Kč, z čehož dotace činila 199 milionů Kč.
„Na rozdíl od mimopražských škol, které měly na podobných projektech téměř nulovou spoluúčast, jsme museli vynaložit z našeho rozpočtu 25 % uznatelných nákladů,“ říká rektor VŠCHT Praha, prof. Karel Melzoch. „Přesto jsme do projektu šli. Technopark nám přináší velkou příležitost rozvíjet naše tradiční materiálové obory a prolínat špičkové vzdělání, vědu a praxi, na čemž je naše škola založena,“ doplňuje.
„V našich laboratořích budou působit výzkumné týmy složené z vědeckých pracovníků a talentovaných studentů,“ říká Ing. Milan Petrák, ředitel Technoparku Kralupy. „Podnikům budeme nabízet kvalifikované služby v oblasti vývoje a inovací, testování materiálů, provádění analýz. Dále pak poradenské služby, ale i pronájem prostor a laboratoří,“ dodává Petrák. Technopark disponuje také moderním konferenčním sálem s kapacitou 160 osob.
„Otevření Technoparku pro Kralupy nad Vltavou znamená, že k nám vstupuje vysoká škola a s ní přicházejí mladí a fundovaní lidé,“ říká starosta Petr Holeček. „Jsme rádi, že se v centru města podařilo přestavět starý mlýn na moderní budovu, která je další dominantou města.“
Technopark Kralupy byl vybudován přestavbou bývalého parního mlýna v centrální části města Kralup nad Vltavou za necelé 2 roky. Stavební práce byly zahájeny v červenci 2013 a dokončeny v září 2014. V dubnu 2015 obdržela VŠCHT Praha kolaudační souhlas.
Co se týče přístrojového vybavení, disponuje Technopark korozní klimatickou komorou, výtlačným lisem pro experimentální koextruzi plastových trubek či zátěžovými lisy pro testování betonářských materiálů. Dále zde najdete pece na testování tepelné odolnosti stavebních materiálů, laboratoře pro identifikaci mikrobiologických kontaminantů – plísní, speciální analytické přístroje pro optické a termické analýzy a řadu dalších.
[iduzel] => 18275
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/17740/18275
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/17740/18275
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[18285] => stdClass Object
(
[nazev] => Prof. dr Ing. Julie Hamáčková, doktor chemických věd
[seo_title] => Prof. dr Ing. Julie Hamáčková, doktor chemických věd
[seo_desc] =>
[autor] => Anna Mittnerová
[autor_email] => Anna.Mittnerova@vscht.cz
[perex] =>
Nepitná pitná voda a osvěžení málem zapomenuté nedávné historie
Pocta prof. Julii Hamáčkové (*1892 †1968), zakladatelce české hydrochemie
V době, kdy jsme se v pražských Dejvicích potýkali se znečištěnou „kohoutkovou“ vodou, která se stala pro místní obyvatelstvo zcela nepitnou, stojí za to osvěžit si trochu historii „hygieny vody“ v Československu. Už i z toho důvodu, že jednou z hlavních hrdinek této kapitoly našich dějin je inteligentní, schopná, ale skromná, svědomitá a velice pilná žena prof. dr Ing. Julie Hamáčková, doktor chemických věd, profesorka chemie vody Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Byla první ženou na vysokých technických školách v Československu, která byla jmenována profesorkou a stala se děkanem fakulty.
Julie Hamáčková se narodila 12. 4. 1892 v Semilech, studovala soukromou obchodní školu a po smrti otce pracovala jako úřednice, aby pomáhala živit matku. Díky podpoře staršího bratra mohla ve studiu pokračovat. V únoru 1920 maturovala na reálce na Malé Straně v Praze, kde studovala externě. Již 2 roky před maturitou byla zapsána jako mimořádná posluchačka na chemickém odboru České vysoké školy technické a po maturitě se stala její řádnou a neobyčejně pilnou posluchačkou. Ještě v roce 1920 zde vykonala první státní zkoušku a v červnu 1922 druhou. Již při studiích pracovala v laboratořích prof. Schulze. Po absolvování vysoké školy, to už byla třicetiletá, tam pokračovala v práci jako výpomocná asistentka. Teprve v roce 1924, kdy se uvolnilo na ústavu místo, byla jmenována asistentkou Ústavu technologie paliv a svítiv a technologie vody. Prof. Ferdinand Schulz si ji velmi oblíbil pro pečlivost experimentální práce a spolehlivost analýz a pro svědomitost, kterou věnovala vedení studentů v laboratořích. Vypracovala disertační práci o celulóze v uhlí a v r. 1925 byla promována doktorem technických věd. V roce 1926 vykonala studijní cestu po francouzských chemických závodech jako stipendistka Institue Français. Účastnila se aktivně vysokoškolského života a hájila vždy pokrokové stanovisko tak, jako její profesor, kterého si velmi vážila nejen jako vědce, ale i pro jeho názory a vztah ke kultuře a lidem.
