Mapa webu Sociální sítě
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[paticka_budova_a_popis] => Rektor, Oddělení komunikace, Centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI,
Pedagogické oddělení, Výpočetní centrum, Zahraniční oddělení, Kvestor
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, Praktický lékař
[paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz
[stahnout] => Stáhnout
[top_login] => Přihlášení
[social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
[social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha
[social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
[social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha
[social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
[social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
[drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha
[logo] =>
[more_info] => více informací
[top_search_placeholder] => hledat...
[odpocet_dny] => dní
[odpocet_hodiny] => hodin
[odpocet_minuty] => minut
[odpocet_vteriny] => vteřin
[zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář
[logo_href] => /
[dokumenty_kod] => Kód
[dokumenty_nazev] => Název
[dokumenty_platne_od] => Platné od
[dokumenty_platne_do] => Platné do
[paticka_budova_2_popis] =>
[google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
[archiv_novinek] => Archiv novinek
[submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok.
[adresa_url] =>
[paticka_mapa_alt] => Kontakt
[den_kratky_5] => pá
[den_kratky_4] => čt
[den_kratky_3] => st
[den_kratky_1] => po
[den_kratky_0] => ne
[den_kratky_2] => út
[den_kratky_6] => so
[zobrazit_vice_kalendar] => více zde →
[novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha
[novinky_kategorie_2] => Důležité termíny
[novinky_kategorie_3] => Studentské akce
[novinky_kategorie_4] => Zábava
[novinky_kategorie_5] => Věda
[novinky_archiv_url] => /novinky
[novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku
[novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek
[novinky_dalsi] => zobrazit další novinky
[novinky_archiv] => Archiv novinek
[intranet_odkaz] => https://intranet.vscht.cz/
[intranet_text] => Intranet
[hledani_nadpis] => Vyhledávání
[search_placeholder] => hledat
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[menu_home] => Domovská stránka
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] =>
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi
[paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt
[nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný.
[copyright] =>
[preloader] => Prosím čekejte...
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[hledani_platnost] => platnost:
[hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně
[hledani_platnost_od_veku] => od věků
[novinka_publikovano] => Publikováno:
[novinka_datum_konani] => Datum konáni:
[social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vschtpraha
[social_in_title] => Instagram VŠCHT Praha
[social_li_odkaz] => https://www.linkedin.com/school/vysok%C3%A1-%C5%A1kola-chemicko-technologick%C3%A1-v-praze/
[social_li_title] => LinkedIn VŠCHT Praha
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[993] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[995] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 995
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[996] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 996
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[997] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 997
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
)
[iduzel] => 993
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[994] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[1001] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Domovská stránka
[seo_desc] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, univerzita, která nabízí široké spektrum studijních oborů, týkajících se nejen chemie.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[obrazek] => 0002~~S60oSS3KTC0yNAEA.jpg
[pozadi] =>
[iduzel] => 1001
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_novinky
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1011] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Škola
[seo_desc] => VŠCHT Praha je prestižní vysoká škola s rodinnou atmosférou.
[autor] => Oddělení komunikace
[autor_email] => info@vscht.cz
[obsah] =>
Vítejte ve světě moderní chemie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí a ekonomiku a management.
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1011
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /skola
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_submenu
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1013] => stdClass Object
(
[nazev] => Fakulty, ústavy
[seo_title] => Fakulty, ústavy
[seo_desc] => Počty ústavů, studentů, absolventů a akademických pracovníků na jednotlivých fakultách.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1013
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /fakulty
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[71788] => stdClass Object
(
[nazev] => Studium
[seo_title] => Studium
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 71788
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /studium
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[1014] => stdClass Object
(
[nazev] => Věda a výzkum
[seo_title] => Věda a výzkum
[seo_desc] => Věda a výzkum na VŠCHT Praha, kontakty, projekty, ocenění vědeckých a výzkumných výstupů.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
[ikona] => oko
[obrazek] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
VŠCHT Praha je technickou vysokou školou univerzitního typu s hlavním zaměřením na oblast technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství a životního prostředí. Její moderní vybavení a rozsáhlý vědecko-výzkumný potenciál ji předurčují k výchově špičkových odborníků pro průmyslovou praxi, výzkum a vývoj i státní správu.
