16 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha. Dva absolventi získali podporu pro zahraniční postdoc.

Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:

prof. Ing. Michal Fulem, Ph.D. – Poly(2-oxazoline)s: In silico adjustment of their properties for development of drug-specific delivery systems

doc. Ing. Filip Průša, Ph.D. – Plazmové zhodnocení odpadu na pokročilé cermetové kompozity pro vysokou disipaci kinetické energie

Ing. Oleg Kikhtyanin, Ph.D. – Pokročilé Cu/ZnO/Al2O3 katalyzátory: Od syntézních strategií ke katalytické výkonnosti

prof. Dr. Dipl.-Min. Willi Pabst – Nové metody určení skelné fáze a jejich aplikace pro predikci efektivních vlastností silikátové keramiky a žárovzdorných materiálů

Filipa Oliveira, Ph.D. – Chlorem terminované MXeny pro stínění elektromagnetického záření

Ing. Tomáš Hartman, Ph.D. – Nízkodimenzionální materiály 14. skupiny pro vápníkové a hořčíkové akumulátory

prof. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA – Řízený modulární design hydrogenolýzních katalyzátorů a jejich aktivních center – cesta k odemčení potenciálu hydrogenolýzy

doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. – Transportní procesy na iontově-výměnných membránách vyvolané elektrickým a gravitačním polem

RNDr. Eva Muchová, Ph.D. – Modelování fotochemie ve viditelné a rentgenové oblasti v komplexních molekulárních systémech

doc. RNDr. Michal Kolář, Ph.D. – Úloha peptidů při vzniku prvotních ribozomů

Mario Vazdar – Řízený transport peptidů pronikajících do buněk přes biologické membrány – synergie simulací a fluorescenčních experimentů s jednotlivými molekulami

prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – Nové calixarenové ligandy pro selektivní komplexaci fullerenů

doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat – Pochopení mechanismů tvorby, poškození a obnovy epidermální lipidové bariéry: důsledky pro kožní onemocnění

prof. Ing. Ondřej Uhlík, Ph.D. – Skryté klenoty mikrobiální diverzity: Geotermálně ohřívané podzemní vody jako zdroj fylogeneticky nových a metabolicky vzácných prokaryot

Ing. Marcel Karabín, Ph.D. – Interakce polyfenolových antioxidantů s cerálním škrobem a proteiny za podmínek extruze

doc. Ing. Hana Stiborová, Ph.D. – Arbuskulární mykorhiza ve vztahu k emergentním kontaminantům v systému půda-rostlina

Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní dva žadatelé z VŠCHT Praha:

• Ing. Karolína Salvadori – Azacalixareny a jejich využití při rozpoznávání aniontů
• Ing. Jakub Papík, Ph.D. – Dopad udržitelného zemědělství na interakce mezi mikrobiální a molekulární diverzitou půdy

Inženýrská akademie České republiky udělila cenu autorskému kolektivu vědců ze skupiny ORLEN Unipetrol a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za vývoj technologie na výrobu dicyklopentadienu (DCPD). Tu na základě jejich výzkumných a vývojových aktivit zrealizoval ORLEN Unipetrol ve svém chemickém závodě v Litvínově. Jednotka na výrobu kapalného uhlovodíku DCPD byla uvedena do provozu na podzim roku 2022 a hodnota investice do její výstavby dosáhla 831 milionů Kč. ORLEN Unipetrol se tím stal v Evropě jedním ze čtyř největších producentů tohoto velmi žádaného produktu.

Skupina ORLEN Unipetrol a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně vyvinuli technologii výroby kapalného uhlovodíku dicyklopentadien z lehkého pyrolýzního benzinu. Na základě této technologie, která byla v roce 2012 patentována, postavil ORLEN Unipetrol v litvínovském Chemparku v rozmezí let 2021 až 2022 zcela novou výrobní jednotku. V ní vyrábí velmi žádaný kapalný uhlovodík, který má široké využití v řadě oblastí např. v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství nebo i farmacii. Instalovaná kapacita výrobní jednotky je až 26 tisíc tun dicyklopentadienu ročně, což představuje přibližně 25 % celkové produkce dicyklopentadienu v Evropě.