Když počátkem minulého století připravovalo Město Praha projekt nové čistírny odpadních vod, byla v roce 1926 Ing. dr. Hamáčková uvolněna z funkce asistentky na vysoké škole, aby se stala vedoucí nově založené provozní laboratoře v čistírně odpadních vod v Praze Bubenči. Byla tedy první chemik, který se u nás věnoval výhradně chemii odpadní vody. V těžkých podmínkách vykonávala průkopnickou analytickou práci. Týdenní křivky kolísání složení v jednotlivých dnech, denní křivky změn složení odpadní vody v jednotlivých hodinách, kontrola čistoty vltavské vody nad výpustí odpadních vod a pod ní vyžadovaly nesmírné práce. Ing. dr. Hamáčková dosáhla krásných výsledků, které byly obsaženy ve zprávách laboratoře, v publikaci „Chemické studie o čištění městských splašků pražských“, sloužily jako podklady pro práci prof. Schulze na „Jednotných metodách pro chemický rozbor vod užitkových a odpadních“, které vydal v roce 1928. Kromě toho získala Ing. dr. Hamáčková i mnoho cenných zkušeností z praxe, sžila se s denním životem dělníků na čistírně, kteří na ni rádi vzpomínali.
Koncem roku 1928 se vrátila zpět na techniku a věnovala se pak převážně rozborům povrchových i podzemních vod, pitných, užitkových, provozních vod a průmyslových odpadních vod, takže se stala suverénní v celé šíři i hloubce problematiky analýz vody. Uplatnila se současně jako vynikající analytička i posuzovatelka. Zhodnocení výsledků rozborů a závěry o vlivech na čistotu vod měly velký význam pro zjišťování stavu a návrhy na nová opatření.
Po uzavření vysokých škol nacisty a tragické smrti prof. Schulze se jí podařilo zůstat u svého oboru. 1. 2. 1940 nastoupila do hydrologického oddělení Státního zdravotního ústavu v Praze, vybudovala a vedla laboratoř pro výzkum povrchových a odpadních vod. V SZÚ zjišťovala složení vod pitných, povrchových i odpadních (zvl. nemocničních a chemického průmyslu), stupeň znečištění říčních vod, jeho příčiny i průběh samočištění, podklady pro detailní výzkum zdravotního významu fluoru ve vodách. Nashromáždila mnoho materiálu pro pozdější knižní publikace a též se starala o výchovu nových odborníků, vypracovala podrobné předpisy pro práci na rozborech vody. V roce 1946 byla povolána jako externistka na své předválečné pracoviště na technice. Na Vysoké škole stavebního inženýrství vedla laboratorní cvičení v analýze vody. Ministerstvo školství ji také vyslalo na studijní cestu do Skandinávie, ze které předala mnoho nových poznatků. Působila v odborných komisích vládního výboru pro výstavbu. Zúčastnila se velmi činnou prací na státním vodohospodářském plánu. Přispěla ke zvýšení úrovně práce laboratoří pro rozbory vody, prací na jednotných metodách pro rozbor vody, vydaných v r. 1953. Vykonala mnoho pro školení vodohospodářů na aktivech, seminářích a přednáškách pořádaných ministerstvem stavebního průmyslu, Ústřední správou vodního hospodářství, ministerstvem paliv a energetiky a ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Uplatnila se ve vědeckých a technicko-ekonomických radách těchto ústředních úřadů, zejména praktickým použitím výsledků chemického rozboru a posudky o znečištění vod a boji o čistotu vod. Po reorganizaci SZÚ v roce 1952 zde ještě nějakou dobu setrvala a pracovní poměr zde ukončila k 31. 3. 1954. Vrátila se opět na vysokou školu, a sice na fakultu inženýrského stavitelství ČVUT a později působila na fakultě technologie paliv a vody VŠCHT.
Dne 1. dubna 1954 byla, jako vůbec první žena na vysokých školách technických, jmenována profesorem chemie vody. V roce 1955 jí byla udělena vědecká hodnost doktora chemických věd a vyznamenání Za vynikající práci. Účastnila se i na řízení VŠCHT Praha; byla v r. 1955/56 proděkanem a od r. 1957 do r. 1959 děkanem fakulty technologie paliv a vody.