VŠCHT Praha je členěna na čtyři fakulty. Vyniká propojením vzdělávací činnosti s velice kvalitním výzkumem, jak základním, tak i aplikovaným. Vědecké týmy všech fakult VŠCHT Praha se intenzivně zapojují do programů národní i mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích. Jak metodickou, tak administrativní podporu vědcům při podávání projektových žádostí i během řešení projektů poskytuje Projektové centrum.
Komercializaci aplikovaného výzkumu považuje VŠCHT Praha za významnou součást svých aktivit. Proto zde funguje Oddělení pro výzkum a transfer technologií, které svou činností přispívá ke zvýšení komercializace výsledků a vyhledávání nových příležitostí spolupráce s aplikační sférou. V roce 2015 VŠCHT Praha otevřela vědecko-technický park - Technopark Kralupy, který je zaměřený na stavební chemii, materiálové inženýrství a související obory. Jeho fungování hraje v transferu znalostí na VŠCHT Praha důležitou roli.
VŠCHT Praha chce být atraktivní institucí pro mladé vědce, proto Projektové centrum aktivně podporuje uchazeče, kteří zde chtějí realizovat svůj vědecko-výzkumný projekt např. v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Dále mají mladí vědci příležitost se ucházet o prestižní startovací grant - Fond Dagmar Procházkové, pomocí kterého mohou vybudovat svoji vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT Praha. Postdoktorandům se dostává široké podpory v rozšiřování jejich výzkumných zkušeností prostřednictvím mezinárodní mobility.
VŠCHT Praha se aktivně zapojuje do mezinárodní integrace rozšiřováním a prohlubováním spolupráce v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus+ smlouvy, stejně tak jako vytváření a akreditace společných studijních programů se zahraničními univerzitami.
V rámci příprav na HR Award se VŠCHT Praha zavázala vytvářet přátelské pracovní podmínky, podporovat profesní rozvoj a uplatňovat transparentní postupy přijímání pracovníků: Zázemí pro zaměstnance spoluvytváří Personální odbor spolu s Welcome center, které podporuje zaměstnance přijíždějící ze zahraničí - počínaje podporou s vízovým procesem až po poskytnutí informací k všednímu dni v Praze. A aby byla atraktivní a přívětivou institucí pro všechny zaměstnance i studenty, klade VŠCHT Praha důraz na genderovou rovnost. Proto zde jako součást Plánu genderové rovnosti (Gender equality plan) vznikl akční plán, který je pro dosažení zmiňované genderové rovnosti důležitým vodítkem.
VŠCHT Praha tradičně patří k předním českým výzkumným pracovištím s intenzivní spoluprací s průmyslovou praxí. Výzkumní pracovníci z VŠCHT Praha participují na řadě výzkumných projektů financovaných z veřejných zdrojů v rámci projektů tuzemských poskytovatelů (TA ČR, MPO – TIP, MZe – NAZV, MV – Bezpečnostní výzkum, …) i z neveřejných zdrojů v rámci přímé smluvní spolupráce s podnikatelskými subjekty.
V rámci aplikovaného výzkumu je prováděn koncepční výzkum a vývoj s aktivním zapojením studentů doktorských a magisterských studijních programů. V rámci smluvního výzkumu s podnikatelskými subjekty jsou pak zpravidla řešeny aktuální technologické a analytické problémy. Výhodou je, že VŠCHT Praha je při řešení požadavků technologické praxe velmi flexibilní a je schopna rychlé reakce na vzniklou situaci. To zvyšuje její konkurenceschopnost mezi ostatními subjekty na trhu.
Na specializační výuce v rámci jednotlivých ústavů VŠCHT Praha se podílí řada významných odborníků z aplikační sféry. Jde například o odborníky z farmaceutického průmyslu, petrochemického průmyslu a z oblasti odpadového hospodářství. Odborníci působí především v navazujícím magisterském studiu.
