S velkou lítostí všem přátelům a kolegům oznamujeme, že dne 14. 10. 2024 zemřel po delší nemoci ve věku 80 let prof. Ing. Ivan Stibor, CSc. VŠCHT Praha, Ústav organické chemie a v neposlední řadě i celá chemická komunita tím ztrácí výraznou vědeckou osobnost a charismatického člověka a pedagoga v oblasti organické chemie, supramolekulární chemie a nanomateriálů.
Prof. Stibor se narodil v roce 1944. Absolvoval VŠCHT v roce 1966, kandidátem věd se stal v roce 1973. V období let 1971-1982 pracoval na Katedře organické chemie jako odborný asistent a zabýval se studiem chemie heterocyklických sloučenin a organickou elektrosyntézou. Na sklonku 70. a počátkem 80. let byl významným členem kolektivu pod záštitou rektora prof. Mosteckého, který na VŠCHT vyvíjel syntézu veterinárních a humánních prostaglandinů a jejich výroba byla následně realizována v tehdejší Spolaně v Neratovicích. Poté přešel na Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, kde v kolektivu Dr. Jiřího Závady rozvíjel obor supramolekulární chemie v oblasti crown-etherů a kryptandů. V letech 1986/87 absolvoval roční stáž u profesora J.-M. Lehna na Université Louis Pasteur ve Štrasburku. Po svém návratu pokračoval v problematice supramolekulární chemie. V roce 1990 nastoupil zpět na Ústav organické chemie VŠCHT, kde si založil vlastní skupinu supramolekulární chemie. Hlavním směrem jeho výzkumné činnosti pak bylo studium v oblasti calixarenů, slabých interakcí a molekulárních komplexů. Habilitoval se, stal se vedoucím ústavu (1990-1994), děkanem FCHT a rektorem VŠCHT Praha (1994-1996). V roce 1998 byl jmenován profesorem. Prof. Stibor je autorem mnoha publikací, spoluautorem učebních textů a monografií. Přednášel organickou chemii v základním kurzu, v magisterském zavedl a přednášel předmět Molekulární design, pro který též napsal skripta. Své místo uvolnil v roce 2009, kdy z VŠCHT přešel na Technickou univerzitu v Liberci. Tam pokračoval v pedagogické a výzkumné aktivitě v oblasti nanomateriálů až do roku 2021, kdy odešel do důchodu.
Zesnulý Ivan byl člověkem s obrovským charismatem a byl vždy středem pozornosti. Díky tomu přitahoval spoustu studentů a spolupracovníků, které dokázal nabudit pro studium chemie a pro účast na svých výzkumných projektech. Současně to byl člověk sportovně založený a společenský.
Čest jeho památce!
Jiří Svoboda, Radek Cibulka
Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2024 Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson. První dva ocenění působí na MIT a třetí je profesorem na Chicágské univerzitě.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že autoři ukázali, že pro dosažení hospodářské prosperity jsou důležité kvalitní společenské instituce. Společnosti se slabým institucionálním zázemím nedosahují ekonomického růstu a dosahují vyšší míry chudoby. Přesněji autoři ve svým pracích pracují s pojmem inkluzivní instituce, které umožňují širší části populace participovat na výsledcích hospodářských aktivit. Protipólem jsou pak vykořisťující (extractive) instituce, které jsou charakterizovány opakem. Hlavní poznatky byly publikovány ve společném článku v roce 2001: The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation. Do širšího povědomí jejich práce vstoupila v podobě knihy publikované v roce 2012: Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity, and Poverty.
Jejich práce spadá do oblasti zkoumání faktorů dlouhodobého ekonomického rozvoje, což je oblast, ve kterých mainstreamová ekonomie notoricky selhává, a je na místě zmínit, že se stala terčem mnoha kritiky, a to i z řad mainstreamových ekonomů. Kritizován je především jejich metodologický přístup a často reduktivní interpretace složitých historických jevů, které jsou navíc v některých případech samy o sobě zvoleny tak, aby „potvrdily“ teorii autorů. Kritika jejich práce je velmi dobře zachycena v eseji M. Khana z roku 2012: Governance and Growth: History, Ideology and Methods of Proof.
Vít Pošta
V pražském GRAND HOTELU INTERNATIONAL PRAGUE se ve čtvrtek 10. 10. 2024 uskutečnil tradiční Večer s českou chemií, který pravidelně pořádá Svaz chemického průmyslu ČR (SCHP ČR).
Hned na úvod večera byly oceněny OSOBNOSTI ČESKÉ CHEMIE 2024, mezi které patřila také prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.
Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. působí od počátku své vědecké kariéry do současnosti na VŠCHT Praha. Do roku 2017 byla vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy FPBT. Postupně se jí podařilo vybudovat špičkově vybavené pracoviště s výzkumem na světové úrovni. Ústav se stal uznávaným centrem pro vývoj moderních analytických metod pro efektivní hodnocení kvality a bezpečnosti potravin, surovin pro jejich výrobu a dalších přírodních materiálů. V poslední dekádě se pracoviště zaměřilo též na realizaci metabolomických studií v oblasti autentizace potravin a hodnocení zdravotních rizik populace v důsledku expozice různým typům kontaminantů a přírodních toxinů.