Funkce vykonávala velmi pečlivě, jako všechnu práci, kterou dělala. Měla mnoho přátel nejen u nás, ale i v SSSR, kde udržovala přátelské styky s prof. Kalabinou a Rogovskou z Vědecko-výzkumného ústavu VODGEO v Moskvě, i s četnými dalšími pracovníky. Měla přátele v Polsku a v NDR, kde byla též na studijních cestách; předala jim mnoho ze svých zkušeností při svém pobytu tam i při jejich pobytech v Československu.
Práci na vysoké škole vykonávala v neustálém spojení s praxí. Spolupracovala s průmyslem, pracovala ve vědecko-technické radě pro vydání jednotných analytických metod, vedla analytickou sekci fenolového výboru, byla členkou problémové komise Výzkumného ústavu vodohospodářského a členem jeho poradního sboru. Vydala soubornou knižní práci a učební texty o analytice vody. Její práce v Československém fenolovém výboru vedla k vypracování jednotných analytických metod pro fenolové odpadní vody, v jejichž vydání mělo Československo světový primát.
Profesorka Hamáčková zemřela 9. dubna 1968.
Zpracovala Ing. Anna Mittnerová na základě materiálů z archivu VŠCHT Praha, publikace Pražské kaly (Jaroslav Jásek, Alena Vrbová, Jan Palas, Praha 2009, ISBN:978-80-86852-26-3) a vzpomínek pamětníků prof. Jany Zábranské a prof. Michala Dohanyose z Ústavu technologie vody a prostředí, FTOP, VŠCHT Praha.
Podpořeno projektem MŠMT EUPRO II LE14016
[iduzel] => 18285
[canonical_url] => //eupro.vscht.cz/gro/rozhovory/hamackova
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/17740/hamackova
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[17310] => stdClass Object
(
[nazev] => Rozhovor s Ing. Milanem Petrákem, ředitelem Technoparku Kralupy
[seo_title] => Rozhovor s Ing. Milanem Petrákem, ředitelem Technoparku Kralupy
[seo_desc] =>
[autor] => Michal Janovský
[autor_email] => Michal.Janovsky@vscht.cz
[perex] =>
Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze má od dubna svého ředitele. Stal se jím Ing. Milan Petrák, který předtím působil v průmyslově-výzkumné sféře a má dlouholeté zkušenosti s řízením organizace aplikovaného výzkumu.
Pane řediteli, s jakou vizí do Technoparku Kralupy přicházíte?
Dlouhá léta jsem pracoval jako ředitel výzkumného ústavu zaměřeného na aplikovaný výzkum. Chápu, že hlavním úkolem VŠCHT Praha je vzdělávání a výchova studentů, významnou část práce odborných pracovníků na VŠCHT Praha tvoří také výzkum. V řadě případů se daří výsledky toho výzkum realizovat v praxi, ale někdy je to velmi obtížné. Mým cílem je tedy vybudovat v Technoparku Kralupy pracoviště, které bude specializováno na aplikaci výsledků výzkumu. Na jedné straně bude vyhledávat možnost aplikací výsledků odborníků z VŠCHT Praha, na druhé straně bude kontaktním místem pro podniky, jehož úkolem bude zajistit nebo zprostředkovat zájemci odbornou pomoc.
Kdo bude v Technoparku pracovat? Kolik zde bude působit zaměstnanců a výzkumníků?
Předpokládá se, že v Technoparku bude působit cca 20–25 stálých pracovníků. Budou to jednak administrativní specialisté, např. patentoprávní specialista, projektový specialista, ekonom atd., a potom obsluhy speciálních strojů a přístrojů, např. extrudéru, ICP, Ramanovy spektroskopie. Dále budou trvalými pracovníky Technoparku odborníci, kteří mají různá oprávnění pro provádění expertní činnosti. V Technoparku bude uplatňován systém projektového řízení. Tedy kapacita Technoparku a jeho vybavení bude k dispozici projektovým týmům v různých fázích řešení výzkumných úkolů. Členové projektových týmů budou především z VŠCHT Praha, FSv ČVUT a případně z dalších externích firem.
Počítáte s účastí studentů? Jak konkrétně mohou být zapojeni?
Ano, s účastí studentů se počítá, především jako se členy projektových týmů. Další možnou formou je využití zázemí Technoparku pro experimenty potřebné ke zpracování disertační nebo diplomové práce, optimálně takové, která bude řešit konkrétní problémy pro podniky.
Budou mít zaměstnanci odlišné pracovní podmínky než na ústavech VŠCHT Praha?
Práce v Technoparku se budou řídit základními předpisy, které jsou platné pro VŠCHT Praha. V některých případech mohou být modifikovány s ohledem na lokální specifika. Především bezpečnostní předpisy pro práci v laboratořích jsou na velmi vysokém standardu a v rámci Technoparku budou bezezbytku dodržovány.