Vědecko-výzkumná oblast má také významný nadregionální charakter, kde téměř 70 % partnerů aplikovaného výzkumu má sídlo mimo Prahu. VŠCHT Praha zaujímá v řadě především technologických oborů výsadní postavení v rámci ČR (např. technologie vody, technologie paliv, anorganické technologie, biotechnologie, potravinářské technologie).
V souladu s dlouhodobým záměrem se VŠCHT Praha aktivně zapojuje do mezinárodní integrace a rozšiřuje a prohlubuje spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a na ERASMUS, společné studijní programy se zahraničními univerzitami. VŠCHT Praha má téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv ERASMUS. Aktivní účast akademických pracovníků a studentů v mezinárodních projektech a programech vede k navazování nových kontaktů a rozšiřování oblastí spolupráce jak z hlediska obsahového, tak i geografického. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, ze strany VŠCHT Praha je prioritou uzavírat takové smlouvy, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.
Neustále pokračuje úsilí zaměřené na rozšiřování možností studia na zahraničních univerzitách pro studenty VŠCHT Praha. Kromě dlouhodobých studijních pobytů byly díky rozvojovým projektům i dalším zdrojům výrazně podpořeny i krátkodobé pobyty, které umožnily studentům účastnit se intenzivních odborných kurzů, workshopů, konferencí a seminářů.
Velká pozornost je věnována zahraničním studentům a hostujícím odborným pracovníkům.Nabídka pro zahraniční zájemce o studium se promítá do akreditace bakalářských a magisterských studijních programů vyučovaných v angličtině a k realizaci mezinárodních magisterských programů ERASMUS MUNDUS, rovněž vyučovaných v angličtině.
Úspěšnou formou propagace VŠCHT Praha vedoucí ke zvýšení zájmu o spolupráci je pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů přímo v prostorách školy.
Tento rozcestník je určen absolventům VŠCHT Praha. Zde se můžete zaregistrovat do databáze absolventů, přečíst si rozhovory z úspěšnými absolventy, projít nabídky práce, prohlédnout si obhájené práce či získat kopie svých ztracených nebo zničených dokumentů o studiu.
Alumni, klub absolventů VŠCHT Praha sdružuje absolventy a přátele VŠCHT Praha. Usiluje o vytvoření vzájemné komunikační platformy mezi školou, absolventy a současnými studenty. Klub nabízí setkávání absolventů a přednášky zajímavých absolventů.
stdClass Object
(
[nazev] => Civilizace hledá nové formy energie
[seo_title] => Civilizace hledá nové formy energie
[seo_desc] =>
[autor] => HN - Bohumír Kotora
[autor_email] =>
[obsah] =>
Prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Praha, docent Milan Pospíšil, se zúčastnil Kulatého stolu HN na téma Alternativní paliva. Přepisujeme celý článek z Hospodářských novin.
Článek Bohumíra Kotory vyšel 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách.
Pokročilá biopaliva mají nižší emise CO₂ než biopaliva konvenční.
Jejich výroba ale představuje složitý a náročný proces.
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady.
U Kulatého stolu HN zleva Pavel Tunkl ze Svazu dovozců automobilů, Milan Pospíšil z VŠCHT, Tomáš Herink z Unipetrolu, Jan Zaplatílek z MPO a moderátor Martin Knížek z HN. autor: HN - Jiří Koťátko
Ropa ze svých ložisek mizí a průmysl hledá surovinu, která ji nahradí. Vážnost situace potvrdila v roce 2003 evropská směrnice doporučující nahradit části fosilních paliv biopalivy. Značný potenciál mají v tomto ohledu rostliny. Dokážou ve své struktuře ukládat obrovské množství energie ze slunce a přitom zachytávají atmosférický oxid uhličitý. "Biopaliva budou mít do budoucna určitě svůj význam z hlediska alternativního zdroje za ropu," říká Tomáš Herink, ředitel výzkumu společnosti Unipetrol.
V posledních letech odborníci často probírají téma, jaké změny přinesou biopaliva druhé generace po nasazení do komerčního provozu. Názory na tuto problematiku se různí. Kulatého stolu pořádaného Hospodářskými novinami v polovině ledna 2016 v Praze se kromě zástupce partnerské firmy zúčastnili Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu, Milan Pospíšil, prorektor pro strategie a rozvoj na Vysoké škole chemicko-technologické, a Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů.