Prof. Hajšlová je často zvána na mezinárodní symposia a kongresy. Jmenovaná pravidelně pořádá jako ´chairwoman´ spolu s holandským partnerem (WFSR, Wageningen) velmi úspěšná mezinárodní symposia Recent Advances in Food Analysis (www.rafa2024.eu ). Prof. Hajšlová se svým týmem spolupracuje s řadou zahraničních vědeckých institucí a je (byla) řešitelkou, či spoluřešitelkou několika desítek mezinárodních i národních grantových projektů.
Prof. Hajšlová je členkou několika oborových a vědeckých rad a byla členkou programového výboru HORIZON2020 “Food Security, Sustainable Agriculture and Forestry, Marine, Maritime and Inland Water". Na vysoké úrovni je též její pedagogická činnost. V průběhu působení na VŠCHT byla školitelkou 48 magisterských a 30 doktorských studentů, kteří úspěšně obhájili své kvalifikační práce, a řada z nich našla uplatnění v zahraničí.
Prof. Hajšlová získala za svoji vědeckou činnost významná národní a mezinárodní ocenění – cena ministra školství za mimořádný přínos k rozvoji metod pro kontrolu chemické bezpečnosti potravin 2006, Cena Františka Běhounka - 2015, Stříbrná pamětní medaile Senátu - 2016, Association of Official Analytical Chemists Int. (AOAC) Harvey W. Wiley Award - 2016 (USA) a další, v listopadu 2024 při příležitosti mezinárodního symposia Recent Advances in Food Analysis ji bude udělena rakouskou Aakademií věd cena Fritze Pregla pro vědce s mimořádným přínosem rozvoje chemie.
Zdroj: TZ SCHP ČR
Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze vznikl na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) nový pětiletý profesní magisterský studijní program s názvem Restaurování moderních uměleckých děl z netradičních materiálů.
Tento unikátní program se zaměřuje na problematiku uměleckých děl tvořených převážně kombinací syntetických materiálů, které se vyznačují svou materiálovou nestálostí. Proto AVU oslovilo Ústav chemické technologie restaurování památek na VŠCHT Praha pro zajištění výuky klíčových předmětů, jako jsou základy makromolekulární chemie, zpracování polymerů, jejich degradace a metody konzervování. Součástí výuky jsou také analytické metody, které studentům poskytují hluboký vhled do procesů spojených s ochranou moderních materiálů. Teoretický základ je navíc doplněn o laboratorní cvičení, která se zaměřují na praktické zkušenosti s polymerními materiály, čímž studenti získají komplexní přehled a dovednosti potřebné pro restaurátorskou praxi.
Program reaguje na stále rostoucí potřebu ochrany moderních a současných uměleckých děl, která představují pro restaurátory nové odborné výzvy. Umělci stále častěji využívají netradiční materiály a technologické postupy, které mohou podléhat rychlým změnám a degradaci. Tento studijní obor propojuje restaurátorskou praxi s vědeckými poznatky z oblasti chemie a technologie materiálů, což umožňuje studentům čelit těmto novým výzvám.
Královská švédská akademie věd ve středu 9. října 2024 udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 2024 z jedné poloviny Davidu Bakerovi za návrh proteinů výpočetními metodami a z druhé poloviny společně Demisi Hassabisovi a Johnu M. Jumperovi za predikci struktury proteinů.
Demis Hassabis spoluzakládal společnost, která se stala posléze známá jako Google DeepMind. Společně s Johnem M. Jumperem stojí za zásadním posunem v přesnosti predikcí struktur proteinů pomocí nástroje AlphaFold2. Tento nástroj využívá strojového učení a přístupu používaného v oblasti umělé inteligence.
V rámci příprav institucionální strategie udržitelnosti proběhlo během léta na naší univerzitě rozsáhlé dotazníkové šetření. Z odpovědí 561 českých i zahraničních zaměstnanců, doktorandů a studentů vyplývá, že téma udržitelnosti považují většinově za důležité, na VŠCHT se chovají z hlediska udržitelnosti stejně jako doma a snaží se šetřit zdroje i náklady. 87 % zaměstnanců a 91 % studentů deklaruje, že nemá problém se za účelem udržitelnějšího chování uskromnit. Jejich motivace vychází primárně z pocitu, že chovat se udržitelně je správné, sekundárně pak z ekonomických příčin. Výsledky výzkumu budou reflektovány v dílčích cílech a opatřeních připravované Strategie udržitelnosti VŠCHT Praha, kterou zpracovává profesor Pavel Kotrba se svým týmem.
Tento týden podepsali zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Nadace Experientia novou darovací smlouvu ve výši 500 000 Kč na podporu činnosti Chemických center VŠCHT Praha. Nadace Experientia, reprezentovaná ředitelkou Annou Slaninovou a zakladateli Hanou a Dalimilem Dvořákovými, tak bude i nadále hlavním partnerem projektu, pod jehož hlavičkou se v regionech scházejí učitelé chemie a společně zkoušejí a vymýšlejí, jak učit lépe.
„Nejen v přírodních vědách platí, že čím kvalitnější je učitel, tím více žáků se chce jeho předmětu věnovat. Skvělí učitelé chemie na základních a středních školách jsou pro univerzity, potažmo pak pro celou společnost požehnáním. Jsme vděční, že nám Nadace Experientia pravidelně pomáhá financovat chemická centra sloužící jako důležitý inkubátor pro pedagogy, kteří mají zájem o své povolání a chtějí být každý rok lepší,“ říká rektor VŠCHT Praha Milan Pospíšil.
Chemických center VŠCHT Praha je aktuálně po České republice 17, přičemž centra v Plaňanech a v Praze spustila svou činnost teprve nedávno.