Proč se má Technopark zabývat primárně stavební chemií?
Stavební chemie je jako obor velmi komplexní. Zahrnuje v sobě celou řadu vědeckých disciplín, které se vzájemně doplňují. Tím, že se bude činnost Technoparku orientovat na stavební chemii, bude pokrývat široké spektrum vědeckých disciplín, kterými se zabývá VŠCHT Praha i FSv ČVUT.
Je to v první řadě materiálový výzkum, jak v oblasti silikátové chemie, tak v oblasti organických polymerů. Na materiálový výzkum těsně navazuje výzkum chování materiálů v různém prostředí, jejich ochrana a jejich následné využití po ukončení doby jejich životnosti. Fotokatalytické procesy dokážou přidat materiálům další hodnotu, ochrana před plísněmi, houbami a bakteriemi je další z důležitých disciplín, které budou v Technoparku rozvíjeny. No a k tomu neodmyslitelně patří analytická chemie a nejrůznější fyzikální zkoušky.
Co budete moci nabídnout podnikové sféře v oblasti aplikovaného výzkumu a přenosu výsledků VaV do praxe? Budou se řešit projekty a granty?
Začnu u druhé části otázky. Veškeré odborné činnosti v rámci Technoparku budou probíhat na projektovém základě. Předem musí být jasné, jakých cílů, jakými prostředky a v jakém čase bude dosaženo. K tomu musí být jasně specifikované zdroje, lidské, finanční a materiálové. Podnikům chceme nabízet především profesionální přístup k řešení projektů financovaných z jejich vlastních zdrojů nebo z grantů. V oblasti grantů jsme připraveni podnikům nabídnout maximální podporu při formulaci projektové žádosti i při následné administraci. K tomu samozřejmě odpovídající zázemí, prostorové i přístrojové, a odpovídající personální kapacity. Pro přípravu projektů máme řadu zajímavých témat pocházejících z výzkumné činnosti pracovníků VŠCHT Praha.
Jaké je přístrojové vybavení Technoparku?
Seznam přístrojů je uveden na našich webových stránkách www.technopark-kralupy.cz. Není to však definitivní. Podle zájmů podniků a rozvoje aktivit výzkumných skupin bude zařízení postupně doplňováno a obměňováno.
Kdy počítáte, že bude provoz Technoparku zahájen?
Práce v Technoparku se pomalu rozbíhají. V současné době řešíme drobné reklamace, dovybavování laboratoří, hledáme vhodná výzkumná témata, připravujeme ustavení výzkumných týmů. Slavnostní otevření Technoparku bude 5. 6. 2015.
Japonský svátek Hanami, doslova přeložitelný jako „hledění na kvetoucí sakury“, je tradiční oslavou jara v jeho plném rozpuku. Lidé sedávají pod rozkvetlými stromy, baví se a užívají si přívětivosti jarního sluníčka.
Na VŠCHT Praha je málokdo, kdo by nebyl hrdý na naše sakury, zasazené v roce 1979 našimi akademiky z katedry instrumentální analýzy. Ač je obdivujeme, oslavujeme je pramálo. A to se od tohoto roku změní!
Vypráví doc. Ing. František Skácel, CSc.: S nápadem zasadit před budovou B japonské posly jara přišel v roce 1979 tehdejší prorektor, prof. Grau. Zajistil nákup 30 ks sakur naroubovaných na odolné odrůdě mrazuvzdorných višní a zbývalo jen najít někoho, kdo stromky zasadí. V té době byla na celé škole nejzranitelnější katedra instrumentální analýzy, a tak ve vedení školy logicky padlo rozhodnutí pověřit zahájením výkopových prací pracovníky zmíněné katedry. Nejvzpurnějšími pracovníky katedry se v té době jevili odb. asistent Ing. Jiří Karhan, CSc. a já, tehdy aspirant s platem 1700 Kč brutto. Technický odbor školy nás vybavil potřebnou technikou, tj. párem krumpáčů a lopat, a my na konci října 1979 začali kopat. Každá z 30 jam měla mít průměr 1 m a hloubku min. 0,9 m. Kopali jsme usilovně několik dnů, aniž bychom však dosáhli nějakých významných úspěchů. Jirka, přestože pocházel z pražské patricijské rodiny, vládl těmito zbraněmi výtečně, já sedlák po prarodičích jsem měl rovněž natrénováno z prací na chalupě, přesto se nám nedařilo jámy rychle vykopat. Problém byl v tom, že podloží bylo tvořeno navážkou odpadního stavebního materiálu plnou kusů betonu a cihel.