Poslání biopaliv druhé generace
Biopaliva druhé generace představují paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů, které na rozdíl od první generace nekonkurují potravinářské výrobě. Podle Milana Pospíšila jde zejména o odpadní hmoty a hmoty, jež nelze využít pro další účely. U takových surovin se očekává již na začátku nulová emise CO2, neboť se nepředpokládá vkládání nějaké energie do jejich přípravy, doplňuje Tomáš Herink. Uvedený argument současně značí, že pokročilá paliva mají enormně nižší emise CO2 než biopaliva konvenční. "Nová směrnice EU 2015/1513 už nerozlišuje mezi biopalivy první a druhé generace, ale zavedla nové pojmy: biopaliva pokročilá (advance) a biopaliva konvenční," dodává.
Směrnice byla schválena v září 2015 a členské státy ji mají do dvou let zavést do své národní legislativy, sděluje Jan Zaplatílek. Dokument rovněž rozvíjí povinný cíl EU z roku 2006: mít v dopravě v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 10 % energie, zároveň u ní snížit emise skleníkových plynů o 6 % oproti roku 2010. "Stanovuje využití konvenčních biopaliv na sedmiprocentní podíl s tím, že členské státy mohou aplikovat i pokročilá biopaliva, tam předepisuje minimálně 0,5 procenta," upřesňuje ředitel odboru MPO. Směrnice v samotném závěru, upozorňuje dále, ukládá Evropské komisi, aby připravila materiál odpovídající na otázku, zda zdroje na dosažení těchto požadavků jsou k dispozici či nikoliv.
Technologické trendy versus skutečnost
Výroba pokročilých biopaliv představuje složitý a náročný proces. Na jeho pokrytí se využívají dvě základní technologie, sděluje Milan Pospíšil. "První, výroba bioetanolu z ředěné celulózové hmoty, tedy z odpadní slámy, dřeva či štěpků, navazuje na konvenční biopaliva."
Druhá, intenzivně studovaná technologie, je označována zkratkou BTL (biomass to liquid: kapalina z biomasy). "Z biomasy se vyrobí vhodná základní surovina, tzv. syntézní plyn, ze kterého se v druhém kroku syntetizuje palivo, vlastnostmi úplně kompatibilní s tím, co již dnes známe v podobě motorové nafty."
Zajímavě se vyvíjejí i technologie jednak pro výrobu škrobu ke zkvašení na etanol, jednak oleje třeba pro hydrogenaci. "Zde se jedná o využití řas, ale to je hudba daleké budoucnosti."
V českých podmínkách se výroba pokročilých biopaliv studuje formou aplikovaného výzkumu, zkouší se různé postupy, vlastní instalace takové technologie zatím chybí. Jde totiž o technologie cenově velice náročné, a také logistika, tj. zajištění suroviny, klade nároky. "Je nutné udělat bilanci, jestli surovinu vůbec máme, a poté technologie rozvíjet. Zatím jdeme druhým směrem," míní prorektor VŠCHT. "U nás se spíš testuje, zda je vůbec možné principiálně zajistit výrobu v tak velkém množství," doplňuje Herink. "Za průmysl podtrhuji, že pokročilá biopaliva jsou z hlediska realizace v plenkách."
Zato v zemích západní Evropy vznikají první paliva druhé generace. Například společnosti Daimler Chrysler, Volkswagen a Choren Industries vyvinuly SunDiesel, který lze teoreticky vyrobit z jakékoliv biomasy, zejména ze dřeva. Později do spolku vstoupil Shell s vývojem efektivnějších výrobních postupů. "V roce 2009 ale nastaly potíže s financováním projektu, vše vyústilo o tři roky později vyhlášením bankrotu," explikuje ředitel výzkumu Unipetrolu, jenž také vyvíjí biopaliva druhé generace.
