Od školního roku 1864/1865 se na pražské polytechnice začalo vyučovat paralelně česky a německy. Prvním profesorem všeobecné a technické chemie s českou vyučovací řečí byl Jan Staněk. Všestranně nadaný student práv, chemie na pražské univerzitě i polytechnice, se zájmem o hudbu a literaturu vydal ve svých 23 letech sbírku básní, pro jejíž obsah byl vyšetřován a vězněn. V roce 1856 se stal profesorem chemie na české vyšší reálce v Praze a v roce 1860 se neúspěšně ucházel o místo docenta na polytechnice. V roce 1863 však vyšel vítězně z konkurzu na místo řádného profesora českého oddělení chemie.
Napsal na svou dobu kvalitní dvoudílnou českou učebnici pro průmyslové školy: Chemie všeobecná. Profesor J. Staněk byl aktivním činitelem českého politického hnutí a jako delegát ve vídeňské říšské radě usiloval o federalizaci pro české země v rámci Rakouska-Uherska.