K hanbě ostatních pracovišť školy nutno dodat, že do výkopu se nikdo nehrnul. Občas někdo přišel, zkusil kopat a pak toho nechal. Prorektor Grau, vida naše marné úsilí, promptně poskytl občerstvení v podobě basy citronových limonád a pod dojmem této hrozby se nám konečně podařilo jámy vykopat. Stromy byly vsazeny do jam a zafixovány, multikáry technických služeb dovezly vhodnou zeminu, kterou jsme nahrnuli na kořenový systém stromků a vykopaný materiál naložili na multikáry k odvozu.
Stromy byly zalévány vodou a ujaly se. Postupně došlo k poškození a likvidaci dvou nebo tří stromů, ale zbytek zůstal a dělá nám radost. Fotografie z té doby asi neexistují, koho by to zajímalo? My jsme tu práci brali spíše jako pohanu než jako zásluhu, takže jsme na nějaké fotografování neměli ani pomyšlení.
To je má zkreslená vzpomínka na sázení sakur. S pozdravem František Skácel
Praha – 21. 4. 2015 „Beseda (O)žije Kampus Dejvice?“ podtrhla potřebu systematické a uvážlivé snahy o kultivaci společného prostoru kampusu. Ta má několik úrovní s různou měrou naléhavosti a komplikovanosti jejich řešení. Debatu jsme se snažili směřovat k řešením a prvním krokům, které lze uskutečnit okamžitě.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Prvním takovým bodem je bezpochyby ukotvení spolupráce jednotlivých institucí a univerzit na kampusu, spolu s otevřením jednání s Městskou částí Praha 6. To by mělo zajistit memorandum, které by definovalo Kampus Dejvice jako důležitou zájmovou skupinu v rámci městské části a uvázalo jeho jednotlivé části a město k rámcové spolupráci. Na tomto základě pak lze stavět dílčími projekty, které se liší finanční a časovou náročností, ale i svým primárním cílem.
Velké pozornosti se dočkal návrh vytvoření pěší zóny v ulici Technická (ulici mezi VŠCHT Praha a ČVUT v Praze), kde běžně parkují automobily i na travnatých plochách a silnice zde zbytečně sterilizuje a ochromuje přirozený pohyb a mísení lidí v prostoru kampusu.
Obavy o významně zhoršené dostupnosti parkovacích míst byly zpochybněny: a) odhadovaným poměrem zájmových skupin – počtu redukovaných míst (cca 80 aut) vs. desítek tisíc pěších studentů, b) navazujícím návrhem – zajištěním náhradních míst, potenciálně pomocí zpřístupnění parkoviště VŠCHT Praha, pakliže na to má kapacitu.
S omezením dopravy se pojí i návrh zavedení rychlostního limitu v ulici Studentská. Omezován by v Kampusu Dejvice naopak neměl být pohyb jízdních kol a přidružených nemotorových vozidel.
Významnou kapitolou besedy se stalo i stravování. Mnoho zúčastněných vzpomnělo neadekvátní ceny menz ČVUT v Praze (nejdražší v ČR) a absenci použitelných alternativ v okolí. Food-truck s hamburgery, který byl přítomný na akci Cross Campus, nám vnuknul nápad na jednoduché řešení, a to oslovit podobné drobné podnikatele a nabídnout prostory na kampusu k bezplatnému pronájmu především v době obědů. S jídlem se pojí další několikrát zmíněný nedostatek: chybějící pítka na vodu, která budou bohužel muset ještě počkat, spolu se všemi dalšími kroky vyžadujícími stavební úpravy.
Byl vyjádřen zájem o větší frekvenci kulturních, sportovních a dalších akcí. Přítomní zpochybnili tento nárok jednoduchým poukázáním na mizivý počet lidí, kteří po sportovní akci Cross Campus v okolí zůstali na hudební produkci. Zároveň je však nasnadě, že se jedná o složitější problém, který nelze vysvětlit jednoduchou cestou: je velmi pravděpodobné, že jde o samotný „design“ pořádaných akcí, který toto způsobuje. Byla vyjádřena potřeba větší orientace akcí dovnitř, oproti akcím pořádaných vně, či jejich případné kombinaci. Jedním z nápadů na nové kulturní/sportovní akce bylo veřejné promítání filmů a přenosů významných sportovních událostí.
V neposlední řadě se pak mluvilo o nutnosti napojení studentských unií, potažmo organizací napříč institucemi kampusu. Jejich vzájemná spolupráce při organizování akcí i dalších aktivitách by měla být podporována.