Inženýrská akademie České republiky nyní udělila kolektivu autorů vyvinuté technologie ocenění za vynikající realizovaný technický projekt. Členové autorského kolektivu, prof. Tomáš Herink ze společnosti ORLEN Unipetrol, prof. Josef Pašek a doc. Jiří Kupka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, převzali ocenění na slavnostním večeru v pondělí 25. listopadu v Betlémské kapli v Praze. Za čtvrtého člena autorského kolektivu, zesnulého Ing. Petra Fulína ze společnosti ORLEN Unipetrol cenu převzala jeho dcera Zuzana Fulínová.

Zdroj: TZ ORLEN Unipetrol

Po vzoru Nadace Experientia se rozhodl Chemická centra VŠCHT Praha projektu Učitelé učí učitele dlouhodobě podporovat také Nadační fond IOCB Tech.  Předsedkyně správní rady Barbara Eignerová a rektor VŠCHT Milan Pospíšil podepsali ve čtvrtek 21. 11. 2024 memorandum o vzájemné spolupráci na zkvalitňování výuky chemie. Zároveň podepsali i darovací smlouvu ve výši 400.000,- Kč pro zajištění provozu chemických center.

Foto: Vojtěch Masojídek

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek předal v úterý 19. listopadu v budově Lichtenštejnského paláce ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu.

RNDr. Pavel Galář, Ph.D. z  Fakulty chemicko-inženýrské obdržel cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.

Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.

Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získal prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie.

MŠMT uděluje cenu od roku 1991. Výzkumné organizace a vysoké školy každoročně navrhují mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dosažené za posledních 5 let za finanční podpory poskytnuté MŠMT, které reprezentují osobnosti vědy a výzkumu. Komise složená z čelních osobností vědecké sféry provádí výběr mimořádných výsledků, které doporučuje ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy. 

Zdroj: TZ MŠMT, foto: MŠMT

V pondělí 18. listopadu naše škola přivítala studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS. Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology (FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI).

Program ATHENS nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.

• Více o programu ATHENS

Profesor Igor Schreiber je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Absolvoval na Katedře procesů a aparátů Fakulty chemicko-inženýrské (FCHI) v inženýrském i doktorském studiu a v roce 1984 úspěšně obhájil svou kandidátskou disertační práci. Od roku 1983 byl zaměstnancem VŠCHT, zpočátku na výpočetním centru, od roku 1985 na Ústavu chemického inženýrství, kde se v roce 1994 habilitoval a v roce 2005 se stal profesorem v oboru chemické inženýrství. V letech 2007-2014 byl vedoucím Ústavu chemického inženýrství.

Oceněni byli studenti a absolventi VŠCHT Praha

Mgr. Anna Zabelina, absolventka doktorského studijního programu Materiálového inženýrství Fakulty chemické technologie  VŠCHT Praha,

Bc. Kateřina Pražáková, absolventka magisterského studijního programu Analytická chemie Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha,

Ing. Kryštof Frank, absolvent magisterského studia na ústavu energetiky Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha,

Ing. Jakub Tomáško, Ph.D., absolvent doktorského studia oboru Chemie a analýza potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha.

Friedrich Michael Raimund Pregl, podle kterého se medaile jmenuje, získal v roce 1923 Nobelovu cenu za chemii za průkopnické práce v oblasti mikrochemických metod, které úzce souvisejí s mikroanalytickými aplikacemi. Na jeho počest uděluje Rakouská společnost pro analytickou chemii (The Austrian Society of Analytical Chemistry, ASAC) Preglovu medaili, která se uděluje jednotlivcům, kteří významně a mimořádně přispěli k rozvoji analytické chemie, a to zejména v oblasti stopové analýzy organických látek.

Preglova medaile se přednostně uděluje v rámci národních a mezinárodních vědeckých akcí a sympozií, aby se poselství Fritze Pregla propojilo s poselstvím oceněných v širším kontextu.

V roce 2024 byla Fritz Pregl Medal udělena prof. Janě Hajšlové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Ústavu analýzy potravin a výživy, u příležitosti 11th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2024), které se konalo 5.-8. listopadu 2024, a předána prezidentem ASAC prof. Rudolfem Krskou.

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o čtvrtý ročník. Ocenění bylo předáno na plese VŠCHT Praha. 

Výsledky

Laureáty studentské ceny Vitriol za rok 2024 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHT – PhDr. Lucie Rychnová, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Jiří Hendrych, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FPBT – Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FCHI: – prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.
  
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Mgr. Pavel Bakule
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Mgr. Mili Viktorie Losmanová, PhD support

Více v medailoncích oceněných.

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou od začátku letního semestru do konce září nominovat kandidáty na cenu. Během října probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).