Badatelská mise
Unipetrol mapuje proveditelnost dostupných technologií a přitom analyzuje výrobní překážky. Zásadní problémy formují zvláště dostupnost surovin a s ní spojená logistika, respektive neexistující legislativa. "Z dané skutečnosti si chceme udělat obrázek, zda vůbec ve větší míře investovat do strategie pro výrobu advanced biopaliv. Zvláště když se při instalaci výrobní jednotky střední velikosti pohybujeme v řádech jednotek miliard korun," hodnotí Herink výzkumný potenciál. "U BTL technologií vychází výroba zhruba na 1400 eur na instalovanou tunu. Výrobna, aby byla ekonomicky myslitelná, musí vyprodukovat tak 200 až 250 kilotun ročně," naznačuje Pospíšil.
A ještě k logistice. Biomasy je mnoho, ale s nízkou energií. Kvalitní motorové palivo má měrnou energii zhruba 40 MJ/kg, kdežto biomasa ve formě štěpky či slámy jen asi 8−10 MJ/kg. "Půjde o obrovskou přepravu nízkokoncentrované hmoty do výroben, které musí kontinuálně vyrábět za rok 200 tisíc tun, aby pokryly potřeby moderní společnosti."
Když se netáhne za jeden provaz
Ekologické inženýrství řízené EU nechválí ani Pavel Tunkl. Je příliš sešněrované konkrétními předpisy a bez náležité koncepce. "Mám dojem, že lidé z Bruselu postrádají poznání reálného života a praxe. Nejde jen postupně předepisovat, že budeme konkrétně tohle dělat." Navíc, v ČR provozujeme zastaralý vozový park. Máme téměř dvojnásobné stáří vozidel než Evropa, dvě třetiny registrovaných aut jsou starší deseti let.
Jak ale konstatuje Jan Zaplatílek, coby členský stát přijímáme legislativu EU. Té však škodí skutečnost, že Brusel nedrží jednotný směr náhrady klasických pohonných hmot pokročilými biopalivy. Příčinu vidí ve velkém počtu generálních ředitelství, od úřadu pro oblast životního prostředí přes dopravu či daně až po hospodářskou soutěž. Jeho tezi potvrzuje i tajemník Svazu dovozců automobilů. "Naše zkušenosti říkají, že jednotlivá ředitelství spolu téměř nespolupracují, mají různé zájmy. Chybí provázanost, chybí systémová koncepce pro konkrétní směr na snížení emisí CO2."
Biopaliva jako kostičky lega
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady, souhlasí Milan Pospíšil. "V žádném případě to nelze postavit na biopalivech, musí jít o mix složený z více možností, z nichž si členský stát vybere, co mu v daném okamžiku vyhovuje."
Důležitá je také otázka využití půdy. Zemědělci alarmují, že potravinářská, ale i technická biomasa půdu vytěžují maximálně. "Otázka zní, kdy se vyčerpá organický uhlík v půdě," zjišťuje Pospíšil. "Závažný je i problém obrovské spotřeby vody, která může být v budoucnu daleko cennější surovinou než ropa."
Pavel Tunkl zdůrazňuje, že z pomoci celkové myšlence na zlepšení světové ekologie se stal příliš velký moloch. "Biopaliva regionálně s využitím přebytků, které tam máme, které bychom mohli pěstovat, to určitě, ale ne z toho dělat dominantní věc."
"Nemohu biopaliva chápat tak, že vyřeší vše," souhlasí Pospíšil. Mělo by jít o jeden ze střípků, jelikož v určitých oblastech to může být určité řešení, jako když skládáte kostičky lega a výsledek se objeví, tj. ze správných zdrojů sestavit užitečný mix.
Před určitou dobou se hledaly cesty, jak nahradit klasické pohonné hmoty alternativními palivy. Biopaliva byla jednou z nich. "Při současném stavu poznání a pohledu na perspektivu nejbližších pěti deseti let bych řekl, že jde o cestu daleko méně efektivní, než se čekalo na zahájení tohoto procesu," bilancuje Jan Zaplatílek. "Tak okolo roku 2050 by mělo být jasno, která z cest náhrady klasických pohonných hmot bude ta efektivní a tou patrně půjde lidstvo dál," uzavírá.