Posledním nejmarkantnějším tématem pak byl samotný fyzický prostor a jeho dispozice. Většina se shodla na tom, že je prostor kampusu holý a že příliš nepodporuje život. Návrhem řešení byla opakovaná architektonická soutěž lehkých staveb, s důrazem na modulární využití a možnosti jejich rozšiřování. Opravě existujících posezení, záhonů a dalších prvků prostoru byla důležitost také přisouzena. Jejich finanční náročnost a (většinou) vlastnictví v rukou obce je však přitěžující.
V budově Národního archivu v Praze na Chodovci se 23. 3. 2015 za přítomnosti Sdružení Čechů z Volyně konal, pod vedením Ing. Hany Paulusové z Národního archivu, seminář věnovaný restaurování spolkového praporu Sboru českých křesťanských hasičů v Buderáži, který je součástí archivního fondu Svaz Čechů z Volyně, Žatec.
Z hlediska restaurátorských prací bylo náročné provedení vysprávek četných děr, které se nalézaly v praporu, bez jeho celkové demontáže. K identifikaci jednotlivých materiálů praporu byla použita optická mikroskopie, rastrovací elektronový mikroskop s EDS analyzátorem a infračervená spektroskopie.
„Tento prapor v rámci semestrální práce restaurovala studentka oboru Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů Aneta Dušková pod vedením Ing. Markéty Škrdlantové, Ph.D. z Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha. Samotná práce trvala 140 hodin,“ prozradil vedoucí ústavu doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič.
Prapor je součástí archivního fondu Svazu Čechů z Volyně v Žatci. Tento archivní fond je v současné době uložen v klimatizovaných depozitářích v Národním archivu v Praze. Po restaurování se proto prapor vrátí zpět na své původní místo.
Ukrajina je přibližně 4x větší než Česká republika a její velikost si uvědomíte už při cestě z letiště. Čtyřproudá dálnice vede rovně. Po 10 kilometrech uhne o 5° doleva. A zase 10 km vede rovně. Na silnicích jezdí moderní vozidla (mmch. Škoda Auto by měla přidat, na kyjevských silnicích ji válcují německé, japonské a korejské značky). Sídliště pro 3 miliony lidí připomínají obrovské propojené hrady, před kterými se v pravidelných intervalech krčí kostelíky. Po přejezdu na druhý břeh ohromí socha Matky vlasti, 62 metrů vysoká socha stojí na 40metrovém podstavci a meč, který svírá v pravé ruce, je 16 metrů dlouhý.
Veletrh Moderní vzdělávací instituce 2015 se odehrával na dvou patrech domu dětí a mládeže, ve kterém se kromě mimořádných akcí každodenně organizují desítky kroužků. Až tisíc dětí od 6 do 18 let zde navštěvuje přírodovědné kroužky biologie, anatomie, zoologie, chemie, mikrobiologie, biochemie či genetiky, a to samo o sobě vytvořilo dostatečnou základnu návštěvníků. Jako na každém veletrhu jsme už od začátku dokázali rozeznat několik typických skupin návštěvníků. Sběrači, ti jsou všude a jdou po letácích, tužkách, všem. Děti zajímají balonky a bonbony a jsou mnohem stydlivější než u nás. Vyslanci škol, kteří rychle shrábnou letáky a běží s plnou náručí o stánek dál. Pak jsou tam ti, v jejichž tvářích se zračí „chemie, no to bych nemohl“. Na českém veletrhu jsou velkou výzvou, přesvědčit někoho takového o přínosu a významu chemie je malým vítězstvím. Ale s jazykovou bariérou je to výzva dvojnásobná. Naštěstí se objevili i ti, které chemie opravdu zajímá a dokážou diskutovat i hodinu o všech možnostech a druhý den se ještě vrací. Rodiče si uvědomují nejistou situaci Ukrajiny a ukrajinské měny a jsou ochotni celoživotní úspory investovat do vzdělání svých dětí.
Potkali jsme i velmi talentované děti, vítěze přírodovědných olympiád i soutěží středoškolských odborných činností, studenty, kteří již v 16 letech studují vysokou školu. Ti berou výběr školy velmi vážně a vědí, že i na špičkových univerzitách mohou dostat stipendia. Je na nás, abychom se rozhodli, jestli se o tyto talenty budeme zajímat a nabídneme jim finanční zázemí pro studium.
První den proběhlo slavnostního zahájení. Řečnilo se, tleskalo se. Dívky v krojích přinesly řečníkům chléb. Děti zatančily národní tance, mladší dívky stylizovanou skladbu inspirovanou sluncem a pšenicí. Voják dostatečně pateticky přednesl píseň „Pro naši čest, pro Ukrajinu“. Předávaly se certifikáty a ocenění, několik nekonečných hodin v kuse. Vášnivé polibky třikrát na tvář. Pro mne osobně několikanásobné déjà vu a za celou dobu to byla jediná chvíle, kdy jsem se cítila opravdu nejistě.
Ukrajina ale není pouze připomínkou dob minulých. I přes viditelně dlouhodobě podfinancovanou veřejnou sféru je to rychle se rozvíjející země. Na ulicích je bezpečno, silnice a chodníky jsou neskutečně čisté, v parcích je vymetené listí pod stromy, v centru stojí obrovské nadupané obchodní domy a wifi zdarma je na každém rohu (dokonce i v metru!).
Ukrajina má dobře našlápnuto, a proto jí přeji rychlé a trvalé uklidnění situace.
Světu mír
Už cesta z letiště zaútočila na mé nejzazší vzpomínky. Socha usměvavého buclatého medvídka, maskota moskevské olympiády. Všude přítomné holubice. A heslo „Mupy mup“. Každý občan ČSSR se s tímto heslem setkával běžně, ale jistě mnohým, stejně jako mně, zůstalo jeho poselství skryto až do 5. třídy a studia azbuky.
Za tým ve složení Iva Jebavá, Petra Vojnovičová a Volodymyr Skalka zaznamenala Petra Karnetová.
17. března navštívil VŠCHT Praha dr. Wyatt Vreeland, stálý člen výzkumného týmu National Institute of Standards and Technology (NIST), USA, který pobývá v České republice na 6týdenní cestě jako Research Fellow ambasády USA v Praze.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Dr. Vreeland se zabývá především vývojem nových mikrofluidních systémů pro přípravu nanomateriálů s aplikacemi v biofarmaceutických oblastech. Při návštěvě VŠCHT zavítal na Ústav biochemie a mikrobiologie a na Ústav chemického inženýrství, na kterých proběhly oboustranně velmi zajímavé diskuse o výzkumných tématech těchto pracovišť a o společných zájmech. Návštěvu zakončila prohlídka experimentálního minipivovaru VŠCHT Praha, kde dr. Vreelandovi podali zasvěcený výklad o výrobě piva a sladu pracovníci Ústavu biotechnologie. Dr. Vreeland dále navštíví university v Brně, Olomouci a Českých Budějovicích a ústavy Akademie věd ČR.
Nejvíce si dr. Vreeland podiskutoval na Ústavu chemického inženýrství o předmětu svého oboru, mikrofluidních systémech. „Každého jsem tu zatím šetřil, protože jejich oborům tolik nerozumím, ale tímhle se živím, takže nečekejte žádné slitování,“ uvedl svou návštěvu na ÚCHI s přívětivým smíchem. Ač do debaty šel s přesvědčením o nadřazenosti řešení používaného v USA, na konci debaty odcházel s komentářem „dobrá, dobrá, řekněme, že neexistuje dokonalé řešení“…
Nobelova cena za chemii pro rok 2014 byla udělena za „objev superrozlišovací fluorescenční mikroskopie“. Držiteli Nobelovy ceny za chemii pro rok 2014 se stali Eric Betzig (Janelia Farm Research Campus, Howard Hughes Medical Institute, USA), Stefan W. Hell (Max Planck Institut pro Biofyzikální Chemii, Německé centrum pro výzkum rakoviny, Německo) a William E. Moerner (Stanfordova Universita, USA).
Mnoho současných znalostí a pochopení biologických procesů vychází z možnosti přímé vizualizace. Ze široké škály zobrazovacích technik je v biologických vědách fluorescenční mikroskopie preferována zejména díky možnosti specifického značení sledovaných molekul a aplikace na živé buňky. V tom spočívá její výhoda oproti elektronové mikroskopii. Nicméně, konvenční fluorescenční mikroskopie byla dosud limitována poměrně nízkým rozlišením. V optimálním případě lze dosáhnout rozlišení cca 200 nm laterálně a 500 nm axiálně v závislosti na vlnové délce. Vzhledem k malé velikosti proteinů a jiných molekul, jež jsou předmětem zájmu, bylo toto rozlišení, omezené difrakčním limitem světla, nedostatečné. V posledních letech byla proto věnována značná pozornost vývoji nových metod, jejichž cílem bylo tuto difrakční bariéru překonat, a umožnit tak fluorescenční mikroskopii na úrovni jednotlivých molekul. To vedlo k objevu bezpočtu průlomových vysokorozlišovacích (superresolution) technik, za které byla Královskou švédskou akademií věd udělena Nobelova cena v oboru chemie.
Díky současnému vývoji ve vysokorozlišovací fluorescenční mikroskopii a pokoření fyzikálního limitu maximálního možného rozlišení postulovaného Ernstem Abbem, již není pozorování malých molekul v živých objektech nemožné. A to zejména díky průkopnické práci tří letošních laureátů Nobelovy ceny za chemii. Američtí vědci Eric Betzig a William E. Moerner byli oceněni za tzv. „lokalizační mikroskopii“ umožňující zobrazovat jednotlivé molekuly. Metoda je založena na možnosti aktivace fluorescence jen v části populace fluoroforů ve vzorku, který je po dlouhou dobu snímám. Výsledný rekonstruovaný obraz má pak rozlišení v řádech nanometrů. Německý vědec, vášnivý saxofonista a zakladatel firmy Abberior, Stefan W. Hell pak umožnil přechod z mikrosvěta do nanosvěta díky technice založené na stimulované depleci emise (z angl.: stimulated emission depletion, STED). V této metodě je využíváno dvou laserů, jeden pro vybuzení sledovaného fluoroforu, druhý pro depleci jeho emise. Nesmíme ovšem také zapomenout na bohužel předčasně zesnulého pionýra další superrozlišovací techniky: strukturní iluminační mikroskopie, Matse Gustafssona (Janelia Farm Research Campus, Howard Hughes Medical Institute, USA). Nepostradatelný přínos ve vývoji lokalizačních metod měla také Xiaowei Zhuang (Harvardská universita, USA).
Vysokorozlišovací fluorescenční mikroskopie jistě bude podstatným přínosem i pro výzkum na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Umožní nám rozšířit v současné době používané metody konfokální mikroskopie a fluorescenčního zobrazování živých buněk (live imaging) a zaznamenat nejen v současnosti pozorované dynamické procesy v buňce, ale také zachytit sledované pochody na molekulární úrovni. Potvrzení interakce proteinů či jiných molekul zájmu již nebude díky nanometrovému rozlišení nadále problémem.
V budově UniCRE Litvínov byla podepsána smlouva o spolupráci mezi společností Unipetrol, UniCRE a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Po podpis smlouvy byly předány Ceny Unipetrolu 10 autorům nejlepších diplomových prací, 10 vynikající studentům Výukového a studijního centra v Mostě-Velebudicích a absolventce, která zpracovala diplomovou práci na téma zadané Unipetrolem. Poté následovala exkurze po nově zrekonstruované budově.
My, zástupci studentských organizací a SK RVŠ, organizátoři akce Znovu zvonit klíči, se distancujeme od chování některých účastníků dnešního pietního setkání na Albertově. Akce měla především uctít památku studentů z let 1939 a 1989 a hodnoty a ideály moderního demokratického systému. Účastníci nenechali promluvit rektora Univerzity Karlovy ani přímé účastníky demonstrace ze 17. listopadu 1989.
Nechceme nikomu upírat svobodu projevu právě v den, který je se svobodou a demokratickými ideály tak spojený, avšak pokud někdo nesouhlasí se současnou politickou situací, měl možnost se dnes zúčastnit jiných akcí, které byly k vyjádření těchto názorů určeny.
Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se zúčastnili pietních aktů před Hlávkovou kolejí a v Žitné ulici, a kteří tímto důstojně uctili Mezinárodní den studentstva – Den boje za svobodu a demokracii.
Vážené kolegyně a kolegové, milé studentky a studenti,
přeji Vám do nového roku 2015 hodně zdraví, štěstí a spokojenosti a k tomu samé úspěchy ve Vašem osobním životě i profesní kariéře.
Uplynulý rok 2014 nebyl rokem jednoduchým, přesto naše škola může být hrdá na řadu ocenění a úspěchů, které ji stále řadí na špici pelotonu veřejných vysokých škol. Abychom i do budoucna udrželi tuto prestižní pozici a zároveň i krok s vědecko-výzkumnými centry budovanými z evropských peněz v regionech mimo Prahu, realizuje naše škola za účasti finančních prostředků z operačních programů rozsáhlé investiční akce – vybudování vědecko-technického parku v Kralupech nad Vltavou a projekt „Zvýšení kvality laboratorní výuky studentů VŠCHT Praha“ za celkového finančního objemu 1 mld. Kč. Ani rok 2015 nebude snadný, měli bychom zdárně dokončit tyto velké projekty a přitom nezapomínat na každodenní povinnosti spojené s chodem školy. To se nutně promítne i do zaběhnutých kolejí naší vysoké školy a bude od nás všech vyžadovat nemalou dávku tolerance a zároveň i zvýšené pracovní nasazení a aktivitu, abychom vše se ctí zvládli. Jsem přesvědčen, že společně se nám to podaří!
Přeji nám všem, aby právě začínající rok 2015 byl rokem úspěšným, rokem splněných přání.